Toulouse

V Paříži začalo mistrovství světa v ragby. Tedy ve sportu, jehož popularita v posledních letech strmě roste. Bezpečnostní opatření během šampionátu vnímají úřady jako zátěžový test před letní olympiádou, kterou země pořádá v příštím roce, uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Požáry, výtržnosti a střety s policií hlásilo večer několik francouzských měst včetně Marseille či Toulouse. Zejména mladí Francouzi vyšli do ulic poté, co policie v úterý při silniční kontrole zastřelila 17letého mladíka. Francie vyslala do ulic měst desítky tisíc policistů. Pochod na pařížském předměstí Nanterre, který měl během dne uctít památku mladíka zastřeleného policistou, přešel v nepokoje, policie proti demonstrantům zasáhla slzným plynem. Protesty se konaly i v předchozích dnech. Policistu, který mladíka zastřelil, už francouzská prokuratura obvinila z úmyslného zabití.

V řadě měst po celé Francii na prvního máje opět protestovaly statisíce lidí kvůli sporné důchodové reformě. V Lyonu skupina maskovaných lidí v černém rozbila výlohu pojišťovny a zapálila městský mobiliář. V Nantes zase rozhořčení Francouzi házeli dělobuchy. Na bezpečnost dohlížely tisíce policistů. V několika městech včetně Paříže nasadili proti demonstrantům slzný plyn. Podle úřadů demonstrovalo celkem 782 tisíc lidí, podle odborů jich bylo v ulicích 2,3 milionu.

Demonstranti ve čtvrtek ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií. V západofrancouzském městě Nantes použila policie proti protestujícím slzný plyn, v Rennes zase vodní děla. Při zásazích utrpělo zranění 123 policistů a bylo zatčeno osmdesát lidí. Po celé zemi se konalo další kolo stávek na protest proti prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a jeho velmi nepopulární důchodové reformě, uzavřeny byly některé školy a kvůli pokračující stávce popelářů se na ulicích dál hromadí odpadky.

Při sedmém kole stávek ve Francii proti důchodové reformě protestovalo 368 tisíc lidí, z toho 48 tisíc v Paříži, uvedla policie. Podle pořádajících odborů CGT po celé Francii měly demonstrace přes milion účastníků, z toho 300 tisíc v metropoli. Informoval o tom deník Le Monde. Prezident Emmanuel Macron, který reformu prosazuje, odmítl schůzku s odboráři. Francouzský senát v sobotu reformu i přes sérii stávek schválil.

Ve městech po celé Francii pokračovaly protesty proti vládní penzijní reformě, která by pro většinu Francouzů posunula hranici odchodu do důchodu ze 62 na 64 let. Odborové organizace pořádají už čtvrtou „mobilizaci“ proti letošnímu návrhu ve snaze donutit vládu a prezidenta Emmanuela Macrona ke změně kurzu. Nově avizovaly svolání generální stávky na 7. března, nebudou-li jejich požadavky vyslyšeny. Podle ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo na 963 tisíc lidí, což je více než v úterý, ale méně než na počátku protestů.

Včely řadí čísla podle rostoucí velikosti zleva doprava. Podle agentury AFP to zjistili francouzští vědci, kteří tvrdí, že se jim toto chování podařilo prokázat vůbec poprvé. Nejnovější objev podporuje teorii, že zvířata, podobně jako většina lidí, přirozeně řadí věci v tomto směru, i když nejsou schopna počítat.

Leteckou dopravu ve Francii citelně narušila stávka řídících letového provozu. Zrušeno bylo mnoho vnitrostátních i mezinárodních letů, včetně spojení s Prahou. Dispečeři stávkují za zvýšení platů a zlepšení pracovních podmínek, včetně zajištění dostatečného počtu zaměstnanců do budoucna.

Do ulic Paříže a dalších francouzských měst vyšlo na 200 tisíc lidí, kteří jsou nespokojeni s vládními plány na využívání covid pasů ke vstupu do restaurací a nákupních center a s požadavkem na povinné očkování v některých profesích. Na protesty se připravovalo i Sydney, ale nakonec se neuskutečnily. V nejlidnatějším australském městě platí již několik týdnů přísná uzávěra, která potrvá přinejmenším do konce srpna.

Ledovce v současnosti tají rychleji a ztrácejí o 31 procent více sněhu a ledu za rok, než tomu bylo před patnácti lety. Ukázalo to trojrozměrné satelitní měření všech světových horských ledovců. Vědci z toho viní změnu klimatu způsobenou člověkem.

Ve Francii ve čtvrtek vstoupily do stávky stovky zaměstnanců soukromých laboratoří, které provádějí testy vzorků kvůli koronaviru. Stěžují si hlavně na obrovské množství přesčasů, nedostatek lidí v provozech a na obrovskou míru stresu vyplývající ze stále vyšší poptávky po testování na covid-19, uvedla agentura Reuters.

Francie obnovuje omezení kvůli stoupajícím počtům nových případů koronaviru. Některé radnice už nařídily nosit roušku i venku. Povinnost platí v několika čtvrtích Paříže, Toulouse a řadě přímořských letovisek. Roušky se pomalu vrací i do slavného Saint-Tropez.

Francie zpřísňuje bezpečnostní opatření v souvislosti s nárůstem počtu onemocnění covidem-19. Ve městech Lille, Nice nebo Toulouse musí lidé na ulicích nosit roušky, na vybraných místech je zavede i Paříž. V zemi začaly dovolené, které Francouzi letos tráví doma. Důsledky karantény jsou ale na řadě míst stále cítit.

Mnoho hlubokých vrásek na čele může souviset s vyšším nebezpečím vzniku kardiovaskulárních chorob, tvrdí nový výzkum evropských vědců. O tom, že známky času, ale také známky zdraví srdce jsou vidět ve tváři, píše italský deník La Repubblica.

Řidič nákladního vozu a patnáctiletá dívka přišli o život při zřícení mostu nedaleko jihofrancouzského města Toulouse. S odvoláním na místní úřady o tom informují agentury AFP a Reuters. Do řeky Tarn se zřítilo osobní auto, nákladní vůz a možná také dodávka, uvedený počet obětí stále nemusí být konečný. Příčina neštěstí zatím není známa.

Demonstrace hnutí takzvaných žlutých vest měly relativně malý dopad na francouzské hospodářství jako celek, ale výrazný na určitá jeho odvětví. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pátek zveřejnila parlamentní komise. Na demonstracích se od loňského listopadu scházeli lidé nespokojení s francouzskou vládou a prezidentem.

Kam doletí letadlo za tři a půl hodiny? Třeba z Prahy do Larnaky, Lisabonu nebo Tbilisi. Anebo z Londýna do New Yorku. To ale zvládal jediný stroj – concorde. Nebyl prvním dopravním nadzvukovým letounem, tento primát patří stroji Tu-144 od Tupolevovy konstrukční kanceláře, zaostal však jen o několik měsíců. Concorde poprvé vzlétl 2. března z letiště v Toulouse, za Tu-144 tak byl pozadu o dva měsíce a dva dny. Zařadit do provozu se ho však podařilo dříve a létal naopak déle – až do listopadu 2003. V době, kdy concorde vznikal, se zdálo, že bude mít mnoho následníků, nakonec však zůstalo jen u něj a tupolevu.

Evropská společnost Airbus oznámila, že v roce 2021 skončí s výrobou letadla A380 superjumbo, který je největším letounem na světě na přepravu pasažérů a jeho dolet činí 15 700 kilometrů. Rozhodnutí může ohrozit až 3500 pracovních míst. Letadlo pro 544 osob mělo konkurovat legendárnímu boeingu 747, aerolinky ale dávají přednost menším modelům.