Francouzi znovu demonstrovali kvůli důchodové reformě, odbory svolají generální stávku

Ve městech po celé Francii pokračovaly protesty proti vládní penzijní reformě, která by pro většinu Francouzů posunula hranici odchodu do důchodu ze 62 na 64 let. Odborové organizace pořádají už čtvrtou „mobilizaci“ proti letošnímu návrhu ve snaze donutit vládu a prezidenta Emmanuela Macrona ke změně kurzu. Nově avizovaly svolání generální stávky na 7. března, nebudou-li jejich požadavky vyslyšeny. Podle ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo na 963 tisíc lidí, což je více než v úterý, ale méně než na počátku protestů.

Protesty začaly 19. ledna, jen několik dní po odhalení vládního plánu, a pokračovaly 31. ledna a toto úterý. Čtvrté kolo demonstrací bylo jako první svoláno na nepracovní den, aby se jej mohli zúčastnit i lidé, kteří se jindy nemohou uvolnit z práce. „Je to možná jediný moment, kdy můžu přijít, teď mám šanci,“ řekla agentuře AFP ředitelka střední školy Sandrine Thouronová na pochodu v Toulouse.

Odboráři doufali v silnou účast, která by vyslala vládě jasný signál po poklesu zájmu při předchozím kole demonstrací. Policie v úterý vyčíslila účast na 757 tisíc lidí, zatímco o týden dříve zaznamenala asi 1,27 milionu demonstrantů. Francouzská média v pátek psala o tom, že úřady před novou mobilizací očekávaly v ulicích šest set až osm set tisíc lidí.

Manifestace v Paříži

V dopoledních hodinách začaly pochody v Toulouse či Štrasburku a kolem 13:00 odstartovala také manifestace v Paříži naplánovaná na trase od náměstí Republiky po Place de la Nation. Odborová centrála CGT odhadla počet demonstrantů v metropoli na půl milionu, zatímco podle policie jich bylo 93 tisíc, uvedla BFMTV. 

V Toulouse podle organizátorů pochodovalo sto tisíc lidí, což je vyšší odhad oproti předchozím dvěma manifestacím v tomto jihofrancouzském městě. V Marseille podle pořadatelů byla účast ještě vyšší, a to 140 tisíc lidí.

Během demonstrace hořela odpoledne v Paříži auta, uvedl zpravodaj ČT Jan Šmíd,  k vážnějším potyčkám ale nedošlo. „Podle policie se demonstrací zúčastnilo méně než milion lidí, podle odborů to bylo více než 2,5 milionu,“ dodal Šmíd.

Nahrávám video

Opoziční poslankyně Marine Le Penová na Twitteru napsala, že po takové mobilizaci už vláda „nebude moci dál koukat jinam a nechtít slyšet Francouze“ odmítající penzijní reformu.

Předchozí protestní dny byly spojené se stávkami ve veřejném sektoru, které výrazně narušily hromadnou dopravu či školní výuku. V sobotu se tento scénář neopakuje, pařížské letiště Orly však kolem poledne informovalo o předem neohlášené stávce letových dispečerů. Výsledkem je zrušení poloviny letů, napsala televize BFMTV.

Jádrem konfliktu je snaha vlády do roku 2030 navýšit o dva roky věkové minimum pro odchod do důchodu a také zrušit většinu speciálních režimů v penzijním systému. Plán pramení z dlouhodobé politiky prezidenta Macrona a jeho strůjci jej obhajují jako snahu zvrátit ztrátovost současného nastavení.

Reforma měří všem stejně, upozorňují těžce pracující

Proti návrhu penzijní reformy nejvíce protestují těžce pracující, jako například v loděnici Saint Nazaire. Tvrdí, že kvůli pošramocenému zdraví si důchodu už moc neužijí. André Fadda do invalidního důchodu odešel ještě před šedesátkou. Tvrdí, že novelizace důchodů nebere v úvahu obtížnost práce, podle něj měří všem stejně.

„V tomto sektoru loděnic je práce náročná, velmi obtížná. Nedovedu si představit, že lidé, kterým je třiašedesát, čtyřiašedesát nebo dokonce šedesát, mohou v tomto prostředí dále pracovat,“ konstatoval vedoucí odborů v důchodu.

I proto je odpor proti reformě nejsilnější právě v přístavech, rafinériích a dalších místech, která mají výrazný vliv na zdraví těch, kdo tam pracují. 

Francouzský důchodový systém je označován za relativně štědrý a Francouzi tráví v důchodu v průměru nejvíce let ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Průzkumy naznačují, že většina země se změnou nesouhlasí, uvádí agentura Reuters.

Zatímco vláda se snaží reformu protlačit parlamentem, na obzoru jsou další protesty a stávky. Už během týdne odbory avizovaly další mobilizaci 16. února, po sobotním jednání pak ohlásily březnovou generální stávku. Nestáhne-li vláda svůj návrh, pokusí se „zastavit“ život ve Francii, řekl za přední odborové organizace ředitel svazu FO Frédéric Souillot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 40 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...