Do penze o dva roky později. Francii čekají kvůli vládní reformě masivní protesty

3 minuty
Události ČT: Francouzská penzijní reforma budí kontroverze
Zdroj: ČT24

Francouzské odbory chystají velkou vlnu protestů kvůli nové penzijní reformě. Senioři s minimálním důchodem si mají sice polepšit, ovšem do penze budou Francouzi odcházet místo v 62 až v 64 letech. I to už je přitom ze strany vlády ústupek, jelikož prezident Emmanuel Macron v předvolební kampani sliboval ještě o rok víc.

Podle návrhu francouzské premiérky Elisabeth Borneové se minimální důchod zvýší na 1200 eur (28 782 korun) měsíčně. „Teď mám alespoň tisíc eur, ale je to pod průměrným důchodem a je to pořád chudoba a nouze,“ postěžoval si důchodce Raymond z východní části Paříže.

Ohled se bude nově brát i na počet odpracovaných let a práci v náročných podmínkách. Polepší si tak řemeslníci, dělníci v těžkém průmyslu či skláři. „Je to fyzicky náročné zaměstnání, hlavně v létě. Trávíme osm hodin v blízkosti pece, jejíž teplota je stále 1150 stupňů Celsia,“ podotkl vedoucí sklářské dílny Philippe Schampion.

Levice zuří

Francie se tak přiblíží okolním zemím, kde se většinou do důchodu odchází později. Zákon by měl v parlamentu projít, protože vládě zajistí většinu hlasy tradiční konzervativní pravice. Legislativa se naopak nezamlouvá široké levicové koalici ani nacionalistům z Národního sdružení.

2 minuty
Zpravodaj ČT Šmíd: Odpor k důchodové reformě sjednotil francouzské odbory
Zdroj: ČT24

Francii zřejmě čekají měsíce demonstrací a stávek. Již o víkendu o sobě nechaly slyšet po delší době žluté vesty. Kvůli návrhu penzijní reformy se mohou jejich demonstrace opakovat častěji. „Musíme začít pracovat hodně brzy, a až skončíme, zamíříme rovnou na hřbitov. Vláda zkrátka nechce důchody platit, o nic jiného nejde,“ prohlásila demonstrantka z Paříže.

„Lze očekávat opravdu bouřlivé manifestace. Existuje v tomto směru vzácná shoda ze strany odborů, protože prakticky všechny odborové organizace jsou v tomto směru zajedno,“ zdůrazňuje zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

První stávková vlna by mohla podle zpravodaje přijít už ve čtvrtek 19. ledna. „Očekává se, že se bude stávkovat několik dnů, až do února, tedy bude to taková zkouška, přičemž hlavní stávková vlna by mohla přijít před zimními prázdninami v polovině února,“ dodal Šmíd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...