Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
Situace v rusko-ukrajinské válce se již delší dobu zdá být patovou a šéf Kremlu Putin se podle serveru The Economist rozhodl pro eskalaci konfliktu. „Scénáře založené na setrvačnosti jsou pro Kreml nevýhodné,“ měl říci britskému listu jeden z členů ruské elity.
„To, že pro Moskvu není úplně ideální, že boje pokračují, vidíme i z veřejných dat – tedy ze situace jejich rozpočtu a z toho, jakým způsobem jim enormně rostou výdaje, přičemž příjmy rostou výrazně pomaleji. Vidíme, že pro Moskvu je válka dražší a dražší a není už moc kde brát, a daně zvyšovat nemohou,“ sdělil analytik Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Server RBK-Ukrajina navíc připomíná, že Putin opakovaně veřejně prohlašoval, že má v úmyslu v bojových operacích pokračovat. Během setkání se svou stranou Jednotné Rusko pak měl kategoricky zavrhnout možnost ukončení války. „Speciální vojenská operace (označení ruské propagandy pro válku, pozn. red.) pokračuje,“ prohlásil. „Budeme postupovat pouze vpřed,“ měl dodat.
Intenzita ruských útoků na Ukrajinu se odvíjí také od blížících se parlamentních „voleb“ v Rusku, připomněl bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. „Putin chce své domácí populaci ukázat, že drží otěže, což se tedy děje čím dál méně,“ míní Foltýn.
Odvody na regionální úrovni
The Economist s odkazem na ruské zdroje píše, že ruský vládce je připraven nasadit do boje dalších tři sta až čtyři sta tisíc vojáků. Podle listu se však očekává, že Kreml místo oznámení nové a velmi nepopulární vlny mobilizace bude při doplňování řad spoléhat na lokální nátlak ze strany regionálních vlád.
„Dá se předpokládat navýšení počtu odvedených vojáků z okrajových částí Ruska tak, aby se Putin vyhnul negativním náladám ve společnosti, které jsme mohli vidět při první mobilizaci po začátku války. I ukrajinská vláda očekává, že v okrajových oblastech Ruska by mohlo dojít k navýšení odvodů až o tři sta tisíc. Tam by nemuselo dojít k poškození režimu, protože tamní nálady nemají takový vliv na to, jak je ruský režim stabilní,“ podotkl analytik z Metropolitní univerzity Praha David Mareček.
Podle analytika Svobody se k odvodům „nabízejí“ etnické republiky. „Problém je ale v tom, že tamní rezervoár mužů je poměrně vyčerpaný z toho důvodu, že ruské úřady braly z těchto regionů už dříve,“ poznamenal. Další na řadě dle něj pravděpodobně budou tedy etnicky ruské regiony, které se ale nacházejí dále od Moskvy. „Úřady ideálně vezmou lidi, kteří nemají sociální kapitál v tom, že by se za ně někdo postavil,“ doplnil.
Už na konci července vyšlo najevo, že v Penzenské oblasti policisté společně s pracovníky vojenských úřadů provádějí razie pod záminkou odhalování osob vyhýbajících se vojenské službě, neregistrovaných migrantů a dezertérů. Podle místních obyvatel však v praxi zadržují všechny bez rozdílu, předávají jim předvolání a nutí je podepsat smlouvu s ministerstvem obrany. Podobné incidenty byly za poslední měsíc a půl zaznamenány nejméně v sedmnácti ruských regionech, píše list The Moscow Times.
Ruské ministerstvo obrany také dle Institutu pro studium války (ISW) zveřejnilo návrh novely, jež rozšiřuje seznam osobních údajů občanů, které budou moci vojenské úřady získávat od federálních orgánů, společností a organizací. Úředníci tak získají přístup k údajům o příjmech, vzdělání, invaliditě, daních, bankovních transakcích a také k lékařským informacím o občanech podléhajících vojenské povinnosti. ISW tento „projekt“ vnímá jako součást dlouhodobého úsilí o vytvoření digitálního systému pro proces odvodu a případné mobilizace.
Říká se, že Rusko má prakticky neomezené lidské zdroje, ale ony zase tak neomezené nejsou, podotkl analytik Svoboda. „Putin to celé stavěl na tom, že válka se netýká toho, kdo do ní nebude chtít. Nábor dobrovolníků už ale není takový, jako byl, a hlavně ti dobrovolníci nejsou vždy opravdu dobrovolní,“ řekl.
Putin v úterý podle serveru Ukrajinska pravda prohlásil, že zprávy o tom, že Rusko po parlamentních „volbách“ chystá mobilizaci, jsou „nesmyslné“.
„Zintenzivnění úderů“
Rusko také na konci srpna prohlásilo, že chystá masivní údery proti ukrajinským energetickým zařízením „v reakci na útoky na ruskou civilní infrastrukturu a energetický sektor“. Putin ve svém srpnovém projevu obvinil Kyjev, který úspěšně zasahuje ruské rafinerie či sklady prodejce Wildberries, z otevření „Pandořiny skříňky“.
Rusové „bombardují Ukrajinu už přes čtyři a půl roku – to, že nyní vyhlásili, že se připravují na útoky na ukrajinskou infrastrukturu, je prostě nesmysl, protože oni se na nic nepřipravují, oni už na ni útočí“, upozornil Svoboda.
Ukrajina navíc v posledních měsících podle prezidenta Volodymyra Zelenského trpí nedostatkem střel do systémů Patriot účinných proti balistickým raketám, které Rusko vysílá na bránící se zemi stále častěji.
„Současně dochází k rozšiřování kategorie cílů, na něž Rusové útočí a které usilují o to zničit. Od objektů energetické soustavy se tak čím dál víc zaměřují nově na vodárny, čistírny odpadních vod, vlaky osobní dopravy, sklady potravin, základní městskou infrastrukturu, obchodní centra nebo průmyslové podniky, které nemají s podporou ukrajinského válečného úsilí nic společného. Kromě toho vidíme rozšiřování pásma, kde mohou beztrestně terorizovat civilní obyvatelstvo, od frontové linie na města hlouběji do ukrajinského zázemí,“ sdělil analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
„Rusku se na frontové linii nepodařilo a nedaří získávat žádnou výhodu, ty postupy – pokud jsou – tak jsou extrémně malé a tímto způsobem řeší svoji situaci. Jde o demoralizaci obyvatelstva, snahu přinutit Ukrajinu usednout k jednacímu stolu tak, aby byla v nevýhodě, aby byla tlačena svým obyvatelstvem a aby byla nakloněná kapitulaci,“ myslí si ukrajinistka Lenka Víchová.
Zdroje agentury Bloomberg zmínily také to, že stále více ruských představitelů se domnívá, že se Putin může uchýlit i k použití taktických jaderných zbraní na Ukrajině. K jejich použití otevřeně vyzval poslanec Státní dumy a lídr nacionalistické strany Rodina Alexej Žuravljov, a to s cílem donutit Kyjev ke kapitulaci.
Server United24 Ukraine zmiňuje, že výroky lídra nacionalistické Rodiny nepředstavují důkaz toho, že Moskva skutečně jaderný úder připravuje – nicméně se jeho prohlášení objevilo krátce poté, co Bloomberg informoval o možné eskalaci konfliktu ze strany Ruska.
Možný útok na členský stát NATO
Server Meduza píše i o tom, že se na Západě stále častěji ozývají obavy, že Putin plánuje eskalaci nejen na Ukrajině, ale také proti zemím NATO. Zdroje deníku The New York Times tvrdí, že si ruský vládce stanovil za cíl na rok 2026 „vnitřní rozpad NATO a Evropské unie“.
Německý Bild a britský The Telegraph načrtly potenciální scénáře ruského útoku na území NATO. Řadí mezi ně úder na kritickou infrastrukturu na mořském dně, „krymský scénář“ z roku 2014 v estonské Narvě, agresi v Baltském moři, sabotáž v Evropě či kybernetický útok.
„Co se týče útoků na státy NATO, ze všeho nejvíce se nabízí Pobaltí – jde o malé státy, které proti ruské armádě nemají moc velkou šanci. Počítá se s tím, že by jim přišly na pomoc země Aliance, nicméně jak vidíme, tak i dnes se tam ozývají hlasy, že ‚není potřeba pomáhat vojenskyׅ a stačí, když se pošle chemická jednotka nebo vojenská nemocnice‘,“ uvedl analytik Svoboda.
„Pravděpodobnost ruského ozbrojeného útoku na některou z členských zemí NATO se těžko odhaduje, rozhodně ale už dávno není rovna nule. Vzhledem k tomu, co má Putinův režim v poslední době za sebou a co sám deklaruje o svých mocenských ambicích mimo hranice samotného Ruska, by bylo určitě fajn připravovat se i na takové scénáře, které se nám momentálně možná nejeví jako nejpravděpodobnější, ale které mohou mít zásadní negativní dopad. Už dnes Rusové v Evropě páchají na rutinní bázi věci, které by nám ještě před pár lety přišly nemyslitelné,“ míní analytik Šír.
Pro Rusko by rychlé obsazení Pobaltí podle Svobody nemuselo představovat velký problém. „Neřeší to ale ten zásadní problém, protože Rusové chtějí Ukrajinu,“ míní. Dodal však, že narušování vzdušného prostoru NATO bude pokračovat.
