V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
Podpora Putina a Jednotného Ruska od začátku roku mírně klesá, potvrzují oficiální průzkumy veřejného mínění Kremlem řízeného centra VCIOM.
Podle demokratického politika Borise Naděždina lidé chtějí změnu. „Růst cen, horší život, nekonečné prodlužování válečných operací, omezování svobody slova – to všechno znepokojuje lidi. Od 90. let jsem neslyšel, že by tak moc nadávali na vládu,“ prohlásil.
Právě hlasy nespokojených Rusů ho mají vrátit do velké politiky. Bývalý poslanec a spolupracovník zavražděného vůdce opozice Borise Němcova chce kandidovat v podzimních parlamentních volbách jako nezávislý. „Důsledně se vyhrazuji proti Putinově politice. Chci, aby se Rusko stalo mírovou, svobodnou, demokratickou zemí,“ uvedl.
Možný zásah volební komise
Už před dvěma lety se chtěl postavit v prezidentské volbě Putinovi, úřady ho ale do hlasování nepustily. Volební komise zpochybnila platnost části potřebných podpisů na jeho podporu. To se teď může opakovat. „Myslím si, že Boris Naděždin patří mezi ty, kteří jsou nežádoucími ve Státní dumě. A to jak pro výkonnou moc, tak pro Jednotné Rusko,“ podotkl nezávislý volební analytik Igor Mintusov.
Ten sleduje Naděždinovu politickou kariéru od 90. let. I když má podle Igora Mintusova zkušenosti z velké politiky, sám nic změnit nedokáže. „To, že poslední měsíce, půl roku, podpora Jednotného Ruska pomalu klesá, neznamená, že volby nakonec nevyhraje. O tom není pochyb,“ konstatoval Mintusov.
Naděždin je přesvědčený, že i přesto má smysl ucházet se v zářijových volbách o hlasy voličů. „Je to možnost dát dohromady ohromné množství těch, kterým se nelíbí Putinův kurs. A těch je stále víc a víc,“ poznamenal opozičník.
Ruská demokratická opozice měla své poslance v dolní komoře parlamentu naposledy v roce 2003, tehdy v ní zasedali členové liberální strany Jabloko, Svazu pravicových sil a uskupení Parnas.
