Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.

Analýza zkoumala výskyt duševních poruch a související zátěž podle pohlaví, napříč 25 věkovými skupinami, 21 geografickými regiony a 204 zeměmi a územími v období let 1990 až 2023. Podle autorů jde o dosud nejkomplexnější globální studii duševních poruch.

Nejvyšší celková zátěž spojená s duševními poruchami se týká dospívajících ve věku 15 až 19 let a žen všech věkových skupin.

Zátěž se navíc mezi jednotlivými zeměmi výrazně liší. Některé z nejvyšších hodnot vykazují vysokopříjmové regiony, například Austrálie s Novým Zélandem či západní Evropa; z jednotlivých zemí pak zejména Nizozemsko či Portugalsko. Výrazný nárůst byl zaznamenán také v západní subsaharské Africe a v některých částech jižní Asie.

Úzkostné poruchy a těžká deprese patří mezi nejčastější onemocnění

Vědci hodnotili dvanáct duševních poruch a zjistili, že u všech se mezi lety 1990 a 2023 zvýšila prevalence. Úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha jsou celosvětově jedenáctou, respektive patnáctou nejčastější příčinou zátěže nemocemi mezi 304 sledovanými nemocemi a úrazy.

Za nedávným nárůstem výskytu duševních poruch stojí z velké části právě úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha. Od roku 2019 vzrostl výskyt těžké deprese přibližně o 24 procent, zatímco úzkostných poruch přibylo o více než 47 procent. Obě diagnózy dosáhly vrcholu v letech po pandemii covidu-19.

Duševní poruchy postihují lidi ve všech fázích života, jejich podoba a dopady se však liší podle věku. V raném dětství patří mezi nejčastější poruchy autistického spektra, porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), poruchy chování a idiopatické vývojové postižení intelektu. S nástupem dospívání se nejvýznamnějšími příčinami psychických obtíží stávají právě úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha.

Výrazný nárůst duševních poruch znamená, že se staly nejčastější příčinou života se zdravotním omezením či postižením na světě. V tomto ukazateli předstihly kardiovaskulární onemocnění, rakovinu i nemoci pohybového aparátu.

V roce 2023 na ně celosvětově připadalo 171 milionů let zdravého života ztracených kvůli nemoci, omezení či předčasnému úmrtí. Tento ukazatel se označuje jako DALY. V celkové zátěži nemocemi se tak duševní poruchy zařadily na páté místo.

  • DALY neboli Disability-Adjusted Life Year je ukazatel celkové zátěže nemocí v populaci.
  • Vyjadřuje roky zdravého života ztracené kvůli nemoci, zdravotnímu omezení nebo předčasnému úmrtí.
  • Podle výkladu Světové zdravotnické organizace odpovídá jeden DALY jednomu ztracenému roku zdravého života. Nejde tedy pouze o roky ztracené úmrtím, ale také o roky prožité s nemocí či sníženou kvalitou života.
  • Ukazatel byl vyvinut na Harvardově univerzitě pro Světovou banku.

Zdroj: Wikipedia

Odhaduje se, že alespoň minimálně odpovídající léčbu dostává celosvětově jen zhruba devět procent lidí s těžkou depresí. V 90 zemích se přitom odpovídající péče dostává méně než pěti procentům pacientů.

Ze 204 zkoumaných zemí a regionů přesahuje pokrytí léčbou 30 procent jen v několika vysokopříjmových zemích, například v Austrálii, Kanadě a Nizozemsku. Podle autorů to ukazuje na obrovské globální mezery v péči o duševní zdraví.

Vědci zdůrazňují, že pro zlepšení situace bude klíčové rozšířit přístup ke službám v oblasti duševního zdraví, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy. Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat koordinovaný mezinárodní postup a dlouhodobé investice do systémů péče o duševní zdraví.

Tisíce lidí se 17. května 2026 sešly na náměstí Piazza Grande v centru Modeny. Shromáždění se konalo den poté, co muž najel autem do chodců a zranil osm lidí
Zdroj: FEDERICO SCOPPA / AFP

Situace v Řecku

„V roce 2023 byly duševní poruchy jednou z hlavních příčin zátěže zdravotního systému v Řecku,“ sdělila agentuře Athens-Macedonian News Agency (AMNA) Alize Ferrariová, čestná docentka v Queenslandském centru pro výzkum duševního zdraví a spolupracující odborná asistentka při IHME.

Podle zjištění studie vzrostl v Řecku počet lidí s duševními poruchami u obou pohlaví, při zohlednění věkových rozdílů v populaci, ze 14 156,51 na sto tisíc obyvatel v roce 1990 na 19 551,86 v roce 2023.

V roce 2023 připadalo v Řecku na duševní poruchy 325 tisíc DALY, tedy let zdravého života ztracených v důsledku nemoci, zdravotního omezení nebo předčasného úmrtí, bez ohledu na pohlaví a věk. Ve srovnání s rokem 1990 to představuje nárůst o 135,5 procenta. Celkově se duševní poruchy podílely na všech DALY ze všech příčin v Řecku 8,5 procenta, což z nich v roce 2023 činilo pátou nejčastější příčinu této celkové zátěže. Největší podíl na těchto ztracených letech života měly úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha.

Ferrariová také vysvětlila, že míra DALY u duševních poruch v Řecku v roce 2023 činila 3005,1 DALY na sto tisíc obyvatel. Byla tak mírně vyšší než ve zbytku západní Evropy, kde dosahovala 2744,5 DALY na sto tisíc obyvatel, i než světový průměr, který činil 2070,5 DALY na sto tisíc obyvatel.

Článek od ERTNews, poprvé byl publikován 22. května 2026 v 09:17 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 2 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 5 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 6 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 7 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 12 hhodinami
Načítání...