Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.

Analýza zkoumala výskyt duševních poruch a související zátěž podle pohlaví, napříč 25 věkovými skupinami, 21 geografickými regiony a 204 zeměmi a územími v období let 1990 až 2023. Podle autorů jde o dosud nejkomplexnější globální studii duševních poruch.

Nejvyšší celková zátěž spojená s duševními poruchami se týká dospívajících ve věku 15 až 19 let a žen všech věkových skupin.

Zátěž se navíc mezi jednotlivými zeměmi výrazně liší. Některé z nejvyšších hodnot vykazují vysokopříjmové regiony, například Austrálie s Novým Zélandem či západní Evropa; z jednotlivých zemí pak zejména Nizozemsko či Portugalsko. Výrazný nárůst byl zaznamenán také v západní subsaharské Africe a v některých částech jižní Asie.

Úzkostné poruchy a těžká deprese patří mezi nejčastější onemocnění

Vědci hodnotili dvanáct duševních poruch a zjistili, že u všech se mezi lety 1990 a 2023 zvýšila prevalence. Úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha jsou celosvětově jedenáctou, respektive patnáctou nejčastější příčinou zátěže nemocemi mezi 304 sledovanými nemocemi a úrazy.

Za nedávným nárůstem výskytu duševních poruch stojí z velké části právě úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha. Od roku 2019 vzrostl výskyt těžké deprese přibližně o 24 procent, zatímco úzkostných poruch přibylo o více než 47 procent. Obě diagnózy dosáhly vrcholu v letech po pandemii covidu-19.

Duševní poruchy postihují lidi ve všech fázích života, jejich podoba a dopady se však liší podle věku. V raném dětství patří mezi nejčastější poruchy autistického spektra, porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), poruchy chování a idiopatické vývojové postižení intelektu. S nástupem dospívání se nejvýznamnějšími příčinami psychických obtíží stávají právě úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha.

Výrazný nárůst duševních poruch znamená, že se staly nejčastější příčinou života se zdravotním omezením či postižením na světě. V tomto ukazateli předstihly kardiovaskulární onemocnění, rakovinu i nemoci pohybového aparátu.

V roce 2023 na ně celosvětově připadalo 171 milionů let zdravého života ztracených kvůli nemoci, omezení či předčasnému úmrtí. Tento ukazatel se označuje jako DALY. V celkové zátěži nemocemi se tak duševní poruchy zařadily na páté místo.

  • DALY neboli Disability-Adjusted Life Year je ukazatel celkové zátěže nemocí v populaci.
  • Vyjadřuje roky zdravého života ztracené kvůli nemoci, zdravotnímu omezení nebo předčasnému úmrtí.
  • Podle výkladu Světové zdravotnické organizace odpovídá jeden DALY jednomu ztracenému roku zdravého života. Nejde tedy pouze o roky ztracené úmrtím, ale také o roky prožité s nemocí či sníženou kvalitou života.
  • Ukazatel byl vyvinut na Harvardově univerzitě pro Světovou banku.

Zdroj: Wikipedia

Odhaduje se, že alespoň minimálně odpovídající léčbu dostává celosvětově jen zhruba devět procent lidí s těžkou depresí. V 90 zemích se přitom odpovídající péče dostává méně než pěti procentům pacientů.

Ze 204 zkoumaných zemí a regionů přesahuje pokrytí léčbou 30 procent jen v několika vysokopříjmových zemích, například v Austrálii, Kanadě a Nizozemsku. Podle autorů to ukazuje na obrovské globální mezery v péči o duševní zdraví.

Vědci zdůrazňují, že pro zlepšení situace bude klíčové rozšířit přístup ke službám v oblasti duševního zdraví, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy. Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat koordinovaný mezinárodní postup a dlouhodobé investice do systémů péče o duševní zdraví.

Tisíce lidí se 17. května 2026 sešly na náměstí Piazza Grande v centru Modeny. Shromáždění se konalo den poté, co muž najel autem do chodců a zranil osm lidí
Zdroj: FEDERICO SCOPPA / AFP

Situace v Řecku

„V roce 2023 byly duševní poruchy jednou z hlavních příčin zátěže zdravotního systému v Řecku,“ sdělila agentuře Athens-Macedonian News Agency (AMNA) Alize Ferrariová, čestná docentka v Queenslandském centru pro výzkum duševního zdraví a spolupracující odborná asistentka při IHME.

Podle zjištění studie vzrostl v Řecku počet lidí s duševními poruchami u obou pohlaví, při zohlednění věkových rozdílů v populaci, ze 14 156,51 na sto tisíc obyvatel v roce 1990 na 19 551,86 v roce 2023.

V roce 2023 připadalo v Řecku na duševní poruchy 325 tisíc DALY, tedy let zdravého života ztracených v důsledku nemoci, zdravotního omezení nebo předčasného úmrtí, bez ohledu na pohlaví a věk. Ve srovnání s rokem 1990 to představuje nárůst o 135,5 procenta. Celkově se duševní poruchy podílely na všech DALY ze všech příčin v Řecku 8,5 procenta, což z nich v roce 2023 činilo pátou nejčastější příčinu této celkové zátěže. Největší podíl na těchto ztracených letech života měly úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha.

Ferrariová také vysvětlila, že míra DALY u duševních poruch v Řecku v roce 2023 činila 3005,1 DALY na sto tisíc obyvatel. Byla tak mírně vyšší než ve zbytku západní Evropy, kde dosahovala 2744,5 DALY na sto tisíc obyvatel, i než světový průměr, který činil 2070,5 DALY na sto tisíc obyvatel.

Článek od ERTNews, poprvé byl publikován 22. května 2026 v 09:17 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vučić z politiky odejít nehodlá, chce se stát premiérem, míní odborníci

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.
před 10 mminutami

Studentské protesty v Indii sílí. Policie při demonstracích zadržela desítky lidí

Tisíce studentů a mladých lidí v posledních dnech pokračují v protestech v indickém hlavním městě Dillí, kde požadují rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana kvůli opakovaným únikům zadání přijímacích a státních zkoušek na lékařské fakulty. Demonstrace, které začaly jako iniciativa aktivistů, přerostly v jedno z nejvýraznějších protivládních vystoupení za poslední roky a získávají podporu napříč Indií. Policie proti demontrantům používá obušky, vodní děla i slzný plyn a úřady omezily přístup do některých částí metra v Dillí. Premiér Naréndra Módí ve čtvrtek oznámil vznik zvláštních zrychlených soudů pro případy podvodů u zkoušek, demonstranti však trvají na personální odpovědnosti ministra i širších reformách systému. Protestní hnutí zároveň upozorňuje na rostoucí nespokojenost mladých Indů s korupcí, nezaměstnaností a nedůvěrou ve fungování státních institucí.
před 29 mminutami

Ve Francii kvůli požáru evakuovali tisíce turistů

Kvůli lesnímu požáru na francouzském pobřeží Atlantiku u obce Saumos západně od Bordeaux evakuovaly úřady asi 20 tisíc lidí, většinou turistů. Podle serveru regionálních rozhlasových stanic ici.fr to ve čtvrtek odpoledne oznámila prefektura departementu Gironde.
09:36Aktualizovánopřed 34 mminutami

Trump podmínil jadernou dohodu se Saúdy uznáním Izraele

Prezident Donald Trump prohlásil, že přelomová jaderná dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií závisí na tom, zda se království připojí k Abrahámovským dohodám, které znamenají uznání Státu Izrael. Rijád zatím na vyjádření nereagoval, v minulosti ale tento krok podmiňoval vytvořením palestinského státu. Experti se obávají, že dohoda povede k jadernému zbrojení v regionu.
před 35 mminutami

Tisíce Izraelců za ochrany policie vstoupily do areálu mešity al-Aksá

Tisíce krajně pravicových Izraelců u příležitosti židovského svátku Tiša be-Av za ochrany izraelské policie vstoupily do areálu mešity al-Aksá v okupovaném východním Jeruzalémě, kde se začaly modlit, přestože modlitby nemuslimů jsou na místě oficiálně zakázány. Mezi účastníky akce byl také krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir. Jeho počínání odsoudili jordánští i palestinští představitelé.
před 55 mminutami

Konflikt se šíří do Rudého moře. Hútíové útočili na saúdské tankery

Proíránští jemenští hútíové se přihlásili k útoku na dva saúdské tankery. Minimálně jeden z nich plul v Rudém moři, další lodě pak musely změnit kurz. Prezident USA Donald Trump uvedl, že požene Teherán k odpovědnosti za útoky hútíů. Spojené státy předtím opět udeřily na Írán. Při útoku na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Íránským útokům čelily Kuvajt či Jordánsko. Cena ropy Brent se kvůli eskalaci konfliktu poprvé od května vrátila nad sto dolarů za barel.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Litva patří mezi země EU, které čelí nejprudšímu poklesu počtu obyvatel

Demografická krize v Evropě již není výzvou pro budoucnost, ale problémem, který již nyní mění tvář kontinentu, uvedla Evropská komise ve své nové zprávě, v níž varuje, že se očekává, že do konce století se počet obyvatel Evropské unie sníží o 50 milionů lidí. Zároveň populace výrazně zestárne.
před 2 hhodinami

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.