Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
Analýza zkoumala výskyt duševních poruch a související zátěž podle pohlaví, napříč 25 věkovými skupinami, 21 geografickými regiony a 204 zeměmi a územími v období let 1990 až 2023. Podle autorů jde o dosud nejkomplexnější globální studii duševních poruch.
Nejvyšší celková zátěž spojená s duševními poruchami se týká dospívajících ve věku 15 až 19 let a žen všech věkových skupin.
Zátěž se navíc mezi jednotlivými zeměmi výrazně liší. Některé z nejvyšších hodnot vykazují vysokopříjmové regiony, například Austrálie s Novým Zélandem či západní Evropa; z jednotlivých zemí pak zejména Nizozemsko či Portugalsko. Výrazný nárůst byl zaznamenán také v západní subsaharské Africe a v některých částech jižní Asie.
Úzkostné poruchy a těžká deprese patří mezi nejčastější onemocnění
Vědci hodnotili dvanáct duševních poruch a zjistili, že u všech se mezi lety 1990 a 2023 zvýšila prevalence. Úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha jsou celosvětově jedenáctou, respektive patnáctou nejčastější příčinou zátěže nemocemi mezi 304 sledovanými nemocemi a úrazy.
Za nedávným nárůstem výskytu duševních poruch stojí z velké části právě úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha. Od roku 2019 vzrostl výskyt těžké deprese přibližně o 24 procent, zatímco úzkostných poruch přibylo o více než 47 procent. Obě diagnózy dosáhly vrcholu v letech po pandemii covidu-19.
Duševní poruchy postihují lidi ve všech fázích života, jejich podoba a dopady se však liší podle věku. V raném dětství patří mezi nejčastější poruchy autistického spektra, porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), poruchy chování a idiopatické vývojové postižení intelektu. S nástupem dospívání se nejvýznamnějšími příčinami psychických obtíží stávají právě úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha.
Výrazný nárůst duševních poruch znamená, že se staly nejčastější příčinou života se zdravotním omezením či postižením na světě. V tomto ukazateli předstihly kardiovaskulární onemocnění, rakovinu i nemoci pohybového aparátu.
V roce 2023 na ně celosvětově připadalo 171 milionů let zdravého života ztracených kvůli nemoci, omezení či předčasnému úmrtí. Tento ukazatel se označuje jako DALY. V celkové zátěži nemocemi se tak duševní poruchy zařadily na páté místo.
- DALY neboli Disability-Adjusted Life Year je ukazatel celkové zátěže nemocí v populaci.
- Vyjadřuje roky zdravého života ztracené kvůli nemoci, zdravotnímu omezení nebo předčasnému úmrtí.
- Podle výkladu Světové zdravotnické organizace odpovídá jeden DALY jednomu ztracenému roku zdravého života. Nejde tedy pouze o roky ztracené úmrtím, ale také o roky prožité s nemocí či sníženou kvalitou života.
- Ukazatel byl vyvinut na Harvardově univerzitě pro Světovou banku.
Zdroj: Wikipedia
Odhaduje se, že alespoň minimálně odpovídající léčbu dostává celosvětově jen zhruba devět procent lidí s těžkou depresí. V 90 zemích se přitom odpovídající péče dostává méně než pěti procentům pacientů.
Ze 204 zkoumaných zemí a regionů přesahuje pokrytí léčbou 30 procent jen v několika vysokopříjmových zemích, například v Austrálii, Kanadě a Nizozemsku. Podle autorů to ukazuje na obrovské globální mezery v péči o duševní zdraví.
Vědci zdůrazňují, že pro zlepšení situace bude klíčové rozšířit přístup ke službám v oblasti duševního zdraví, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy. Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat koordinovaný mezinárodní postup a dlouhodobé investice do systémů péče o duševní zdraví.
Situace v Řecku
„V roce 2023 byly duševní poruchy jednou z hlavních příčin zátěže zdravotního systému v Řecku,“ sdělila agentuře Athens-Macedonian News Agency (AMNA) Alize Ferrariová, čestná docentka v Queenslandském centru pro výzkum duševního zdraví a spolupracující odborná asistentka při IHME.
Podle zjištění studie vzrostl v Řecku počet lidí s duševními poruchami u obou pohlaví, při zohlednění věkových rozdílů v populaci, ze 14 156,51 na sto tisíc obyvatel v roce 1990 na 19 551,86 v roce 2023.
V roce 2023 připadalo v Řecku na duševní poruchy 325 tisíc DALY, tedy let zdravého života ztracených v důsledku nemoci, zdravotního omezení nebo předčasného úmrtí, bez ohledu na pohlaví a věk. Ve srovnání s rokem 1990 to představuje nárůst o 135,5 procenta. Celkově se duševní poruchy podílely na všech DALY ze všech příčin v Řecku 8,5 procenta, což z nich v roce 2023 činilo pátou nejčastější příčinu této celkové zátěže. Největší podíl na těchto ztracených letech života měly úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha.
Ferrariová také vysvětlila, že míra DALY u duševních poruch v Řecku v roce 2023 činila 3005,1 DALY na sto tisíc obyvatel. Byla tak mírně vyšší než ve zbytku západní Evropy, kde dosahovala 2744,5 DALY na sto tisíc obyvatel, i než světový průměr, který činil 2070,5 DALY na sto tisíc obyvatel.
Článek od ERTNews, poprvé byl publikován 22. května 2026 v 09:17 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.










