Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.

Analýza zkoumala výskyt duševních poruch a související zátěž podle pohlaví, napříč 25 věkovými skupinami, 21 geografickými regiony a 204 zeměmi a územími v období let 1990 až 2023. Podle autorů jde o dosud nejkomplexnější globální studii duševních poruch.

Nejvyšší celková zátěž spojená s duševními poruchami se týká dospívajících ve věku 15 až 19 let a žen všech věkových skupin.

Zátěž se navíc mezi jednotlivými zeměmi výrazně liší. Některé z nejvyšších hodnot vykazují vysokopříjmové regiony, například Austrálie s Novým Zélandem či západní Evropa; z jednotlivých zemí pak zejména Nizozemsko či Portugalsko. Výrazný nárůst byl zaznamenán také v západní subsaharské Africe a v některých částech jižní Asie.

Úzkostné poruchy a těžká deprese patří mezi nejčastější onemocnění

Vědci hodnotili dvanáct duševních poruch a zjistili, že u všech se mezi lety 1990 a 2023 zvýšila prevalence. Úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha jsou celosvětově jedenáctou, respektive patnáctou nejčastější příčinou zátěže nemocemi mezi 304 sledovanými nemocemi a úrazy.

Za nedávným nárůstem výskytu duševních poruch stojí z velké části právě úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha. Od roku 2019 vzrostl výskyt těžké deprese přibližně o 24 procent, zatímco úzkostných poruch přibylo o více než 47 procent. Obě diagnózy dosáhly vrcholu v letech po pandemii covidu-19.

Duševní poruchy postihují lidi ve všech fázích života, jejich podoba a dopady se však liší podle věku. V raném dětství patří mezi nejčastější poruchy autistického spektra, porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), poruchy chování a idiopatické vývojové postižení intelektu. S nástupem dospívání se nejvýznamnějšími příčinami psychických obtíží stávají právě úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha.

Výrazný nárůst duševních poruch znamená, že se staly nejčastější příčinou života se zdravotním omezením či postižením na světě. V tomto ukazateli předstihly kardiovaskulární onemocnění, rakovinu i nemoci pohybového aparátu.

V roce 2023 na ně celosvětově připadalo 171 milionů let zdravého života ztracených kvůli nemoci, omezení či předčasnému úmrtí. Tento ukazatel se označuje jako DALY. V celkové zátěži nemocemi se tak duševní poruchy zařadily na páté místo.

  • DALY neboli Disability-Adjusted Life Year je ukazatel celkové zátěže nemocí v populaci.
  • Vyjadřuje roky zdravého života ztracené kvůli nemoci, zdravotnímu omezení nebo předčasnému úmrtí.
  • Podle výkladu Světové zdravotnické organizace odpovídá jeden DALY jednomu ztracenému roku zdravého života. Nejde tedy pouze o roky ztracené úmrtím, ale také o roky prožité s nemocí či sníženou kvalitou života.
  • Ukazatel byl vyvinut na Harvardově univerzitě pro Světovou banku.

Zdroj: Wikipedia

Odhaduje se, že alespoň minimálně odpovídající léčbu dostává celosvětově jen zhruba devět procent lidí s těžkou depresí. V 90 zemích se přitom odpovídající péče dostává méně než pěti procentům pacientů.

Ze 204 zkoumaných zemí a regionů přesahuje pokrytí léčbou 30 procent jen v několika vysokopříjmových zemích, například v Austrálii, Kanadě a Nizozemsku. Podle autorů to ukazuje na obrovské globální mezery v péči o duševní zdraví.

Vědci zdůrazňují, že pro zlepšení situace bude klíčové rozšířit přístup ke službám v oblasti duševního zdraví, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy. Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat koordinovaný mezinárodní postup a dlouhodobé investice do systémů péče o duševní zdraví.

Tisíce lidí se 17. května 2026 sešly na náměstí Piazza Grande v centru Modeny. Shromáždění se konalo den poté, co muž najel autem do chodců a zranil osm lidí
Zdroj: FEDERICO SCOPPA / AFP

Situace v Řecku

„V roce 2023 byly duševní poruchy jednou z hlavních příčin zátěže zdravotního systému v Řecku,“ sdělila agentuře Athens-Macedonian News Agency (AMNA) Alize Ferrariová, čestná docentka v Queenslandském centru pro výzkum duševního zdraví a spolupracující odborná asistentka při IHME.

Podle zjištění studie vzrostl v Řecku počet lidí s duševními poruchami u obou pohlaví, při zohlednění věkových rozdílů v populaci, ze 14 156,51 na sto tisíc obyvatel v roce 1990 na 19 551,86 v roce 2023.

V roce 2023 připadalo v Řecku na duševní poruchy 325 tisíc DALY, tedy let zdravého života ztracených v důsledku nemoci, zdravotního omezení nebo předčasného úmrtí, bez ohledu na pohlaví a věk. Ve srovnání s rokem 1990 to představuje nárůst o 135,5 procenta. Celkově se duševní poruchy podílely na všech DALY ze všech příčin v Řecku 8,5 procenta, což z nich v roce 2023 činilo pátou nejčastější příčinu této celkové zátěže. Největší podíl na těchto ztracených letech života měly úzkostné poruchy a těžká depresivní porucha.

Ferrariová také vysvětlila, že míra DALY u duševních poruch v Řecku v roce 2023 činila 3005,1 DALY na sto tisíc obyvatel. Byla tak mírně vyšší než ve zbytku západní Evropy, kde dosahovala 2744,5 DALY na sto tisíc obyvatel, i než světový průměr, který činil 2070,5 DALY na sto tisíc obyvatel.

Článek od ERTNews, poprvé byl publikován 22. května 2026 v 09:17 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
12:53Aktualizovánopřed 29 mminutami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 1 hhodinou

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 1 hhodinou

Alberta bude hlasovat o odtržení od Kanady

Provincie Alberta uspořádá v říjnu referendum o odtržení od Kanady. Obyvatelé rozhodnou, zda chtějí následně znovu hlasovat závazně. Je to vůbec poprvé v novodobé historii Kanady, kdy se obyvatelé jedné z deseti provincií a tří teritorií mimo frankofonní Québec budou zabývat otázkou samostatnosti.
před 1 hhodinou

Počet případů hantaviru souvisejících s plavbou v Atlantiku vzrostl na dvanáct

Počet případů nákazy hantavirem souvisejících s výletní lodí v Atlantiku vzrostl na dvanáct, nově se infekce potvrdila u nizozemského člena posádky, oznámil podle agentury AFP šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nemoci podlehli tři lidé. Ředitel WHO opět vyzval představitele zemí, odkud cestující i členové posádky pocházeli, aby striktně dodržovali karanténu.
před 2 hhodinami

Pokud by byl někdo tak pošetilý a útočil na NATO, reakce bude devastující, řekl Rutte

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.
09:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 4 hhodinami
Načítání...