„Nemůžeme být dobré ve všem.“ Matky ve Španělsku hledají rovnováhu mezi prací a rodinou

Ve Španělsku 78 procent žen uvádí, že trpí problémy s duševním zdravím, vyplývá ze zprávy neziskové organizace Make Mothers Matter. Podle dalšího průzkumu španělské organizace Club Malasmadres má 85 procent matek denně méně než hodinu volného času.

Být matkou je výzvou nejen v osobním, ale i v profesním životě. Ve Španělsku tři ze čtyř žen uvádějí, že nedostatečné možnosti sladění práce a rodinného života ovlivnily jejich fyzické nebo duševní zdraví. Patří mezi ně i Aurora Serranová, která pracuje v oblasti správy klientských účtů a zároveň je matkou na plný úvazek.

Když se Serranová stala matkou, vzdala se zhruba třetiny svého platu, aby se pokusila skloubit práci s péčí o dítě. Šlo o sdílenou pracovní pozici, ve které měla podle svých slov „stejný objem práce, méně hodin, více stresu a nižší výdělek“. Přiznává, že po této změně byla její energie „na minimu“. Měla problémy se spánkem, trpěla stresem a úzkostí. Situace ji dovedla „na hranici“. Tehdy si uvědomila, že „současný systém není nastavený tak, aby ženy mohly být na obou místech zároveň, aniž by se něco zlomilo“.

Podle průzkumu El peso invisible de la maternidad (Neviditelná tíha mateřství) organizace Club Malasmadres učinilo ve Španělsku 82 procent žen po narození dítěte nějaké rozhodnutí, které určitým způsobem ovlivnilo jejich pracovní dráhu.

Podobnou zkušenost má také Marta z Madridu, která se nedávno stala matkou a musela se vyrovnat s „komplikovaným porodem“. Poté nastoupila na šestnáctitýdenní mateřskou dovolenou. Kvůli zdravotním komplikacím po porodu ale zároveň přistoupila ke zkrácení pracovní doby, a tedy i ke snížení už tak nízkého příjmu. Toto rozhodnutí pro ni představuje „velkou ekonomickou ránu“.

Idealizace mateřství

V posledních letech se na sociálních sítích stále častěji objevují profily, které sdílejí rady, zkušenosti a osobní příběhy spojené s mateřstvím. Často se na nich ukazují tváře nezletilých a šíří se sdělení, která neprošla posouzením odborníka.

Kantabrijské sdružení porodních asistentek například upozorňuje, že sociální sítě přispívají k „idealizaci mateřství“, která se podepisuje na duševním zdraví žen. Podle sdružení se k tomu přidává i skutečnost, že „už neexistuje taková sociální podpora ani taková komunita, jaká možná bývala dříve“.

Aurora Serranová patří k ženám, které mají rodinu daleko, a proto se spoléhají na pomoc přátel. Spolu s kamarádkami se střídají v péči nejen o své děti, ale i o děti ostatních. „Nebýt mých kamarádek, sladění práce a rodiny by pro mě teď vůbec neexistovalo,“ říká. Stejně jako tisíce dalších žen ve Španělsku si tak vytvořily vlastní síť vzájemné péče, k níž patří i některé formální iniciativy, například Club Malasmadres.

Pečovat o sebe, aby se dalo pečovat o druhé

Serranová upozorňuje také na nedostatek času na péči o sebe samu, kterému podle ní čelí tisíce matek. Z vlastní zkušenosti ji považuje za zásadní, protože „pokud se nestaráte o sebe, nemůžete pečovat ani o druhé“.

Další průzkum organizace Club Malasmadres ukazuje, že 85 procent matek má denně méně než jednu hodinu volného času. Prakticky celý jejich každodenní režim tak zabírá slaďování práce a rodinného života, zatímco péče o sebe samu ustupuje do pozadí.

Na nedávné akci pořádané sdružením Yo No Renuncio (Já se nevzdávám) ministryně pro mládež a děti Sira Regová uvedla, že „v mnoha případech rezignujeme sami na sebe jako na lidské bytosti“. Podle ní mají ženy často „seznam nejrůznějších priorit“, na jehož úplném konci stojí právě péče matek o sebe samé.

Duševní potíže uvádí většina žen

Ekonomické potíže, nedostatečné možnosti sladění práce a rodiny, zdravotní problémy i nerovnoměrné rozdělení domácích prací patří mezi faktory, které ovlivňují duševní zdraví matek. Ty se snaží kombinovat osobní a pracovní život, přičemž v mnoha případech ten profesní upozadí nebo se ho vzdávají.

Ve Španělsku 78 procent žen uvedlo, že trpí problémy s duševním zdravím, 57 procent se cítí přetížených a 42 procent trpí úzkostí. Údaje shromážděné ve zprávě neziskové organizace Make Mothers Matter s názvem The state of maternal mental health in Europe (Stav duševního zdraví matek v Evropě) ukazují rozsah problému i obtíží, kterým matky každodenně čelí.

Evropský institut perinatálního duševního zdraví (IESMP) upozorňuje, že podobné potíže mohou mít psychické důsledky, které vyžadují další sledování. Mohou vést k poporodní depresi, perinatální úzkosti, obsedantně-kompulzivní poruše, posttraumatické stresové poruše, a dokonce i k poporodní psychóze, která „je sice méně častá, ale vyžaduje urgentní péči“.

IESMP zároveň zdůrazňuje, že „všechno je léčitelné“, zejména pokud se problém odhalí včas. Cílem je chránit matku, dítě i vztah mezi nimi. Jde o poselství naděje pro matky, které nevidí východisko a přebírají na sebe každodenní rutinu i úkoly, aniž by měly čas věnovat se samy sobě. Jde přitom o nedobrovolnou samotu vnucenou společností, která mateřský život svazuje péčí o druhé bez ohledu na příběh každé jednotlivé matky.

„Nemůžeme být dobré ve všem“

María José, matka dvojčat, se také musela vzdát práce ve veřejné instituci. Rozhodla se tak proto, aby se mohla naplno věnovat výchově svých dětí a nemusela je nechávat samotné. Toto rozhodnutí jí zároveň pomohlo, jak sama říká, „nezbláznit se a zvládnout je dál vychovávat“.

Po letech si našla práci, která jí umožnila sladit péči o děti s profesní kariérou. Přesto přiznává, že ji mrzí, že přišla o některé důležité okamžiky z dětství svých dvojčat.

Její příběh není nový, ale s příběhy Aurory Serranové a Marty ho spojuje jeden společný prvek: nedostatek možností, jak sladit práci a rodinu, a chybějící pomoc ženám. Netýká se to jen matek v jednadvacátém století, ale i žen, které si dříve ani nedokázaly představit, že by vykonávaly jinou práci než péči o druhé – doma i mimo domov.

Právě proto dnes ženy požadují větší uznání i lepší podmínky pro sladění rodinného a pracovního života. Jak říká María José a jak ukazují i další svědectví v této reportáži, společnost dnes „vyžaduje dobré matky a dobré pracovnice“, ale bez možnosti sladit práci a rodinu „nemůžeme být dobré ve všem“.

Článek napsal Iván Lobato (RTVE). Poprvé byl publikován 6. května 2026 v 07:05 SELČ.

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 3 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 6 hhodinami

USA uvalily sankce na Mezinárodní trestní soud

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.