Matka

Tadeášovi je jedenáct let a už pomohl zachránit život. Když jeho maminka doma zkolabovala, reagoval okamžitě. Použil znalosti ze školy, do puntíku plnil rady operátorky z tísňové linky a postaral se o vše, dokud nepřijela záchranka. O kariéře záchranáře zatím prý Tadeáš neuvažuje. Volný čas tráví hlavně s kamarády venku jízdou na koloběžce. Kdyby bylo potřeba pomoci i tam, už ví, že bude připravený.

Právo rodiče na pobyt s dítětem ve zdravotnickém zařízení není absolutní, je podmíněné například vybavením nemocnice a nesmí narušit péči o další pacienty. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání matky, která nesměla přenocovat se synem na jednotce intenzivní a resuscitační péče a následně žádala omluvu a odškodné. Soudy dospěly k závěru, že přenocování nebylo objektivně možné. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.

Stále víc samoživitelských domácností se propadá pod hranici chudoby. Většinou jde o matky. Zatímco v roce 2021 žilo pod touto hranicí 32 procent těchto rodin, loni už to – podle Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd – bylo přes 36 procent z nich. Jejich situaci odstartovala pandemie a dramaticky pak zhoršila inflace. Stát podle odborníků pomáhá pomalu a nedostatečně, jeho roli suplují neziskové organizace. Matky si často umí pomoc samy, stát by jim v tom ale podle socioložky Radky Dudové měl jít víc naproti, například dostupnými školkami a podporou zkrácených úvazků.

Španělští vědci úspěšně na videu zachytili, jak vypadá proces, kdy se lidské embryo zahnizďuje v děloze. Využili na to rovnou několik nových technologií a doufají, že to pomůže neplodným matkám.

Pokud soud výrazně omezí kontakt rodiče s dítětem, musí zároveň nastínit výhled na jeho postupné rozšiřování. Ústavní soudci vyhověli stížnosti cizince, jenž usiluje o častější a intenzivnější kontakt s dcerou. Znovu musí rozhodnout Městský soud v Praze. Otci umožnil jen asistovaný styk, tedy setkávání pod odborným dohledem, a to jednou týdně na hodinu, bez konkrétního výhledu na potenciální rozšíření.

Belgičtí archeologové dokázali díky novým vědeckým metodám lépe popsat příběh kojence, jehož tělo našli pod podlahou veřejného domu.

Děti by neměly být zatahovány do soudních sporů, které mohou se stejným úspěchem vést jejich rodiče, plyne z nálezu Ústavního soudu (ÚS). Soudy nedaly souhlas s tím, aby matka podala za nezletilou dceru žalobu na nemocnici kvůli uvádění dítěte do narkózy bez přítomnosti rodičů. Důvodem je obava, že vedení sporu na ochranu osobnosti, potenciálně dlouhého a nákladného, by mohlo dítě finančně zatížit. Pokud rodiče usilují o změnu praxe v tuzemských nemocnicích, lze toho dosáhnout i prostřednictvím žaloby, kterou podají sami za sebe, nikoliv za dítě, míní ÚS.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti matky a duly, které dostaly šestiměsíční tresty vězení s podmínečným odkladem na jeden rok kvůli plánovanému domácímu porodu s tragickým koncem. Dítě zemřelo. Soud v nálezu zdůraznil, že domácí porody jsou v Česku legální alternativou k porodnicím, což ale nevylučuje trestní odpovědnost aktérek, pokud porod skončí tragicky. Záleží na okolnostech. V případu, kterým se ÚS zabýval, rodička podle nálezu věděla o rizicích a dula překročila své kompetence.

Před rokem vznikla v Berlíně akce Mama geht tanzen (Máma jde tančit) pro ženy na mateřské, které se také potřebují občas odreagovat, a brzy se rozšířila i do rakouských a švýcarských měst. Akce začínají už v osm hodin večer. „Všechny máme malé děti a osm večer je perfektní doba. Tatínci se mohou postarat o děti a my si můžeme s klidným svědomím povyrazit,“ uvedla jedna z návštěvnic Anja. Akce ale není uzavřená, ženy tak mohou přijít i s partnerem. V jedenáct hodin však zábava končí, jelikož účastnice se ráno vrací, s novou energií, ke svým povinnostem.

Uplynulé dny přinesly v souvislosti s povodněmi mnoho tragédií, odehrály se ale také příběhy se šťastným koncem. Na Javornicku, v jedné z nejpostiženějších oblastí, musely budoucí matky hledat cestu do porodnice za velmi dramatických okolností.

V Británii si vyslechly výši trestu další desítky účastníků nedávných násilných demonstrací. Rozsudek měl padnout i pro vůbec nejmladšího obviněného, jehož identita se ze zákona nesmí odhalit. Dvanáctiletý chlapec se přiznal, že napadal policisty. Soudkyně však nakonec verdikt odložila. Jeho matka totiž místo přelíčení dala přednost dovolené na Ibize.

Karolíně Polcarové nebyl ani rok, když ji vlastní matka málem ubila k smrti. Způsobila jí tak vážná zranění hlavy, že nyní desetiletá dívka je nemobilní, trpí psychomotorickou retardací, slepotou, deformací hrudníku a nefunkčností rukou i nohou. Vyžaduje stálou péči. Čtyřiadvacet hodin denně se o ni stará její otec Karel Václav Polcar, který před měsícem požádal na serveru Donio lidi o příspěvek na nákup vozítka. Žádal o necelých 230 tisíc korun, během několika dnů však dárci do sbírky poslali skoro tři miliony korun. Tématu se věnoval pořad Události, komentáře.

Třetina dětí doma zažívá hádky, křik a tresty, zjistil to průzkum společnosti SC&C. Pokud rodiče děti trestají, nejčastěji je to podle něj formou pokárání, pak zákazem her, chození ven nebo třeba odepřením kapesného. Fyzicky jsou pak trestaná čtyři procenta dětí. Právě fyzickým trestům se bude věnovat i novela občanského zákoníku. Vláda by se jí měla zabývat ve středu.

Trest obecně prospěšných prací udělil soud ženě, která na základní škole v Náchodě napadla a těžce zranila učitelku svého syna. Odpracovat by měla 260 hodin. Podle nepravomocného rozsudku má také napadené pedagožce uhradit 57 576 korun jako nemajetkovou újmu a náhradu ušlého výdělku. Obžalovaná před soudem prohlásila vinu, po vynesení verdiktu si ale vzala lhůtu pro možné odvolání. Státní zástupce se odvolání vzdal.

Lékaři usilují o aktivnější vyhledávání těhotných žen, které mohou být nakažené hepatitidou C. Tento typ žloutenky je zrádný mimo jiné přenosem z matky na dítě. I proto infektologové doporučili testovat těhotné ženy. Novinka funguje nepovinně od ledna.

Krajský soud v Brně se začal zabývat případem ženy, která podle obžaloby loni v únoru otrávila v Jihlavě svoji matku, když jí nalila do kávy metanol. Obžalovaná popírá, že by šlo o úmysl, hrozí jí 15 až 20 let vězení, případně i výjimečný trest. Motivem činu měl být majetkový prospěch. Soud v pátek zároveň ženu ponechal ve vazbě. Hlavní líčení bude pokračovat 2. února, v plánu jsou výslechy svědků a čtení listinných důkazů.

O Ukrajině se před válkou mluvilo jako o centru světového náhradního mateřství. Surogace je v zemi legální a hojně ji využívaly páry ze zahraničí. Zájem nepolevuje ani v současnosti, mnoho Ukrajinek ale před hrůzami války ze země uprchlo. I proto se teď kliniky obracejí s nabídkou mateřství za úplatek na cizinky, hlavně z postsovětských států, ale i z východní Asie. Situaci kolem náhradního mateřství mapovala na Ukrajině zpravodajka ČT Darja Stomatová.

V mateřském mléku se skrývá droboučká molekula, která kojencům pomáhá nevídaným způsobem rozvíjet mozek a propojení v něm. Nový objev by mohl pomoci s vývojem kvalitnějších náhrad tohoto zásadního zdroje pro děti, které se nemohou kojit.

Policisté z Plzeňského kraje pátrají po chlapci a jeho otci. Dítě, kterému je 4,5 roku a je svěřeno do péče matky, si bez jejího souhlasu otec vyzvedl a odjel s ním neznámo kam, napsali strážci zákona v úterý po 19. hodině na Twitteru.

Porodnice v Ústeckém kraji chtějí pomoci rodinám se vzrůstajícími životními náklady. Zdravotnický holding Krajská zdravotní, který v regionu provozuje sedm nemocnic, v nichž je šest porodnic, tak novopečeným matkám nově dává poukázky na dva tisíce korun. Za ně mohou nakoupit ve zdravotnických pomůckách nebo lékárnách.

Když v letech 2019 a 2020 zasáhly Austrálii nejhorší požáry v historii, mělo to i řadu důsledků, které tehdy nebyly na první pohled patrné. Vědci teď popsali další z nich: stres způsobený živelnou pohromou měl výrazný dopad na kojící matky, které ztrácely schopnost tvořit mléko.

Policie pátrala po chlapci z České Lípy a jeho matce. O vyhlášení pátrání požádala chlapcova babička a matka pohřešované ženy.

Až tři čtvrtiny žen, které mají po porodu psychické obtíže, nevyhledají odbornou pomoc. Mají strach nebo nevědí, na koho se vlastně obrátit. Obojí vyplývá z provedených studií. Některé porodnice i organizace se proto zapojily do Světového dne duševního zdraví matek.

Muž uspěl u Ústavního soudu se stížností na Krajský soud v Plzni, který trval na jeho vazbě v komplikované rodinné situaci. Staral se o dítě, jemuž krátce před tím zemřela matka. Ústavní soud rozhodnutí krajského soudu zrušil s odůvodněním, že byla porušena základní práva stěžovatele na soudní ochranu a osobní svobodu zaručenou Listinou základních práv a svobod. Podle něj měl soud dbát nejlepšího zájmu nezletilého syna, kterého by se vazba otce nepochybně závažně dotkla. Muž měl problémy se zákonem kvůli drogové trestné činnosti.