Děti by neměly být zatahovány do soudních sporů, které mohou se stejným úspěchem vést jejich rodiče, plyne z nálezu Ústavního soudu (ÚS). Soudy nedaly souhlas s tím, aby matka podala za nezletilou dceru žalobu na nemocnici kvůli uvádění dítěte do narkózy bez přítomnosti rodičů. Důvodem je obava, že vedení sporu na ochranu osobnosti, potenciálně dlouhého a nákladného, by mohlo dítě finančně zatížit. Pokud rodiče usilují o změnu praxe v tuzemských nemocnicích, lze toho dosáhnout i prostřednictvím žaloby, kterou podají sami za sebe, nikoliv za dítě, míní ÚS.
„Nic nebrání tomu, aby matka podala žalobu sama a dosáhla stejného výsledku, jakého chtěla dosáhnout žalobou dcery – tedy sjednotit praxi nemocnic napříč republikou. Jak správně uvedl krajský soud, pokud by měl soud s takovou žalobou vyslovit souhlas, logicky hrozí nebezpečí, že se dítě stane ‚pouhým vehiklem‘ k vytváření judikatury,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.
V únoru 2022, kdy doznívala pandemie covidu-19, bylo holčičce deset měsíců a podstoupila plánovanou operaci v motolské nemocnici v Praze, a to v celkové anestezii. Matka se za sebe i jménem dcery později domáhala omluvy za to, že jim nemocnice neumožnila nepřetržitý kontakt při uvedení holčičky do celkové anestezie a při probouzení z narkózy.
Podle občanského zákoníku platí, že rodiče potřebují souhlas soudu k právnímu jednání, které se týká jmění dítěte. Pravidlo vychází z ústavního principu ochrany nejlepšího zájmu dítěte. Souhlas se zpravidla vyžaduje v civilním řízení, v němž se jeho výsledek může významně dotknout majetkových práv dítěte, například kvůli povinnosti platit náklady řízení. V přezkoumávané kauze souhlas neposkytla liberecká pobočka krajského soudu.
ÚS: Krajský soud ochránil nejlepší zájem dítěte
Žaloba na ochranu osobnosti podle ústavních soudců jistě má nějakou šanci na úspěch. „Současně však bohužel existuje možnost, na kterou rovněž upozornil krajský soud, že řízení může trvat dlouho, může být vedeno u soudů všech instancí a náklady s ním spojené tak mohou vyšplhat poměrně vysoko,“ upozornil ÚS. Lze sice očekávat, že náklady uhradí rodiče, okolnosti se ale mohou změnit, například pokud mezi rodiči vyvstanou rozpory nebo se změní jejich majetkové poměry, zdůraznil soud v nálezu.
„Krajský soud ochránil ústavní princip ochrany nejlepšího zájmu dítěte, kterým je zde jak zajištění jeho bezdlužnosti, tak nezatahování dětí do žalob, které mohou se stejným úspěchem vést jejich rodiče,“ uzavřeli ústavní soudci.
Odlišné stanovisko k nálezu zaujal jeden ze tří členů senátu a zároveň předseda ÚS Josef Baxa. „Rizika spojená s vedením řízení na ochranu osobnosti se s ohledem na dosud zjištěné okolnosti posuzovaného případu jeví pro nezletilou jako poměrně malá. Oproti tomu význam řízení a rozhodnutí v něm vydaného není pro nezletilou zanedbatelný,“ napsal ve svém stanovisku.
