Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti matky a duly, které dostaly šestiměsíční tresty vězení s podmínečným odkladem na jeden rok kvůli plánovanému domácímu porodu s tragickým koncem. Dítě zemřelo. Soud v nálezu zdůraznil, že domácí porody jsou v Česku legální alternativou k porodnicím, což ale nevylučuje trestní odpovědnost aktérek, pokud porod skončí tragicky. Záleží na okolnostech. V případu, kterým se ÚS zabýval, rodička podle nálezu věděla o rizicích a dula překročila své kompetence.
„Český právní řád rodit v domácím prostředí nezakazuje. Domácí porody představují legální alternativu k porodu ve zdravotnickém zařízení. Dovolenost domácích porodů však sama o sobě nevylučuje, aby jejich realizací byl za specifických okolností spáchán trestný čin,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Wintra.
Jihočeské soudy pravomocně rozhodly, že se obě ženy dopustily usmrcení z nedbalosti. „V případě, že došlo ke kumulaci rizik, kterých si byly rodička i dula vědomy, je možné, aby toto jednání bylo posouzeno jako usmrcení z nedbalosti. I proto, že dítě, o které se jedná, žilo v průběhu porodu, jak bylo prokázáno,“ řekl Wintr.
Advokátku Adélu Hořejší nález zklamal. V reakci poukázala na práva žen rozhodovat o svém těle a o místě a způsobu porodu. Soudy by také podle ní neměly stanovovat hranice práv tam, kde je nestanovuje zákon.
Potrestaná žena měla ve 36 letech porodit své první dítě. Šlo o porod koncem pánevním. Žena se rozhodla porodit doma, i když ji předtím zdravotníci upozorňovali na rizika. Nenastoupila do porodnice, kam byla objednaná k příjmu. Při porodu asistovala dula, která neměla zdravotnické vzdělání. Dítě se udusilo. Rozsudek okresního soudu uvádí, že se lidé, kteří byli u porodu přítomní, nejprve snažili nedýchající dítě „dostat zpět“ zpěvem a voláním, až poté vyzvala dula otce k přivolání záchranné služby.
Jaká je role duly?
V ústavní stížnosti žena nastolila otázku, zda rodící žena nese trestní odpovědnost za výsledek svého porodu, přičemž měla za to, že nikoli, protože v trestním zákoníku neexistuje trestný čin usmrcení porodem. Dula argumentovala hlavně tím, že je jí kladeno za vinu rozhodnutí rodičky, a poukazovala na to, že neexistuje zákonný rámec pro výkon její profese.
ÚS uvedl, že duly mohou být pro rodičky v mnoha situacích důležité. Nelze tedy prý vycházet z předpokladu, že dula je profesí, která si pokoutně „hraje na zdravotníka“. Při zkoumání trestní odpovědnosti je ale nutné vždy dle soudu určit, jaká byla skutečná role duly, její faktické vystupování a konkrétní počínání. V projednávané kauze dula podle ÚS přispěla k úmrtí dítěte – vystoupila ze své role už tím, že akceptovala svou přítomnost u domácího porodu bez porodní asistentky či jiného zdravotnického personálu. Následně prý do procesu porodu aktivně zasahovala a nevhodně postupovala po zaseknutí dítěte.
Plánované domácí porody jsou v některých evropských zemích poměrně běžné, v Česku ale představují ožehavé téma. Část matek si je přeje jako alternativu k nemocnicím, větší část lékařské obce je odmítá jako hazard. Domácími porody a souvisejícími problémy se dlouhodobě zabývají také české soudy.
Letos v září Ústavní soud průlomově rozhodl, že porodní asistentky mohou vést domácí porody. Doplnil však, že to nelze z hlediska právní úpravy považovat za poskytování zdravotní péče, na rozdíl od porodu, který asistentka vede ve zdravotnickém zařízení. Na domácí porod s asistentkou se tak nevztahují garance, které se pojí s běžnou zdravotní péčí, a rizika nese matka, případně ženy, které jí pomáhají.
