Porodní asistentky mohou vést domácí porody, rozhodl v průlomovém nálezu Ústavní soud (ÚS). Upozornil však, že z hlediska zákona nejde o poskytování zdravotní péče. Dosavadní výklad právní úpravy vedl k „absurdním důsledkům“, zdůraznil soud. Dovoloval totiž ženám rodit doma – ale o samotě, případně za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka.
ÚS: Porodní asistentky mohou vést domácí porody
Studio ČT24: Porodní asistentky mohou vést domácí porody, rozhodl Ústavní soud
Úřady i soudy v tuzemsku dosud převážně rozhodovaly tak, že služby porodních asistentek v domácím prostředí se omezují na přípravu ženy k porodu a péči v šestinedělí, zatímco fyziologické porody mohou asistentky vést jen na vybavených pracovištích. Podle ÚS však dosavadní výklad právní úpravy vedl k absurdním důsledkům. Dovoloval totiž ženám rodit doma, ale o samotě, případně za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka.
„Může-li se žena rozhodnout pro domácí porod a využít k tomu asistenci například duly či jiných osob, aniž by to právní úprava jakkoliv zakazovala, neexistuje rozumný důvod, aby nemohla využít služeb osoby odborně vzdělané v oblasti porodnictví (například porodní asistentky), byť nepůjde o zdravotní péči,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Wintra.
Nález přivítala advokátka Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. „Cílem bylo, aby ženy nebyly kriminalizovány a aby porodní asistentky nebyly pokutovány,“ uvedla. Cíl se podle ní podařilo naplnit, porodní asistentky nyní mohou ženám pomáhat i v domácím prostředí, aniž by jim hrozila pokuta.
Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že nález ÚS respektuje, podrobněji se však nevyjádřilo. „Nyní se s ním musíme podrobně seznámit, pak bude možné ho blíže komentovat,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob. Podle ministerského výkladu zákona o zdravotních službách a vyhlášky, která stanoví požadavky pro zdravotnická zařízení, včetně místa, kde je veden porod, legislativa asistentkám vést samostatně porod neumožňuje. S tím ale soud nesouhlasil, podle něj není domácí porod definovaný mezi poskytovanou zdravotní péčí, na kterou se podmínky vztahují.
Soud upozornil na nepřehlednou situaci
Soud se konkrétně zabýval stížností porodní asistentky a její potenciální klientky. Asistentka neúspěšně usilovala o rozšíření svého oprávnění i na vedení domácího porodu. ÚS sice stížnost zamítl, současně ale rozhodl o jiném výkladu právních předpisů.
Soud se také kriticky postavil k právní úpravě činnosti porodních asistentek. Podle něj je „velmi spletitá až nepřehledná, pro adresáty obtížně srozumitelná, a zejména co se týče potenciálních sankcí také poměrně nepředvídatelná“.
„Taková situace je v právním státě nežádoucí,“ konstatoval soud v nálezu. Apeloval proto na státní orgány, aby nepřehlížely problémy, které současná právní úprava domácích porodů přináší a aby do budoucna reflektovaly vývoj v oblasti porodnictví a reprodukčních práv.
„Nález ÚS končí apelem, aby zákonodárce právní úpravu vyjasnil. My jsme se to pokusili co nejlépe vyložit, ale je to velmi komplikované, a tudíž by jistě stálo za to, aby se zákonodárce jasně postavil k vedení domácích porodů a aby bylo pro všechny zúčastněné jasnější, co se smí, a co se nesmí,“ upřesnil soudce Wintr.
Jednou z možností je podle něj třeba přímá regulace domácích porodů po vzoru některých západních zemí, včetně definice nároků na vybavení nebo dojezdové vzdálenosti do porodnice pro případ komplikací. „Ale tohle všechno je na zákonodárci, jeho roli nemůže ÚS suplovat, protože by byl nepřiměřeně aktivistický,“ dodal.
Plánované domácí porody jsou v některých evropských zemích poměrně běžné, v Česku ale představují ožehavé téma. Část matek si je přeje jako alternativu k porodnicím, větší část lékařské obce je odmítá jako hazard. Nemocnic, které dávají porodním asistentkám větší autonomii, postupně přibývá.
Legální, ale rizikový, upozorňuje lékař
Domácí porod může být podle náměstka ředitele Ústavu pro matku a dítě (ÚPMD) v pražském Podolí Petra Křepelky sice legální, zůstává ale dál rizikovým. Podle něj je třeba rozlišovat legálnost domácích porodů, která je podle něj věcí zákonodárců, a jejich bezpečnost, což je odborná otázka. „Za nás zdravotníky, kteří pracují v porodnicích, je hodnotím jako věc rizikovou a riskantní,“ uvedl.
V domácím prostředí podle něj nejsou podmínky na urychlené ukončení porodu, například císařským řezem, podání transfuze nebo resuscitaci novorozence. „I nekomplikované těhotenství může skončit komplikovaným porodem,“ dodal Křepelka, který je vedoucím lékařem Oddělení rizikového těhotenství ÚPMD.
Unie porodních asistentek uvedla, že díky verdiktu ÚS mohou porodní asistentky svobodně asistovat u domácích porodů bez obav z pokuty až milion korun. „Ženy rodící doma tak nebudou muset zůstat bez odborné péče, což zároveň chrání i zájmy nenarozených dětí,“ uvedla za unii Magdaléna Ezrová. Ačkoli rozhodnutí Ústavního soudu podle unie nevyřešilo všechny problémy spojené se současnou právní úpravou, vyřešilo to nejzásadnější – možnost svobodné asistence u domácího porodu.
Výkonná ředitelka Asociace pro porodní domy a centra Lenka Laubrová Žirovnická považuje za velmi důležité, že se ÚS rozhodně vymezil proti dosavadní praxi. „Podle jeho názoru vedla k paradoxním situacím, kdy místo vysokoškolsky vzdělaných odbornic na fyziologický porod zůstávaly u domácího porodu rodičky s neodborným doprovodem nebo dokonce zcela osamoceny,“ sdělila. I podle ní rozhodnutí ÚS neodstranilo všechny problémy spojené se současnou právní úpravou, například nepřispělo k možnosti vzniku porodních domů, umožnilo ale to klíčové – svobodnou asistenci při domácích porodech.
Podle zakladatelky nadačního fondu Propolis 33 Lilie Khousnoutdinovy přítomnost porodní asistentky u domácího porodu prokazatelně zvyšuje jeho bezpečnost. „Nicméně, jak upozorňuje rozsudek, který důrazně apeluje na vyjasnění kompetencí porodních asistentek, aktuální situace je nepřehledná a je nutné ji řešit,“ dodala.
