Stovky dětí se v Česku každý rok narodí nikoli v porodnici, ale doma. Je to jen odhad, přesné číslo nikdo nezná, protože domácí porody neupravují zákony, a naopak existují vyhlášky, které ztěžují porodním asistentkám přítomnost u porodů v domácím prostředí. Změnu by uvítali i někteří lékaři, podle nichž by bylo snazší předcházet domácím porodům u žen, u nichž by byly rizikové. Někteří další lékaři ale považují domácí porody obecně za nebezpečnější a před jejich usnadňováním varují. Shoda na případném zákonném ukotvení domácích porodů není ani mezi politiky, a tak zůstávají v právním vakuu. O domácích porodech natáčely pro Reportéry ČT Barbora Loudová a Silvie Kleková.
Rodit doma, nebo v porodnici? Pro matky je to otázka závažná, při níž ovšem musí zvážit nejen své zdraví a průběh těhotenství, nejen třeba prostředí doma, ale i právní postavení domácích porodů. Na rozdíl od mnoha jiných zemí sice mají matky ústavně zaručeno právo rodit doma, ale jinak s tím zákony a další předpisy vůbec nepočítají.
„Domácí porod není nijak legislativně ošetřen – ani ve smyslu toho, že by se mu nastavila jasná pravidla, ani ve smyslu toho, že by byl zakázaný,“ shrnul přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka Michal Zikán.
Porod jedině na porodním lůžku
Existují i předpisy, které jdou spíše proti domácím porodům. Například vyhláška ministerstva zdravotnictví stanoví technické vybavení potřebné u porodu. Je mezi nimi například porodní lůžko. Vedoucí zdravotnického odboru Krajského úřadu Jihomoravského kraje Luboš Císař je přesvědčen, že to znamená, že by žena neměla rodit jinde než na porodním lůžku. „Vyhláška říká, že musí rodit na porodním lůžku,“ zdůraznil.
Problém je to hlavně pro porodní asistentky, které porodem doma riskují pokutu. „Je to vnímané tak, že nemůžeme skoro nic, že bychom se u domácího porodu neměly ani vyskytovat. Já svoji profesi vnímám tak, že jsem zdravotník a jsem povinna poskytnout pomoc. O rodící ženu jsme ke všemu zvyklé se starat, jsme k tomu vyškoleny,“ uvedla porodní asistentka Dagmar Lovecká, která se ale netají tím, že jezdí i k ženám, které porodily doma. Upřesnila, že ve svém oprávnění k poskytování zdravotnických služeb má poznámku, že péče o ženu u porodu doma není bezpečná.
Další porodní asistentka Jana Riedlová má oprávnění ještě striktnější. „V odůvodnění je, proč nesmím poskytovat péči u domácích porodů,“ upozornila.
Zdenka Sokolíčková, která se rozhodla porodit své čtvrté dítě doma, uvedla, že některé ženy, které domácí porod plánují, se tváří, jako by chtěly rodit v nemocnici, ale nakonec oznámí, že tam nestihly dojet. „Takhle se to prostě dělá. Já jsem to řekla gynekoložce i pediatričce, protože se mně nechtělo lhát,“ dodala.
Podobně vnímá situaci například i primář oddělení neonatalogie Fakultní nemocnice Olomouc Jan Hálek. Tak jako matky, „fixlují“ i některé porodní asistentky, které k domácím porodům přijíždějí.
„Rodiče, když šli hlásit narození miminka, vždycky říkali, že jsem přijela až po porodu, že jsem u porodu nebyla. Bála jsem se, že mě někdo někde nahlásí,“ uvedla porodní asistentka, která si nepřála být jmenována.
Pokuta za asistenci u domácích porodů není totiž jen teoretická hrozba, která by byla napsaná ve vyhlášce, ale nikdy by ji nikdo nedostal. Naopak, ministerstvo zdravotnictví před časem pokutovalo sto tisíci korun ženu, která byla u několika domácích porodů – to proto, že nedodržela vyhlášku stanovící technické vybavení u porodu, jako je zmíněné porodní lůžko. Asistentka se ovšem obrátila na soud, který pokutu zrušil. Rozhodl, že asistentka vykonávala činnost, ke které je oprávněna, a že se neprokázalo, že by nedisponovala vybavením nezbytným ke zdravotnickému výkonu.
Zpřehlednění, nebo podpora rizika?
Někteří lékaři i kvůli tomu, že ženy domácí porody tají a tvrdí, že nestihly přijet, volají po tom, aby zákony nějakým způsobem domácí porody uchopily a ošetřily. Považují to i za žádoucí pro bezpečnost. Podle přednosty porodnice na Bulovce by se tak mohlo podařit předejít situaci, jaká se stala letos na jaře. Tehdy rodička odmítla císařský řez, podepsala reverz, odjela domů, ale po domácím porodu dítě zemřelo.
„Pokud bychom domácí porody nějakým způsobem ošetřili, pak můžeme riziko toho, že by se pro domácí porod rozhodl někdo, pro koho je jednoznačně nebezpečný, minimalizovat,“ míní Michal Zikán.
Někteří další lékaři ale před jakýmkoli usnadňováním domácích porodů varují. Hovoří o rizicích s nimi spojenými. „Porod, který začne fyziologicky, se může zkomplikovat. Ty komplikace jsou někdy náhle vzniklé, jsou akutní a je nutné je akutně řešit. To řešení většinou v bytě není možné,“ říká přednosta České gynekologicko-porodnické společnosti Vladimír Dvořák.
Naproti tomu olomoucký primář Hálek se domnívá, že domácí porody nelze považovat za zvlášť nebezpečné. „Jsou studie, které posuzují bezpečnost domácího porodu pro matku a pro dítě. Pokud probíhá domácí porod u nízkorizikové gravidity, je domácí porod bezpečný,“ uvedl. Skutečně výzkum Oxfordské univerzity nebo studie publikované v časopisu The Lancet uvádějí, že ve vyspělých zemích jsou domácí porody stejně bezpečné jako v porodnicích.
Existuje ale například i izraelská studie, podle níž jsou naopak porody doma rizikovější než v porodnicích. V Česku takovou studii za stávajících podmínek ani nelze provést. Protože zákon s domácími porody nepočítá, neexistuje žádná jejich evidence a statistika. Existuje jen řádový odhad, že ročně se narodí doma stovky dětí.
Prezidentka Unie porodních asistentek Magdalena Ezrová je ale přesvědčena, že i kdyby bylo možné považovat domácí porody za rizikovější, problémy by se neprojevily zcela náhle. „Statisticky, pokud do porodu nezasahujete, tak se problém projevuje postupně. Není to, že máte zdravou ženu, která byla zdravě těhotná, zdravě rodí a najednou se ze vteřiny na vteřinu něco stane,“ uvedla.
Bezpečnost ani nejasné právní zakotvení nejsou ovšem důvody, které matky uvádějí, když vysvětlují, proč se rozhodly rodit doma. Je to hlavně prostředí a také společnost, kterou při porodu mají. „Já chci ticho a klid, aby se mě nikdo na nic blbě neptal. Pokud se to podaří bez přesunu do nemocnice, tak to bude v mojí režii. To je hezký pocit,“ shrnula Zdenka Sokolíčková, která třikrát rodila v porodnici a jednou doma.
Ve Francii musí být porod blízko od nemocnice
Česko, kde ústava zaručuje právo rodit doma, zákony se tím nezabývají a vyhláška nařizuje porod na porodním lůžku, se se svým právním vakuem potácí za západoevropskými státy, které mají domácí porody jasně ošetřené, což znamená i to, že pro ně stanoví jasné podmínky. „Ve Francii byla podmínka, že nemocnice musí být 15 minut v dojezdu,“ přiblížila Jitka Baudyšová, která čekala dítě ve Francii i ve Velké Británii.
Britské matky naopak nemusí být za celou dobu těhotenství vůbec v kontaktu s lékařem, hlavní část péče je na porodních asistentkách. „Jsou to hlavní poskytovatelky péče. Jsou zaměstnávané nemocnicemi,“ uvedla Lenka Pazdera, která ve Velké Británii pracuje právě jako porodní asistentka.
V zemích, kde jsou domácí porody řádně upraveny zákonem, nejsou podle Michala Zikána statistiky bezpečnosti porodů horší než v Česku. A to přesto, že odpůrci domácích porodů v tuzemsku argumentují i tím, že Česko má skvělé porodnictví. „Máme a výsledky jsou naprosto srovnatelné se špičkou světa, například se Skandinávií. Ale Skandinávie má stejné výsledky jako my, i když má domácí porody,“ podotýká přednosta porodnice na Bulovce.
