Evropské akcie opět klesly kvůli obavám z amerických cel

Evropské akcie na začátku týdne prudce klesají v reakci na rozsáhlá americká cla, jež minulý týden oznámil prezident USA Donald Trump. Index frankfurtské burzy DAX klesl o 4,13 procenta. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se propadl o 4,54 procenta, a uzavřel tak na nejnižší úrovni od loňského ledna, napsala v pondělí v podvečer agentura Reuters. Dál během dne padala i pražská burza.

Kolem 09:30 SELČ frankfurtský DAX vykazoval pokles o 6,6 procenta pod 19 272 bodů. Londýnský FTSE 100 ve stejnou dobu odepisoval 5,4 procenta na 7620 bodů, pařížský index CAC 40 pak měl ztrátu 6,2 procenta a nacházel se pod hranicí 6820 bodů. Index frankfurtské burzy nakonec v pondělí klesl o 4,13 procenta, a zmírnil tak svůj propad ze začátku obchodování, který nakonec činil přes deset procent.

„Situace na mezinárodních akciových a dluhopisových trzích je dramatická a hrozí, že se bude dál zhoršovat,“ uvedl německý kancléř Friedrich Merz. „Je proto mimořádně naléhavé, abychom co nejrychleji obnovili mezinárodní konkurenceschopnost Německa,“ dodal.

Na začátku týdne oslabuje i zlato, které je považováno za bezpečný přístav v dobách krizí. Cena zlata vykazovala pokles o 0,3 procenta na 3026 dolarů (69 450 korun) za troyskou unci (31,1 gramu).

Nahrávám video
Události: Reakce na americká cla
Zdroj: ČT24

Pražská burza

Pražská burza pokračuje podobně jako další světové trhy v rychlém oslabování. Index PX v pondělí odepsal 2,51 procenta na 1902,59 bodu. Po začátku obchodování se ale krátce dostal i pod hranici 1800 bodů. Později ztrátu částečně zmírnil. V červeném skončily všechny tituly. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná, celkový objem obchodů byl 2,37 miliardy korun. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

„Důvody panických výprodejů byly stále stejné. A to, že vysoká cla nastavená americkým prezidentem můžou poslat některé světové ekonomiky do recese,“ uvedl makléř Fio banky Josef Dudek.

Nejvíce se v pondělí v Praze obchodovalo s akciemi bank. „Na nejlikvidnější Komerční bance proteklo 740 milionů korun,“ podotkl Dudek. Akcie Komerční banky nakonec zlevnily o 3,21 procenta na 978,50 koruny. Erste Bank si pohoršila o 1,11 procenta na 1420 korun, denní minimum ale měla až u 1260 korun. Cenné papíry Monety Money Bank klesly o 2,87 procenta na 128,40 koruny.

Pražský akciový trh se prudce propadl už v pátek, index PX zakončil nejníže za měsíc a po měsíci uzavřel pod 2000 body. Za celý minulý týden spadl index PX o 7,9 procenta, což je nejvýraznější týdenní pokles od počátku epidemie covidu-19 v Česku před pěti lety.

Trump minulý týden oznámil plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého zboží dováženého do USA. Od 9. dubna pak Spojené státy začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat i vyšší cla, která v případě Evropské unie činí dvacet procent.

Pohled analytiků

Ty nejhorší a nejstrmější propady na akciových trzích jsou způsobeny rychlou a nečekanou změnou nálady, na které se postupně shodne čím dál více investorů, shrnul analytik J&T investiční společnosti Štěpán Hájek.

„Potenciální dno můžeme odhadovat se stejnou jistotou, jakou věštíme počasí na další měsíc, tedy téměř žádnou,“ podotkl Hájek. Trh podle něj nyní doufá v otočení Trumpovy politiky, což je ovšak velmi nepravděpodobné, či nouzové snížení úrokových sazeb ze strany Fedu, ke kterému není podle Hájka příliš důvod.

Návrat důvěry investorů v trhy bude podle analytika Patria Finance Jana Bureše záležet čistě na tom, zda se podaří americkou administrativu přimět tlakem zvenčí a zevnitř zmírnit svá opatření.

„Tento týden bude trh sledovat primárně tlak amerického byznysu a vybraných zástupců Republikánské strany předtím, než cla vstoupí v platnost ve středu 9. dubna. A v Evropě bude současně velmi kritické vnímat dnešní (pondělní) jednání EU 27 o odvetných opatřeních. I o nich se pak pravděpodobně bude hlasovat také ve středu,“ připomněl.

Nahrávám video
Události, komentáře: Vítězové a poražení v celní válce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 11 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 11 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 13 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...