Evropské akcie opět klesly kvůli obavám z amerických cel

Evropské akcie na začátku týdne prudce klesají v reakci na rozsáhlá americká cla, jež minulý týden oznámil prezident USA Donald Trump. Index frankfurtské burzy DAX klesl o 4,13 procenta. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se propadl o 4,54 procenta, a uzavřel tak na nejnižší úrovni od loňského ledna, napsala v pondělí v podvečer agentura Reuters. Dál během dne padala i pražská burza.

Kolem 09:30 SELČ frankfurtský DAX vykazoval pokles o 6,6 procenta pod 19 272 bodů. Londýnský FTSE 100 ve stejnou dobu odepisoval 5,4 procenta na 7620 bodů, pařížský index CAC 40 pak měl ztrátu 6,2 procenta a nacházel se pod hranicí 6820 bodů. Index frankfurtské burzy nakonec v pondělí klesl o 4,13 procenta, a zmírnil tak svůj propad ze začátku obchodování, který nakonec činil přes deset procent.

„Situace na mezinárodních akciových a dluhopisových trzích je dramatická a hrozí, že se bude dál zhoršovat,“ uvedl německý kancléř Friedrich Merz. „Je proto mimořádně naléhavé, abychom co nejrychleji obnovili mezinárodní konkurenceschopnost Německa,“ dodal.

Na začátku týdne oslabuje i zlato, které je považováno za bezpečný přístav v dobách krizí. Cena zlata vykazovala pokles o 0,3 procenta na 3026 dolarů (69 450 korun) za troyskou unci (31,1 gramu).

Nahrávám video
Události: Reakce na americká cla
Zdroj: ČT24

Pražská burza

Pražská burza pokračuje podobně jako další světové trhy v rychlém oslabování. Index PX v pondělí odepsal 2,51 procenta na 1902,59 bodu. Po začátku obchodování se ale krátce dostal i pod hranici 1800 bodů. Později ztrátu částečně zmírnil. V červeném skončily všechny tituly. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná, celkový objem obchodů byl 2,37 miliardy korun. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

„Důvody panických výprodejů byly stále stejné. A to, že vysoká cla nastavená americkým prezidentem můžou poslat některé světové ekonomiky do recese,“ uvedl makléř Fio banky Josef Dudek.

Nejvíce se v pondělí v Praze obchodovalo s akciemi bank. „Na nejlikvidnější Komerční bance proteklo 740 milionů korun,“ podotkl Dudek. Akcie Komerční banky nakonec zlevnily o 3,21 procenta na 978,50 koruny. Erste Bank si pohoršila o 1,11 procenta na 1420 korun, denní minimum ale měla až u 1260 korun. Cenné papíry Monety Money Bank klesly o 2,87 procenta na 128,40 koruny.

Pražský akciový trh se prudce propadl už v pátek, index PX zakončil nejníže za měsíc a po měsíci uzavřel pod 2000 body. Za celý minulý týden spadl index PX o 7,9 procenta, což je nejvýraznější týdenní pokles od počátku epidemie covidu-19 v Česku před pěti lety.

Trump minulý týden oznámil plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého zboží dováženého do USA. Od 9. dubna pak Spojené státy začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat i vyšší cla, která v případě Evropské unie činí dvacet procent.

Pohled analytiků

Ty nejhorší a nejstrmější propady na akciových trzích jsou způsobeny rychlou a nečekanou změnou nálady, na které se postupně shodne čím dál více investorů, shrnul analytik J&T investiční společnosti Štěpán Hájek.

„Potenciální dno můžeme odhadovat se stejnou jistotou, jakou věštíme počasí na další měsíc, tedy téměř žádnou,“ podotkl Hájek. Trh podle něj nyní doufá v otočení Trumpovy politiky, což je ovšak velmi nepravděpodobné, či nouzové snížení úrokových sazeb ze strany Fedu, ke kterému není podle Hájka příliš důvod.

Návrat důvěry investorů v trhy bude podle analytika Patria Finance Jana Bureše záležet čistě na tom, zda se podaří americkou administrativu přimět tlakem zvenčí a zevnitř zmírnit svá opatření.

„Tento týden bude trh sledovat primárně tlak amerického byznysu a vybraných zástupců Republikánské strany předtím, než cla vstoupí v platnost ve středu 9. dubna. A v Evropě bude současně velmi kritické vnímat dnešní (pondělní) jednání EU 27 o odvetných opatřeních. I o nich se pak pravděpodobně bude hlasovat také ve středu,“ připomněl.

Nahrávám video
Události, komentáře: Vítězové a poražení v celní válce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 14 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...