Asijské akcie kvůli clům prudce klesly

Akcie na burzách v Asii zahájily týden prudkým poklesem. V Hongkongu podle hlavního indexu odepsaly přes třináct procent, v Šanghaji přes sedm procent. Trhy dál reagují na ohlášená cla na dovoz zboží do Spojených států a na páteční krok Číny místo k jednání přistoupit k odvetným opatřením, informují tiskové agentury. Nejistota panuje také kolem toho, kde se současný propad může zastavit.

Index Hang Seng, což je hlavní indikátor cenového vývoje na akciové burze v Hongkongu, odepsal přes třináct procent a skončil na 19 828 bodech. Agentura Reuters zmínila, že šlo o jeho největší jednodenní pokles od roku 1997.

Výrazně klesly na této burze i akcie technologických gigantů. Společnost Alibaba ztratila osmnáct procent a Tencent pak přes dvanáct procent.

Hlavní index čínských akcií CSI 300 vykázal pokles o sedm procent na 3589 bodů, šanghajský index SSE Composite ztratil přes sedm procent na 3589 bodů, index japonských akcií Nikkei 225 ztratil bezmála osm procent na 31 136 bodů. Tchajwanský Taiex prožil nejhorší den od roku 1990, když klesl bezmála o deset procent na 19 232 bodů. Index akciového trhu v Singapuru STI klesl o 7,4 procenta na 3540 bodů. Burza v Jižní Koreji podle indexu KOSPI odepsala 5,5 procenta na 2328 bodů. Výprodej tak zasáhl prakticky celou Asii. Ztráta hlavního indexu australských akcií S&P/ASX 200 činila 4,2 procenta na výsledných 7343 bodů.

Do obchodování v Číně zasáhl státní fond, který začal intervenovat formou dalších nákupů čínských akcií, čímž pomohl brzdit masivní propad. Výrazně se také zvýšil objem obchodů s fondy ETF navázanými na hlavní index CSI 300.

Vzhledem k tomu, že Bílý dům nenaznačil žádné ústupky, investoři se nyní soustředí na to, zda Peking přijde s opatřeními na podporu čínských vývozců a podporu domácí ekonomiky, napsala agentura Reuters. „Peking nyní nebude mít jinou možnost než urychlit domácí spotřebu, takže se očekávají další opatření na podporu poptávky,“ domnívá se Steven Luk, generální ředitel společnosti FountainCap Research & Investment.

Celosvětový výprodej akcií

Trhy se obávají, že se svět nevyhne obchodní válce. Z toho důvodu se zbavují rizikovějších aktiv, jako jsou právě akcie. Výprodej zasáhl o víkendu i kryptoměny, cena bitcoinu tak spadla pod 80 tisíc dolarů (1,8 milionu korun). Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) poprvé po čtyřech letech klesla pod 60 dolarů za barel.

„Vzhledem k míře nejistoty je nemožné určit dno. Nicméně věřím, že jakýkoliv náznak dohody mezi USA a hlavními obchodními partnery dokáže trhy otočit,“ řekl agentuře ČTK portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. „Na druhou stranu investoři si začínají uvědomovat, že pouze současná nejistota dokáže ekonomickou aktivitu utlumit. Proto se trhy nevrátí na úrovně, na kterých se nacházely na začátku roku,“ dodal.

Původ všech problémů je překvapivě v jedné velké Trumpově ‚hospodářsko-politické chybě‘, upozornil analytik Patria Finance Jan Bureš. Návrat důvěry bude podle něj proto záležet čistě na tom, zda se podaří americkou administrativu přimět tlakem zvenčí a zevnitř původní kroky postupem času zmírnit. „Tento týden bude trh sledovat primárně tlak amerického byznysu a vybraných zástupců republikánské strany předtím, než cla vstoupí v platnost ve středu 9. dubna. A v Evropě bude současně velmi kritické vnímat dnešní jednání EU 27 o odvetných opatřeních. I o nich se pak pravděpodobně bude hlasovat také ve středu," připomněl.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že trh nezbořil záměrně a že nedokáže předpovědět, co se stane s akciemi. „Co se stane s trhy, vám nemohu říct,“ řekl novinářům na palubě Air Force One při nedělním návratu z Floridy. „Nechci, aby něco kleslo. Ale někdy musíte vzít lék, abyste něco napravili,“ uvedl podle serveru byznysového listu The Wall Street Journal (WSJ).

Prezident uvedl, že víkend strávil rozhovory s vedoucími pracovníky v oblasti technologií, včetně „čtyř nebo pěti, kteří jsou považováni za největší“, a s globálními lídry, i když neupřesnil s kým. „Mluvil jsem se spoustou Evropanů, Asiatů, z celého světa. Ti se nemohou dočkat, až se dohodnou,“ řekl. Trump vyzval Čínu a další země, aby řešily obchodní deficity. „Pokud tento problém nevyřešíme, dohodu neuzavřu,“ řekl podle WSJ. Podle amerických úřadů chce více než padesát zemí jednat s Trumpem o nastavení obchodních vztahů s USA.

Burzy klesaly ve čtvrtek a v pátek minulého týdne také v Evropě i v USA. Na starém kontinentu je pak rovněž začátek pondělního obchodování ve znamení výprodejů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 9 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 15 mminutami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média.
před 24 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 49 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 3 hhodinami
Načítání...