Dovoz

Čína podpoří regionální vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu korun). Umožní jim také vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů (19,6 bilionu korun), aby se mohly zbavit skrytých dluhů z minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů (více než 13 bilionům korun) se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking také přijal nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu.

Tuzemská energetická soustava může mít za deset let i přes navýšení dovozu elektřiny ze zahraničí problémy s dostatkem zdrojů pro zajištění energetické spolehlivosti, vyplývá z analýzy státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Do roku 2035 bude podle ní potřeba dobudovat zdroje s výkonem až 1900 megawattů. Česko se přitom nejspíše stane čistým dovozcem elektřiny už po roce 2025.

Evropská komise (EK) formálně schválila dodatečná cla na dovoz elektromobilů z Číny ve výši až 35,3 procenta. Nové sazby budou zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie (EU) ještě v úterý nebo ve středu a v platnost vstoupí ve čtvrtek. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného úředníka EU.

V odvetě za unijní zvýšení cel na čínské elektromobily zavádí Peking dočasná opatření na dovoz brandy. Od 11. října musí importéři skládat bezpečnostní zálohy ve výši až 39 procent hodnoty zboží, opatření se nejvíce dotkne Francie. Evropská komise už oznámila, že krok napadne u Světové obchodní organizace jako neodůvodněný. Čína dále uvažuje o zásahu proti importu velkých aut se spalovacími motory, který by pocítilo Německo. Asijská velmoc také může uvalit cla na vepřové nebo mléčné produkty.

Evropská komise (EK) může definitivně prosadit zavedení dodatečných cel u dovozu elektromobilů z Číny. Proti návrhu se totiž nepostavil dostatečný počet členských států Evropské unie, uvedli diplomaté. Komise nicméně informovala, že bude s Pekingem dál jednat. Čína podle tamních médií zároveň EU vyzvala, aby zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Pekingem, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.

Stavební výroba v Česku se v červenci po čtyřech měsících poklesu meziročně zvýšila o dvě procenta. V červnu byla meziročně nižší podle revidovaných údajů o 9,4 procenta. Tahounem červencového růstu byly inženýrské stavby, mezi které spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí. V porovnání s červnem bylo stavebnictví vyšší o 6,9 procenta. Naopak průmyslová výroba v červenci zpomalila meziroční pokles na 1,9 z červnových 3,3 procenta. Jde už o pátý záporný výsledek v řadě. Po deseti měsících kladné bilance se propadl i zahraniční obchod.

Ruská protivzdušná obrana oznámila, že v noci zničila 158 ukrajinských dronů nad patnácti ruskými regiony. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. V moskevské rafinérii po útoku vypukl požár, uvedl podle agentury Reuters starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. V noci pokračovaly rovněž ruské dronové a raketové údery na Ukrajině. Místní úřady mluví o řadě mrtvých. Jen Charkov hlásí od rána deset zásahů. Podle britských zpravodajců navíc Rusové urychlili svůj postup směrem k Pokrovsku.

Čína slibuje Německu, že sníží cla na luxusní auta, pokud Berlín zablokuje unijní opatření proti dovozu čínských elektromobilů. Od 4. července přidala Evropská komise ke stávajícím deseti procentům dodatečná cla ve výši až 38,1 procenta. Rozhodnutí překazilo plány mnoha čínských firem, které doufaly, že úspěch na domácím trhu promění v globální převahu.

Polský prezident Andrzej Duda ukončil svou čtyřdenní návštěvu Číny. Se svým protějškem Si Ťin-pchingem jednal například o snížení cel pro polské zemědělce. Duda do země zavítal už podruhé od svého zvolení v roce 2015. Doma v Polsku vyvolala současná cesta rozporuplné reakce. Podle expertů průlom ve vzájemných vztazích návštěva nepřinesla.

Podmínky pro dovoz včelích produktů, včetně medu, čeká zpřísnění. Od konce listopadu budou moct do Evropské unie putovat jen produkty od schválených výrobců. Důvodem je časté falšování při importu ze třetích zemí.

Ankara už před měsícem zavedla kvůli humanitární tragédii v Pásmu Gazy na Izrael obchodní embargo. Více než na izraelské firmy ale dopadá na ty palestinské na Západním břehu.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena připravuje zavedení cel na dovoz elektromobilů z Číny. Informovala o tom v pátek agentura Bloomberg, podle níž krok oznámí vláda příští týden. Ochranná opatření se mají týkat i baterií či solární techniky.

Brexit Velké Británii přináší nekončící nadílku změn a opatření. Příští úterý vstoupí v platnost druhá fáze kontrol dovozu potravin z Evropské unie. Tři roky po opuštění společného trhu a osm let po referendu. Opatření dopadá zejména na nezávislé a malé dovozce. Vláda – také v duchu brexitu – odmítla návrh Evropské komise obnovit výměny studentů.

Po čtyřech měsících poklesu se stavební výroba v Česku v únoru zvýšila meziročně o 3,6 procenta, což byl nejrychlejší růst od května 2022. Vzhůru stavebnictví táhly inženýrské stavby, kam spadá třeba budování cest nebo energetických sítí, pozemní stavitelství meziročně kleslo. Také se zvedla průmyslová produkce, po třech měsících poklesu v únoru se meziročně zvýšila o 0,7 procenta. Zlepšila se i bilance zahraničního obchodu, ta skončila v přebytku 34,6 miliardy korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

V tuzemsku začíná docházet štěrk a písek, a to především na stavbu dálnic nebo železničních tratí. Některé firmy už situaci označují jako surovinovou krizi. A na stavby v příhraničí chtějí materiál dovážet z okolních zemí.

Krizi v agrárním sektoru by částečně vyřešilo, kdyby Evropská unie pomohla ukrajinským zemědělcům dostat se zpátky na jejich původní trhy, tedy zejména do zemí mimo EU, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Velký problém znamenají ale i pokračující dovážky obilí z Ruska do Česka, dodal. Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman vidí problém také v dominantním postavení koncernu Agrofert na českém trhu, které prý dělá české zemědělce méně konkurenceschopné oproti zahraničí.

Čeští zemědělci napříč republikou i na hranicích ve středu opět protestovali kvůli situaci v agrárním sektoru. Připojili se tak k evropským demonstracím, které mají podle zemědělských organizací upozornit na neřešené problémy pěstitelů a chovatelů, jako je levný dovoz ze zemí mimo EU nebo přílišná byrokracie v odvětví. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vláda už pro farmáře v záloze další finanční pomoc nemá.

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Jinak ale bude i nadále pokračovat dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bez cel a kvót. V noci na středu se na tom domluvili vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. Dohodu ihned uvítal ukrajinský premiér Denys Šmyhal s tím, že umožní podporovat ukrajinské producenty a nadále pokračovat ve vývozu zboží.

Evropská komise vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Jedním z nich je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění těchto požadavků bude nyní dobrovolné.

Čeští zemědělci budou 20. března protestovat. Připojí se k celoevropským farmářským demonstracím. Po celé republice se uskuteční jízdy traktorů a další techniky, budou i na hranicích. Oznámil to předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, který není spokojen s tím, co na podporu odvětví schválila vláda. Hodnotí sice změny jako posun správným směrem, k výraznému zlepšení situace českých farmářů podle něj ale nepřispějí. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) farmáře vyzval, aby při protestech neblokovali dopravu.

Expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš a někteří farmáři tvrdí, že ukrajinské obilí je kontaminované jedy a zdraví nebezpečné. Nic takového ale inspekce neodhalila, některým zemědělcům nejspíš spíše vadí to, že je osvobozené od cla a tlačí ceny dolů. Agrární analytik Petr Havel označil informace o údajné škodlivosti ukrajinských výpěstků za mýtus.

Mimořádně nízkou spotřebu plynu eviduje za uplynulý rok Energetický regulační úřad. Byla nejnižší od roku 1992, kdy ale současně byla podstatně menší plynofikační síť. Meziročně se spotřeba snížila o 10,4 procenta na 6,76 miliardy metrů krychlových. ERÚ dává úspory do souvislosti jednak s teplým počasím, ale hlavně se zdražováním energií a také ekonomickým útlumem.

Protest proti čemukoliv patří k demokratické společnosti, řekl v Událostech, komentářích ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) k demonstracím farmářů, které se v posledních týdnech odehrávají v mnoha evropských zemích. Výhrady farmářů ale podle něj směřují k evropským tématům a v Česku nemusí mít stejné obavy jako třeba ve Francii. Že jde zemědělcům hlavně o hledání řešení na úrovni EU, potvrdil v diskusi i předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

V mnoha zemích Evropy se naskýtají v poslední době podobné pohledy na nespokojené farmáře jedoucí v kolonách traktorů do velkých měst, kde protestují proti podmínkám v zemědělství. Takto se ve čtvrtek shromáždili u Evropského parlamentu v Bruselu, ale přidávají vrásky na čele i představitelům ve Francii, Portugalsku, Polsku, Rumunsku nebo Lotyšsku. Stížnosti farmářů přitom znějí velmi podobně: náklady a daně, extrémní počasí, levný dovoz nebo byrokracie. Francouzský prezident Emmanuel Macron jim dal ve čtvrtek za pravdu: evropský zemědělský sektor podle něj potřebuje hluboce změnit svá pravidla. Tématu se budou věnovat i páteční Události, komentáře s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), europoslancem Martinem Hlaváčkem (ANO) a agrárním analytikem Petrem Havlem.