Rusko kvůli ukrajinským útokům na rafinerie dál sužuje palivová krize

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rusko trápí palivová krize
Zdroj: ČT24

Ruská vláda vzhledem k nedostatku paliv v některých regionech připustila, že by země mohla začít dovážet benzin. Firmám to ulehčila plošným zrušením cla na import pohonných hmot. Rusko sice zůstává jedním z největších těžařů ropy na světě, vážné výpadky však způsobily neustálé ukrajinské útoky na rafinerie. S problémy se ale potýká i celá ruská ekonomika. Schodek plánovaný na příští rok je rekordně vysoký a vláda zvedá daně a škrtá sociální výdaje na úkor těch vojenských.

Jeden z nejvýznamnějších světových vývozců pohonných hmot teď na domácím trhu řeší nedostatky. Ruská vláda už v srpnu zakázala vývoz ropných produktů do zahraničí a v září tento zákaz prodloužila. Natankovat plnou nádrž je ale ve mnoha regionech stále složité.

„Na každé pumpě vám dají nanejvýš třicet litrů,“ podotýká Artur Chisamov ze Sevastopolu na Ruskem ilegálně okupovaném ukrajinském Krymu. Aljona Rozenkovová, taktéž z krymské metropole, pak přiznává, že některé benzinky už jsou zcela na suchu.

Na okupovaném Krymu, kde byla původně situace nejhorší, se situace od začátku října mírně zlepšila. Největší výpadky jsou teď v ruských periferiích a na jihu země. Část automobilových dopravců tam odmítá jezdit v obavách, že nenatankují.

Hlavní příčinou nedostatku jsou ukrajinské útoky. Od srpna poškodily okolo dvaceti rafinerií, mezi nimi i ty největší. Nejvíc z nich se nachází právě na jihozápadě Ruska.

Kromě příjmů za vývoz paliv ale Kreml přichází i o peníze za export surové ropy a plynu. V roce 2022 prodej těchto surovin přinášel do státní kasy přes čtyřicet procent příjmů, v příštím roce Moskva očekává jen přes dvacet procent.

Tlak na Indii a Čínu

Západní sankce nejdříve snížily dovoz na evropský trh. Teď se Evropská unie a Velká Británie zaměřují na další ruská odbytiště: Čínu a Indii. „Stupňujeme tlak na společnosti ze třetích zemí, včetně Indie a Číny, které dále umožňují ruské ropě proniknout na světový trh,“ uvedla britská ministryně financí Rachel Reevesová.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa Indie již ustoupila a tamní premiér souhlasil, že se ruské ropy vzdá. Indický vládce Naréndra Módí ho prý ujistil, že již nebude nakupovat ropu z Ruska. „Takové přerušení je významné. Teď musíme přimět Čínu, aby udělala totéž,“ prohlásil Trump.

Podle agentury Reuters už se některé indické rafinerie připravují na odklon od ruské ropy. Kreml naopak věří, že jeho asijští spojenci levnou surovinu neodmítnou. „My se zaměřujeme na oficiální prohlášení indického ministerstva zahraničí a Dillí. Podobná prohlášení máme i z Pekingu,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Moskva kvůli válce dál zvedá daně

I pokud příjmy z ropy a plynu zůstanou, Moskva příští rok počítá s rekordními vojenskými výdaji. Zaplatí je však běžní občané, kterým od ledna vzroste DPH a odvody se prudce zvýší i drobným podnikatelům. A to v situaci, kdy i vláda přiznává, že pětině firem ve zpracovatelském průmyslu hrozí krach.

To potvrzuje i analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček (TOP 09). „Rusko je v obrovské krizi ve zpracovatelském průmyslu, nemusí sice omezovat těžbu surovin, zejména ropy, ale stále více naráží na problém zpracování těchto komodit,“ uvedl. To pak ovlivňuje jejich dostupnost na ruském trhu.

„Pro Putina je čím dál složitější přesvědčit lidi doma, že tato válka je úspěch,“ míní německý ministr obrany Boris Pistorius.

Ruská ekonomika je v krizi, míní odborník

Kreml ale opakuje, že ekonomika i přes rekordně vysoký schodek zůstává stabilní. Kontrolovat ji může skrze největší podniky, které se často spoléhají na pomoc státu. Ani jejich pozice ale není jistá. Plynárenský gigant Gazprom a ropná společnost Rosněfť se mimo jiné kvůli evropským sankcím potýkají s vyššími dluhy než jakákoli jiná firma v zemi.

Havlíček míní, že ruský režim současná krize bolí a ruská ekonomika není v dobrém stavu, což dopadá i na běžné občany. „Jak ukrajinské útoky, tak západní sankce si vybírají svou daň a ruskou ekonomiku zásadně poškozují,“ uvedl.

Rusko navíc podle něj nedokáže kompenzovat masivní výpadky na straně příjmů pramenících zejména z energetického průmyslu od svých obchodních partnerů, jako je například Čína, zatímco na ekonomické stabilitě Ukrajiny se podílí i západní podpora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistánská armáda v reakci na útok v Balúčistánu zabila už 145 povstalců

Pákistánská armáda od pátečního večera zabila 145 ozbrojenců po útoku v jihozápadní provincii Balúčistán, kde povstalci připravili o život 31 civilistů a sedmnáct členů bezpečnostních složek. Informuje o tom agentura Reuters. O kontrolu nad Balúčistánem, který je bohatý na ropu a nerostné suroviny, svádějí separatisté boj s bezpečnostními silami už více než dvacet let.
před 1 hhodinou

Izrael částečně otevřel přechod Rafah

Izrael částečně otevřel hraniční přechod Rafah mezi palestinským Pásmem Gazy a Egyptem. Jeho využívání ve zkušebním provozu bude podléhat omezením a kontrolám. Pravidelná osobní doprava v obou směrech by se měla obnovit až v pondělí, uvedl izraelský portál Ynet. Informaci potvrdila izraelská mluvčí. Zranění Palestinci se tak v tuto chvíli z Pásma Gazy nedostanou.
před 2 hhodinami

Írán prohlásil armády zemí EU za teroristické skupiny

Írán považuje ozbrojené síly zemí Evropské unie za teroristické skupiny, uvedl předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Jde podle něj o odvetný krok za to, že EU zařadila íránské revoluční gardy na unijní seznam teroristických organizací.
před 4 hhodinami

Po závislosti na ruském plynu Evropě hrozí závislost na americkém, varuje studie

Členské země Evropské unie se tento týden domluvily na postupném ukončení odběru veškerého plynu z Ruska. Studie německého institutu v této souvislosti varuje, že Evropě hrozí nová plynová závislost, tentokrát na Spojených státech. Právě spolková republika je přitom obzvlášť zranitelná. Kritiku v Německu vyvolal také prodej části klíčové infrastruktury americkému miliardáři Kelcymu Warrenovi.
před 5 hhodinami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 6 hhodinami

Český státní zástupce Klement se ujal řízení bruselského úřadu OLAF

Český státní zástupce Petr Klement se v neděli oficiálně ujal vedení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Fakticky začne bruselskou instituci řídit od pondělka. Kdo jedenapadesátiletého Klementa nahradí ve funkci českého evropského žalobce u lucemburského úřadu EPPO, zatím není zřejmé. Podle informací ČTK to pravděpodobně bude Pavel Zeman, někdejší nejvyšší státní zástupce.
před 10 hhodinami

Soud nařídil propuštění pětiletého chlapce zadrženého agenty ICE v Minneapolisu

Soud v Texasu nařídil propuštění pětiletého chlapce, kterého před necelými dvěma týdny spolu s otcem zadržel při zásahu v Minneapolisu americký Úřad pro imigraci a cla (ICE). Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na vyjádření soudu.
před 11 hhodinami

Dvě íránská města reportují výbuchy a mrtvé. Dle úřadů šlo o plyn

Íránskými městy Bandar Abbás a Avház v sobotu otřásly exploze. Při výbuchu v Avházu na jihozápadě země zemřeli čtyři lidé, další dva mrtvé hlásí přístavní město Bandar Abbás. Dle úřadů šlo v obou případech o únik plynu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...