Rusko kvůli ukrajinským útokům na rafinerie dál sužuje palivová krize

9 minut
Horizont ČT24: Rusko trápí palivová krize
Zdroj: ČT24

Ruská vláda vzhledem k nedostatku paliv v některých regionech připustila, že by země mohla začít dovážet benzin. Firmám to ulehčila plošným zrušením cla na import pohonných hmot. Rusko sice zůstává jedním z největších těžařů ropy na světě, vážné výpadky však způsobily neustálé ukrajinské útoky na rafinerie. S problémy se ale potýká i celá ruská ekonomika. Schodek plánovaný na příští rok je rekordně vysoký a vláda zvedá daně a škrtá sociální výdaje na úkor těch vojenských.

Jeden z nejvýznamnějších světových vývozců pohonných hmot teď na domácím trhu řeší nedostatky. Ruská vláda už v srpnu zakázala vývoz ropných produktů do zahraničí a v září tento zákaz prodloužila. Natankovat plnou nádrž je ale ve mnoha regionech stále složité.

„Na každé pumpě vám dají nanejvýš třicet litrů,“ podotýká Artur Chisamov ze Sevastopolu na Ruskem ilegálně okupovaném ukrajinském Krymu. Aljona Rozenkovová, taktéž z krymské metropole, pak přiznává, že některé benzinky už jsou zcela na suchu.

Na okupovaném Krymu, kde byla původně situace nejhorší, se situace od začátku října mírně zlepšila. Největší výpadky jsou teď v ruských periferiích a na jihu země. Část automobilových dopravců tam odmítá jezdit v obavách, že nenatankují.

Hlavní příčinou nedostatku jsou ukrajinské útoky. Od srpna poškodily okolo dvaceti rafinerií, mezi nimi i ty největší. Nejvíc z nich se nachází právě na jihozápadě Ruska.

Kromě příjmů za vývoz paliv ale Kreml přichází i o peníze za export surové ropy a plynu. V roce 2022 prodej těchto surovin přinášel do státní kasy přes čtyřicet procent příjmů, v příštím roce Moskva očekává jen přes dvacet procent.

Tlak na Indii a Čínu

Západní sankce nejdříve snížily dovoz na evropský trh. Teď se Evropská unie a Velká Británie zaměřují na další ruská odbytiště: Čínu a Indii. „Stupňujeme tlak na společnosti ze třetích zemí, včetně Indie a Číny, které dále umožňují ruské ropě proniknout na světový trh,“ uvedla britská ministryně financí Rachel Reevesová.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa Indie již ustoupila a tamní premiér souhlasil, že se ruské ropy vzdá. Indický vládce Naréndra Módí ho prý ujistil, že již nebude nakupovat ropu z Ruska. „Takové přerušení je významné. Teď musíme přimět Čínu, aby udělala totéž,“ prohlásil Trump.

Podle agentury Reuters už se některé indické rafinerie připravují na odklon od ruské ropy. Kreml naopak věří, že jeho asijští spojenci levnou surovinu neodmítnou. „My se zaměřujeme na oficiální prohlášení indického ministerstva zahraničí a Dillí. Podobná prohlášení máme i z Pekingu,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Moskva kvůli válce dál zvedá daně

I pokud příjmy z ropy a plynu zůstanou, Moskva příští rok počítá s rekordními vojenskými výdaji. Zaplatí je však běžní občané, kterým od ledna vzroste DPH a odvody se prudce zvýší i drobným podnikatelům. A to v situaci, kdy i vláda přiznává, že pětině firem ve zpracovatelském průmyslu hrozí krach.

To potvrzuje i analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček (TOP 09). „Rusko je v obrovské krizi ve zpracovatelském průmyslu, nemusí sice omezovat těžbu surovin, zejména ropy, ale stále více naráží na problém zpracování těchto komodit,“ uvedl. To pak ovlivňuje jejich dostupnost na ruském trhu.

„Pro Putina je čím dál složitější přesvědčit lidi doma, že tato válka je úspěch,“ míní německý ministr obrany Boris Pistorius.

Ruská ekonomika je v krizi, míní odborník

Kreml ale opakuje, že ekonomika i přes rekordně vysoký schodek zůstává stabilní. Kontrolovat ji může skrze největší podniky, které se často spoléhají na pomoc státu. Ani jejich pozice ale není jistá. Plynárenský gigant Gazprom a ropná společnost Rosněfť se mimo jiné kvůli evropským sankcím potýkají s vyššími dluhy než jakákoli jiná firma v zemi.

Havlíček míní, že ruský režim současná krize bolí a ruská ekonomika není v dobrém stavu, což dopadá i na běžné občany. „Jak ukrajinské útoky, tak západní sankce si vybírají svou daň a ruskou ekonomiku zásadně poškozují,“ uvedl.

Rusko navíc podle něj nedokáže kompenzovat masivní výpadky na straně příjmů pramenících zejména z energetického průmyslu od svých obchodních partnerů, jako je například Čína, zatímco na ekonomické stabilitě Ukrajiny se podílí i západní podpora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 8 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 1 hhodinou

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 6 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 10 hhodinami
Načítání...