Rusko kvůli ukrajinským útokům na rafinerie dál sužuje palivová krize

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rusko trápí palivová krize
Zdroj: ČT24

Ruská vláda vzhledem k nedostatku paliv v některých regionech připustila, že by země mohla začít dovážet benzin. Firmám to ulehčila plošným zrušením cla na import pohonných hmot. Rusko sice zůstává jedním z největších těžařů ropy na světě, vážné výpadky však způsobily neustálé ukrajinské útoky na rafinerie. S problémy se ale potýká i celá ruská ekonomika. Schodek plánovaný na příští rok je rekordně vysoký a vláda zvedá daně a škrtá sociální výdaje na úkor těch vojenských.

Jeden z nejvýznamnějších světových vývozců pohonných hmot teď na domácím trhu řeší nedostatky. Ruská vláda už v srpnu zakázala vývoz ropných produktů do zahraničí a v září tento zákaz prodloužila. Natankovat plnou nádrž je ale ve mnoha regionech stále složité.

„Na každé pumpě vám dají nanejvýš třicet litrů,“ podotýká Artur Chisamov ze Sevastopolu na Ruskem ilegálně okupovaném ukrajinském Krymu. Aljona Rozenkovová, taktéž z krymské metropole, pak přiznává, že některé benzinky už jsou zcela na suchu.

Na okupovaném Krymu, kde byla původně situace nejhorší, se situace od začátku října mírně zlepšila. Největší výpadky jsou teď v ruských periferiích a na jihu země. Část automobilových dopravců tam odmítá jezdit v obavách, že nenatankují.

Hlavní příčinou nedostatku jsou ukrajinské útoky. Od srpna poškodily okolo dvaceti rafinerií, mezi nimi i ty největší. Nejvíc z nich se nachází právě na jihozápadě Ruska.

Kromě příjmů za vývoz paliv ale Kreml přichází i o peníze za export surové ropy a plynu. V roce 2022 prodej těchto surovin přinášel do státní kasy přes čtyřicet procent příjmů, v příštím roce Moskva očekává jen přes dvacet procent.

Tlak na Indii a Čínu

Západní sankce nejdříve snížily dovoz na evropský trh. Teď se Evropská unie a Velká Británie zaměřují na další ruská odbytiště: Čínu a Indii. „Stupňujeme tlak na společnosti ze třetích zemí, včetně Indie a Číny, které dále umožňují ruské ropě proniknout na světový trh,“ uvedla britská ministryně financí Rachel Reevesová.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa Indie již ustoupila a tamní premiér souhlasil, že se ruské ropy vzdá. Indický vládce Naréndra Módí ho prý ujistil, že již nebude nakupovat ropu z Ruska. „Takové přerušení je významné. Teď musíme přimět Čínu, aby udělala totéž,“ prohlásil Trump.

Podle agentury Reuters už se některé indické rafinerie připravují na odklon od ruské ropy. Kreml naopak věří, že jeho asijští spojenci levnou surovinu neodmítnou. „My se zaměřujeme na oficiální prohlášení indického ministerstva zahraničí a Dillí. Podobná prohlášení máme i z Pekingu,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Moskva kvůli válce dál zvedá daně

I pokud příjmy z ropy a plynu zůstanou, Moskva příští rok počítá s rekordními vojenskými výdaji. Zaplatí je však běžní občané, kterým od ledna vzroste DPH a odvody se prudce zvýší i drobným podnikatelům. A to v situaci, kdy i vláda přiznává, že pětině firem ve zpracovatelském průmyslu hrozí krach.

To potvrzuje i analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček (TOP 09). „Rusko je v obrovské krizi ve zpracovatelském průmyslu, nemusí sice omezovat těžbu surovin, zejména ropy, ale stále více naráží na problém zpracování těchto komodit,“ uvedl. To pak ovlivňuje jejich dostupnost na ruském trhu.

„Pro Putina je čím dál složitější přesvědčit lidi doma, že tato válka je úspěch,“ míní německý ministr obrany Boris Pistorius.

Ruská ekonomika je v krizi, míní odborník

Kreml ale opakuje, že ekonomika i přes rekordně vysoký schodek zůstává stabilní. Kontrolovat ji může skrze největší podniky, které se často spoléhají na pomoc státu. Ani jejich pozice ale není jistá. Plynárenský gigant Gazprom a ropná společnost Rosněfť se mimo jiné kvůli evropským sankcím potýkají s vyššími dluhy než jakákoli jiná firma v zemi.

Havlíček míní, že ruský režim současná krize bolí a ruská ekonomika není v dobrém stavu, což dopadá i na běžné občany. „Jak ukrajinské útoky, tak západní sankce si vybírají svou daň a ruskou ekonomiku zásadně poškozují,“ uvedl.

Rusko navíc podle něj nedokáže kompenzovat masivní výpadky na straně příjmů pramenících zejména z energetického průmyslu od svých obchodních partnerů, jako je například Čína, zatímco na ekonomické stabilitě Ukrajiny se podílí i západní podpora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní riziko, říká ruská FSB o Telegramu. Záminka k zákazu, míní síť

Ruská vnitřní tajná služba FSB označila sociální síť Telegram za bezpečnostní riziko. Ruská armáda podle ní jejím užíváním ohrožuje životy vojáků na ukrajinské frontě. S odkazem na sdělení FSB o tom v sobotu informuje agentura DPA. Telegram v Rusku používají miliony lidí, je považován za důležitý zdroj volného přístupu k informacím. Podle DPA tak nyní zpravodajská služba přiživuje spekulace o ukončení této služby v zemi.
před 30 mminutami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
11:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina útočila v hloubi ruského území. Zřejmě zasáhla výrobnu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.
09:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP.
před 3 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 5 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 5 hhodinami

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...