Rusko kvůli ukrajinským útokům na rafinerie dál sužuje palivová krize

9 minut
Horizont ČT24: Rusko trápí palivová krize
Zdroj: ČT24

Ruská vláda vzhledem k nedostatku paliv v některých regionech připustila, že by země mohla začít dovážet benzin. Firmám to ulehčila plošným zrušením cla na import pohonných hmot. Rusko sice zůstává jedním z největších těžařů ropy na světě, vážné výpadky však způsobily neustálé ukrajinské útoky na rafinerie. S problémy se ale potýká i celá ruská ekonomika. Schodek plánovaný na příští rok je rekordně vysoký a vláda zvedá daně a škrtá sociální výdaje na úkor těch vojenských.

Jeden z nejvýznamnějších světových vývozců pohonných hmot teď na domácím trhu řeší nedostatky. Ruská vláda už v srpnu zakázala vývoz ropných produktů do zahraničí a v září tento zákaz prodloužila. Natankovat plnou nádrž je ale ve mnoha regionech stále složité.

„Na každé pumpě vám dají nanejvýš třicet litrů,“ podotýká Artur Chisamov ze Sevastopolu na Ruskem ilegálně okupovaném ukrajinském Krymu. Aljona Rozenkovová, taktéž z krymské metropole, pak přiznává, že některé benzinky už jsou zcela na suchu.

Na okupovaném Krymu, kde byla původně situace nejhorší, se situace od začátku října mírně zlepšila. Největší výpadky jsou teď v ruských periferiích a na jihu země. Část automobilových dopravců tam odmítá jezdit v obavách, že nenatankují.

Hlavní příčinou nedostatku jsou ukrajinské útoky. Od srpna poškodily okolo dvaceti rafinerií, mezi nimi i ty největší. Nejvíc z nich se nachází právě na jihozápadě Ruska.

Kromě příjmů za vývoz paliv ale Kreml přichází i o peníze za export surové ropy a plynu. V roce 2022 prodej těchto surovin přinášel do státní kasy přes čtyřicet procent příjmů, v příštím roce Moskva očekává jen přes dvacet procent.

Tlak na Indii a Čínu

Západní sankce nejdříve snížily dovoz na evropský trh. Teď se Evropská unie a Velká Británie zaměřují na další ruská odbytiště: Čínu a Indii. „Stupňujeme tlak na společnosti ze třetích zemí, včetně Indie a Číny, které dále umožňují ruské ropě proniknout na světový trh,“ uvedla britská ministryně financí Rachel Reevesová.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa Indie již ustoupila a tamní premiér souhlasil, že se ruské ropy vzdá. Indický vládce Naréndra Módí ho prý ujistil, že již nebude nakupovat ropu z Ruska. „Takové přerušení je významné. Teď musíme přimět Čínu, aby udělala totéž,“ prohlásil Trump.

Podle agentury Reuters už se některé indické rafinerie připravují na odklon od ruské ropy. Kreml naopak věří, že jeho asijští spojenci levnou surovinu neodmítnou. „My se zaměřujeme na oficiální prohlášení indického ministerstva zahraničí a Dillí. Podobná prohlášení máme i z Pekingu,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Moskva kvůli válce dál zvedá daně

I pokud příjmy z ropy a plynu zůstanou, Moskva příští rok počítá s rekordními vojenskými výdaji. Zaplatí je však běžní občané, kterým od ledna vzroste DPH a odvody se prudce zvýší i drobným podnikatelům. A to v situaci, kdy i vláda přiznává, že pětině firem ve zpracovatelském průmyslu hrozí krach.

To potvrzuje i analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček (TOP 09). „Rusko je v obrovské krizi ve zpracovatelském průmyslu, nemusí sice omezovat těžbu surovin, zejména ropy, ale stále více naráží na problém zpracování těchto komodit,“ uvedl. To pak ovlivňuje jejich dostupnost na ruském trhu.

„Pro Putina je čím dál složitější přesvědčit lidi doma, že tato válka je úspěch,“ míní německý ministr obrany Boris Pistorius.

Ruská ekonomika je v krizi, míní odborník

Kreml ale opakuje, že ekonomika i přes rekordně vysoký schodek zůstává stabilní. Kontrolovat ji může skrze největší podniky, které se často spoléhají na pomoc státu. Ani jejich pozice ale není jistá. Plynárenský gigant Gazprom a ropná společnost Rosněfť se mimo jiné kvůli evropským sankcím potýkají s vyššími dluhy než jakákoli jiná firma v zemi.

Havlíček míní, že ruský režim současná krize bolí a ruská ekonomika není v dobrém stavu, což dopadá i na běžné občany. „Jak ukrajinské útoky, tak západní sankce si vybírají svou daň a ruskou ekonomiku zásadně poškozují,“ uvedl.

Rusko navíc podle něj nedokáže kompenzovat masivní výpadky na straně příjmů pramenících zejména z energetického průmyslu od svých obchodních partnerů, jako je například Čína, zatímco na ekonomické stabilitě Ukrajiny se podílí i západní podpora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že Kyjev nechce jednat

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu obvinil Kyjev, že je to to on, kdo sabotuje mírová vyjednávání. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
14:07Aktualizovánopřed 4 mminutami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU. Informace nelze nezávisle ověřit.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Oděské oblasti jsou po ruském útoku desetitisíce lidí bez elektřiny

Jihoukrajinská Oděsa v noci na pátek čelila dalšímu rozsáhlému ruskému útoku, hlásí na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Poničený je blíže neurčený objekt energetické infrastruktury. V části ruské Rostovské oblasti jsou v důsledku dronového útoku problémy s dodávkami elektřiny, tvrdí úřady v regionu sousedícím s okupovanými částmi Ukrajiny.
před 3 hhodinami

Stávka v Louvre je u konce, muzeum se zcela otevřelo návštěvníkům

Pařížské muzeum Louvre se v pátek zcela otevřelo návštěvníkům poté, co odboráři ukončili stávku za lepší pracovní podmínky pro zaměstnance a větší výdaje na jejich bezpečnost, píše agentura AFP. Stávka, do které se zapojilo nejméně tři sta zaměstnanců, trvala od pondělí.
před 4 hhodinami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

V Bangladéši vypukly násilné nepokoje po úmrtí vůdce protestního hnutí

Násilné nepokoje vypukly v noci na pátek v Bangladéši. Protestující při nich zničili redakce dvou bangladéšských listů a jednu z budov zapálili. Příčinou nepokojů bylo úmrtí Šarífa Osmana Hadiho, vůdce studentského protestního hnutí, které v loňském roce vedlo k sesazení tehdejší premiérky šajch Hasíny Vadžídové, informovaly tiskové agentury.
před 6 hhodinami
Načítání...