Dominika Vřešťálová

Často zaznívá, že politika do sportu nepatří, mnozí však zavlékají do sportu válku. To udělal nedávno srbský trenér Vladimir Odobašič, když v komentáři na sociální síti napsal: „Bravo, Rusko!“ v reakci na ruský raketový útok, který zničil byt ukrajinské tenistky Dajany Jastremské. Svá slova později smazal, přesto byl vyloučen z Globální asociace profesionálních tenisových trenérů. Naopak bez postihu zůstal hokejista amerického týmu Washington Capitals Alexandr Ovečkin, který se v ruské kampani před blížícími se tamními „volbami“ postavil za proválečnou stranu Jednotné Rusko.

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský vládce Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.

Vláda nepošle včas, tedy do 1. září, Evropské komisi Národní plán na obnovu přírody. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) říká, že termín záměrně nedodrží, protože neví, kolik peněz na něj dostane z unijní kasy. Opatření obsažená v plánu mají přispět k odolnosti vůči suchu i změnám klimatu a do roku 2030 obnovit třicet procent lokalit, které nejsou v dobrém stavu. Kabinet v návrhu prosazuje třeba nové přehrady, ochránci přírody nabízejí jiná řešení. „Velké betonové nádrže vodu do naší krajiny nevrátí. K tomu jsou potřeba desetitisíce malých přehrádek na odvodňovacích kanálech v lesích a na polích,“ míní specialista na obnovu lesů Hnutí DUHA Jan Skalík. Plán by měl zohlednit i rychlé vymírání živočichů v Česku. Podle odborníků za posledních třicet let uhynula polovina hmyzu a mizí také ptáci.

Islandští voliči v referendu odmítli obnovit jednání o vstupu do Evropské unie. Proti bylo 52,8 procenta, pro 47,2 procenta hlasujících. Podle agentur to vyplývá z konečného výsledku sčítání. Proti obnově jednání, která byla přerušena před třinácti lety, tak hlasovalo přibližně o dvanáct tisíc lidí více, než kolik bylo pro, uvedla agentura DPA. Evropská komise rozhodnutí respektuje, Island podle ní zůstává blízkým partnerem EU.

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.

Mladí Vietnamci od začátku srpna zaplavují sociální sítě kritikou vládního režimu. Žádají spravedlivý trest pro bývalého politika Nguyena Sy Cuonga, který loni v květnu srazil motorku s otcem a jeho osmnáctiletou dcerou. Ta deset dní po nehodě podlehla zraněním. Kauza bývalého poslance je mimořádně citlivá, protože jeho manželka zasedá přímo v ústředním výboru komunistické strany.

Ukrajina v noci na neděli podnikla jeden z dosud největších vzdušných útoků na Rusko. Uvedla, že zasáhla podnik na výrobu paliva pro rakety. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že zničilo 822 dronů. Ruské síly zase ráno zaútočily na Kyjev balistickými raketami. V několika částech metropole vypukly požáry a nejméně tři lidé byli zraněni, dva lidé pak zemřeli a třináct lidí bylo zraněno při útoku na město Kryvyj Rih. Celkem čtyři mrtvé hlásí také úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.

Na chorvatském ostrově Dugi otok v pátek večer vypukl rozsáhlý požár. Hasiči byli nuceni přisouvat trajektem posily. V sobotu ráno se jim podařilo dostat plameny pod kontrolu, ale po poledni silný vítr oheň opět rozdmýchal. Zásah proto pokračuje, uvedla z Chorvatska redaktorka ČT Veronika Tupá. Během pátku požár u letoviska Omiš na chorvatské pevnině přinutil úřady dočasně evakuovat přes dva tisíce lidí včetně asi tří set českých turistů.

Českým turistům jsou v Chorvatsku v letních měsících k dispozici jednotka policie i dva konzulární úřady – ve Splitu a Rijece. Jen loni přijelo do balkánské země na 780 tisíc Čechů. Policisté musí být připraveni okamžitě pomoci Čechům při krádežích či nehodách, chorvatským kolegům ale asistují i u tlumočení – například při krizových situacích. Zatím nejtragičtější se odehrála v červnu, kdy si střet chorvatského katamaránu s plachetnicí vyžádal životy čtyř Čechů. Ve středu se zástupci ministerstva dopravy zúčastnili jednání s chorvatskými vyšetřovateli. Kvůli bezpečnosti turistů zvažuje Praha rozšíření systému Drozd, aby se Češi v zahraničí mohli spojit s lékařem a nechat si předepsat léky.

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.

Představitelé exilové vlády Čečenské republiky Ičkerie se za přísných bezpečnostních opatření sešli v Praze. Evropskou unii a Ukrajinu žádají o podporu své snahy obnovit nezávislost Čečenska na Rusku. Věří, že Kreml je v důsledku jeho agrese proti Ukrajině nejslabší za několik posledních desetiletí.

Finská tajná služba žádá občany o spolupráci při ochraně proti nepřátelským státům. Na její novou kampaň už odpověděly tři tisíce lidí. Jde o nejrozsáhlejší nábor civilistů do bezpečnostních služeb za poslední roky v celém regionu. Výhodou je znalost ruštiny nebo čínštiny, protože tyto země Finsko vnímá jako hrozbu. Hlásit se mohou všichni zájemci ochotní projít zpravodajským výcvikem, vítáni jsou i důchodci. Helsinky tím reagují na ruské útoky proti infrastruktuře, které po vstupu do NATO nepolevují. Ještě proaktivnější nabídky zveřejňuje vojenská rozvědka v Dánsku.

Ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS tvrdí, že problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému, před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.

Podle bývalého izraelského ministra Natana Šaranského je antisemitismus ve světě na vzestupu. V zemích, jako jsou Spojené státy či Francie, se Židé bojí dávat najevo svou identitu. Šaransky je bývalý sovětský disident a politický vězeň. Na svobodu se dostal v roce 1986 při výměně na takzvaném mostě špionů. V rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že izraelskou válku zneužívají státy jako Katar, které antisemitismus záměrně podněcují. Zároveň připustil, že v Gaze i na jihu Libanonu zemřelo více civilistů než teroristů. Rozhovor s ním vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.

Biologové v zálivu San Francisca se snaží zabránit stále častějším srážkám velryb s loďmi. Využívat k tomu začali umělou inteligenci, která dovede rozeznat plejtváky i v noci. Mohou pak včas varovat lodě, aby se zvířatům vyhnuly. Námořníci si totiž kytovců často všimnou příliš pozdě, obzvlášť v noci nebo v mlze. Mořští biologové však věří, že lepší zrak než lidé mohou mít technologie. Na kopcích, majácích i přívozech v zátoce se proto nově objevil systém, který by měl odhalit velryby připlouvající za potravou do vzdálenosti čtyř kilometrů. WhaleSpotter je námořní elektronické zařízení, které kombinuje kameru s termovizí a umělou inteligenci k rozpoznání velryb ve dne i v noci. Loni v zálivu zahynulo 21 plejtváků šedých, z toho skoro polovina po střetu s lodí.

V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.

Rumunský parlament vyjádřil nedůvěru proevropské vládě premiéra Ilieho Bolojana, informují agentury Reuters a AFP. Podle nich nyní zemi čekají složitá jednání o vzniku nového kabinetu. V Rumunsku se před dvěma týdny rozpadla vládní koalice poté, co ji opustila Sociálnědemokratická strana (PSD) kvůli nesouhlasu s reformami zaměřenými především na snížení rozpočtového schodku. Situace ohrozila ratingy státního dluhu země, její přístup k fondům EU a stabilitu měny, píše stanice Digi24.

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.

Policie v Keni odhalila zločineckou síť, která verbovala mladé muže do ruské armády na Ukrajinu. Některé podvodně nalákala na civilní práci v Rusku, jiným slíbila vysoký plat. Podle vyšetřování se nechalo zlákat přibližně tisíc mužů – tři desítky se pohřešují, nejméně 89 pak zůstává na frontě. Dle ukrajinského ministerstva zahraničí bojuje na ruské straně nejméně sedmnáct set žoldnéřů z 36 afrických zemí.

Po čtyřech letech plnohodnotné ruské invaze se podle Ukrajiny stále nevrátilo přibližně dvacet tisíc dětí, které Rusové deportovali na okupovaná území nebo přímo do Ruska. Redaktorka České televize Dominika Vřešťálová hovořila s dívkou z Chersonské oblasti Valerijí Sydorovovou, kterou ruské úřady nechaly převézt na Krym krátce po invazi. Po několika měsících se s pomocí příbuzných dokázala vrátit. Rusové byli podle ní na příjezd ukrajinských dětí dobře připraveni a pokoušeli se je převychovat. Do Česka dorazila na pozvání organizace Člověk v tísni, která se situaci lidí na okupovaných územích věnuje.

Ministerstvo zahraničí potvrdilo, že je pro přijímání zemí západního Balkánu do Evropské unie. Řekl to šéf tuzemské diplomacie Petr Macinka (Motoristé) při setkání s černohorským protějškem Filipem Ivanovičem. Většina Čechů si ale podle průzkumu rozšiřování Unie nepřeje. Česko je dokonce druhou nejskeptičtější zemí sedmadvacítky. Snazší cestování mezi svými dvěma domovy by uvítali i lidé přejíždějící mezi Balkánem a Českem. Počkat ale musí nejméně dva roky. Pak by se k sedmadvacítce mohla připojit právě Černá Hora, která je v přístupových rozhovorech nejdál.

Běloruský režim Alexandra Lukašenka podle propuštěné politické vězeňkyně Paliny Šarendy-Panasjukové zřídil síť trestaneckých kolonií, kde nutí vězně k těžké práci. Ta prý začíná směnou v továrně, po ní následují hodiny dalších namáhavých činností, které nesmí odmítnout ani ženy. V různých věznicích strávila čtyři roky. Úřady ji zadržely v lednu 2021 a obvinily ji z pohrdání prezidentem. Rozhovor s ní natočila redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.