Rumunský parlament vyjádřil nedůvěru proevropské vládě premiéra Ilieho Bolojana, informují agentury Reuters a AFP. Podle nich nyní zemi čekají složitá jednání o vzniku nového kabinetu. V Rumunsku se před dvěma týdny rozpadla vládní koalice poté, co ji opustila Sociálnědemokratická strana (PSD) kvůli nesouhlasu s reformami zaměřenými především na snížení rozpočtového schodku. Situace ohrozila ratingy státního dluhu země, její přístup k fondům EU a stabilitu měny, píše stanice Digi24.
„Tento návrh na vyslovení nedůvěry je falešný, cynický a umělý,“ řekl Bolojan v úterý před hlasováním v napjaté debatě v parlamentu. „Každá země by se v krizích měla snažit vládu konsolidovat, ne ji měnit,“ dodal podle serveru Politico.
Pro návrh na vyslovení nedůvěry hlasovalo podle AFP 281 z celkových 464 členů dvoukomorového parlamentu. Aby návrh prošel, muselo ho podpořit nejméně 233 zákonodárců. Hlasování iniciovala PSD a opoziční krajně pravicový Svaz pro sjednocení Rumunů (AUR). Někteří poslanci obvinili PSD z toho, že si zahrává s ohněm a nahrává krajní pravici.
AUR podle průzkumů rostou preference. Pokud by se nyní konaly volby, předstihla by AUR s asi pětatřiceti procenty i PSD (asi dvacet jedna procent), která vyhrála parlamentní volby v prosinci 2024.
Lídr AUR George Simion v úterní parlamentní rozpravě vyzval k předčasným volbám. „Přebíráme budoucnost této země, budoucí vládu a obnovujeme naději Rumunů,“ prohlásil poražený kandidát z loňských prezidentských voleb Simion. „Osud Rumunska musí být rozhodnut hlasy Rumunů,“ dodal.
Předčasné volby jsou nepravděpodobné
Prezident Nicušor Dan se před hlasováním o nedůvěře vládě snažil uklidňovat voliče i evropské spojence. „Chci ujistit Rumuny, že bez ohledu na to, co se stane, bude Rumunsko i nadále udržovat svůj západní směr,“ řekl v pondělí na tiskové konferenci prezident.
Podle AFP i serveru Politico jsou předčasné parlamentní volby, s nimiž země nemá zkušenosti, nepravděpodobné. Řádné volby by se měly konat v roce 2028. Nyní se očekává, že prezident Dan zahájí konzultace s lídry parlamentních stran.
Jednou z možností je, že Bolojanovi liberálové a socialisté vytvoří novou koalici pod vedením nezávislého technokrata. Další variantou podle serveru Politico je, že bude dosavadní premiér pověřen vedením menšinové vlády, a PSD tak zůstane v opozici po boku Simionových krajně pravicových zákonodárců.
Sociální demokraté prohlašovali, že by se znovu připojili k proevropské koalici pod vedením jiného premiéra. Průzkumy veřejného mínění nicméně ukazují, že Bolojan je nejoblíbenějším politikem dosavadní vládní koalice. Jeho strana aktuálně další spolupráci s PSD odmítá.
Spory ohledně financí
Bolojanova vláda byla do letošního dubna složena ze čtyř proevropských stran a vznikla loni v červnu. Za cíl si dala snahu omezit zisky krajní pravice po sérii polarizujících voleb a začala snižovat deficit, čímž těsně unikla snížení ratingu z posledního investičního stupně.
Vládní koalici ale sužovaly střety ohledně reformních opatření, mezi nimiž bylo zvyšování daní, škrty ve veřejných výdajích či snižování počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru.
Po rozpadu koalice se finanční trhy obávají, že by tato turbulence mohla znamenat, že Bukurešť zaváhá ve svém závazku snížit největší rozpočtový deficit v EU. Rumunský leu klesl před úterním hlasováním vůči euru na rekordní minimum.
Rumunsko musí pokračovat ve snižování svého deficitu a provádět reformy, aby mohlo do srpnového termínu čerpat prostředky z fondů EU na oživení a odolnost v hodnotě přibližně deseti miliard eur (zhruba 244 miliard korun). Očekává se, že schodek státního rozpočtu se letos sníží na 6,2 procenta HDP z více než devíti procent v roce 2024.
