PSD

První odhady výsledků nedělních předčasných parlamentních voleb v Portugalsku naznačují, že souboj o první místo bude těsný, vítězství si připíše jedna ze dvou hlavních politických stran. S největší pravděpodobností se potvrdí i očekávaný nárůst krajní pravice. Napsala to agentura AP s odkazem na výsledky průzkumu provedeného mezi voliči před volebními místnostmi.

Opoziční sociální demokraté (PSD) zaznamenali překvapivé vítězství v nedělních parlamentních volbách v Rumunsku. Po sečtení hlasů z 99 procent volebních místností získali 30 procent, jejich šance na sestavení vlády jsou však zřejmě malé. Prezident Klaus Iohannis prohlásil, že se rýsuje středopravicová vládní koalice. Liberální premiér Ludovic Orban ale oznámil, že kvůli výsledku odstupuje z čela vlády, a naznačil, že nebude usilovat o premiérské křeslo. Hlasování poznamenala rekordně nízká účast.

Rumuny čekají v neděli čtvrté volby za poslední zhruba rok a půl. Po evropských, prezidentských a místních jsou to tentokrát volby parlamentní, které mohou dokonat mocenský obrat v zemi. Liberálové premiéra Ludovica Orbana jdou od jednoho volebního vítězství k druhému, většinou v parlamentu ale jejich menšinová vláda dosud nedisponovala. Zatímco však ještě začátkem roku měla Orbanova strana před ostatními velký náskok, pandemie nemoci covid-19 její preference srazila. Volby tak budou napínavější, než se ještě před nedávnem zdálo.

Rumunský parlament vyslovil nedůvěru liberální vládě premiéra Ludovica Orbana, která byla u moci tři měsíce. Oznámily to tiskové agentury. Hlasování vyvolala opoziční Sociálnědemokratická strana (PSD), která má v zákonodárném sboru většinu. V případných předčasných volbách by ale podle průzkumů jasně vyhráli liberálové.

Rumunský parlament vyslovil nedůvěru sociálnědemokratické menšinové vládě premiérky Viorici Dancilaové. Podle tiskových agentur se pro konec kabinetu vyslovilo 238 poslanců. Opozice Dancilaové a jejím ministrům vyčítala především nekompetentnost, neustálé útoky na soudní systém a na vládu práva a také narůstající deficit.

Rumunský nejvyšší soud v pondělí potvrdil prvoinstanční trest tři a půl roku vězení pro předsedu vládnoucí Sociálnědemokratické strany (PSD) Livia Dragneu, který čelil obviněním z podplácení a zneužití pravomocí. Verdikt je konečný a policie ho už několik hodin po vynesení rozsudku převezla do věznice. Podle agentury AP tak jde o další úder pro sociální demokraty po neúspěchu v evropských volbách a referendu o vládních justičních reformách. Rumunsko přitom v tomto pololetí předsedá celé EU. Nevládní organizace Transparency International ho ale řadí mezi nejzkorumpovanější členské státy EU.

Když před deseti lety přebíralo Česko od Francie předsednictví EU, mnozí na něj hleděli s obavami. V době finanční krize či jednání o lisabonské smlouvě se nezdálo, že země s euroskeptickým prezidentem a slabou vládou svůj úkol zvládne. Objevovaly se dokonce spekulace, že by si Francie, tehdy v čele s agilním prezidentem Nicolasem Sarkozym, předsednictví na úkor Česka prodloužila. V podobné pozici je teď Rumunsko, o jehož schopnostech pochybuje nejen předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, ale i rumunský prezident Klaus Iohannis. Co se v nové předsednické zemi děje?