Orbanovi liberálové mohou ve volbách dokončit mocenský obrat v Rumunsku. Komplikuje jim to pandemie

Rumuny čekají v neděli čtvrté volby za poslední zhruba rok a půl. Po evropských, prezidentských a místních jsou to tentokrát volby parlamentní, které mohou dokonat mocenský obrat v zemi. Liberálové premiéra Ludovica Orbana jdou od jednoho volebního vítězství k druhému, většinou v parlamentu ale jejich menšinová vláda dosud nedisponovala. Zatímco však ještě začátkem roku měla Orbanova strana před ostatními velký náskok, pandemie nemoci covid-19 její preference srazila. Volby tak budou napínavější, než se ještě před nedávnem zdálo.

Středopravicová Národní liberální strana (PNL) vyhrála loňské evropské volby, její bývalý předseda Klaus Iohannis pak obhájil křeslo hlavy státu a před třemi měsíci ovládla i volby místní. Potýká se ale s nedostatečnou podporou v parlamentu, což se projevilo i tím, že od loňského října, kdy liberální kabinet nahradil dosud vládnoucí sociální demokraty, se u moci vystřídaly už dvě Orbanovy vlády – a obě menšinové.

Nejsilnější parlamentní stranou je totiž stále Sociálnědemokratická strana (PSD). Po nedělních volbách se to zřejmě změní, neboť PNL je jejich favoritem. Jak konstatuje Sergiu Gherghina z univerzity v Glasgow, „bude to poprvé za více než dvě dekády, kdy PSD nebude vyrážet z ‚pole position‘ za volebním vítězstvím“.

Vláda PNL slíbila zredukovat deficit veřejných financí a zrušit kontroverzní justiční reformy kabinetů PSD, které v zemi vyvolaly v minulých letech protesty a které byly s poukázáním na ohrožení vlády práva kritizovány i v zahraničí. Sporné změny v soudnictví však zatím zůstaly v platnosti, byť liberálové v říjnu představili legislativu, která by je měla zvrátit, píše web Balkan Insight. Na ekonomiku pak zase výrazně dopadla pandemie koronaviru a s ní související omezení.

PNL bude potřebovat koaličního partnera

Tento vývoj se odrazil i v preferencích vládní strany. Zatímco ještě v lednu podporovalo PNL 45 procent dotázaných, nyní její popularita spadla až pod třicet procent. Podle většiny průzkumů dostane v nedělních volbách zřejmě mezi 25 a 28 procenty hlasů, některé jí přisuzují lehce přes třicet procent.

O druhé místo se podle průzkumů utkají opoziční sociální demokraté, které nyní vede Marcel Ciolacu, s Aliancí 2020, což je koalice Svazu záchrany Rumunska (USR) a Strany svobody, jednoty a solidarity (PLUS). Má silně reformní program a slibuje transparentní a efektivní veřejnou správu a boj proti korupci. Sociálním demokratům přisuzují průzkumy mezi 21 a 24 procenty hlasů, Alianci 2020 pak 18 až 23 procent.

Vládní PNL tak pravděpodobně může zapomenout na to, že by po volbách mohla vládnout sama, jak to ještě na začátku roku vypadalo. Očekává se, že by mohla vytvořit koalici s Aliancí 2020, což minulý týden připustil i prezident Iohannis.

Obě uskupení si spolupráci vyzkoušela už v místních volbách, například v Bukurešti sesadil dosavadní sociálnědemokratickou primátorku nezávislý kandidát Nicusor Dan, za nímž stály právě PNL a Aliance 2020. Vztah obou uskupení ale provází rivalita a někteří představitelé PNL již dali najevo, že pro ně koalice vzešlá z občanské společnosti nebude při hledání vládních partnerů první volbou.

Dalším stranám – mezi nimi straně Pro Romania expremiéra Victora Ponty, Straně lidového hnutí (PMP) exprezidenta Traiana Basescua i Demokratickému svazu Maďarů v Rumunsku (UDMR) – hrozí, že nepřekonají pětiprocentní práh vstupu do parlamentu.

Dlouhá vláda PSD skončila loni

V Rumunsku dlouhá léta vládli sociální demokraté, které řídil donedávna nejmocnější muž země Liviu Dragnea. Ještě v roce 2016 zaznamenala PSD v parlamentních volbách drtivé vítězství s 45 procenty hlasů, od té doby ale její podpora klesá.

V roce 2017 zažilo Rumunsko největší protivládní protesty od pádu komunismu, když desetitisíce lidí vyšly do ulic vyjádřit nesouhlas mimo jiné s vládním nařízením, kterým chtěl kabinet PSD odstranit postih za některé korupční trestné činy a za zneužívání úředního postavení. Omilostnění by se týkalo i Dragney, který nemohl stát v čele vlády kvůli trestu za volební podvody a byl v té době vyšetřován i kvůli podezření z korupce.

Kontroverzní dekret sice kabinet stáhl, vládnoucí PSD ale pokračovala ve změnách v justici i nadále. Prosadila třeba zákaz používání video či audionahrávek jako důkazů či omezení pravomoci protikorupční prokuratury a odvolání její šéfky Laury Kövesiové. Ta byla vysoce oceňována doma a zejména v zahraničí a před soud pohnala řadu politiků z koaličních i opozičních stran.

Změny podle kritiků ohrožovaly nezávislost justice a omezovaly v zemi boj proti korupci a organizovanému zločinu. V Rumunsku se opět protestovalo, Bukurešť kritizovaly i Spojené státy a Evropská unie, která jí vyčetla čistky v justici a změny protikorupčních zákonů.

Loni v květnu poslal soud Dragneu do vězení za korupci a v srpnu ztratila vládní PSD po odchodu koaličního partnera, liberální strany ALDE, většinu v parlamentu. V říjnu 2019 padla nakonec i celá vláda sociálních demokratů a od té doby jsou u moci menšinové vlády dosud opozičních liberálů z PNL v čele s premiérem Orbanem.

Orban při nástupu do funkce v listopadu 2019
Zdroj: Inquam Photos via Reuters/Octav Ganea

Velká neznámá: volební účast

Paralelně se ztrátou popularity vládnoucí PSD rostla podpora opoziční PNL. Liberálové porazili sociální demokraty ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 a 80 procent Rumunů odmítlo kontroverzní opatření sociálnědemokratické vlády v oblasti justice v souběžně konaném referendu, které inicioval prezident Iohannis.

V listopadu téhož roku pak Iohannis obhájil prezidentský post, když ve druhém kole voleb jasně porazil sociálnědemokratickou premiérku Vioricu Dancilaovou. Ta zaznamenala nejhorší výsledek, jakého od pádu komunismu v prezidentských volbách kandidát PSD dosáhl. Trend potvrdily i zářijové místní volby, po nichž mají liberálové nově nejvíc primátorů velkých měst.

Nedělní volby by tak mohly být zakončením tohoto trendu. PNL je zřejmě vyhraje, zůstává ale otázkou, jak výrazně. Kromě padajících preferencí se totiž pandemie může odrazit i ve volební účasti. Zatímco v roce 2016 přišlo k urnám 39 procent voličů, letos by mohla být ještě nižší – podle interních průzkumů PNL mezi 35 a 37 procenty, uvádí Balkan Insight.

Zároveň podle webu není jasné, komu by taková situace nahrála. PSD sice spoléhá především na starší voliče, kteří patří ke covidem-19 nejohroženějším skupinám obyvatel, a mohli by se proto bát k volbám jít. Na druhou stranu je PSD velmi schopná své příznivce mobilizovat, což by pro ni mohla být výhoda ve srovnání s jejími rivaly, kteří mají zpravidla voličskou základnu méně homogenní a méně disciplinovanou, uzavírá Balkan Insight.

Jak moc pandemie volby nakonec ovlivnila, by mohlo být jasnější v neděli ve 21:00 místního času (20:00 SEČ). Tehdy rumunská média zveřejní první odhady výsledků na základě dotazování voličů po odevzdání hlasu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 3 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 6 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 7 hhodinami
Načítání...