Bukurešť

Šéf NATO Jens Stoltenberg ocenil, že se Ukrajině podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit trasy pro vývoz obilí. Navzdory tomu, že Moskva v létě od obilné dohody odstoupila, koridorem Ukrajinci za poslední dva měsíce přepravili na sedm set tisíc tun zrna. Hlavní exportní cestou ale zůstává rumunská Konstanca. Za deset měsíců už prošlo přístavem u delty Dunaje skoro třicet milionů tun obilí, což je o pět milionů víc než za celý loňský rok.

Rumunsko rozšířilo omezení ve vzdušném prostoru u hranic s Ukrajinou poté, co se již potřetí na jeho území našly trosky zřejmě ruského bezpilotního letounu. Dvakrát se úlomky dronu našly u rumunské vesnice Plauru. Obyvatele pustnoucí osady dělí od ukrajinského přístavu Izmajil pouze několik set metrů široká řeka Dunaj. Následky války tak cítí na vlastní kůži.

Na území Rumunska se v sobotu našly kusy dronu podobného těm, které používaná ruská armáda. Podle agentury Reuters to uvedl resort obrany v Bukurešti. Prezident Klaus Iohannis prohlásil, že jde o nepřijatelné narušení vzdušného prostoru Rumunska, a o události informoval šéfa NATO Jense Stoltenberga, píše agentura Reuters.

Rusko v noci provedlo vzdušný útok na jeden z velkých ukrajinských přístavů pro vývoz obilí. Uvedli to podle agentury Reuters ukrajinští představitelé. Zpráva o útoku na přístav Izmajil na Dunaji přišla jen několik hodin před plánovanými rozhovory ruského prezidenta Vladimira Putina s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Nad Oděskou oblastí, kde se tento přístav nachází, ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 17 dronů íránské výroby, uvedl ráno šéf regionu Oleh Kiper a armádní činitelé.

Rumunská prokuratura v pondělí obžalovala kontroverzního britsko-amerického influencera Andrewa Tatea, jeho bratra Tristana a jejich dvě spolupracovnice z obchodování s lidmi, znásilnění a vytvoření zločinecké skupiny, která sexuálně vykořisťovala ženy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na sdělení prokuratury pro závažnou trestnou činnost (DIICOT).

Polští zemědělci chtěli protestovat proti dovozu levného ukrajinského obilí a dalších produktů, které jsou od loňska osvobozené od cla. Cenám prý nemohou unijní farmáři konkurovat. Avizované zablokování železničních přechodů na hranici s Ukrajinou se tamním zemědělcům nepodařilo, akci zamezila policie.

Britský krajně pravicový influencer Andrew Tate předstoupil v Bukurešti před soud, který se zabýval jeho odvoláním proti uvalení třicetidenní vazby. Tribunál nakonec rozhodl, že kontroverzní Brit musí zůstat ve vazbě. Tate, který trvá na své nevině, je v Rumunsku obviněn ze znásilnění a založení zločinecké skupiny. Podobným obviněním čelil v minulosti i v Británii. Krátce před zatčením se navíc dostal do centra globální pozornosti twitterovou výměnou názorů s ekologickou aktivistkou Gretou Thunbergovou.

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že vládního veta lituje.

Turecko vítá kroky Švédska a Finska, které dosud učinily pro své členství v Severoatlantické alianci. Ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu na konci summitu NATO v Bukurešti ocenil „tvrdší postoj švédské vlády vůči terorismu,“ dodal ale, že potřebuje více záruk.

Severoatlantická aliance bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, ubezpečil v úterý v Bukurešti šéf této organizace Jens Stoltenberg. Je důležité, aby ruský vládce Vladimir Putin na Ukrajině nezvítězil, řekl také po prvním dni jednání ministrů zahraničí NATO a dodal, že Rusko používá zimu jako zbraň. Putinova výhra by byla podle něj tragédie nejen pro Ukrajinu. Její ministr zahraničí Dmytro Kuleba požádal v úterý o rychlejší dodávky zbraní a generátorů.

Do brány ruského velvyslanectví v Bukurešti narazilo osobní auto a začalo hořet. Deník Romania Libera napsal, že řidič, který zemřel, zřejmě jednal úmyslně. Ve svém posledním příspěvku na Facebooku se totiž vyjádřil kriticky k ruské agresi na Ukrajině. Podle ruské ambasády jde zjevně o událost ovlivněnou „protiruskou hysterií“.

Ve čtvrtek 7. října odstartoval turnaj The International, bude pokračovat až do neděle 17. října. Je to desátý ročník bojů ve hře DOTA 2, který se proslavil zejména tím, o kolik peněz se hráči utkají. Letos je to rekordních 40 milionů dolarů, v přepočtu 880 milionů korun, vítěz si odnese 364 milionů. Šampionát se tentokrát nese ve znamení proticovidových opatření.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Rumunský parlament ve středu schválil novou vládu, kterou po volbách vytvořila koalice středopravicových stran. V čele kabinetu dostal důvěru obou komor zákonodárného sboru dosavadní ministr financí Florin Citsu, který společně s ministry záhy po hlasování složil přísahu.

Rumuny čekají v neděli čtvrté volby za poslední zhruba rok a půl. Po evropských, prezidentských a místních jsou to tentokrát volby parlamentní, které mohou dokonat mocenský obrat v zemi. Liberálové premiéra Ludovica Orbana jdou od jednoho volebního vítězství k druhému, většinou v parlamentu ale jejich menšinová vláda dosud nedisponovala. Zatímco však ještě začátkem roku měla Orbanova strana před ostatními velký náskok, pandemie nemoci covid-19 její preference srazila. Volby tak budou napínavější, než se ještě před nedávnem zdálo.

Itálie ve středu zařadila Českou republiku mezi rizikové země, pro vstup na její území tak bude nutné předložit negativní test na koronavirus starý maximálně 72 hodin. Zatím ale není jasné, odkdy bude Itálie testy požadovat. Už v úterý zavedlo povinnou karanténu pro Čechy Rumunsko. Bukurešť na seznam rizikových států připsala také Slovensko, Maďarsko, Francii nebo Itálii. Lidé z těchto zemí musejí po příjezdu do karantény na dva týdny.

Češi si v neděli 21. června připomenou 71 let od smrti generála Heliodora Píky. Muž, který za druhé světové války zachránil životy mnoha českých uprchlíků, internovaných zajatců a československých Židů, byl poté, co k moci nastoupili komunisté, ve vykonstruovaném procesu uznán vinným ze špionáže a vlastizrady. Popraven byl 21. června 1949 v Plzni. „Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti… studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost,“ napsal Píka noc před smrtí. Pietní akt na jeho památku se konal v pátek v Praze.

Letecká společnost Smartwings začne obnovovat provoz, od 10. června plánuje spustit lety do chorvatského Splitu, informovalo na Twitteru Letiště Praha. Jde o první pravidelnou linku, kterou dopravce obnovuje po přerušení provozu kvůli koronavirové krizi. Dalšími dopravci, kteří nově ohlásili návrat do Prahy, jsou Air Serbia s lety do Bělehradu a Brussels Airlines, které budou létat do Bruselu. Už dříve bylo ohlášeno obnovení 11 pravidelných linek, mezi nimi i spojů Českých aerolinií (ČSA).

České aerolinie (ČSA) vypravily v pondělí první letecké spoje po více než dvouměsíčním přerušení provozu kvůli koronavirové krizi. Na celkem šest zpátečních letů z Prahy do Amsterdamu, Paříže a Frankfurtu nad Mohanem a zpět si rezervovalo letenky kolem 640 cestujících. První spoje vyrazily ráno, odpoledne budou následovat další. Další obnovené linky budou následovat v příštích dnech a týdnech. Letecká skupina Smartwings, do níž patří i ČSA, uvedla, že nemá zájem o majetkový vstup státu do společnosti. Od pondělí obnoví také část spojů dopravce RegioJet, který bude jezdit z Prahy a Brna do Vídně. Provoz na pražském letišti v dubnu klesl o 99,6 procenta. Aerolinky Emirates popřely zprávu Bloombergu, že chtějí zrušit až 30 tisíc pracovních míst.

V Česku byla „sametová“, na Slovensku „nežná“, ve východním Německu „pokojná“ (friedliche). Také v Polsku, Maďarsku a Bulharsku se revoluce roku 1989 obešla bez obětí na životech. Krvavou výjimkou středovýchodní Evropy je Rumunsko, kde zemřelo přes tisíc lidí. K brutálnímu násilí vůči demonstrantům tam nejprve sáhl diktátor Nicolae Ceaușescu. I poté, co se jeho režim zhroutil, však následovalo několik chaotických dní plných teroru. Jeho původ dosud není zcela jasný, padlo mu nicméně za oběť víc lidí, než kolik jich zemřelo při potlačování protestů Ceaușescem. Hlavní aktéři událostí, které před popravčí četu dohnaly i samotného diktátora, se teď po třiceti letech dostávají před soud.

Rumunský soud třicet let od krvavé revoluce přezkoumává případ exprezidenta Iona Iliescua. Čelí obvinění, že se po popravě diktátora Nikolae Ceausescua chopil moci násilím. Podle žalobců nese vinu za smrt bezmála devíti stovek z více než tisícovky obětí z prosince 1989. Iliescu označuje obvinění za politicky motivovaná a odmítá vypovídat.

Rumunská policie vyšetřuje vraždu lesníka, který se na severu země snažil zabránit nelegální těžbě dřeva. Jedná se o sedmý podobný případ za dva roky. V zemi se nachází víc než polovina vzácného původního evropského lesa a mezinárodní i místní neziskové organizace varují, že objem nelegální těžby prudce narůstá.

Vyšetřování případu dvou zavražděných dívek, jejichž případ v červenci otřásl Rumunskem, ukázal na propojení policistů s místním organizovaným zločinem. Když dostal šéf okresní policie informaci o telefonním hovoru Alexandry Macešanuové s urgentní žádostí o pomoc, místo aby zahájil pátrání, žádal instrukce od místního mafiánského bosse. Informoval o tom server Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).

Kauza dvou zavražděných dívek, která v těchto dnech otřásá Rumunskem, má další politickou dohru. Po osmi měsících ve funkci byla odvolána ministryně školství Ecaterina Andronescuová. Premiérka Viorica Dancilaová její odchod zdůvodnila tím, že v médiích nemístně svalovala zodpovědnost za smrt dívek na rodiče, uvedla agentura DPA. Kvůli případu už dříve odstoupili ministr vnitra a také policejní prezident.