Putin využívá zimu jako zbraň, je třeba dál podporovat Kyjev, řekl Stoltenberg

Severoatlantická aliance bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, ubezpečil v úterý v Bukurešti šéf této organizace Jens Stoltenberg. Je důležité, aby ruský vládce Vladimir Putin na Ukrajině nezvítězil, řekl také po prvním dni jednání ministrů zahraničí NATO a dodal, že Rusko používá zimu jako zbraň. Putinova výhra by byla podle něj tragédie nejen pro Ukrajinu. Její ministr zahraničí Dmytro Kuleba požádal v úterý o rychlejší dodávky zbraní a generátorů.

„Jsme všichni šokováni útoky na ukrajinská města a ukrajinskou infrastrukturu. Putin se snaží Ukrajince připravit o vodu, elektřinu, topení, světlo,“ řekl Stoltenberg. O to důležitější je podle něj Ukrajinu podporovat.

„Neustoupíme,“ dodal generální tajemník. Pokud by totiž Rusko, které Ukrajinu napadlo v únoru, uspělo, stal by se celý svět podle něj nebezpečnějším a zranitelnějším.

Podle generálního tajemníka se na úterní schůzce hovořilo i o tom, zda by mělo NATO poskytnout Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot. Například německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ale byla po jednání k takové možnosti skeptická.

„Dokázali jsme, že můžeme porazit Rusko, dokázali jsme, že můžeme vyhrát společně v zájmu celého euroatlantického světa,“ uvedl Kuleba. „Rychleji, rychleji, rychleji,“ podotkl také s tím, že to je přesně to, co teď Ukrajina potřebuje, ať už jde o dodávky zbraní či generátorů.

Kyjev podle něj potřebuje hlavně systémy protiletecké a protivzdušné obrany, jako jsou Patriot, Iris-T nebo Hawk. „Když budeme mít transformátory a generátory, budeme moci znovu naplnit naše energetické potřeby. Když budeme mít systémy protivzdušné obrany, budeme se moci chránit před dalšími ruskými raketovými údery,“ uvedl. 

Varování Medvěděva

Místopředseda ruské bezpečnostní rady, bývalý prezident a někdejší premiér Ruska Dmitrij Medvěděv v úterý Severoatlantickou alianci varoval, aby Ukrajině žádné systémy Patriot nedodávala. NATO přitom označil za zločinný útvar.

„Pokud, jak naznačil Stoltenberg, by NATO ukrajinským fanatikům dodalo systémy Patriot společně s vojáky Aliance, okamžitě by se stali legitimním cílem našich ozbrojených sil,“ napsal Medvěděv na Telegramu.

Rusové od začátku straší tím, že jakékoliv dodávky Ukrajině budou vnímat jako překročení nějaké linie, vidíme však, že všechny výhrůžky byly poměrně liché, podotkl ve vysílání Horizontu ČT24 bezpečnostní analytik Josef Kraus. „Není třeba se proto obávat, že by Rusové chtěli samovolně eskalovat konflikt do přímé konfrontace s NATO pouze na základě podpory a dodávek technologií, zbraní nebo materiálu ukrajinské straně,“ zmínil politolog.

„Jestli ale Ukrajinci protiletecké systémy z Aliance skutečně dostanou, je otázkou. Když se podíváme na to, jakým způsobem přistupuje Německo k dodávkám od začátku konfliktu, tak Němci byli schopni celou řadu dodávek torpédovat nebo minimálně obstruovat, aby k nim nedošlo, nebo byly dodány s nějakým zdržením. Tlak ze strany spojenců bude ovšem na Berlín tak velký, že k těm dodávkám dříve nebo později dojde. Pro Ukrajinu je teď skutečně nutné začít mnohem více chránit svůj vzdušný prostor,“ domnívá se Kraus.

Útoky budou pokračovat, domnívá se Stoltenberg

Stoltenberg už v pondělí vyjádřil přesvědčení, že Rusko bude v útocích na ukrajinskou energetickou síť, plynovou infrastrukturu a základní služby pokračovat. Kvůli nim Ukrajině i šest dní po poslední vlně těchto útoků chybí asi 30 procent elektřiny, uvedl v úterý ukrajinský premiér Denys Šmyhal. 

Americký ministr zahraničí Antony Blinken poznamenal, že NATO je i vzhledem k válce na Ukrajině v současnosti mnohem jednotnější než kdykoli v minulosti. Podle agentury Reuters se šéf americké diplomacie na schůzce chystá oznámit další pomoc Kyjevu, konkrétně právě s obnovou zásobování energiemi, které je kvůli ruským útokům silně narušené. Detaily zatím nejsou známé.

Nevojenská pomoc k překonání zimy

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před jednáním řekl, že doufá ve shodu ohledně nevojenské pomoci Ukrajině, která zemi pomůže přežít zimu.

Část této pomoci, mezi níž patří pohonné hmoty, zdravotnické potřeby, zimní vybavení nebo rušičky dronů byla podle Reuters dodána prostřednictvím balíku pomoci NATO, který chce Stoltenberg navýšit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidentské volby v Portugalsku vyhrál středolevicový Seguro

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal 66 procent hlasů, uvedla agentura AFP. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů.
05:14Aktualizovánopřed 11 mminutami

Izrael chce židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.
před 1 hhodinou

Opoziční demokraté požadují vyšetření obchodů Trumpovy rodiny s Emiráty

Američtí opoziční demokraté požadují vyšetření obchodu mezi vládnoucími rodinami USA a Abú Dhabí. Ropná monarchie získala od Američanů vysoce chráněné vyspělé čipy. Jen několik měsíců předtím přitom příbuzný šajcha Ál Nahjána koupil za půl miliardy dolarů podíl v Trumpově rodinné firmě. Bílý dům podezření ze střetu zájmů odmítá.
před 1 hhodinou

Německo řeší nedostatek zdravotníků náborem ze zahraničí

V Německu chybí desítky tisíc zdravotníků a problém se každý rok zhoršuje. Jedním z řešení je najímání odborníků ze zahraničí. Speciální integrační program láká zájemce o studium a zároveň jim nabízí práci.
před 2 hhodinami

Strana japonské premiérky bude mít zřejmě po volbách dvoutřetinovou většinu

Japonská Liberálnědemokratická strana (LDP) premiérky Sanae Takaičiové po nedělních předčasných volbách do dolní komory parlamentu získala dvoutřetinovou většinu 313 z 465 křesel. Vyplývá to ze zpřesněného propočtu japonské stanice NHK. Ta původně uváděla, že dvoutřetinovou většinu získá LDP až s koaliční Japonskou stranou inovace (JIP), nově propočet koalici slibuje 345 hlasů. Dvoutřetinová většina vládě umožní přehlasovat horní komoru, v níž většinu nemá.
00:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán bude obohacovat uran i za cenu války, prohlásil šéf jeho diplomacie

Írán se nevzdá obohacování uranu ani v případě „války“, podle agentury AFP to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Vojenský tlak ze strany Spojených států podle něj Teherán nevyděsí. V souvislosti s posilováním vojenské přítomnosti USA v Perském zálivu pak šéf íránské diplomacie prohlásil, že americkým vojenským tlakem se Teherán nenechá vystrašit.
před 11 hhodinami

Moskva tvrdí, že zadržela muže podezřelého z postřelení zástupce šéfa GRU

Ruská tajná služba FSB oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, píše Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.
před 12 hhodinami

Generální ředitel Washington Post Lewis odstoupil z funkce

Vydavatel a generální ředitel amerického deníku The Washington Post (WP) Will Lewis jen několik dní po rozsáhlém propouštění oznámil, že odstupuje z funkce. Podle agentur o tom informoval v e-mailu zaměstnancům. Na jeho pozici v deníku, který od roku 2013 vlastní miliardář a zakladatel internetového gigantu Amazon Jeff Bezos, nastoupí dosavadní finanční ředitel Jeff D'Onofrio.
před 13 hhodinami
Načítání...