Rumunsko rozšířilo omezení ve vzdušném prostoru u hranic s Ukrajinou poté, co se již potřetí na jeho území našly trosky zřejmě ruského bezpilotního letounu. Dvakrát se úlomky dronu našly u rumunské vesnice Plauru. Obyvatele pustnoucí osady dělí od ukrajinského přístavu Izmajil pouze několik set metrů široká řeka Dunaj. Následky války tak cítí na vlastní kůži.
„Je to jako zemětřesení.“ Rumuni žijící u hranic s Ukrajinou nacházejí trosky ruských dronů
V osadě Plauru, asi tři sta kilometrů východně od Bukurešti, žije mezi opuštěnými a rozpadajícími se domky 21 lidí. Vesnice byla kdysi domovem stovek lidí, které však před více než půlstoletím vyhnala velká voda z Dunaje. Od té doby Plauru pustne.
Ve vesnici není lékař ani obchod, zmizely také zahrady nebo volejbalové hřiště. Zeď bývalé školy rozšklebila díra sahající od země až po střechu. Obyvatelé jsou odkázáni na své vlastní zdroje nebo se musí vydat do nejbližšího obchodu vzdáleného šest kilometrů.
Přesto se tato upadající osada v poslední době dostala do zpráv světových médií. Dunaj, u kterého leží, je totiž hranicí mezi Rumunskem a Ukrajinou. Na druhé straně, jen tři sta metrů od Plauru, je ukrajinské přístavní město Izmajil, jeden z hlavních uzlů, kterým nyní do světa proudí ukrajinské obilí.
Izmajil se tak pravidelně stává terčem útoků ruských raket a dronů, a to zejména poté, co Moskva vypověděla obilnou dohodu. Z oblohy drony sestřeluje ukrajinská protivzdušná obrana.
Výhled na ukrajinský přístav Izmajil z rumunské vesnice Plauru
„Necítím se bezpečně“
Válku tak mají obyvatelé Plauru za humny. „Slyšíme, jak se blíží drony. Když spadnou, je to jako přírodní katastrofa, jako zemětřesení,“ řekl místní farmář Gheorghe Puflea Rádiu Svobodná Evropa.
„Napočítal jsem pět výbuchů, z toho tři velmi silné,“ svěřil se včelař Gabi Popescu agentuře Reuters. Do Plauru vozí své úly ze středního Rumunska už šest let. Jeden z útoků se odehrál na druhém břehu Dunaje, když byl zrovna ve svém přívěsu.
Obyvatelé Plauru také slyší ukrajinské sirény oznamující letecký poplach. Přes den se je snaží ignorovat, některé noci jsou však kvůli nim bezesné. „Když se rozezní v noci, máme sevřené duše,“ popsala obyvatelka Daniela Tanaseová. „Necítím se tu bezpečně. Jsem na rumunském břehu a necítím se tu bezpečně,“ dodala.
Obavy mezi místními rostou. Na rumunské straně hranice u Plauru totiž byly hned dvakrát objeveny trosky, které vypadají jako části bezpilotních letounů používaných ruskou armádou.
Rumunští vojáci tak v osadě začali stavět dva protiletecké kryty, do kterých se budou místní moci v případě nebezpečí ukrýt. Obyvatelé regionu také budou dostávat přes mobilní telefony výstrahy v případě, že by hrozil „pád objektů souvisejících s konfliktem,“ napsala agentura AFP.
Trosky dronů se navíc objevily i na jiném místě Rumunska nedaleko hranic s Ukrajinou, u obce Nufaru v župě Tulcea. Bukurešť si kvůli incidentům předvolala ruského velvyslance a rumunský prezident hovořil o „naprosto nepřijatelném narušení suverénního vzdušného prostoru Rumunska“.
Země už v květnu zavedla omezení podél celé, zhruba 650 kilometrů dlouhé rumunsko-ukrajinské hranice. Ochranný pás sahá osm kilometrů do vnitrozemí. NATO, jehož je Rumunsko členem, ujišťuje, že nemá informace, které by naznačovaly úmyslný ruský útok proti spojeneckému území. Rumunsko přesto u hranic s Ukrajinou ochranná opatření rozšířilo.
Týkají se úseku rumunsko-ukrajinské hranice mezi rumunskými městy Galati a Sulina, které jsou navzájem vzdálené asi 134 kilometrů vzdušnou čarou. Tento pás sahající 20 až 30 kilometrů do rumunského vnitrozemí budou moci využívat pouze státní letadla a záchranné vrtulníky.
Rumunsko navíc není jedinou zemí, která se potýká s nálezy trosek ruských bezpilotních letadel. V bulharském černomořském letovisku Tjulenovo v pondělí našli dron s minometným granátem, který musela zlikvidovat zvláštní vojenská jednotka. Tjulenovo se nachází asi 70 kilometrů jižně od hranic s Rumunskem. Také Bulharsko je členem NATO.
Bulharské námořnictvo od začátku ruské invaze na Ukrajinu zneškodnilo ve svých teritoriálních vodách čtyři miny, podotkla AFP.
