Dunaj

Celá Opava, včetně zaplavených oblastí, má znovu elektřinu. Dlouhodobý výpadek dodávky se týkal zhruba osmnácti tisíc lidí a dvou tisíců nemovitostí, řekl mluvčí opavského magistrátu Roman Konečný. Bez proudu bylo do soboty například celé sídliště Kateřinky s dvanácti tisíci obyvateli nebo lidé v částech Vávrovice a Držkovice. Krátkodobé výpadky ale postihovaly celé město. Obnovit dodávky elektřiny téměř do všech domácností se podařilo také v Bohumíně na Karvinsku. Problémem pro město ale zůstává teplo a teplá voda – tam může obnova dodávek trvat i několik týdnů.

Povodňová vlna na Odře v pátek z Dolnoslezského vojvodství dorazila do severněji ležícího vojvodství Lubušského, kde v řadě okresů platí nejvyšší stupeň pohotovosti a úřady mobilizují záchranné složky. Podle lubušského vojvody na některých místech hrozí protečení protipovodňových hrází. V Německu nyní nikde neplatí třetí povodňový stupeň, ale na povodňovou vlnu na Odře se připravuje Braniborsko. V Bratislavě dál klesla hladina Dunaje i Moravy, povodňová vlna se přesunula na jih země.

Hlavní povodňová vlna dosáhla polské Vratislavi, městský protipovodňový systém její nápor udržel, uvedl podle listu Gazeta Wyborcza starosta města Jacek Sutryk. Polský premiér Donald Tusk ale ještě ráno varoval před „neopodstatněnou úlevou“ a zdůraznil, že je stále brzy na to, aby bylo možné prohlásit záplavy za překonané. Právě ve Vratislavi se sešla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s premiéry Polska, Česka, Slovenska a Rakouska. Po jednání uvedla, že státy střední Evropy budou moci využít deset miliard eur z unijních fondů soudržnosti. Hladina Labe v Drážďanech kulminovala, v Braniborsku se připravují na povodňovou vlnu z Odry.

Povodňová vlna na řece Odře dorazila do polského města Olawa v Dolnoslezském vojvodství, připravuje se na ni Vratislav i další města. V polském městě Žagaň se kvůli kulminující řece Bobr evakuovaly některé ulice. Na povodňovou vlnu na Odře se připravují i v Braniborsku, v Drážďanech dosáhlo Labe třetího stupně. Na vysoké úrovni zůstává v Bratislavě Dunaj. V Maďarsku jeho kulminaci očekávají v pátek nebo sobotu. V Rakousku hladiny řek klesají. V Itálii se utopil hasič, který při povodních pomáhal.

Rumunsko a Polsko jsou co do počtu obětí nejpostiženějšími zeměmi současných záplav. Polský premiér Donald Tusk mluví o dramatické situaci. V Dolních Rakousích úřady evakuovaly sedm vesnic a obcí, v Sasku pomalu stoupá hladina Labe, v bavorském Pasově platí na Dunaji druhý nejvyšší povodňový stupeň. V Bratislavě Dunaj kulminoval, povodňovou vlnu čeká Budapešť.

Některé horské oblasti Rakouska překvapil sníh, který tam omezil dopravu. Hlášeny jsou bouře s větrem o síle orkánu a Tyrolsko očekává až dva metry sněhu. V italských Dolomitech zemřela kvůli podchlazení a vyčerpání Kanaďanka. V zemích sousedících s Českem platí výstraha před silnými dešti a povodněmi. V Rakousku se zvedne hladina Dunaje, Slovensko očekává stoletou vodu na svém úseku řeky Morava, v Německu se varování týkají především jihovýchodu a východu země. Nejvyšší povodňový stupeň je vyhlášen také v regionech u polsko-českých hranic.

Před vydatnými dešti varují i meteorologové v sousedních zemích. Německo vyhlásilo nejvyšší stupeň výstrahy v patnácti okresech, Rakousko by měly zasáhnout bouřky i sněžení. V Polsku hrozí záplavy na jihu a v jihozápadní části státu, na Slovensku se nejhorší situace čeká v povodí řeky Moravy na západě země.

Po dlouhotrvajícím suchu, které postihlo východní Evropu během letních měsíců, se u srbského přístavu Prahovo objevily vraky nacistických lodí, které byly potopeny v roce 1944 při ústupu německé černomořské flotily před sovětskými vojsky. Některá z plavidel stále obsahují nevybuchlé výbušniny a jejich přítomnost ohrožuje bezpečnost říční dopravy. Podobné nálezy byly zaznamenány také v maďarském národním parku Dunaj-Dráva, kde hladina řeky dosahuje rekordně nízkých hodnot. I přes očekávané deště a mírné zvýšení hladiny zůstávají obavy o osud vraků, které se stávají terčem zájmu zlodějů.

V Řeznu a Pasově dál panuje napjatá povodňová situace. Hladina Dunaje klesá jen pomalu. V Rakousku se situace stabilizovala a na slovenském úseku kulminaci čekají večer. Kde je to možné, se už uklízí. Ostatní musejí čekat, ale jak dlouho, zatím nikdo přesně neví. „Z předchozích povodní jsme se každopádně hodně poučili, protože v roce 2013 byly mnohem vyšší. Hodně se od té doby udělalo,“ říká obyvatel Pasova Ruthard Marsch. V Pasově nadále platí nejvyšší stupeň povodňové aktivity.

Záplavy na jihu Německa už mají nejméně čtyři oběti. Záchranáři objevili ve sklepě domu v hornobavorském Schrobenhausenu tělo ženy, po které pátrali od neděle. Ve švábském Offingenu nadále hledají pohřešovaného hasiče. Další dvě oběti v pondělí oznámilo Bádensko-Württembersko. Řezno kvůli stoupající hladině Dunaje, která dosáhla 5,9 metru, vyhlásilo stav katastrofy. Postiženou oblast navštívil spolkový kancléř Olaf Scholz v doprovodu německé ministryně vnitra Nancy Faeserové a bavorského premiéra Markuse Södera.

Záplavy na jihu Německa způsobují vlivem silných dešťů komplikace v železniční, silniční i říční dopravě. Na některých místech během jednoho dne spadlo takové množství srážek, kolik běžně naprší během celého měsíce. Lidem v postižených regionech pomáhají záchranné složky. Zásah v zatopené oblasti si ovšem vyžádal jeden život – na jihu Bavorska zemřel při zásahu dobrovolný hasič. Silné deště a bouřky jsou od pátku také na severu Itálie, kde rozvodněná řeka strhla do vody dvě ženy. Nehodu nepřežily.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu. Kyjev hlásí poškození energetické infrastruktury v šesti regionech včetně západních, odstávky v dodávkách elektřiny a také několik zraněných v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského letectva se podařilo sestřelit 84 z 99 ruských střel a dronů. V Polsku vzlétla preventivně polská i spojenecká vojenská letadla. V Rumunsku našli u hranic s Ukrajinou další trosky dronu.

Řeky patří k nejohroženějším ekosystémům na Zemi hlavně kvůli tomu, jak moc je zasáhla doba industrializace. Málo se zatím ví o tom, jak je postihnou klimatické změny. Vědci se teď proto detailně zaměřili na Dunaj.

Šéf NATO Jens Stoltenberg ocenil, že se Ukrajině podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit trasy pro vývoz obilí. Navzdory tomu, že Moskva v létě od obilné dohody odstoupila, koridorem Ukrajinci za poslední dva měsíce přepravili na sedm set tisíc tun zrna. Hlavní exportní cestou ale zůstává rumunská Konstanca. Za deset měsíců už prošlo přístavem u delty Dunaje skoro třicet milionů tun obilí, což je o pět milionů víc než za celý loňský rok.

Mezinárodní archeologický tým odhalil v srdci Evropy zatím neznámou síť rozsáhlých nalezišť z doby bronzové. Vědci věří, že by díky tomuto objevu mohli vysvětlit vznik megalitických hradišť – největších prehistorických staveb, které vznikly ještě před dobou železnou.

Obavy ze ztráty charakteru hlavního města i strach o hospodářské zájmy doprovázely vznik maďarské metropole, říkají hungarista a průvodce Budapeští Jiří Zeman a historik Petr Balla. Přesto ale panovala shoda, že bez vlastního velkoměsta nemůže být Uhersko moderní zemí. A tak navzdory původním výhradám politiků v maďarské metropoli 17. listopadu roku 1873 poprvé zasedla nová rada spojených měst a z Budína, Peště a Starého Budína se stala Budapešť.

Rusové opakovaně cílí na důležitou infrastrukturu v ukrajinském přístavním městě Izmajil. Strategický význam Izmajilu vzrostl po vypovězení obilné dohody Ruskem, protože tudy vede alternativní obchodní trasa. Obyvatelé města si museli zvyknout na nepolevující útoky, které stále častěji cílí také na civilisty.

Rusko podle ukrajinských úřadů útočilo v noci na čtvrtek bezpilotními letouny mimo jiné na dunajské přístavy v okolí jihoukrajinského Izmajilu. Dronové údery zaznamenalo také Rusko, šéf příhraniční Bělgorodské oblasti informoval o třech mrtvých a dvou raněných. Nejméně čtyři mrtvé hlásí po ruských útocích i Ukrajina. Těžké boje zasáhly v posledních dnech hlavně východ země, Rusko podle ukrajinských představitelů shromažďuje své jednotky u města Avdijivka. To Ukrajinci zatím úspěšně brání.

Maďarský soud poslal na 5,5 roku za mříže ukrajinského kapitána Jurije Čaplinského, který je zodpovědný za potopení výletní lodi na Dunaji v Budapešti v roce 2019. Neštěstí se stalo, když jeho loď narazila do menšího plavidla. Na palubě tehdy zemřelo 26 jihokorejských turistů a dva členové posádky z Maďarska. Jednalo se o nejhorší říční neštěstí na Dunaji za více než půlstoletí.

Rusko zaútočilo na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, uvedla agentura Unian. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila všechny drony a většinu střel, škody ale i tak utrpěla přístavní infrastruktura včetně obilných sil a v areálu zahynuli dva lidé. Zničen byl i nepoužívaný hotel v přístavu. Šest lidí zabily ruské útoky v Chersonské oblasti. Zbraně létaly i opačným směrem. Guvernér ruské Kurské oblasti prohlásil, že při dronovém útoku na Kursk došlo k poškození střechy administrativní budovy a několika obytných domů.

Trojice středoevropských zemí –⁠ Polsko, Maďarsko a Slovensko –⁠ setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.

Rumunsko rozšířilo omezení ve vzdušném prostoru u hranic s Ukrajinou poté, co se již potřetí na jeho území našly trosky zřejmě ruského bezpilotního letounu. Dvakrát se úlomky dronu našly u rumunské vesnice Plauru. Obyvatele pustnoucí osady dělí od ukrajinského přístavu Izmajil pouze několik set metrů široká řeka Dunaj. Následky války tak cítí na vlastní kůži.

Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk poprvé od krachu obilných dohod letos v červenci vyplula loď s obilím. V úterý to oznámil místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Podle agentury Reuters jde o test schopnosti země znovuotevřít námořní cesty v době, kdy se útočící Rusko snaží obnovit faktickou blokádu Ukrajiny.

V ukrajinském přístavu Čornomorsk zakotvily v sobotu večer dvě nákladní lodě, které připluly pro obilí. Jsou to první plavidla, která do přístavů v Oděské oblasti vplula od začátku ruské invaze na Ukrajinu mimo rámec obilných dohod, od nichž Rusko letos v červenci odstoupilo. Do Černého moře zamířila navzdory hrozbám Moskvy, že bude pokládat lodě mířící do ukrajinských přístavů za vojenské cíle.