Rumunsko evakuovalo dvě obce kvůli hořícímu tankeru na Ukrajině

Kvůli nebezpečí „bezprostředního výbuchu“ nařídily rumunské úřady evakuovat dvě obce u hranic s Ukrajinou poté, co ruský dron způsobil požár na tankeru se zkapalněným plynem. Uvedla to rumunská tisková agentura Agerpress.

Ruský dron zasáhl tanker MT Orinda plavící se pod tureckou vlajkou den poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Řecku uzavřel dohodu o dovozu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) do černomořských přístavů.

Tanker byl podle tureckých úřadů zasažen během vykládky zkapalněného ropného plynu (LPG). Šestnáctičlenná posádka byla evakuována, nikdo nebyl zraněn, uvedla agentura AP.

Z vesnice Plauru, která leží na břehu Dunaje naproti ukrajinskému přístavu Izmajil v Oděské oblasti, se má evakuovat 100 až 150 lidí, napsal server Digi24 s odvoláním na místní úřady. Agentura Agerpress zveřejnila video, na němž je vidět požár na tankeru s LPG kotvícím na ukrajinské straně řeky.

„Vážné nebezpečí exploze v oblasti obce Plauru. Vyhněte se oblasti a opusťte ji. Dodržujte doporučení vydaná úřady, včetně těch, která předpokládají evakuaci z ohrožené zóny, dopravní omezení nebo objízdné trasy,“ uvádí se v prohlášení rumunské agentury pro mimořádné situace.

Stejná agentura později informovala o preventivní evakuaci čtyř desítek obyvatel sousední obce Ceatalchioi a neuvedeného počtu domácích a hospodářských zvířat. Evakuovaní zůstanou v prostorách poskytnutých radnicí města Tulcea, dokud možné ohrožení lidí a majetku nepomine.

Šéf vojenské správy v Oděské oblasti Oleh Kiper uvedl, že Rusko v noci na pondělí provedlo rozsáhlý dronový útok na Oděskou oblast. Bezpilotní prostředky podle něj zasáhly energetickou a přístavní infrastrukturu a poškozeno bylo i několik civilních plavidel.

Další mrtví na Ukrajině

Ruské útoky pokračovaly i v jiných částech země. Nejméně tři lidé zemřeli a patnáct osob včetně tří dětí utrpělo zranění při raketovém úderu na městečko Balaklija v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, sdělila místní vojenská správa. Při ruském dělostřeleckém útoku na město Nikopol byli odpoledne zabiti dva lidé a jeden utrpěl zranění, uvedla pak vojenská správa Dněpropetrovské oblasti.

Ministerstvo obrany v Moskvě tvrdí, že síly Kremlu dobyly další tři vesnice na východě Ukrajiny. Podle ruského resortu jde o obce Haj v Dněpropetrovské oblasti, Platonivka v Doněcké oblasti a Dvoričanske v Charkovské oblasti. Informace však nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinská strana věc dosud nekomentovala.

Analytici britského deníku The Telegraph uvedli, že ukrajinská armáda v posledních dnech posílila své jednotky u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, který čelí hlavnímu náporu ofenzivy ruských sil. Tím však oslabila další frontové úseky, což nepřátelé využili pro své lokální průlomy. Situace se z pohledu Kyjeva horší především v Záporožské oblasti.

Podle ukrajinské skupiny vojenských analytiků DeepState ruské síly postoupily poblíž vesnic Jampil a Novomarkove v Doněcké oblasti a poblíž vesnic Rivnopilje a Novouspenivske v Záporožské oblasti.

Intenzivní ruské údery

Ukrajina se brání plnohodnotné ruské agresi od února 2022 a Moskva v poslední době zesílila dronové i raketové útoky. Podle analýzy agentury AFP opírající se o ukrajinské údaje byl počet nočních útoků ruskými střelami na sousední zemi v říjnu nejvyšší od začátku roku 2023.

Ruské síly v říjnu na Ukrajinu odpálily 270 raketových střel, což je o 46 procent více než v září, vyplývá z údajů, které denně poskytuje ukrajinské letectvo.

Načítání...

Moskva cílí zejména na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a popírá, že by mířila na civilisty, Kyjev však běžně hlásí desítky civilních obětí.

Také Ukrajina v rámci své obrany útočí na ruském území zvláště svými drony, počet civilních obětí je ale na ruské straně menší. Tvrzení ani jedné ze stran nelze v podmínkách válečného konfliktu nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump prodlužuje příměří s Íránem do doby, než Teherán předloží mírový návrh

Americký prezident Donald Trump v úterý na své sociální síti Truth Social napsal, že na žádost Pákistánu prodlužuje příměří s Íránem do té doby, než Teherán předloží jednotný mírový návrh a budou dokončena jednání. Zároveň ale nařídil americké armádě, ať pokračuje v blokádě íránských přístavů, což podle dřívějšího vyjádření Teheránu porušuje příměří.
22:33Aktualizovánopřed 22 mminutami

Vlnu pobouření vyvolal snímek izraelského vojáka ničícího sochu Krista v Libanonu

Silné pobouření napříč křesťanským světem vyvolala fotografie izraelského vojáka, který v obci Debel na jihu Libanonu ničí kladivem sochu Ježíše Krista. Izraelské politické i armádní vedení se za vandalismus ihned omluvilo a přislíbilo nápravu. K incidentu došlo v situaci, kdy i ve Spojených státech amerických přichází Izrael o dekády dlouhou podporu především v protestantských kruzích, zvlášť kvůli postupu v Pásmu Gazy.
22:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Britská královská rodina si připomíná sto let od narození Alžběty II.

V úterý by zesnulá královna Alžběta II., nejdéle vládnoucí britská panovnice, oslavila 100. narozeniny. Král Karel III. se proto spolu s královnou Camillou a dalšími členy královské rodiny zúčastnili celé řady akcí včetně návštěvy Britského muzea, kde si prohlédli finální návrhy národního památníku královny Alžběty v St James's Parku nebo výstavu „Královna Alžběta II.: Její stylový život“, která se v současné době koná v Buckinghamském paláci. Princezna Anna oficiálně otevřela Zahradu královny Alžběty II. v londýnském Regent's Parku. Večer se pak konala recepce, které se zúčastnili i zástupci charitativních organizací, které zesnulá královna podporovala. V rámci oslav také vláda v neděli oznámila založení nové charitativní organizace Queen Elizabeth Trust, která se zaměří na obnovu sdílených prostor v komunitách a bude podpořena 40 miliony liber. Patronem organizace bude král Karel III.
19:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že nechce prodloužit příměří

Ceny ropy v úterý po počátečním poklesu začaly znovu prudce stoupat. Za ranními ztrátami stálo očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky ropy z důležité oblasti na Blízkém východě. To se ale změnilo, když prezident USA Donald Trump odpoledne řekl, že nechce prodloužit příměří s Íránem, které má brzy vypršet, a že americká armáda je „připravena zasáhnout“, pokud jednání nebudou úspěšná.
08:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, řekl Macinka

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní podle něj bude řešit na pracovní úrovni.
před 4 hhodinami

Ukrajina dokončila opravu ropovodu Družba, řekl Zelenskyj

Ukrajina podle tamního prezidenta Volodymyra Zelenského dokončila opravy ropovodu Družba, který poškodil ruský úder. Zařízení se tak může vrátit k provozu. Maďarsko jeho znovuzprovozněním podmiňovalo svůj souhlas s půjčkou Evropské unie pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), na které se členské státy dohodly již v prosinci 2025. Podle serveru Ukrajinska pravda EU plánuje poskytnout Ukrajině první tranši z úvěru koncem května nebo začátkem června.
16:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Maďarský zákon proti LGBTQ+ porušuje právo EU, rozhodl soud

Maďarsko takzvaným zákonem o ochraně dětí namířeným proti LGBTQ+ komunitě porušilo právo Evropské unie, rozhodl Soudní dvůr EU. Zákon z roku 2021, který zakazoval zobrazování homosexuality a transgender osob před nezletilými, porušuje několik evropských právních nařízení včetně Listiny základních práv EU, uvedl soud. Server Politico rozsudek označil za přelomový.
11:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Magyar podmiňuje politická jednání se Slovenskem „vyřešením“ Benešových dekretů

Pravděpodobný příští maďarský premiér Péter Magyar (Tisza) podmiňuje jednání se Slovenskem v politické oblasti vyřešením záležitostí okolo takzvaných Benešových dekretů. Vyplynulo to z jeho vyjádření po telefonátu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer). Předseda slovenské vlády po rozhovoru uvedl, že Benešovy dekrety, ke kterým mají obě země principiálně odlišné postoje, budou Magyarovou prioritou.
15:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...