Ve vězení v Marylandu ve Spojených státech zemřel ve věku 84 let Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA a někdejší vysoký činitel Ústřední zpravodajské služby (CIA), který pracoval pro Sovětský svaz a následně pro Rusko. V noci na středu o tom informovala agentura AP. Amese v dubnu 1994 poslal americký soud na doživotí do vězení.
Ames začal pro Moskvu dobrovolně pracovat v dubnu 1985, oficiálně kvůli nespokojenosti s domácími poměry, ve skutečnosti mu ale šlo o peníze. Jako dobrovolník se tajně přihlásil ke KGB na velvyslanectví Sovětského svazu ve Washingtonu. Na recepci podal obálku obsahující jména několika dvojitých agentů, dokumenty prokazující jeho pověření jakožto zasvěceného pracovníka CIA a vzkaz požadující 50 tisíc dolarů, popsala počátky jeho spolupráce se Sověty stanice BBC.
Zmařené operace CIA a popravení dvojití agenti
Ve špionáži pokračoval více než osm let, působil mimo jiné v Římě, Československu, Vídni, Kolumbii a Venezuele, píše CBS News. V průběhu tohoto období předával KGB velké množství přísně tajných informací. Za tyto služby mu Moskva zaplatila celkem 2,5 milionu dolarů, čímž se Ames zařadil mezi nejdražší špiony v historii tajných služeb.
Utajované materiály předávané sovětské a později ruské tajné službě zahrnovaly například podrobnosti o amerických vojenských technologiích a jména osob pracujících pro zpravodajské služby v USA. Amesovy informace zmařily podle historiků asi třicet chystaných operací CIA, Moskvě Ames vyzradil přes dvacet vyzvědačů, například plukovníka sovětské tajné služby KGB a v letech 1974 až 1985 britského agenta Olega Gordijevského, kterému se v červenci 1985 podařilo dostat na Západ.
Nejméně deset vyzvědačů bylo za sovětské éry popraveno. Mezi nimi byl i generál sovětské vojenské zpravodajské služby GRU Dmitrij Poljakov, který pracoval přes 25 let pro Spojené státy.
„Nejsem si vědom žádného jiného špiona nebo agenta v USA, který by způsobil takové ztráty na lidských životech,“ řekl v pořadu BBC agent FBI Leslie G. Wiser. Náhlé mizení osob v CIA sice v roce 1986 vyvolalo poplach a spustilo pátrání po zrádci v agentuře, Amesovi se nicméně několik let dařilo unikat spravedlnosti.
Amese prozradil okázalý životní styl
CIA začala Amese podezírat již koncem roku 1989, žádné důkazy proti němu ale nenašla. V té době také dvakrát absolvoval zkoušku na detektoru lži, vždy ale prošel. Intenzivně začal být sledován až v březnu 1993, kdy na něj byla nasazena veškerá dostupná technika včetně elektronického odposlechu domu, auta a pracoviště.
Do centra pozornosti amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) se Ames nakonec v roce 1993 dostal kvůli svému okázalému životnímu stylu, který neodpovídal jeho platu. Například si koupil dům v hodnotě 540 tisíc dolarů, vlastnil také luxusní vůz.
Pak se objevila Amesova konta ve švýcarských bankách a špion byl přeřazen z východoevropského oddělení do oddělení pro boj proti drogám. Poté jej přistihli, jak dává do mrtvé schránky poblíž ruské ambasády balíček, a usvědčující důkazy se začaly vršit: videozáznamy o Amesových schůzkách, podezřelé telefonní rozhovory se ženou, zápisy z domácího počítače nebo výpisy z bankovních účtů.
FBI podplukovníka CIA Amese a jeho ženu po intenzivním vyšetřování zatkla 21. února 1994. „Děláte velkou chybu. Máte nepravého člověka,“ vykřikoval tehdy Ames. Pak se ale ke všemu přiznal. Úřadům podrobně popsal rozsah svých špionážních aktivit, a to výměnou za dohodu o vině a trestu, prostřednictvím níž zajistil mírnější trest pro svou manželku Rosarii Amesovou, která byla obviněna z napomáhání jeho nelegálním aktivitám. Ames byl 28. dubna 1994 ve svých 52 letech odsouzen na doživotí a jeho žena dostala v říjnu 1994 trest odnětí svobody pět let a tři měsíce.
Doživotní trest bez možnosti podmínečného propuštění si odpykával ve federálním nápravném zařízení v Cumberlandu v Marylandu. Jeho případ je svým rozsahem srovnatelný jen s agentem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Robertem Philipem Hanssenem, který byl v roce 2002 za proruskou špionáž odsouzen rovněž na doživotí.
Ames se přiznal, že zkompromitoval „prakticky všechny sovětské agenty CIA a dalších amerických a zahraničních služeb, které znal“, a také že poskytl Sovětskému svazu a Rusku „obrovské množství informací o zahraniční, obranné a bezpečnostní politice Spojených států“. Přihlásil se k „hluboké hanbě a vině“ za „zradu důvěry, spáchanou z nejnižších pohnutek (kvůli penězům)“. Zlehčil však způsobenou škodu a u soudu uvedl, že se nedomnívá, že by „výrazně poškodil“ Spojené státy nebo „výrazně pomohl“ Moskvě. Tehdejší ředitel CIA James Woolsey prohlásil, že Ames byl „zlomyslným zrádcem své země, který zabil řadu lidí pomáhajících USA a Západu vyhrát studenou válku“.
Celý Amesův případ, po kterém Woolsey rezignoval, měl na CIA dalekosáhlý dopad a znamenal nový pohled na zajištění vnitřní bezpečnosti a prověrek zaměstnanců této americké tajné služby. Tehdy vznikl i institut generálního inspektora Ústřední zpravodajské služby.
