Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
Podle některých svědků patřily noční útoky na Teherán a západně od něj ležící město Karadž k nejhorším za dosavadních jedenáct dní trvající války, píše deník The New York Times (NYT). „Vypadá to, že útočí všude – na domy, školy, mešity i nemocnice. Pokud budou Teherán takhle bombardovat dalších deset dní, nic z něj nezbude,“ uvedl podle NYT tamní obyvatel Džavád.
Íránská organizace na ochranu lidských práv Human Rights Activists News Agency (HRANA), sídlící ve Spojených státech, v pondělí potvrdila útok na zdravotní centrum v Teheránu, sportovní stadion ve městě Jazd a dvě muzea v Isfahánu.
Izraelsko-americké útoky poničily letiště ve městě Kermán na jihu země. Podle agentury Tasním útoky zničily dvě stará letadla, která již byla mimo provoz. Deník L'Orient-Le Jour upozornil, že Washington a Jeruzalém od začátku války zasáhly již několik mezinárodních letišť, včetně jednoho v Mehrábádu a Teheránu.
Izraelská armáda uvedla, že v noci na úterý zaútočila na Teheránskou univerzitu imáma Husajna. Tvrdí, že univerzita sloužila jako vojenské zařízení íránských revolučních gard, což z ní podle armády činilo „legitimní cíl“.
Každý izraelsko-americký útok na hustě osídlenou metropoli s téměř deseti miliony obyvatel si vyžádá civilní oběti, uvedl server Deutsche Welle (DW). Mezi důvody zmínil nedostatek možností, jak se chránit, protože íránské úřady nespouštějí poplachové sirény a lidé velmi často nemají možnost schovat se v krytech.
Izraelské útoky z minulého týdne na ropné rafinerie v Teheránu způsobily nad městem silný černý déšť, jehož toxicity se mnozí obyvatelé obávají. Videa z místa zachycují obrovské plameny a valící se kouř nad ropnými sklady. Obavy z vážných následků války vyjádřilo také UNESCO, do jehož seznamu světového dědictví patří Golestánský palác v Teheránu, který byl kvůli útokům poškozen.
Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že provedly útok balistickými střelami na Tel Aviv a americké objekty na Blízkém východě. Podle prohlášení gard byly vyslány střely typu Fáteh, Chajbar a Emád. Střela Emád má dolet až sedmnáct set kilometrů. Íránská armáda zároveň oznámila, že vyslala drony na vojenskou základnu v izraelské Haifě.
BBC: Přes 119 útoků na Írán
Stanice BBC v úterý potvrdila více než 119 útoků na Írán, včetně nejméně 56 z nich cílených na Teherán. Body vyznačené na mapě ukazují izraelsko-americké útoky napříč celým Teheránem, včetně měst Tabríz, Isfahán, Jazd, Natanz a dalších.
Důkazy ověřené pomocí satelitních snímků, které BBC zkoumala od začátku války zahájené 28. února, ukazují poškození jaderného zařízení v Natanzu. Nejméně jedenáct íránských námořních plavidel bylo poškozeno nebo zničeno při útocích na námořní základny Konárak a Bandar-Abbás. USA podle BBC uvedly, že jich potopily více než třicet.
Údaje o počtech mrtvých se různí. Íránský Červený půlměsíc oznámil, že počet obětí izraelsko-amerických útoků na Írán vzrostl na 1332. Organizace HRANA v pondělí uvedla, že počet obětí útoků v Íránu je 1761, včetně 194 dětí. Většina mrtvých jsou civilisté. Organizace také v pondělí zaznamenala 285 útoků v sedmnácti provinciích. V Izraeli dosud při íránských útocích zahynulo jedenáct civilistů a sedm amerických vojáků při íránském úderu v Kuvajtu a Saúdské Arábii, píše agentura Reuters.
Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání pak v úterý uvedl, že při izraelsko-amerických úderech zahynulo více než třináct set civilistů. Při těchto útocích bylo podle něj bylo zničeno 9669 civilních objektů, včetně 7943 obytných jednotek a 65 škol a vzdělávacích zařízení.
Více než sto zraněných amerických vojáků
Reuters zároveň v úterý informoval, že od začátku války s Íránem bylo zraněno na 150 amerických vojáků. Ministerstvo obrany USA krátce poté připustilo 140 zraněných, v převážné většině jde podle něj o lehké případy. Do aktivní služby se už vrátilo 108 z nich, uvedl mluvčí Pentagonu Sean Parnell.
Pentagon až doposud počet zraněných nezveřejňoval, už dříve informoval pouze o osmi těžce zraněných vojácích, zdůraznil Reuters. Od začátku konfliktu také zahynulo sedm amerických vojáků při íránských odvetných úderech v Kuvajtu a Saúdské Arábii.
