Konflikt s Íránem by neměl zastínit Ukrajinu, shodli se prezidenti Česka a Lotyšska

Česko a Lotyšsko sdílejí podle lotyšského prezidenta Edgarse Rinkévičse podobný pohled na konflikt na Blízkém východě. Neměl by ale zastínit situaci na Ukrajině, řekl v úterý v Rize po jednání se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Podle české hlavy státu bude mít blízkovýchodní konflikt přímý dopad na Evropu, a je tudíž v jejím zájmu o důsledcích diskutovat a hledat společný přístup.

Prezidenti hovořili i o pokračování podpory Ukrajiny, která již více než čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi. Pavel zopakoval, že výsledek války bude zásadní pro evropskou bezpečnost, a proto je nutné Kyjev podporovat všemi možnými prostředky. Rinkévičs ocenil tuzemské zapojení do mise Severoatlantické aliance v Lotyšsku. Zmínil se také o české iniciativě zajišťující munici pro ukrajinskou armádu, která podle něj byla pro Kyjev důležitá v kritickém čase.

Pavel míní, že Lotyšsko může být pro Česko inspirací v tom, že v něm nikdo nepochybuje, odkud přichází hrozba a na co je potřeba se zaměřit. Pobaltské země nemají podle české hlavy státu tendenci izolovat se ve svých hranicích a předstírat, že se jich problémy okolo netýkají. Podle Pavla je to poměrně důležitý rozdíl proti tomu, jak se často vyjadřují někteří čeští politici. V Lotyšsku také na rozdíl od Česka neexistuje rozdíl mezi vládnoucími a opozičními stranami ve vnímání Ruska jako dlouhodobé a bezprostřední hrozby, podotkl prezident.

„Zároveň vnímají celkem jednoznačně a bez výjimek nutnost nadále podporovat Ukrajinu, protože moc dobře vědí, že pokud Ukrajina selže, tak oni tady budou mít problém jako první,“ uvedl. „Protože nepochybují o tom, že v takovém případě by se Rusko nezdrželo minimálně provokací, ne-li snahy ovládnout část nebo celé jejich teritorium,“ doplnil.

Pobaltské země podle českého prezidenta nechtějí zůstat stranou evropského dění, neboť si prý uvědomují, že by je mohl minout hlavní proud změn, které se v Evropě odehrávají. Čeští politici podle Pavla dávají najevo, že jim záleží především na starostech českých občanů. „Ale zároveň tím říkají, že se našich občanů problémy mimo naše hranice vlastně netýkají. To by byla velká chyba,“ dodal.

Nahrávám video

Na Česko má podle něj vliv nejen válka na Ukrajině, ale i konflikt na Blízkém východě. „Pokud nebudeme schopni na to zodpovědně reagovat v součinnosti s našimi spojenci, tak se opravdu můžeme dostat do izolace, která bude znamenat, že zůstaneme pozadu,“ dodal Pavel.

O vnímání bezpečnostních hrozeb, výdajích na obranu i vnímání role vlastní země v evropském kontextu chce prezident hovořit s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Boj s dezinformacemi

S lotyšskými politiky český prezident hovořil i například o boji s dezinformacemi a strategické komunikaci. „Což zrovna není populární téma v České republice, ale Lotyšsko to bere naprosto vážně už jenom proto, že na svém území tady v Rize hostí Centrum of Excellence pro strategickou komunikaci a nabídli nám, abychom se činnosti tohoto centra účastnili a sdíleli jejich poznatky,“ řekl. Dezinformace Pavel považuje za jedno z největších rizik současné doby, mohou podle něj významně destabilizovat demokratické společnosti.

Tématem jednání obou hlav států byla rovněž obchodní spolupráce. Příležitosti pro tuzemské firmy jsou podle Pavla především v oblasti bezpečnosti, obrany či dopravy. V obranném sektoru podle něj obě země mohou stavět na zkušenostech vojáků vlastních armád, ale i na poznatcích z války na Ukrajině. Zmínil mimo jiné možnou spolupráci v oblasti dronů a protidronové ochrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 3 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 6 hhodinami

USA uvalily sankce na Mezinárodní trestní soud

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.