USA kvůli úniku dokumentů zatkly v Kambodži agenta CIA

Americké úřady zatkly zahraničního pracovníka CIA a obvinily ho z vyzrazení tajných dokumentů, které podle soudních záznamů a osob obeznámených s případem ukazují izraelské přípravy na odvetný úder proti Íránu. V soudním spisu není uvedeno, o jaké dokumenty se jedná, ale data se zřejmě shodují s utajovanými spisy, které byly v polovině října zveřejněny na proíránském účtu na sociální síti Telegram.

Asif W. Rahman byl v úterý zatčen v Kambodži a převezen na Guam, jak podle amerických médií vyplývá z dokumentů podaných u okresního soudu na ostrově, který je autonomním územím USA. Rahman byl ve čtvrtek obviněn také u federálního soudu v severní Virginii.

Obvinění vychází ze dvou případů porušení zákona o špionáži, podle něhož je uchovávání a sdílení utajovaných informací bez povolení trestným činem. Týkají se dvou přísně tajných amerických dokumentů, které byly podle soudního spisu 17. října nezákonně vyzrazeny z Kambodže.

Dokumenty, které na Telegramu 17. října sdílel proíránský kanál Middle East Spectator, podle médií vytvořila Národní geoprostorová zpravodajská agentura (National Geospatial-Intelligence Agency – NGA), která shromažďuje a analyzuje satelitní a jiné snímky. Úniky se dostaly na veřejnost v době, kdy administrativa současného prezidenta USA Joea Bidena aktivně lobbovala u Izraele, aby neútočil na íránská jaderná nebo energetická zařízení.

Prvního října vypálil Írán na Izrael téměř dvě stovky balistických raket jako reakci na zabití vůdce Hamásu Ismaila Haníji v červenci v Teheránu a šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha v Bejrútu o dva měsíce později. Když byly dokumenty zveřejněny, Teherán se připravoval na izraelskou odvetu.

Ředitel CIA William J. Burns
Zdroj: Reuters/Craig Hudson

Jeden z dokumentů podle serveru Washington Post (WP) ukazoval „tajnou činnost bezpilotních letounů“ a „klíčové přípravy munice“ Izraelských obranných sil, které „téměř jistě připravovaly úder na Írán“. Bezpilotní letouny by podle zprávy mohly umožnit dohled nad Íránem i celým regionem.

Biden byl únikem „hluboce znepokojen“

Druhý tajný spis popisuje dvoudenní letecké cvičení, které podle pozorování NGA zahrnovalo velký počet letadel a doplňování paliva ve vzduchu. Jde o podobnou činnost, kterou koncem září podniklo izraelské letectvo při provádění „úderů dlouhého dosahu“ proti Jemenu. Podle serveru Times of Israel bylo dokumenty možné sdílet v rámci zpravodajské aliance Pět očí, která zahrnuje USA, Velkou Británii, Kanadu, Nový Zéland a Austrálii.

Zmiňovaný telegramový účet při zveřejnění dokumentů tvrdil, že je poskytl „informovaný zdroj z americké zpravodajské komunity“. Později tvrzení korigoval s tím, že se dokumenty mohly objevit v jiném kanálu a že identitu toho, kdo je vypustil, nezná.

FBI proto několik dní po incidentu oznámila, že únik dokumentů vyšetřuje. Mluvčí Rady pro národní bezpečnost John Kirby tehdy sdělil, že Biden je „hluboce znepokojen“ jakýmkoli únikem utajovaných informací a že o tomto odhalení komunikoval s izraelskou vládou.

Server The Washington Post připomíná, že ve snaze vyhnout se regionální válce vyzvala Bidenova administrativa izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k omezené reakci, která by nevyvolala další íránský úder. Netanjahu údajně sdělil prezidentu Bidenovi, že je ochoten provést přiměřený úder na íránské vojenské objekty, přičemž se vyhne těžbě ropy a jaderným zařízením.

Podle analýzy satelitních snímků serveru WP provedl Izrael koncem října letecké údery na Írán, které poškodily výrobní kapacity raket a protivzdušnou obranu této země. Analytici uvedli, že útok omezil schopnost Teheránu provést odvetný úder a mohl vrátit íránskou odstrašovací schopnost o několik let zpátky. Íránská média rozsah škod bagatelizovala, čímž se podle WP snažila vyhnout další eskalaci konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý zahájily další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Íránská média podle agentury Reuters hlásí výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 2 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 9 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nový norský král Haakon VIII. složil v parlamentu přísahu

Nový norský král Haakon VIII. v úterý v parlamentu složil přísahu, informují agentury. V čele norské konstituční monarchie stanul třiapadesátiletý Haakon v pátek po smrti svého otce Haralda V., který týž den zemřel ve věku 89 let.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.