USA kvůli úniku dokumentů zatkly v Kambodži agenta CIA

Americké úřady zatkly zahraničního pracovníka CIA a obvinily ho z vyzrazení tajných dokumentů, které podle soudních záznamů a osob obeznámených s případem ukazují izraelské přípravy na odvetný úder proti Íránu. V soudním spisu není uvedeno, o jaké dokumenty se jedná, ale data se zřejmě shodují s utajovanými spisy, které byly v polovině října zveřejněny na proíránském účtu na sociální síti Telegram.

Asif W. Rahman byl v úterý zatčen v Kambodži a převezen na Guam, jak podle amerických médií vyplývá z dokumentů podaných u okresního soudu na ostrově, který je autonomním územím USA. Rahman byl ve čtvrtek obviněn také u federálního soudu v severní Virginii.

Obvinění vychází ze dvou případů porušení zákona o špionáži, podle něhož je uchovávání a sdílení utajovaných informací bez povolení trestným činem. Týkají se dvou přísně tajných amerických dokumentů, které byly podle soudního spisu 17. října nezákonně vyzrazeny z Kambodže.

Dokumenty, které na Telegramu 17. října sdílel proíránský kanál Middle East Spectator, podle médií vytvořila Národní geoprostorová zpravodajská agentura (National Geospatial-Intelligence Agency – NGA), která shromažďuje a analyzuje satelitní a jiné snímky. Úniky se dostaly na veřejnost v době, kdy administrativa současného prezidenta USA Joea Bidena aktivně lobbovala u Izraele, aby neútočil na íránská jaderná nebo energetická zařízení.

Prvního října vypálil Írán na Izrael téměř dvě stovky balistických raket jako reakci na zabití vůdce Hamásu Ismaila Haníji v červenci v Teheránu a šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha v Bejrútu o dva měsíce později. Když byly dokumenty zveřejněny, Teherán se připravoval na izraelskou odvetu.

Ředitel CIA William J. Burns
Zdroj: Reuters/Craig Hudson

Jeden z dokumentů podle serveru Washington Post (WP) ukazoval „tajnou činnost bezpilotních letounů“ a „klíčové přípravy munice“ Izraelských obranných sil, které „téměř jistě připravovaly úder na Írán“. Bezpilotní letouny by podle zprávy mohly umožnit dohled nad Íránem i celým regionem.

Biden byl únikem „hluboce znepokojen“

Druhý tajný spis popisuje dvoudenní letecké cvičení, které podle pozorování NGA zahrnovalo velký počet letadel a doplňování paliva ve vzduchu. Jde o podobnou činnost, kterou koncem září podniklo izraelské letectvo při provádění „úderů dlouhého dosahu“ proti Jemenu. Podle serveru Times of Israel bylo dokumenty možné sdílet v rámci zpravodajské aliance Pět očí, která zahrnuje USA, Velkou Británii, Kanadu, Nový Zéland a Austrálii.

Zmiňovaný telegramový účet při zveřejnění dokumentů tvrdil, že je poskytl „informovaný zdroj z americké zpravodajské komunity“. Později tvrzení korigoval s tím, že se dokumenty mohly objevit v jiném kanálu a že identitu toho, kdo je vypustil, nezná.

FBI proto několik dní po incidentu oznámila, že únik dokumentů vyšetřuje. Mluvčí Rady pro národní bezpečnost John Kirby tehdy sdělil, že Biden je „hluboce znepokojen“ jakýmkoli únikem utajovaných informací a že o tomto odhalení komunikoval s izraelskou vládou.

Server The Washington Post připomíná, že ve snaze vyhnout se regionální válce vyzvala Bidenova administrativa izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k omezené reakci, která by nevyvolala další íránský úder. Netanjahu údajně sdělil prezidentu Bidenovi, že je ochoten provést přiměřený úder na íránské vojenské objekty, přičemž se vyhne těžbě ropy a jaderným zařízením.

Podle analýzy satelitních snímků serveru WP provedl Izrael koncem října letecké údery na Írán, které poškodily výrobní kapacity raket a protivzdušnou obranu této země. Analytici uvedli, že útok omezil schopnost Teheránu provést odvetný úder a mohl vrátit íránskou odstrašovací schopnost o několik let zpátky. Íránská média rozsah škod bagatelizovala, čímž se podle WP snažila vyhnout další eskalaci konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 46 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled