Tajné dokumenty

Americké úřady zatkly zahraničního pracovníka CIA a obvinily ho z vyzrazení tajných dokumentů, které podle soudních záznamů a osob obeznámených s případem ukazují izraelské přípravy na odvetný úder proti Íránu. V soudním spisu není uvedeno, o jaké dokumenty se jedná, ale data se zřejmě shodují s utajovanými spisy, které byly v polovině října zveřejněny na proíránském účtu na sociální síti Telegram.

Soudkyně Aileen Cannonová v americkém státě Florida v pondělí zamítla obžalobu, v níž prokurátoři viní amerického exprezidenta Donalda Trumpa z nelegálního nakládání s citlivými vládními dokumenty. Informují o tom americká média, podle nichž Cannonová rozhodla, že zvláštní vyšetřovatel amerického ministerstva spravedlnosti pověřený daným případem Jack Smith byl jmenován nezákonně. Smith se proti verdiktu hodlá odvolat, uvedla agentura AP.

Americký prezident Joe Biden dobrovolně vypovídal v případě, ve kterém se vyšetřuje jeho zacházení s utajenými dokumenty. Oznámil to podle agentur Bílý dům. Biden odpovídal na otázky vyšetřovatelů v neděli a pondělí.

Bývalý americký prezident Donald Trump čelí novým obviněním ohledně neochoty vzdát se utajovaných dokumentů po odchodu z úřadu. Prokurátoři jej nově mimo jiné viní z pokusu vymazat záznamy z bezpečnostních kamer ve svém floridském sídle, které vyšetřovatelé požadovali. Aktualizovaná obžaloba také přidává dalšího z Trumpových podřízených, který měl být do pokusu o maření spravedlnosti zapojen, informují americká média.

Do amerických médií unikla nahrávka z léta 2021, která je mezi klíčovými důkazy federálních prokurátorů proti americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi v kauze neoprávněného držení vládních dokumentů. Trump na ní před několika lidmi mluví o informacích od ministerstva obrany, které označuje za „vysoce důvěrné“ a které má zřejmě před sebou. Přiznává, že dokumenty mohl odtajnit, když byl ve funkci, ale neučinil tak, a listiny tak jsou stále „tajemstvím“. Po odchodu z funkce přitom neměl právo takové dokumenty přechovávat, natož je ukazovat svým hostům.

Floridský soud zveřejnil obvinění vůči americkému exprezidentu Donaldu Trumpovi. Jedná se o 37 bodů včetně maření spravedlnosti a držení utajovaných informací. V některých bodech byl obviněn i Trumpův osobní asistent Walt Nauta. Exprezident se považuje za nevinného. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy uvedl, že stojí při Trumpovi a že jeho obvinění představuje temný den pro Spojené státy. Média upozorňují, že od soudního procesu zřejmě Trumpa dělí řada měsíců. Pokud by byl uznán vinným, hrozí mu vězení.

Americké ministerstvo spravedlnosti uzavřelo vyšetřování bývalého viceprezidenta Mikea Pence spojené s přechováváním utajovaných dokumentů v jeho domě, aniž by proti němu vzneslo obvinění. S odvoláním na své zdroje o tom v pátek informovala americká média. Vyšetřování začalo poté, co v lednu Penceův tým nahlásil nález vícero dokumentů s označením tajné v jeho domě ve státě Indiana.

Americká federální prokuratura získala zvukový záznam ze schůzky v létě 2021, na které bývalý prezident Donald Trump přiznává, že si poté, co opustil Bílý dům, nechal utajovaný dokument Pentagonu o potenciálním útoku na Írán. Informovala o tom americká televizní stanice CNN s odvoláním na několik zdrojů. Trump přitom dříve tvrdil, že si žádné utajované materiály nenechal.

Americký gardista Jack Teixeira zřejmě zveřejňoval tajné dokumenty na internetu déle a ve větším rozsahu, než se doteď tušilo. Píše to v sobotu deník The New York Times. Profil, který používal Teixeira, začal zveřejňovat utajené dokumenty na síti Discord jen pár dní po začátku obnovené rusko-ukrajinské války. Americké ministerstvo obrany odmítlo zjištění deníku komentovat, napsala agentura Reuters.

Rusko nebo proruské síly jsou podle tří amerických představitelů, kteří hovořili s agenturou Reuters, pravděpodobně za únikem amerických tajných informací o podpoře Ukrajiny před chystanou jarní protiofenzivou. Washington začal únik vyšetřovat.

V domě bývalého amerického viceprezidenta Mikea Pence se minulý týden našlo zhruba deset utajovaných vládních dokumentů, uvedla v úterý zpravodajská televize CNN s odvoláním na zdroje seznámené s případem. Tajné dokumenty, které přitom vrcholní politici po skončení v úřadu musí odevzdat Národnímu archivu, se dříve našly také u bývalého Pencova šéfa prezidenta Donalda Trumpa a u současné hlavy státu a zároveň bývalého viceprezidenta Joea Bidena.

V domě amerického prezidenta Joea Bidena ve Wilmingtonu ve státu Delaware našli pracovníci ministerstva spravedlnosti v pátek šest dokumentů označených jako utajované, informoval Bidenův právník Bob Bauer. Pocházejí z doby, kdy Biden působil v Senátu, a z období, kdy byl americkým viceprezidentem. Prezident i viceprezident USA mají po odchodu z funkce povinnost odevzdat všechny citlivé materiály Národnímu archivu USA.

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy vyzval Kongres, aby vyšetřil případ utajovaných dokumentů nalezených v bývalé kanceláři prezidenta Joea Bidena a také v jeho garáži a knihovně v domě ve Wilmingtonu ve státě Delaware. Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland následně jmenoval nezávislého prokurátora, který vše prošetří. Dokumenty jsou z období mezi lety 2009 až 2017, kdy byl Biden viceprezidentem administrativy Baracka Obamy, píše agentura AP. Prezident i viceprezident USA mají po odchodu z funkce povinnost odevzdat všechny citlivé materiály Národnímu archivu USA.

V bývalé kanceláři současného amerického prezidenta Joea Bidena se našly tajné vládní dokumenty z doby, kdy byl viceprezidentem. Napsal to zpravodajský server televize CBS. Dokumentů podle něj bylo asi deset a žádný z nich neobsahoval informace týkající se jaderných zbraní USA. Případ nyní prověřuje americké ministerstvo spravedlnosti. Kvůli tomu, že měl ve své floridské rezidenci řadu utajovaných dokumentů z doby svého prezidentství, se do hledáčku úřadů nedávno dostal také exprezident Donald Trump.

Donald Trump neuspěl s žádostí, aby nezávislý zmocněnec prozkoumal dokumenty zabavené Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) v jeho floridském sídle Mar-a-lago. Nejvyšší soud, na který se bývalý americký prezident obrátil, jeho žádost zamítl.

Donald Trump vystoupil poprvé od chvíle, kdy FBI prohledala jeho floridskou rezidenci. Kritizoval mimo jiné úřady kvůli vyšetřování kauzy tajných dokumentů, které si odvezl z Bílého domu. Svého nástupce označil za nepřítele státu. Reagoval tak na projev, ve kterém ho Joe Biden nazval hrozbou pro demokracii.

S přísně tajnými dokumenty v sídle exprezidenta USA Donalda Trumpa v Mar-a-Lago na Floridě někdo manipuloval a ukrýval je poté, co Trump obdržel soudní výzvu k jejich vydání. Podle listu The New York Times (NYT) o tom získalo důkazy ministerstvo spravedlnosti, které posléze požádalo soud o povolení k prohlídce sídla agenty Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). K té došlo dříve tento měsíc.

Podezření na únik tajných informací od prezidenta Miloše Zemana a jeho okolí se nepotvrdilo. Na dotaz ČT to uvedl Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle něj nezjistili informace, které by únik potvrzovaly, sama NCOZ případ nekomentovala. Podle Deníku N se policie zabývala možným únikem utajovaných informací pocházejících hlavně od Bezpečnostní informační služby. Pražský hrad podezření dlouhodobě odmítá.

Americká federální prokuratura začala vyšetřovat, zda bývalý prezident USA Donald Trump při svém působení v úřadu nakládal správně s utajovanými spisy. S odvoláním na dvě informované osoby o tom píše list The New York Times (NYT). Některé materiály Trump z Bílého domu údajně odvezl do své rezidence na Floridě.

Britský soud povolil vydání Juliana Assange do Spojených států amerických, kde je stíhán mimo jiné za špionáž. Konečné rozhodnutí však má britské ministerstvo vnitra. Assange, který se brání vydání do USA už řadu let, se ještě může snažit rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů a případně se proti jejímu verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu.

Zprávu o zapojení ruských agentů do výbuchů vrbětických muničních skladů nařídil podle Radiožurnálu a serveru iRozhlas skartovat sám vedoucí hradní kanceláře Mynář. Nařízení ke skartaci vydal podle nich narychlo v tentýž den, kdy byla zahájena. Vyplývá to z protokolu o výsledku kontroly Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Hrad to odmítá. O zprávu se zajímala policie, která chtěla prověřit podle otisků prstů a stop DNA, jestli ji neměl v rukou někdo nepovolaný.

První pravidelnou schůzku, na nichž se domluvili, mají za sebou prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Předseda vlády uvedl, že hovořili o čerstvě podepsané dohodě s Polskem o dole Turów, o rozpočtu, covidové epidemii i o situaci na Ukrajině. Fiala původně hovořil o tom, že by chtěl s hlavou státu hovořit i o skartaci dokumentu od Bezpečnostní informační služby, který se týkal vyšetřování explozí ve Vrběticích, na to ale podle něj nedošlo.

Policie podle zdrojů Českého rozhlasu Radiožurnálu a Respektu prověřuje, zda Hrad skartoval tajnou zprávu BIS o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích. Policisty podle nich původně zajímalo, zda tajnou zprávu neviděl někdo z pracovníků prezidentské kanceláře, kdo nemá bezpečnostní prověrku. Když chtěli dokument vidět, vyšlo najevo, že byl zřejmě skartován. Hrad odmítl, že by při nakládání s tajnými dokumenty jakkoli pochybil. Prezidentská kancelář také zpochybnila, že by hlava státu dostala do rukou dokument o Vrběticích až deset dnů po doručení. Stalo se tak s šestidenním odstupem. Údajnou skartací by se měl zabývat i sněmovní bezpečnostní výbor.

Na autobusové zastávce v anglickém hrabství Kent ležely na mokré hromadě tajné dokumenty ministerstva obrany. Člověk, který je v úterý ráno našel, je odnesl do veřejnoprávní stanice BBC, která případ v neděli zveřejnila. Na padesáti stranách, pocházejících pravděpodobně od vysoce postaveného činitele úřadu, jsou e-maily a prezentace týkající se nedávné plavby torpédoborce HMS Defender kolem Krymu nebo okolnosti ohledně případného uchování britské vojenské přítomnosti v Afghánistánu po stažení koaličních jednotek.