Trump na nahrávce říká, že má utajovaný dokument o Íránu, tvrdí CNN

Americká federální prokuratura získala zvukový záznam ze schůzky v létě 2021, na které bývalý prezident Donald Trump přiznává, že si poté, co opustil Bílý dům, nechal utajovaný dokument Pentagonu o potenciálním útoku na Írán. Informovala o tom americká televizní stanice CNN s odvoláním na několik zdrojů. Trump přitom dříve tvrdil, že si žádné utajované materiály nenechal.

Nahrávka podle CNN naznačuje, že Trump si byl vědom, že si po odchodu z Bílého domu ponechal utajované dokumenty. Trumpovy komentáře na nahrávce rovněž naznačují, že by se o příslušné utajované informace rád podělil, ale věděl, že po odchodu z prezidentského úřadu jsou jeho pravomoci v tomto ohledu omezené.

Jak CNN dodala, její reportéři nahrávku neslyšeli, ale popsalo ji více zdrojů obeznámených s vyšetřováním. Jeden z nich uvedl, že část o íránském dokumentu je asi dvě minuty dlouhá, druhý popsal, že diskuze je jen malou částí mnohem delšího setkání. Agentura Reuters k tomu poznamenala, že tyto informace nebylo možné nezávisle ověřit.

Schůzka se konala v červenci 2021 v Trumpově golfovém klubu v Bedminsteru ve státě New Jersey. Byli na ní dva lidé, kteří pracovali na autobiografii bývalého šéfa Trumpova kabinetu Marka Meadowse, a také poradci zaměstnaní bývalým prezidentem včetně komunikační specialistky Margo Martinové. Meadows se schůzky nezúčastnil.

Podle zdrojů CNN neměli účastníci setkání bezpečnostní prověrky, které by jim umožňovaly přístup k utajovaným informacím. Na nahrávce je slyšet šustění papíru, není ale jasné, zda jde o příslušný utajovaný materiál.

Trump tvrdil, že tajné dokumenty nemá

Trump na nahrávce přiznává, že materiál o Íránu je tajný, což je v rozporu s jeho tvrzením, že měl jednostrannou pravomoc utajované záznamy odtajnit a vzít si je z Bílého domu a že všechny utajované dokumenty, které měl, byly odtajněny, podotýká stanice CNN. 

Na její dotaz, zda někomu utajované materiály ukázal, exprezident letos v květnu odpověděl, že ne a že má „absolutní právo dělat si s nimi, co chce“.

Trump a jeho právníci dříve poskytli několik různých, často protichůdných vysvětlení, proč si podle nich exprezident úmyslně nenechával utajované dokumenty.

Zpočátku jeho spojenci tvrdili, že Trump má „stálý příkaz k odtajnění“, takže záznamy odnesené z Oválné pracovny byly okamžitě odtajněny. Později Trump řekl stanici Fox News, že prezident může odtajnit věci „jen tím, že o tom přemýšlí“. Začátkem tohoto roku pak Trumpův právní tým řekl Kongresu, že utajované dokumenty byly s koncem prezidentovy administrativy nedopatřením sbaleny.

Nic však nenasvědčuje tomu, že Trump dodržel zákonem nařízený proces odtajnění a jeho právníci se zatím u soudu vyhýbali tomu, aby řekli, zda Trump odtajnil záznamy, které si ponechal.

Trumpovy kauzy

Prezident z let 2017 až 2021 čelí několika obviněním, například kvůli zfalšování desítek finančních záznamů v souvislosti s platbou pro údajnou milenku na vrcholu kampaně roku 2016. Vyšetřují ho ale právě i kvůli neoprávněnému držení utajených dokumentů po odchodu z Bílého domu. 

Dohled nad vládním vyšetřováním případů bývalého prezidenta má na starosti zvláštní vyšetřovatel Jack Smith. Smithův mluvčí nejnovější zprávy ze CNN zatím nekomentoval. Zdroje stanice ale nahrávku popisují jako „důležitý“ důkaz v možném případu proti Trumpovi.

Exprezident již loni na podzim oznámil, že bude v roce 2024 na hlavu státu znovu kandidovat. Mluvčí jeho kampaně v souvislosti s informací o nahrávce řekl, že „úniky“ mají kolem Trumpa „rozdmýchat napětí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...