Prokuratura rozšířila obvinění proti Trumpovi v kauze utajovaných dokumentů

Bývalý americký prezident Donald Trump čelí novým obviněním ohledně neochoty vzdát se utajovaných dokumentů po odchodu z úřadu. Prokurátoři jej nově mimo jiné viní z pokusu vymazat záznamy z bezpečnostních kamer ve svém floridském sídle, které vyšetřovatelé požadovali. Aktualizovaná obžaloba také přidává dalšího z Trumpových podřízených, který měl být do pokusu o maření spravedlnosti zapojen, informují americká média.

V případu byl dříve obžalovaný také Trumpův osobní asistent Walt Nauta, nově se terčem prokuratury stal správce Trumpova sídla Mar-a-Lago Carlos de Oliveira.

Tomu podle prokurátorů exprezident loni v červnu řekl, aby smazal kamerové záznamy, o které předtím ministerstvo spravedlnosti požádalo v obsílce. Žádost souvisela s podezřením, že Nauta na Trumpovu žádost manipuloval s krabicemi plnými vládních dokumentů ve snaze ukrýt je před vyšetřovateli.

De Oliveira nyní čelí obviněním z maření vyšetřování a křivé výpovědi Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Podle prokuratury řekl hlavnímu počítačovému technikovi v Mar-a-Lago, že „šéf“ žádá smazání záběrů, technik ale odvětil, že neví, jak takový úkon provést.

Trump podle webu Politico v minulosti vyhlašoval, že s vyšetřovateli „rychle“ veškeré požadované záběry sdílel. Nyní je v této souvislosti terčem dvou obvinění, mimo jiné z pokusu „upravit, zničit nebo skrýt“ důkazy. K dosud 37bodové obžalobě přibyl také třetí bod, který přidává dodatečné obvinění z úmyslného přechovávání „informací o národní obraně“.

Rozšíření obžaloby přišlo na pozadí spekulací, že exprezident bude brzy obviněn v jiné větvi vyšetřování, které od loňského listopadu vede zvláštní vyšetřovatel Jack Smith. Ten se zabývá také Trumpovou kampaní proti výsledkům posledních prezidentských voleb a podle všeho aktuálně zvažuje, zda i v této věci vznést obžalobu. Jeho tým se ve čtvrtek sešel s Trumpovými právníky, což bývá jeden z posledních kroků před rozhodnutím ohledně obvinění.

Hlavní část procesu začne v květnu

Trump se v červnu stal prvním bývalým prezidentem USA obžalovaným na federální úrovni poté, co velká porota poslala k soudu případ kolem přechovávání vládních záznamů.

Trump si po odchodu z funkce na Floridu vzal krabice plné oficiálních listin, ačkoli je podle zákona měl odevzdat archivářům, a následně nebyl ochoten je všechny vrátit. Vše loni v létě vyústilo v neohlášenou razii agentů FBI v Mar-a-Lago, která zajistila i dokumenty podléhající utajení včetně citlivých informací například o americkém jaderném programu či vojenských operacích.

De Oliveira by měl poprvé stanout u soudu v pondělí. Trump a Nauta už před soudem prohlásili, že se cítí nevinní, podle Politico ale kvůli dodatečným bodům budou muset k soudu znovu. Začátek hlavní části procesu s exprezidentem je naplánován na květen příštího roku.

„Nejde o nic víc než o další zoufalý pokus Bidenovy rodiny a ministerstva spravedlnosti,“ reagovala Trumpova kampaň na nová obvinění s odkazem na současnou americkou hlavu státu Joea Bidena. Opět Bidena bez důkazů obvinila ze snahy ovlivnit nadcházející prezidentské volby, v nichž Trump chce usilovat o druhý mandát.

Vyšetřování kauzy pokračuje

Podle deníku The New York Times jsou nová obvinění připomínkou toho, že vyšetřování kauzy utajovaných dokumentů stále běží a může odhalovat další důkazy. Do médií nedávno unikla nahrávka ze schůzky v létě 2021, kde Trump před hosty a spolupracovníky ve svém golfovém klubu mluví o „vysoce důvěrném“ dokumentu, přičemž ruchy v pozadí naznačují, že přítomným ukazuje list papíru.

Právě tohoto dokumentu se podle médií týká dodatečné obvinění z přechovávání tajných informací. Agentura AP vývoj označuje za pozoruhodný, neboť obžaloba uvádí, že daný dokument o „vojenské aktivitě v cizí zemi“ byl vládě vrácen v lednu 2022. „Ostatní záznamy jmenované v obžalobě jsou takové, které Trump buď předal úřadům v červnu 2022… anebo ty, které FBI našla při srpnové prohlídce Mar-a-Lago,“ píše AP.

Trump čelí také obžalobě v New Yorku poté, co se k soudu na jaře dostal případ platby pornoherečce a údajné milence v době před prezidentskými volbami roku 2016. Zároveň mu stále hrozí obžaloba ve státě Georgia, kde prokuratura okresu Fulton od roku 2021 vede vlastní vyšetřování jeho snahy zvrátit volební porážku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 17 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 43 mminutami

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 2 hhodinami

Libanonská armáda po stažení Izraele přebrala další obec

Libanonská armáda v úterý začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody s Izraelem a Spojenými státy z konce června, uvedl podle agentury Reuters jeden z vysoce postavených libanonských bezpečnostních představitelů. Izrael nadále okupuje značnou část jižního Libanonu. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 2 hhodinami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zpřísňují nákup surovin ze zahraničí, Trump podepsal exekutivní příkaz

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.
05:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Sýrii se nedaří chránit menšiny, stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.