Prokuratura rozšířila obvinění proti Trumpovi v kauze utajovaných dokumentů

Bývalý americký prezident Donald Trump čelí novým obviněním ohledně neochoty vzdát se utajovaných dokumentů po odchodu z úřadu. Prokurátoři jej nově mimo jiné viní z pokusu vymazat záznamy z bezpečnostních kamer ve svém floridském sídle, které vyšetřovatelé požadovali. Aktualizovaná obžaloba také přidává dalšího z Trumpových podřízených, který měl být do pokusu o maření spravedlnosti zapojen, informují americká média.

V případu byl dříve obžalovaný také Trumpův osobní asistent Walt Nauta, nově se terčem prokuratury stal správce Trumpova sídla Mar-a-Lago Carlos de Oliveira.

Tomu podle prokurátorů exprezident loni v červnu řekl, aby smazal kamerové záznamy, o které předtím ministerstvo spravedlnosti požádalo v obsílce. Žádost souvisela s podezřením, že Nauta na Trumpovu žádost manipuloval s krabicemi plnými vládních dokumentů ve snaze ukrýt je před vyšetřovateli.

De Oliveira nyní čelí obviněním z maření vyšetřování a křivé výpovědi Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Podle prokuratury řekl hlavnímu počítačovému technikovi v Mar-a-Lago, že „šéf“ žádá smazání záběrů, technik ale odvětil, že neví, jak takový úkon provést.

Trump podle webu Politico v minulosti vyhlašoval, že s vyšetřovateli „rychle“ veškeré požadované záběry sdílel. Nyní je v této souvislosti terčem dvou obvinění, mimo jiné z pokusu „upravit, zničit nebo skrýt“ důkazy. K dosud 37bodové obžalobě přibyl také třetí bod, který přidává dodatečné obvinění z úmyslného přechovávání „informací o národní obraně“.

Rozšíření obžaloby přišlo na pozadí spekulací, že exprezident bude brzy obviněn v jiné větvi vyšetřování, které od loňského listopadu vede zvláštní vyšetřovatel Jack Smith. Ten se zabývá také Trumpovou kampaní proti výsledkům posledních prezidentských voleb a podle všeho aktuálně zvažuje, zda i v této věci vznést obžalobu. Jeho tým se ve čtvrtek sešel s Trumpovými právníky, což bývá jeden z posledních kroků před rozhodnutím ohledně obvinění.

Hlavní část procesu začne v květnu

Trump se v červnu stal prvním bývalým prezidentem USA obžalovaným na federální úrovni poté, co velká porota poslala k soudu případ kolem přechovávání vládních záznamů.

Trump si po odchodu z funkce na Floridu vzal krabice plné oficiálních listin, ačkoli je podle zákona měl odevzdat archivářům, a následně nebyl ochoten je všechny vrátit. Vše loni v létě vyústilo v neohlášenou razii agentů FBI v Mar-a-Lago, která zajistila i dokumenty podléhající utajení včetně citlivých informací například o americkém jaderném programu či vojenských operacích.

De Oliveira by měl poprvé stanout u soudu v pondělí. Trump a Nauta už před soudem prohlásili, že se cítí nevinní, podle Politico ale kvůli dodatečným bodům budou muset k soudu znovu. Začátek hlavní části procesu s exprezidentem je naplánován na květen příštího roku.

„Nejde o nic víc než o další zoufalý pokus Bidenovy rodiny a ministerstva spravedlnosti,“ reagovala Trumpova kampaň na nová obvinění s odkazem na současnou americkou hlavu státu Joea Bidena. Opět Bidena bez důkazů obvinila ze snahy ovlivnit nadcházející prezidentské volby, v nichž Trump chce usilovat o druhý mandát.

Vyšetřování kauzy pokračuje

Podle deníku The New York Times jsou nová obvinění připomínkou toho, že vyšetřování kauzy utajovaných dokumentů stále běží a může odhalovat další důkazy. Do médií nedávno unikla nahrávka ze schůzky v létě 2021, kde Trump před hosty a spolupracovníky ve svém golfovém klubu mluví o „vysoce důvěrném“ dokumentu, přičemž ruchy v pozadí naznačují, že přítomným ukazuje list papíru.

Právě tohoto dokumentu se podle médií týká dodatečné obvinění z přechovávání tajných informací. Agentura AP vývoj označuje za pozoruhodný, neboť obžaloba uvádí, že daný dokument o „vojenské aktivitě v cizí zemi“ byl vládě vrácen v lednu 2022. „Ostatní záznamy jmenované v obžalobě jsou takové, které Trump buď předal úřadům v červnu 2022… anebo ty, které FBI našla při srpnové prohlídce Mar-a-Lago,“ píše AP.

Trump čelí také obžalobě v New Yorku poté, co se k soudu na jaře dostal případ platby pornoherečce a údajné milence v době před prezidentskými volbami roku 2016. Zároveň mu stále hrozí obžaloba ve státě Georgia, kde prokuratura okresu Fulton od roku 2021 vede vlastní vyšetřování jeho snahy zvrátit volební porážku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 1 hhodinou

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 2 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 4 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...