Mohl jsem to odtajnit, ukazuje Trump podle nahrávky důvěrný dokument, který už nesměl mít

Do amerických médií unikla nahrávka z léta 2021, která je mezi klíčovými důkazy federálních prokurátorů proti americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi v kauze neoprávněného držení vládních dokumentů. Trump na ní před několika lidmi mluví o informacích od ministerstva obrany, které označuje za „vysoce důvěrné“ a které má zřejmě před sebou. Přiznává, že dokumenty mohl odtajnit, když byl ve funkci, ale neučinil tak, a listiny tak jsou stále „tajemstvím“. Po odchodu z funkce přitom neměl právo takové dokumenty přechovávat, natož je ukazovat svým hostům.

Existence nahrávky vyšla najevo už přibližně před měsícem, několik dní předtím, co tým zvláštního vyšetřovatele ministerstva spravedlnosti Jacka Smithe vznesl proti exprezidentovi bezprecedentní obžalobu o 37 bodech. Nyní audiozáznam jako první zveřejnila televize CNN, načež se k němu dostal také list The New York Times (NYT).

Nahrávka vznikla v červenci 2021 v Trumpově golfovém klubu ve státě New Jersey, kde jej navštívili lidé pracující na memoárech jeho někdejšího poradce Marka Meadowse. V místnosti podle NYT byli také nejméně dva exprezidentovi asistenti.

Publikovaný záznam začíná v momentě, kdy Trump s hosty mluví o nejvýše postaveném americkém generálovi Markovi Milleym. O něm předtím vyšla zpráva, podle níž se obával, že Trump na konci mandátu nařídí útok proti Íránu.

„Ukážu vám příklad. Řekl, že jsem chtěl zaútočit na Írán… Mám velkou hromadu papírů,“ říká Trump, zatímco je v pozadí slyšet šustění papírů. Z pokračování nahrávky vyplývá, že exprezident ukazuje nejméně jeden dokument vypracovaný ministerstvem obrany, přičemž jej prezentuje jako důkaz podkopávající tvrzení o Milleyho obavách. Prokurátoři v obžalobě uvádí, že Trump materiál označil za „plán útoku“.

„Tohle mi úplně dává za pravdu… Až na to, že je to jakoby vysoce důvěrné,“ pokračuje Trump. Poté se členkou svého týmu mluví o tom, zda by bylo možné materiály odtajnit. „Jako prezident jsem to mohl odtajnit,“ říká podle CNN Trump. „Teď nemůžu, víš, ale tohle je stále tajemství.“ Ženský hlas na to se smíchem odpovídá: „Teď máme problém.“

Trump neustále mění vysvětlení

Části přepisu tohoto rozhovoru se objevily v obžalobě zveřejněné 9. června. Trump je mimo jiné obviněn z 31 případů úmyslného přechovávání informací spojených s národní obranou, přičemž každé obvinění se týká jednoho konkrétního dokumentu.

Obžaloba přitom zmiňuje i druhý případ, kdy Trump někomu citlivé informace ukazoval. Podle prokurátorů se jednalo o nejmenovaného člena Trumpovy organizace pro výběr finančních příspěvků, kterému exprezident zároveň řekl, že by mu daný dokument neměl ukazovat.

Trumpova vysvětlení se s průběhem kauzy kolem utajovaných dokumentů neustále mění a někdy si protiřečí. Exprezident a jeho právníci na jednu stranu naznačují, že žádné dokumenty podléhající utajení v jeho rezidencích nebyly, jindy zase bývalá hlava státu tvrdí, že měla právo je přechovávat, jakkoli tento výklad nemá oporu ve federálním právu.

Minulý týden v rozhovoru mluvil i o incidentu z nahrávky, přičemž přišel s tvrzením, že tehdy mluvil pouze o novinových článcích. Zároveň televizi Fox News řekl, že byl po odchodu z úřadu „velmi zaneprázdněný“, a proto nepředal požadované materiály americkému národnímu archivu.

U Trumpa se našly krabice s tisíci dokumentů

Trump měl po konci mandátu ve svém resortu na Floridě krabice s tisíci vládních záznamů, včetně stovek označených jako utajované. Část z nich na začátku roku 2022 předal archivářům, jeho neochota spolupracovat s úřady ovšem vyústila v prohlídku jeho sídla, při níž federální vyšetřovatelé zabavili další materiály označené jako „tajné“ nebo „přísně tajné“.

Nyní Trumpovi a jednomu z jeho asistentů hrozí roky vězení. Hlavní část soudního procesu pravděpodobně nezačne dříve než příští rok, kdy se Trump chce ucházet o znovuzvolení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...