Skupina agentů FBI žaluje ministerstvo spravedlnosti, obávají se o soukromí

Anonymní skupina agentů a zaměstnanců amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v úterý zažalovala americké ministerstvo spravedlnosti ve snaze zabránit prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho spojencům ve zveřejnění jmen několika pracovníků FBI. Ti vyšetřovali případy spojené s útokem Trumpových stoupenců na Kapitol ze 6. ledna 2021. Podle agentury AP stojí za žalobou agenti, kteří se na vyšetřování těchto případů podíleli. Podle informací New York Times (NYT) se vyšetřování případu účastnilo až šest tisíc lidí.

Žaloba byla podána jen několik hodin před 15:00 místního času (21:00 SEČ), kdy úřadující náměstek amerického ministra spravedlnosti Emil Bove nařídil vedení FBI, aby mu předalo seznam všech zaměstnanců úřadu, kteří se podíleli na vyšetřování Trumpových příznivců zapojených do útoku na sídlo Kongresu Spojených států.

„Žalující tvrdí, že účelem tohoto seznamu je identifikovat agenty, kteří mají být propuštěni nebo postiženi jiným nepříznivým pracovním opatřením,“ stojí v žalobě. Podání žaloby se zároveň zdůvodňuje obavami, že by seznam jmen zveřejnili Trumpovi stoupenci, čímž by osoby na seznamu a jejich rodiny vystavili nebezpečí ze strany pachatelů útoku, kterým nynější šéf Bílého domu udělil milost. Trumpovi stoupenci tehdy v lednu 2021 vtrhli do Kapitolu ve snaze zabránit formálnímu potvrzení vítězství demokrata Joea Bidena v prezidentských volbách z roku 2020.

V pátek Bove propustil osm vysoce postavených úředníků FBI ve Washingtonu a v Miami a asi sedmnáct federálních státních zástupců ve zkušební době, kteří pracovali na trestních případech souvisejících s útokem na Kapitol. Při oznámení výpovědí si také vyžádal seznam všech zaměstnanců FBI, kteří pracovali na případech z 6. ledna. Úřadující šéf FBI Brian Driscoll později zaměstnancům o seznamu řekl, že zahrnuje tisíce zaměstnanců včetně jeho samotného.

Trumpova administrativa podle NYT přímo neřekla, že hodlá zveřejnit totožnost pracovníků bezpečnostních složek. Ovšem požadavek na jména lidí, kteří na případech pracovali, podle NYT podnítil přesvědčení, že může přikročit k jejich hromadnému propuštění.

Obavy z „bouře šikany“

„Je zřejmé, že hrozící zveřejnění je předehrou k nezákonné čistce v FBI, která je vedena výhradně mstivými a politickými motivy Trumpovy administrativy,“ prohlásil právník Asociace agentů FBI Chris Mattei, jehož NYT cituje. „Zveřejnění jmen těchto agentů by zažehlo bouři šikany vůči nim a jejich rodinám, musí být okamžitě zastaveno,“ dodal.

Část agentů rovněž vedle šetření útoku na Kapitol zmiňuje také obavy ze zveřejnění jmen vyšetřovatelů, kteří se zabývali přechováváním tajných vládních dokumentů v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.

Agenti podle žaloby očekávají, že ministerstvo spravedlnosti „brzy podnikne kroky proti mnoha agentům FBI, včetně jednotlivých zde jmenovaných žalobců“. Tyto kroky prý „povedou k odhalení totožnosti jednotlivých agentů FBI, což způsobí okamžitou a nenapravitelnou újmu žalobcům, kteří budou obtěžováni a vystaveni hrozbám násilí v rozporu s jejich právy vyplývajícími z prvního dodatku a spravedlivého procesu“.

Vládní ujištění

Náměstek ministra spravedlnosti Bove však ve středečním dopise adresovaném zaměstnancům FBI tvrdí, že zainteresovaným agentům výpověď nehrozí, informuje agentura AP. Dokument naopak nikterak neubezpečuje agenty, kteří se prý chovali „zkorumpovaně a stranicky“, a naznačuje, že, pokud takoví zaměstnanci jsou, měli by mít obavy z masivního přezkumu, který ministerstvo spustilo.

Náměstkův vzkaz má vnést jasno do velmi neobvyklého požadavku ministerstva na poskytnutí jmen agentů, kteří se podíleli na vyšetřování útoku na Kapitol před několika lety. Uvnitř FBI je to podle médií považováno za možný předstupeň hromadného propouštění.

Bove podle deníku The New York Times v oběžníku také obvinil úřadujícího šéfa FBI Driscolla a jeho zástupce Roberta Kissanea, kteří byli pověřeni vedením FBI do doby, než bude potvrzen kandidát prezidenta Trumpa, z toho, že mu neposkytli jména zaměstnanců úřadu z „hlavního týmu“, který stíhal výtržníky na Kapitolu. Právě tato „nekázeň“ prý přiměla ministerstvo vydat rozsáhlé memorandum všem zaměstnancům úřadu, v němž je požádalo, aby poskytli podrobnosti o svém zapojení do případů. Ministerstvo spravedlnosti ani FBI na žádost NYT o komentář nereagovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 10 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 48 mminutami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 2 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...