Skupina agentů FBI žaluje ministerstvo spravedlnosti, obávají se o soukromí

Anonymní skupina agentů a zaměstnanců amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v úterý zažalovala americké ministerstvo spravedlnosti ve snaze zabránit prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho spojencům ve zveřejnění jmen několika pracovníků FBI. Ti vyšetřovali případy spojené s útokem Trumpových stoupenců na Kapitol ze 6. ledna 2021. Podle agentury AP stojí za žalobou agenti, kteří se na vyšetřování těchto případů podíleli. Podle informací New York Times (NYT) se vyšetřování případu účastnilo až šest tisíc lidí.

Žaloba byla podána jen několik hodin před 15:00 místního času (21:00 SEČ), kdy úřadující náměstek amerického ministra spravedlnosti Emil Bove nařídil vedení FBI, aby mu předalo seznam všech zaměstnanců úřadu, kteří se podíleli na vyšetřování Trumpových příznivců zapojených do útoku na sídlo Kongresu Spojených států.

„Žalující tvrdí, že účelem tohoto seznamu je identifikovat agenty, kteří mají být propuštěni nebo postiženi jiným nepříznivým pracovním opatřením,“ stojí v žalobě. Podání žaloby se zároveň zdůvodňuje obavami, že by seznam jmen zveřejnili Trumpovi stoupenci, čímž by osoby na seznamu a jejich rodiny vystavili nebezpečí ze strany pachatelů útoku, kterým nynější šéf Bílého domu udělil milost. Trumpovi stoupenci tehdy v lednu 2021 vtrhli do Kapitolu ve snaze zabránit formálnímu potvrzení vítězství demokrata Joea Bidena v prezidentských volbách z roku 2020.

V pátek Bove propustil osm vysoce postavených úředníků FBI ve Washingtonu a v Miami a asi sedmnáct federálních státních zástupců ve zkušební době, kteří pracovali na trestních případech souvisejících s útokem na Kapitol. Při oznámení výpovědí si také vyžádal seznam všech zaměstnanců FBI, kteří pracovali na případech z 6. ledna. Úřadující šéf FBI Brian Driscoll později zaměstnancům o seznamu řekl, že zahrnuje tisíce zaměstnanců včetně jeho samotného.

Trumpova administrativa podle NYT přímo neřekla, že hodlá zveřejnit totožnost pracovníků bezpečnostních složek. Ovšem požadavek na jména lidí, kteří na případech pracovali, podle NYT podnítil přesvědčení, že může přikročit k jejich hromadnému propuštění.

Obavy z „bouře šikany“

„Je zřejmé, že hrozící zveřejnění je předehrou k nezákonné čistce v FBI, která je vedena výhradně mstivými a politickými motivy Trumpovy administrativy,“ prohlásil právník Asociace agentů FBI Chris Mattei, jehož NYT cituje. „Zveřejnění jmen těchto agentů by zažehlo bouři šikany vůči nim a jejich rodinám, musí být okamžitě zastaveno,“ dodal.

Část agentů rovněž vedle šetření útoku na Kapitol zmiňuje také obavy ze zveřejnění jmen vyšetřovatelů, kteří se zabývali přechováváním tajných vládních dokumentů v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.

Agenti podle žaloby očekávají, že ministerstvo spravedlnosti „brzy podnikne kroky proti mnoha agentům FBI, včetně jednotlivých zde jmenovaných žalobců“. Tyto kroky prý „povedou k odhalení totožnosti jednotlivých agentů FBI, což způsobí okamžitou a nenapravitelnou újmu žalobcům, kteří budou obtěžováni a vystaveni hrozbám násilí v rozporu s jejich právy vyplývajícími z prvního dodatku a spravedlivého procesu“.

Vládní ujištění

Náměstek ministra spravedlnosti Bove však ve středečním dopise adresovaném zaměstnancům FBI tvrdí, že zainteresovaným agentům výpověď nehrozí, informuje agentura AP. Dokument naopak nikterak neubezpečuje agenty, kteří se prý chovali „zkorumpovaně a stranicky“, a naznačuje, že, pokud takoví zaměstnanci jsou, měli by mít obavy z masivního přezkumu, který ministerstvo spustilo.

Náměstkův vzkaz má vnést jasno do velmi neobvyklého požadavku ministerstva na poskytnutí jmen agentů, kteří se podíleli na vyšetřování útoku na Kapitol před několika lety. Uvnitř FBI je to podle médií považováno za možný předstupeň hromadného propouštění.

Bove podle deníku The New York Times v oběžníku také obvinil úřadujícího šéfa FBI Driscolla a jeho zástupce Roberta Kissanea, kteří byli pověřeni vedením FBI do doby, než bude potvrzen kandidát prezidenta Trumpa, z toho, že mu neposkytli jména zaměstnanců úřadu z „hlavního týmu“, který stíhal výtržníky na Kapitolu. Právě tato „nekázeň“ prý přiměla ministerstvo vydat rozsáhlé memorandum všem zaměstnancům úřadu, v němž je požádalo, aby poskytli podrobnosti o svém zapojení do případů. Ministerstvo spravedlnosti ani FBI na žádost NYT o komentář nereagovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...