Skupina agentů FBI žaluje ministerstvo spravedlnosti, obávají se o soukromí

Anonymní skupina agentů a zaměstnanců amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v úterý zažalovala americké ministerstvo spravedlnosti ve snaze zabránit prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho spojencům ve zveřejnění jmen několika pracovníků FBI. Ti vyšetřovali případy spojené s útokem Trumpových stoupenců na Kapitol ze 6. ledna 2021. Podle agentury AP stojí za žalobou agenti, kteří se na vyšetřování těchto případů podíleli. Podle informací New York Times (NYT) se vyšetřování případu účastnilo až šest tisíc lidí.

Žaloba byla podána jen několik hodin před 15:00 místního času (21:00 SEČ), kdy úřadující náměstek amerického ministra spravedlnosti Emil Bove nařídil vedení FBI, aby mu předalo seznam všech zaměstnanců úřadu, kteří se podíleli na vyšetřování Trumpových příznivců zapojených do útoku na sídlo Kongresu Spojených států.

„Žalující tvrdí, že účelem tohoto seznamu je identifikovat agenty, kteří mají být propuštěni nebo postiženi jiným nepříznivým pracovním opatřením,“ stojí v žalobě. Podání žaloby se zároveň zdůvodňuje obavami, že by seznam jmen zveřejnili Trumpovi stoupenci, čímž by osoby na seznamu a jejich rodiny vystavili nebezpečí ze strany pachatelů útoku, kterým nynější šéf Bílého domu udělil milost. Trumpovi stoupenci tehdy v lednu 2021 vtrhli do Kapitolu ve snaze zabránit formálnímu potvrzení vítězství demokrata Joea Bidena v prezidentských volbách z roku 2020.

V pátek Bove propustil osm vysoce postavených úředníků FBI ve Washingtonu a v Miami a asi sedmnáct federálních státních zástupců ve zkušební době, kteří pracovali na trestních případech souvisejících s útokem na Kapitol. Při oznámení výpovědí si také vyžádal seznam všech zaměstnanců FBI, kteří pracovali na případech z 6. ledna. Úřadující šéf FBI Brian Driscoll později zaměstnancům o seznamu řekl, že zahrnuje tisíce zaměstnanců včetně jeho samotného.

Trumpova administrativa podle NYT přímo neřekla, že hodlá zveřejnit totožnost pracovníků bezpečnostních složek. Ovšem požadavek na jména lidí, kteří na případech pracovali, podle NYT podnítil přesvědčení, že může přikročit k jejich hromadnému propuštění.

Obavy z „bouře šikany“

„Je zřejmé, že hrozící zveřejnění je předehrou k nezákonné čistce v FBI, která je vedena výhradně mstivými a politickými motivy Trumpovy administrativy,“ prohlásil právník Asociace agentů FBI Chris Mattei, jehož NYT cituje. „Zveřejnění jmen těchto agentů by zažehlo bouři šikany vůči nim a jejich rodinám, musí být okamžitě zastaveno,“ dodal.

Část agentů rovněž vedle šetření útoku na Kapitol zmiňuje také obavy ze zveřejnění jmen vyšetřovatelů, kteří se zabývali přechováváním tajných vládních dokumentů v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.

Agenti podle žaloby očekávají, že ministerstvo spravedlnosti „brzy podnikne kroky proti mnoha agentům FBI, včetně jednotlivých zde jmenovaných žalobců“. Tyto kroky prý „povedou k odhalení totožnosti jednotlivých agentů FBI, což způsobí okamžitou a nenapravitelnou újmu žalobcům, kteří budou obtěžováni a vystaveni hrozbám násilí v rozporu s jejich právy vyplývajícími z prvního dodatku a spravedlivého procesu“.

Vládní ujištění

Náměstek ministra spravedlnosti Bove však ve středečním dopise adresovaném zaměstnancům FBI tvrdí, že zainteresovaným agentům výpověď nehrozí, informuje agentura AP. Dokument naopak nikterak neubezpečuje agenty, kteří se prý chovali „zkorumpovaně a stranicky“, a naznačuje, že, pokud takoví zaměstnanci jsou, měli by mít obavy z masivního přezkumu, který ministerstvo spustilo.

Náměstkův vzkaz má vnést jasno do velmi neobvyklého požadavku ministerstva na poskytnutí jmen agentů, kteří se podíleli na vyšetřování útoku na Kapitol před několika lety. Uvnitř FBI je to podle médií považováno za možný předstupeň hromadného propouštění.

Bove podle deníku The New York Times v oběžníku také obvinil úřadujícího šéfa FBI Driscolla a jeho zástupce Roberta Kissanea, kteří byli pověřeni vedením FBI do doby, než bude potvrzen kandidát prezidenta Trumpa, z toho, že mu neposkytli jména zaměstnanců úřadu z „hlavního týmu“, který stíhal výtržníky na Kapitolu. Právě tato „nekázeň“ prý přiměla ministerstvo vydat rozsáhlé memorandum všem zaměstnancům úřadu, v němž je požádalo, aby poskytli podrobnosti o svém zapojení do případů. Ministerstvo spravedlnosti ani FBI na žádost NYT o komentář nereagovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...