Trump vyhlásil stav energetické nouze a dal milosti v případu útoku na Kapitol

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump chce maximalizovat těžbu ropy a plynu v USA, zrušil příslušné regulace a vyhlásil stav energetické nouze. Odvolal rovněž čtyři vysoké vládní úředníky jmenované svým předchůdcem Joem Bidenem. Na domácí půdě také v rámci dalších rozhodnutí po své inauguraci omilostnil přibližně patnáct set obviněných z útoku na Kapitol před čtyřmi lety a zmírnil tresty čtrnácti členům krajně pravicových skupin Oath Keepers a Proud Boys. Podepsal také příkaz proti uznávání občanství dětem migrantů narozeným v USA.

Až dosud bylo kvůli nepokojům, které vypukly před čtyřmi lety, zatčeno a obviněno asi šestnáct set lidí, z nichž více než 1270 bylo odsouzeno, připomněla agentura AFP a dodala, že Trump pravidelně bagatelizoval závažnost útoku z 6. ledna 2021. Již dříve přitom slíbil, že se postará o osvobození svých příznivců, kteří se mu snažili pomoci zvrátit jeho porážku ve volbách.

Účastníky násilností Trump opět označil za „rukojmí“. Jejich omilostnění bylo jedním z prvních činů, které 47. prezident Spojených států učinil po složení přísahy. Dekret také nařizuje generálnímu prokurátorovi upustit od všech nevyřízených případů souvisejících s nepokoji.

Donald Trump s dekretem omilostňujícím obviněné z útoku na Kapitol
Zdroj: Reuters/Carlos Barria

„To, co udělali těmto lidem, bylo nehorázné,“ prohlásil. „Je to k 6. lednu, pro rukojmí, asi patnáct set lidí, kteří budou zcela omilostněni,“ řekl podle agentury AFP po podpisu příslušného dekretu v Oválné pracovně Bílého domu. Podle agentury AP dodal, že doufá, že mnozí budou brzy propuštěni na svobodu. Jmenný seznam omilostněných nebyl ještě k dispozici, dodala AFP.

„Těm, kteří měli spáchat nejtěžší zločiny, trest zmírnil, nicméně dalším více než patnácti stovkám trest prominul. Je mezi nimi například Enrique Tarrio, (bývalý) vůdce pravicové bojůvky Proud Boys, který byl odsouzen na 22 let do vězení,“ shrnul zpravodaj ČT David Miřejovský. „To jsou věci, o kterých se teď v USA hodně debatuje, jestli je správné, aby prezident omilostnil a zkrátil tresty všem těmto lidem.“

Tarriův právník řekl televizi CBS News, že jeho klient bude brzy propuštěn na svobodu. Tarrio byl usvědčen ze zorganizování spiknutí, jehož cílem bylo zabránit pokojnému předání moci Joeu Bidenovi po prezidentských volbách v roce 2020. Tarriova matka už na sociální síti děkovala za osvobození syna. To, že Tarrio a další vůdce krajně pravicové skupiny, zakladatel organizace Oath Keepers Stewart Rhodes, již opustili vězení, potvrdila v úterý večer agentura AP.

„Jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení výsledků voleb,“ připomněl v souvislosti s útokem na Kapitol expert na dění v USA Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd UK, „takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal k Trumpovým milostem.

Dav Trumpových příznivců 6. ledna 2021 vtrhl do Kapitolu, sídla Kongresu USA, v době, když se zde zákonodárci sešli, aby potvrdili Bidenovo vítězství v prezidentských volbách v listopadu 2020.

V den útoku na Kapitol zemřeli čtyři lidé, mezi mrtvými byla 35letá bývalá příslušnice vojenského letectva a stoupenkyně Trumpa Ashli Babbittová, zbylí tři zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám. Jeden člen ochranky Kapitolu podlehl zraněním o den později. Úřady následně uvedly, že zemřel přirozenou smrtí. Asi 140 policistů utrpělo zranění a čtyři policisté v následujících měsících spáchali sebevraždu.

Trump podepsal desítky příkazů

V Oválné pracovně Bílého domu Trump před novináři podepsal desítky exekutivních příkazů, sahajících od vyhlášení nouzového stavu na jižní hranici Spojených států přes příkaz o ochraně žen před „radikálními genderovými teoriemi“, o zrušení ochrany pro transgenderové osoby v ozbrojených silách či ukončení programů rozmanitosti, což ve svém inauguračním projevu označil za krok k ukončení snah o „sociální inženýrství rasy a pohlaví ve všech aspektech veřejného a soukromého života“.

Trump nařídil, že USA budou nadále uznávat pouze dvě pohlaví, ženské a mužské. Nový prezident bezprostředně po nástupu do úřadu zrušil i řadu opatření na podporu rasové rovnosti a ochranu práv LGBT+ osob.

Trumpův stůl v Oválné pracovně byl pokryt výkonnými příkazy ke zvýšení bezpečnosti hranic, označení drogových kartelů za zahraniční teroristické organizace, omezení udělování amerického občanství při narození a zřízení pracovní skupiny pro snížení velikosti federální vlády, uvedla agentura AP o „agresivním začátku“ Trumpova druhého období v Bílém domu.

Když Trump usedl ke stolu, jeden z reportérů se zeptal, zda mu jeho předchůdce Joe Biden nechal vzkaz, jak si žádá tradice. Trump se podíval do šuplíku a našel obálku. „Možná bychom si to měli přečíst všichni společně?“ zažertoval. Obálku neotevřel, dodala AP.

Omezení práva na občanství půjde k soudu

Trump dále vyzval americké úřady, aby napříště odmítaly automaticky uznávat děti narozené ve Spojených státech za americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není občanem USA nebo nemá v USA trvalý pobyt. Příslušné nařízení mají úřady začít uplatňovat do třiceti dnů.

Výnos okamžitě napadly u soudu skupiny na ochranu lidských práv. Americká unie občanských práv (ACLU) a další lidskoprávní skupiny v žalobě podané u federálního soudu v New Hampshire tvrdí, že Trumpův příkaz porušuje právo každého, kdo se narodil ve Spojených státech, být považován za občana USA. To je zakotvené ve 14. dodatku americké ústavy už od roku 1868.

Exekutivní příkaz proti takzvanému právu na občanství je součástí rozsáhlého Trumpova tažení proti nelegální migraci. Trump v souvislosti s ní mimo jiné také vyhlásil výjimečný stav na americko-mexické hranici.

Změny v energetice

Trump také představil rozsáhlý plán, jak maximalizovat těžbu ropy a zemního plynu v USA. Mimo jiné vyhlásil stav energetické nouze a zrušil regulace. Podepsal také příkazy zaměřené na podporu těžby ropy a zemního plynu na Aljašce, a zvrátil tak Bidenovo úsilí o ochranu rozsáhlých arktických území a pobřežních vod před těžbou.

Podle agentury Reuters tyto kroky znamenají dramatický obrat v energetické politice Washingtonu. Bývalý prezident Biden se čtyři roky snažil podpořit odklon od fosilních paliv. Zda budou mít opatření nějaký dopad na těžbu, která je v USA už teď rekordní, se teprve uvidí. Tamní těžaři využívají vysokých tržních cen v důsledku sankcí uvalených na Rusko po jeho plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Trump dále zrušil Bidenovo nařízení, že do roku 2030 má být polovina aut prodaných v USA elektrických. Zastavil například i rozdělování nevyužitých vládních prostředků na dobíjecí stanice a uvedl, že jeho administrativa zváží ukončení daňových úlev pro elektromobily.

Rušení dalších Bidenových opatření

První exekutivní příkazy Trump podepsal jen několik hodin po složení přísahy. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Bidena, včetně sankcí proti izraelským osadníkům kvůli násilí proti Palestincům na Západním břehu Jordánu, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení USA od Pařížské dohody o klimatu.

Mezi dalšími příkazy, které po inauguračním ceremoniálu podepsal před zhruba dvaceti tisíci svých stoupenců v zastřešené washingtonské aréně Capital One, byla i nařízení, která podle Trumpa zabrání cenzuře či nařídí vládě bojovat proti růstu životních nákladů. „Vyhráli jsme, vyhráli jsme, ale teď začíná práce,“ řekl Trump shromážděným příznivcům.

Formálně také spustil tým vedený miliardářem Elonem Muskem, který má za cíl výrazné škrty ve státní správě a regulacích. Původně měl projekt společně s Muskem vést někdejší prezidentský kandidát Vivek Ramaswamy, ten ale místo toho plánuje kandidovat na guvernéra státu Ohio, informují americká média.

Čistky ve státní sféře

Trump rovněž odvolal čtyři vysoké vládní úředníky jmenované Bidenem, včetně zakladatele charitativní organizace World Central Kitchen Josého Andrése. Ten reagoval vyjádřením, že již minulý týden rezignoval. Opatření se týká mimo jiné i někdejšího šéfa sboru náčelníků štábů Marka Milleyho, kterého Trump nyní propustil z poradní komise pro infrastrukturu. Americká média v pondělí informovala, že z Pentagonu byl bezprostředně po Trumpově inauguraci odstraněn Milleyho portrét vystavený jen o několik dní dříve.

Trump pak oznámil na své síti Truth Social, že chystá odvolání více než tisíce dalších úředníků. „Personální úřad pracuje na identifikování a odstranění více než tisíce osob jmenovaných předchozí administrativou, které neodpovídají naší vizi s cílem udělat Ameriku opět skvělou,“ nechal se slyšet Trump.

Nový prezident a jeho spojenci dlouho dopředu avizovali personální čistky ve státní sféře, které se zřejmě dotknou politických nominantů i kariérních úředníků či diplomatů. Podle amerického tisku už například z ministerstva zahraničí po požadavku prezidentova týmu odchází řada vysoce postavených diplomatů i činitelů na nižších pozicích. Televize CNN zase s odvoláním na nejmenovaný informovaný zdroj uvedla, že z ministerstva spravedlnosti „byli odstraněni“ nepolitičtí činitelé, kteří dohlíželi na systém imigračních soudů. V čele pobřežní stráže zase skončila admirálka Linda Faganová dosazená do funkce v roce 2022. Trump vládní úředníky někdy označuje výrazem „deep state“ a má je za sílu, která v jeho prvním funkčním období blokovala jeho plány.

Po pondělním návratu do úřadu Trump rovněž obnovil nařízení z konce svého prvního mandátu, jehož cílem je změnit klasifikaci části státních zaměstnanců tak, aby mohli být prezidentem snadno odvoláni ze svých postů. Opatření, které prohlašuje jisté federální pracovníky za politické nominanty, by se podle zpravodajského webu Axios mohlo dotknout až 50 tisíc členů státní správy. Proti dekretu ihned podali žalobu odboráři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 7 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.