Trump vyhlásil stav energetické nouze a dal milosti v případu útoku na Kapitol

Nahrávám video
Události: První změny Donalda Trumpa
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump chce maximalizovat těžbu ropy a plynu v USA, zrušil příslušné regulace a vyhlásil stav energetické nouze. Odvolal rovněž čtyři vysoké vládní úředníky jmenované svým předchůdcem Joem Bidenem. Na domácí půdě také v rámci dalších rozhodnutí po své inauguraci omilostnil přibližně patnáct set obviněných z útoku na Kapitol před čtyřmi lety a zmírnil tresty čtrnácti členům krajně pravicových skupin Oath Keepers a Proud Boys. Podepsal také příkaz proti uznávání občanství dětem migrantů narozeným v USA.

Až dosud bylo kvůli nepokojům, které vypukly před čtyřmi lety, zatčeno a obviněno asi šestnáct set lidí, z nichž více než 1270 bylo odsouzeno, připomněla agentura AFP a dodala, že Trump pravidelně bagatelizoval závažnost útoku z 6. ledna 2021. Již dříve přitom slíbil, že se postará o osvobození svých příznivců, kteří se mu snažili pomoci zvrátit jeho porážku ve volbách.

Účastníky násilností Trump opět označil za „rukojmí“. Jejich omilostnění bylo jedním z prvních činů, které 47. prezident Spojených států učinil po složení přísahy. Dekret také nařizuje generálnímu prokurátorovi upustit od všech nevyřízených případů souvisejících s nepokoji.

Donald Trump s dekretem omilostňujícím obviněné z útoku na Kapitol
Zdroj: Reuters/Carlos Barria

„To, co udělali těmto lidem, bylo nehorázné,“ prohlásil. „Je to k 6. lednu, pro rukojmí, asi patnáct set lidí, kteří budou zcela omilostněni,“ řekl podle agentury AFP po podpisu příslušného dekretu v Oválné pracovně Bílého domu. Podle agentury AP dodal, že doufá, že mnozí budou brzy propuštěni na svobodu. Jmenný seznam omilostněných nebyl ještě k dispozici, dodala AFP.

„Těm, kteří měli spáchat nejtěžší zločiny, trest zmírnil, nicméně dalším více než patnácti stovkám trest prominul. Je mezi nimi například Enrique Tarrio, (bývalý) vůdce pravicové bojůvky Proud Boys, který byl odsouzen na 22 let do vězení,“ shrnul zpravodaj ČT David Miřejovský. „To jsou věci, o kterých se teď v USA hodně debatuje, jestli je správné, aby prezident omilostnil a zkrátil tresty všem těmto lidem.“

Tarriův právník řekl televizi CBS News, že jeho klient bude brzy propuštěn na svobodu. Tarrio byl usvědčen ze zorganizování spiknutí, jehož cílem bylo zabránit pokojnému předání moci Joeu Bidenovi po prezidentských volbách v roce 2020. Tarriova matka už na sociální síti děkovala za osvobození syna. To, že Tarrio a další vůdce krajně pravicové skupiny, zakladatel organizace Oath Keepers Stewart Rhodes, již opustili vězení, potvrdila v úterý večer agentura AP.

„Jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení výsledků voleb,“ připomněl v souvislosti s útokem na Kapitol expert na dění v USA Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd UK, „takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal k Trumpovým milostem.

Dav Trumpových příznivců 6. ledna 2021 vtrhl do Kapitolu, sídla Kongresu USA, v době, když se zde zákonodárci sešli, aby potvrdili Bidenovo vítězství v prezidentských volbách v listopadu 2020.

V den útoku na Kapitol zemřeli čtyři lidé, mezi mrtvými byla 35letá bývalá příslušnice vojenského letectva a stoupenkyně Trumpa Ashli Babbittová, zbylí tři zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám. Jeden člen ochranky Kapitolu podlehl zraněním o den později. Úřady následně uvedly, že zemřel přirozenou smrtí. Asi 140 policistů utrpělo zranění a čtyři policisté v následujících měsících spáchali sebevraždu.

Trump podepsal desítky příkazů

V Oválné pracovně Bílého domu Trump před novináři podepsal desítky exekutivních příkazů, sahajících od vyhlášení nouzového stavu na jižní hranici Spojených států přes příkaz o ochraně žen před „radikálními genderovými teoriemi“, o zrušení ochrany pro transgenderové osoby v ozbrojených silách či ukončení programů rozmanitosti, což ve svém inauguračním projevu označil za krok k ukončení snah o „sociální inženýrství rasy a pohlaví ve všech aspektech veřejného a soukromého života“.

Trump nařídil, že USA budou nadále uznávat pouze dvě pohlaví, ženské a mužské. Nový prezident bezprostředně po nástupu do úřadu zrušil i řadu opatření na podporu rasové rovnosti a ochranu práv LGBT+ osob.

Trumpův stůl v Oválné pracovně byl pokryt výkonnými příkazy ke zvýšení bezpečnosti hranic, označení drogových kartelů za zahraniční teroristické organizace, omezení udělování amerického občanství při narození a zřízení pracovní skupiny pro snížení velikosti federální vlády, uvedla agentura AP o „agresivním začátku“ Trumpova druhého období v Bílém domu.

Když Trump usedl ke stolu, jeden z reportérů se zeptal, zda mu jeho předchůdce Joe Biden nechal vzkaz, jak si žádá tradice. Trump se podíval do šuplíku a našel obálku. „Možná bychom si to měli přečíst všichni společně?“ zažertoval. Obálku neotevřel, dodala AP.

Omezení práva na občanství půjde k soudu

Trump dále vyzval americké úřady, aby napříště odmítaly automaticky uznávat děti narozené ve Spojených státech za americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není občanem USA nebo nemá v USA trvalý pobyt. Příslušné nařízení mají úřady začít uplatňovat do třiceti dnů.

Výnos okamžitě napadly u soudu skupiny na ochranu lidských práv. Americká unie občanských práv (ACLU) a další lidskoprávní skupiny v žalobě podané u federálního soudu v New Hampshire tvrdí, že Trumpův příkaz porušuje právo každého, kdo se narodil ve Spojených státech, být považován za občana USA. To je zakotvené ve 14. dodatku americké ústavy už od roku 1868.

Exekutivní příkaz proti takzvanému právu na občanství je součástí rozsáhlého Trumpova tažení proti nelegální migraci. Trump v souvislosti s ní mimo jiné také vyhlásil výjimečný stav na americko-mexické hranici.

Změny v energetice

Trump také představil rozsáhlý plán, jak maximalizovat těžbu ropy a zemního plynu v USA. Mimo jiné vyhlásil stav energetické nouze a zrušil regulace. Podepsal také příkazy zaměřené na podporu těžby ropy a zemního plynu na Aljašce, a zvrátil tak Bidenovo úsilí o ochranu rozsáhlých arktických území a pobřežních vod před těžbou.

Podle agentury Reuters tyto kroky znamenají dramatický obrat v energetické politice Washingtonu. Bývalý prezident Biden se čtyři roky snažil podpořit odklon od fosilních paliv. Zda budou mít opatření nějaký dopad na těžbu, která je v USA už teď rekordní, se teprve uvidí. Tamní těžaři využívají vysokých tržních cen v důsledku sankcí uvalených na Rusko po jeho plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Trump dále zrušil Bidenovo nařízení, že do roku 2030 má být polovina aut prodaných v USA elektrických. Zastavil například i rozdělování nevyužitých vládních prostředků na dobíjecí stanice a uvedl, že jeho administrativa zváží ukončení daňových úlev pro elektromobily.

Rušení dalších Bidenových opatření

První exekutivní příkazy Trump podepsal jen několik hodin po složení přísahy. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Bidena, včetně sankcí proti izraelským osadníkům kvůli násilí proti Palestincům na Západním břehu Jordánu, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení USA od Pařížské dohody o klimatu.

Mezi dalšími příkazy, které po inauguračním ceremoniálu podepsal před zhruba dvaceti tisíci svých stoupenců v zastřešené washingtonské aréně Capital One, byla i nařízení, která podle Trumpa zabrání cenzuře či nařídí vládě bojovat proti růstu životních nákladů. „Vyhráli jsme, vyhráli jsme, ale teď začíná práce,“ řekl Trump shromážděným příznivcům.

Formálně také spustil tým vedený miliardářem Elonem Muskem, který má za cíl výrazné škrty ve státní správě a regulacích. Původně měl projekt společně s Muskem vést někdejší prezidentský kandidát Vivek Ramaswamy, ten ale místo toho plánuje kandidovat na guvernéra státu Ohio, informují americká média.

Čistky ve státní sféře

Trump rovněž odvolal čtyři vysoké vládní úředníky jmenované Bidenem, včetně zakladatele charitativní organizace World Central Kitchen Josého Andrése. Ten reagoval vyjádřením, že již minulý týden rezignoval. Opatření se týká mimo jiné i někdejšího šéfa sboru náčelníků štábů Marka Milleyho, kterého Trump nyní propustil z poradní komise pro infrastrukturu. Americká média v pondělí informovala, že z Pentagonu byl bezprostředně po Trumpově inauguraci odstraněn Milleyho portrét vystavený jen o několik dní dříve.

Trump pak oznámil na své síti Truth Social, že chystá odvolání více než tisíce dalších úředníků. „Personální úřad pracuje na identifikování a odstranění více než tisíce osob jmenovaných předchozí administrativou, které neodpovídají naší vizi s cílem udělat Ameriku opět skvělou,“ nechal se slyšet Trump.

Nový prezident a jeho spojenci dlouho dopředu avizovali personální čistky ve státní sféře, které se zřejmě dotknou politických nominantů i kariérních úředníků či diplomatů. Podle amerického tisku už například z ministerstva zahraničí po požadavku prezidentova týmu odchází řada vysoce postavených diplomatů i činitelů na nižších pozicích. Televize CNN zase s odvoláním na nejmenovaný informovaný zdroj uvedla, že z ministerstva spravedlnosti „byli odstraněni“ nepolitičtí činitelé, kteří dohlíželi na systém imigračních soudů. V čele pobřežní stráže zase skončila admirálka Linda Faganová dosazená do funkce v roce 2022. Trump vládní úředníky někdy označuje výrazem „deep state“ a má je za sílu, která v jeho prvním funkčním období blokovala jeho plány.

Po pondělním návratu do úřadu Trump rovněž obnovil nařízení z konce svého prvního mandátu, jehož cílem je změnit klasifikaci části státních zaměstnanců tak, aby mohli být prezidentem snadno odvoláni ze svých postů. Opatření, které prohlašuje jisté federální pracovníky za politické nominanty, by se podle zpravodajského webu Axios mohlo dotknout až 50 tisíc členů státní správy. Proti dekretu ihned podali žalobu odboráři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lhal a nenastínil řešení problémů, reagují opoziční demokraté na Trumpovu zprávu o stavu unie

Guvernérka státu Virginie Abigail Spanbergerová v odpovědi demokratů na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie uvedla, že šéf Bílého domu lhal a nepředstavil řešení problémů, kterým Spojené státy čelí. Zároveň řekla, že Trumpova imigrační politika „roztrhává rodiny“ a že prezident ničí pověst USA jakožto „dobré síly“.
před 1 hhodinou

Trump prý preferuje diplomacii ve sporu s Íránem

Americký prezident Donald Trump v noci na středu prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie zároveň řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Prezident rovněž zopakoval svá dřívější tvrzení, že ukončil osm válek a že Rusko by nezahájilo invazi na Ukrajinu, kdyby byl tehdy prezidentem.
05:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté 90' ČT24 řešili okolnosti pokračující ruské agrese i vývoj na frontě

Už pátým rokem se Ukrajina brání otevřené plnohodnotné ruské invazi. Bránící se země má za sebou už čtyři roky houževnaté obrany i nezměrného utrpení. Vysokou cenu však platí i Rusko. Dopady dění na Ukrajině pociťuje celý svět. Mezitím pokračují vyjednávání o podpoře Ukrajiny ze strany západních spojenců – jak materiální, tak i vojenské. Do rozhovorů se zapojuje i americká administrativa. Hosté pořadu 90' ČT24 probrali okolnosti pokračující ruské agrese, připomněli také vývoj na frontě či humanitární krizi, kterou konflikt přinesl. Debatou provázeli Barbora Maxová a Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
02:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Trump se věnoval zejména domácí politice a ekonomice a v závěru také zahraniční politice. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotovaly.
02:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty z konce loňského roku, při nichž podle odhadů režim zabil nejméně tisíce lidí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 10 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 11 hhodinami
Načítání...