Trump vyhlásil stav energetické nouze a dal milosti v případu útoku na Kapitol

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump chce maximalizovat těžbu ropy a plynu v USA, zrušil příslušné regulace a vyhlásil stav energetické nouze. Odvolal rovněž čtyři vysoké vládní úředníky jmenované svým předchůdcem Joem Bidenem. Na domácí půdě také v rámci dalších rozhodnutí po své inauguraci omilostnil přibližně patnáct set obviněných z útoku na Kapitol před čtyřmi lety a zmírnil tresty čtrnácti členům krajně pravicových skupin Oath Keepers a Proud Boys. Podepsal také příkaz proti uznávání občanství dětem migrantů narozeným v USA.

Až dosud bylo kvůli nepokojům, které vypukly před čtyřmi lety, zatčeno a obviněno asi šestnáct set lidí, z nichž více než 1270 bylo odsouzeno, připomněla agentura AFP a dodala, že Trump pravidelně bagatelizoval závažnost útoku z 6. ledna 2021. Již dříve přitom slíbil, že se postará o osvobození svých příznivců, kteří se mu snažili pomoci zvrátit jeho porážku ve volbách.

Účastníky násilností Trump opět označil za „rukojmí“. Jejich omilostnění bylo jedním z prvních činů, které 47. prezident Spojených států učinil po složení přísahy. Dekret také nařizuje generálnímu prokurátorovi upustit od všech nevyřízených případů souvisejících s nepokoji.

Donald Trump s dekretem omilostňujícím obviněné z útoku na Kapitol
Zdroj: Reuters/Carlos Barria

„To, co udělali těmto lidem, bylo nehorázné,“ prohlásil. „Je to k 6. lednu, pro rukojmí, asi patnáct set lidí, kteří budou zcela omilostněni,“ řekl podle agentury AFP po podpisu příslušného dekretu v Oválné pracovně Bílého domu. Podle agentury AP dodal, že doufá, že mnozí budou brzy propuštěni na svobodu. Jmenný seznam omilostněných nebyl ještě k dispozici, dodala AFP.

„Těm, kteří měli spáchat nejtěžší zločiny, trest zmírnil, nicméně dalším více než patnácti stovkám trest prominul. Je mezi nimi například Enrique Tarrio, (bývalý) vůdce pravicové bojůvky Proud Boys, který byl odsouzen na 22 let do vězení,“ shrnul zpravodaj ČT David Miřejovský. „To jsou věci, o kterých se teď v USA hodně debatuje, jestli je správné, aby prezident omilostnil a zkrátil tresty všem těmto lidem.“

Tarriův právník řekl televizi CBS News, že jeho klient bude brzy propuštěn na svobodu. Tarrio byl usvědčen ze zorganizování spiknutí, jehož cílem bylo zabránit pokojnému předání moci Joeu Bidenovi po prezidentských volbách v roce 2020. Tarriova matka už na sociální síti děkovala za osvobození syna. To, že Tarrio a další vůdce krajně pravicové skupiny, zakladatel organizace Oath Keepers Stewart Rhodes, již opustili vězení, potvrdila v úterý večer agentura AP.

„Jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení výsledků voleb,“ připomněl v souvislosti s útokem na Kapitol expert na dění v USA Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd UK, „takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal k Trumpovým milostem.

Dav Trumpových příznivců 6. ledna 2021 vtrhl do Kapitolu, sídla Kongresu USA, v době, když se zde zákonodárci sešli, aby potvrdili Bidenovo vítězství v prezidentských volbách v listopadu 2020.

V den útoku na Kapitol zemřeli čtyři lidé, mezi mrtvými byla 35letá bývalá příslušnice vojenského letectva a stoupenkyně Trumpa Ashli Babbittová, zbylí tři zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám. Jeden člen ochranky Kapitolu podlehl zraněním o den později. Úřady následně uvedly, že zemřel přirozenou smrtí. Asi 140 policistů utrpělo zranění a čtyři policisté v následujících měsících spáchali sebevraždu.

Trump podepsal desítky příkazů

V Oválné pracovně Bílého domu Trump před novináři podepsal desítky exekutivních příkazů, sahajících od vyhlášení nouzového stavu na jižní hranici Spojených států přes příkaz o ochraně žen před „radikálními genderovými teoriemi“, o zrušení ochrany pro transgenderové osoby v ozbrojených silách či ukončení programů rozmanitosti, což ve svém inauguračním projevu označil za krok k ukončení snah o „sociální inženýrství rasy a pohlaví ve všech aspektech veřejného a soukromého života“.

Trump nařídil, že USA budou nadále uznávat pouze dvě pohlaví, ženské a mužské. Nový prezident bezprostředně po nástupu do úřadu zrušil i řadu opatření na podporu rasové rovnosti a ochranu práv LGBT+ osob.

Trumpův stůl v Oválné pracovně byl pokryt výkonnými příkazy ke zvýšení bezpečnosti hranic, označení drogových kartelů za zahraniční teroristické organizace, omezení udělování amerického občanství při narození a zřízení pracovní skupiny pro snížení velikosti federální vlády, uvedla agentura AP o „agresivním začátku“ Trumpova druhého období v Bílém domu.

Když Trump usedl ke stolu, jeden z reportérů se zeptal, zda mu jeho předchůdce Joe Biden nechal vzkaz, jak si žádá tradice. Trump se podíval do šuplíku a našel obálku. „Možná bychom si to měli přečíst všichni společně?“ zažertoval. Obálku neotevřel, dodala AP.

Omezení práva na občanství půjde k soudu

Trump dále vyzval americké úřady, aby napříště odmítaly automaticky uznávat děti narozené ve Spojených státech za americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není občanem USA nebo nemá v USA trvalý pobyt. Příslušné nařízení mají úřady začít uplatňovat do třiceti dnů.

Výnos okamžitě napadly u soudu skupiny na ochranu lidských práv. Americká unie občanských práv (ACLU) a další lidskoprávní skupiny v žalobě podané u federálního soudu v New Hampshire tvrdí, že Trumpův příkaz porušuje právo každého, kdo se narodil ve Spojených státech, být považován za občana USA. To je zakotvené ve 14. dodatku americké ústavy už od roku 1868.

Exekutivní příkaz proti takzvanému právu na občanství je součástí rozsáhlého Trumpova tažení proti nelegální migraci. Trump v souvislosti s ní mimo jiné také vyhlásil výjimečný stav na americko-mexické hranici.

Změny v energetice

Trump také představil rozsáhlý plán, jak maximalizovat těžbu ropy a zemního plynu v USA. Mimo jiné vyhlásil stav energetické nouze a zrušil regulace. Podepsal také příkazy zaměřené na podporu těžby ropy a zemního plynu na Aljašce, a zvrátil tak Bidenovo úsilí o ochranu rozsáhlých arktických území a pobřežních vod před těžbou.

Podle agentury Reuters tyto kroky znamenají dramatický obrat v energetické politice Washingtonu. Bývalý prezident Biden se čtyři roky snažil podpořit odklon od fosilních paliv. Zda budou mít opatření nějaký dopad na těžbu, která je v USA už teď rekordní, se teprve uvidí. Tamní těžaři využívají vysokých tržních cen v důsledku sankcí uvalených na Rusko po jeho plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Trump dále zrušil Bidenovo nařízení, že do roku 2030 má být polovina aut prodaných v USA elektrických. Zastavil například i rozdělování nevyužitých vládních prostředků na dobíjecí stanice a uvedl, že jeho administrativa zváží ukončení daňových úlev pro elektromobily.

Rušení dalších Bidenových opatření

První exekutivní příkazy Trump podepsal jen několik hodin po složení přísahy. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Bidena, včetně sankcí proti izraelským osadníkům kvůli násilí proti Palestincům na Západním břehu Jordánu, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení USA od Pařížské dohody o klimatu.

Mezi dalšími příkazy, které po inauguračním ceremoniálu podepsal před zhruba dvaceti tisíci svých stoupenců v zastřešené washingtonské aréně Capital One, byla i nařízení, která podle Trumpa zabrání cenzuře či nařídí vládě bojovat proti růstu životních nákladů. „Vyhráli jsme, vyhráli jsme, ale teď začíná práce,“ řekl Trump shromážděným příznivcům.

Formálně také spustil tým vedený miliardářem Elonem Muskem, který má za cíl výrazné škrty ve státní správě a regulacích. Původně měl projekt společně s Muskem vést někdejší prezidentský kandidát Vivek Ramaswamy, ten ale místo toho plánuje kandidovat na guvernéra státu Ohio, informují americká média.

Čistky ve státní sféře

Trump rovněž odvolal čtyři vysoké vládní úředníky jmenované Bidenem, včetně zakladatele charitativní organizace World Central Kitchen Josého Andrése. Ten reagoval vyjádřením, že již minulý týden rezignoval. Opatření se týká mimo jiné i někdejšího šéfa sboru náčelníků štábů Marka Milleyho, kterého Trump nyní propustil z poradní komise pro infrastrukturu. Americká média v pondělí informovala, že z Pentagonu byl bezprostředně po Trumpově inauguraci odstraněn Milleyho portrét vystavený jen o několik dní dříve.

Trump pak oznámil na své síti Truth Social, že chystá odvolání více než tisíce dalších úředníků. „Personální úřad pracuje na identifikování a odstranění více než tisíce osob jmenovaných předchozí administrativou, které neodpovídají naší vizi s cílem udělat Ameriku opět skvělou,“ nechal se slyšet Trump.

Nový prezident a jeho spojenci dlouho dopředu avizovali personální čistky ve státní sféře, které se zřejmě dotknou politických nominantů i kariérních úředníků či diplomatů. Podle amerického tisku už například z ministerstva zahraničí po požadavku prezidentova týmu odchází řada vysoce postavených diplomatů i činitelů na nižších pozicích. Televize CNN zase s odvoláním na nejmenovaný informovaný zdroj uvedla, že z ministerstva spravedlnosti „byli odstraněni“ nepolitičtí činitelé, kteří dohlíželi na systém imigračních soudů. V čele pobřežní stráže zase skončila admirálka Linda Faganová dosazená do funkce v roce 2022. Trump vládní úředníky někdy označuje výrazem „deep state“ a má je za sílu, která v jeho prvním funkčním období blokovala jeho plány.

Po pondělním návratu do úřadu Trump rovněž obnovil nařízení z konce svého prvního mandátu, jehož cílem je změnit klasifikaci části státních zaměstnanců tak, aby mohli být prezidentem snadno odvoláni ze svých postů. Opatření, které prohlašuje jisté federální pracovníky za politické nominanty, by se podle zpravodajského webu Axios mohlo dotknout až 50 tisíc členů státní správy. Proti dekretu ihned podali žalobu odboráři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřelo několik libanonských vojáků

Několik libanonských vojáků, včetně jednoho důstojníka, zahynulo při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Jeruzalém se k incidentu zatím nevyjádřil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 58 mminutami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 3 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 5 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 12 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 12 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...