Trump vyhlásil stav energetické nouze a dal milosti v případu útoku na Kapitol

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump chce maximalizovat těžbu ropy a plynu v USA, zrušil příslušné regulace a vyhlásil stav energetické nouze. Odvolal rovněž čtyři vysoké vládní úředníky jmenované svým předchůdcem Joem Bidenem. Na domácí půdě také v rámci dalších rozhodnutí po své inauguraci omilostnil přibližně patnáct set obviněných z útoku na Kapitol před čtyřmi lety a zmírnil tresty čtrnácti členům krajně pravicových skupin Oath Keepers a Proud Boys. Podepsal také příkaz proti uznávání občanství dětem migrantů narozeným v USA.

Až dosud bylo kvůli nepokojům, které vypukly před čtyřmi lety, zatčeno a obviněno asi šestnáct set lidí, z nichž více než 1270 bylo odsouzeno, připomněla agentura AFP a dodala, že Trump pravidelně bagatelizoval závažnost útoku z 6. ledna 2021. Již dříve přitom slíbil, že se postará o osvobození svých příznivců, kteří se mu snažili pomoci zvrátit jeho porážku ve volbách.

Účastníky násilností Trump opět označil za „rukojmí“. Jejich omilostnění bylo jedním z prvních činů, které 47. prezident Spojených států učinil po složení přísahy. Dekret také nařizuje generálnímu prokurátorovi upustit od všech nevyřízených případů souvisejících s nepokoji.

Donald Trump s dekretem omilostňujícím obviněné z útoku na Kapitol
Zdroj: Reuters/Carlos Barria

„To, co udělali těmto lidem, bylo nehorázné,“ prohlásil. „Je to k 6. lednu, pro rukojmí, asi patnáct set lidí, kteří budou zcela omilostněni,“ řekl podle agentury AFP po podpisu příslušného dekretu v Oválné pracovně Bílého domu. Podle agentury AP dodal, že doufá, že mnozí budou brzy propuštěni na svobodu. Jmenný seznam omilostněných nebyl ještě k dispozici, dodala AFP.

„Těm, kteří měli spáchat nejtěžší zločiny, trest zmírnil, nicméně dalším více než patnácti stovkám trest prominul. Je mezi nimi například Enrique Tarrio, (bývalý) vůdce pravicové bojůvky Proud Boys, který byl odsouzen na 22 let do vězení,“ shrnul zpravodaj ČT David Miřejovský. „To jsou věci, o kterých se teď v USA hodně debatuje, jestli je správné, aby prezident omilostnil a zkrátil tresty všem těmto lidem.“

Tarriův právník řekl televizi CBS News, že jeho klient bude brzy propuštěn na svobodu. Tarrio byl usvědčen ze zorganizování spiknutí, jehož cílem bylo zabránit pokojnému předání moci Joeu Bidenovi po prezidentských volbách v roce 2020. Tarriova matka už na sociální síti děkovala za osvobození syna. To, že Tarrio a další vůdce krajně pravicové skupiny, zakladatel organizace Oath Keepers Stewart Rhodes, již opustili vězení, potvrdila v úterý večer agentura AP.

„Jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení výsledků voleb,“ připomněl v souvislosti s útokem na Kapitol expert na dění v USA Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd UK, „takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal k Trumpovým milostem.

Dav Trumpových příznivců 6. ledna 2021 vtrhl do Kapitolu, sídla Kongresu USA, v době, když se zde zákonodárci sešli, aby potvrdili Bidenovo vítězství v prezidentských volbách v listopadu 2020.

V den útoku na Kapitol zemřeli čtyři lidé, mezi mrtvými byla 35letá bývalá příslušnice vojenského letectva a stoupenkyně Trumpa Ashli Babbittová, zbylí tři zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám. Jeden člen ochranky Kapitolu podlehl zraněním o den později. Úřady následně uvedly, že zemřel přirozenou smrtí. Asi 140 policistů utrpělo zranění a čtyři policisté v následujících měsících spáchali sebevraždu.

Trump podepsal desítky příkazů

V Oválné pracovně Bílého domu Trump před novináři podepsal desítky exekutivních příkazů, sahajících od vyhlášení nouzového stavu na jižní hranici Spojených států přes příkaz o ochraně žen před „radikálními genderovými teoriemi“, o zrušení ochrany pro transgenderové osoby v ozbrojených silách či ukončení programů rozmanitosti, což ve svém inauguračním projevu označil za krok k ukončení snah o „sociální inženýrství rasy a pohlaví ve všech aspektech veřejného a soukromého života“.

Trump nařídil, že USA budou nadále uznávat pouze dvě pohlaví, ženské a mužské. Nový prezident bezprostředně po nástupu do úřadu zrušil i řadu opatření na podporu rasové rovnosti a ochranu práv LGBT+ osob.

Trumpův stůl v Oválné pracovně byl pokryt výkonnými příkazy ke zvýšení bezpečnosti hranic, označení drogových kartelů za zahraniční teroristické organizace, omezení udělování amerického občanství při narození a zřízení pracovní skupiny pro snížení velikosti federální vlády, uvedla agentura AP o „agresivním začátku“ Trumpova druhého období v Bílém domu.

Když Trump usedl ke stolu, jeden z reportérů se zeptal, zda mu jeho předchůdce Joe Biden nechal vzkaz, jak si žádá tradice. Trump se podíval do šuplíku a našel obálku. „Možná bychom si to měli přečíst všichni společně?“ zažertoval. Obálku neotevřel, dodala AP.

Omezení práva na občanství půjde k soudu

Trump dále vyzval americké úřady, aby napříště odmítaly automaticky uznávat děti narozené ve Spojených státech za americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není občanem USA nebo nemá v USA trvalý pobyt. Příslušné nařízení mají úřady začít uplatňovat do třiceti dnů.

Výnos okamžitě napadly u soudu skupiny na ochranu lidských práv. Americká unie občanských práv (ACLU) a další lidskoprávní skupiny v žalobě podané u federálního soudu v New Hampshire tvrdí, že Trumpův příkaz porušuje právo každého, kdo se narodil ve Spojených státech, být považován za občana USA. To je zakotvené ve 14. dodatku americké ústavy už od roku 1868.

Exekutivní příkaz proti takzvanému právu na občanství je součástí rozsáhlého Trumpova tažení proti nelegální migraci. Trump v souvislosti s ní mimo jiné také vyhlásil výjimečný stav na americko-mexické hranici.

Změny v energetice

Trump také představil rozsáhlý plán, jak maximalizovat těžbu ropy a zemního plynu v USA. Mimo jiné vyhlásil stav energetické nouze a zrušil regulace. Podepsal také příkazy zaměřené na podporu těžby ropy a zemního plynu na Aljašce, a zvrátil tak Bidenovo úsilí o ochranu rozsáhlých arktických území a pobřežních vod před těžbou.

Podle agentury Reuters tyto kroky znamenají dramatický obrat v energetické politice Washingtonu. Bývalý prezident Biden se čtyři roky snažil podpořit odklon od fosilních paliv. Zda budou mít opatření nějaký dopad na těžbu, která je v USA už teď rekordní, se teprve uvidí. Tamní těžaři využívají vysokých tržních cen v důsledku sankcí uvalených na Rusko po jeho plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Trump dále zrušil Bidenovo nařízení, že do roku 2030 má být polovina aut prodaných v USA elektrických. Zastavil například i rozdělování nevyužitých vládních prostředků na dobíjecí stanice a uvedl, že jeho administrativa zváží ukončení daňových úlev pro elektromobily.

Rušení dalších Bidenových opatření

První exekutivní příkazy Trump podepsal jen několik hodin po složení přísahy. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Bidena, včetně sankcí proti izraelským osadníkům kvůli násilí proti Palestincům na Západním břehu Jordánu, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení USA od Pařížské dohody o klimatu.

Mezi dalšími příkazy, které po inauguračním ceremoniálu podepsal před zhruba dvaceti tisíci svých stoupenců v zastřešené washingtonské aréně Capital One, byla i nařízení, která podle Trumpa zabrání cenzuře či nařídí vládě bojovat proti růstu životních nákladů. „Vyhráli jsme, vyhráli jsme, ale teď začíná práce,“ řekl Trump shromážděným příznivcům.

Formálně také spustil tým vedený miliardářem Elonem Muskem, který má za cíl výrazné škrty ve státní správě a regulacích. Původně měl projekt společně s Muskem vést někdejší prezidentský kandidát Vivek Ramaswamy, ten ale místo toho plánuje kandidovat na guvernéra státu Ohio, informují americká média.

Čistky ve státní sféře

Trump rovněž odvolal čtyři vysoké vládní úředníky jmenované Bidenem, včetně zakladatele charitativní organizace World Central Kitchen Josého Andrése. Ten reagoval vyjádřením, že již minulý týden rezignoval. Opatření se týká mimo jiné i někdejšího šéfa sboru náčelníků štábů Marka Milleyho, kterého Trump nyní propustil z poradní komise pro infrastrukturu. Americká média v pondělí informovala, že z Pentagonu byl bezprostředně po Trumpově inauguraci odstraněn Milleyho portrét vystavený jen o několik dní dříve.

Trump pak oznámil na své síti Truth Social, že chystá odvolání více než tisíce dalších úředníků. „Personální úřad pracuje na identifikování a odstranění více než tisíce osob jmenovaných předchozí administrativou, které neodpovídají naší vizi s cílem udělat Ameriku opět skvělou,“ nechal se slyšet Trump.

Nový prezident a jeho spojenci dlouho dopředu avizovali personální čistky ve státní sféře, které se zřejmě dotknou politických nominantů i kariérních úředníků či diplomatů. Podle amerického tisku už například z ministerstva zahraničí po požadavku prezidentova týmu odchází řada vysoce postavených diplomatů i činitelů na nižších pozicích. Televize CNN zase s odvoláním na nejmenovaný informovaný zdroj uvedla, že z ministerstva spravedlnosti „byli odstraněni“ nepolitičtí činitelé, kteří dohlíželi na systém imigračních soudů. V čele pobřežní stráže zase skončila admirálka Linda Faganová dosazená do funkce v roce 2022. Trump vládní úředníky někdy označuje výrazem „deep state“ a má je za sílu, která v jeho prvním funkčním období blokovala jeho plány.

Po pondělním návratu do úřadu Trump rovněž obnovil nařízení z konce svého prvního mandátu, jehož cílem je změnit klasifikaci části státních zaměstnanců tak, aby mohli být prezidentem snadno odvoláni ze svých postů. Opatření, které prohlašuje jisté federální pracovníky za politické nominanty, by se podle zpravodajského webu Axios mohlo dotknout až 50 tisíc členů státní správy. Proti dekretu ihned podali žalobu odboráři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WHO: Epidemie eboly v Kongu a Ugandě je ohrožení zdraví mezinárodního významu

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli označila epidemii eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Cílem je podle agentur Reuters a DPA uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo podle organizace nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti.
04:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kanadskému pasažérovi výletní lodi vyšel pozitivní test na hantavirus

Jednomu kanadskému pasažérovi výletní lodi MV Hondius vyšel pozitivní test na hantavirus, uvedly úřady. Podle serveru BBC bylo na plavidle spojovaném s několika případy nákazy tímto virem celkem šest Kanaďanů. Agentura Reuters uvedla, že nakažená osoba během převozu do izolace nepřišla do kontaktu s veřejností.
před 6 hhodinami

V italské Modeně najel řidič do skupiny lidí, několik jich zranil

V italském městě Modena v sobotu odpoledne najel řidič autem do skupinky lidí a pak se snažil utéct. Osm lidí zranil, z toho čtyři vážně. Řidič, který byl po činu zatčen, je Ital marockého původu a trpí psychickými problémy, kvůli nimž se léčil na psychiatrii, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Desítky tisíc lidí se sešly na dvou protichůdných protestech v Londýně

Desítky tisíc lidí se v sobotu v Londýně zúčastnily dvou demonstrací, při nichž se policie obávala střetů dvou protichůdných táborů. Policie ale obě manifestace oddělila, akce se tedy obešly bez větších incidentů. Na bezpečnost dohlíželo více než čtyři tisíce policistů. Podle londýnské policie šlo o jednu z jejích nejvýznamnějších operací za poslední roky, napsal server BBC.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Uhynulá velryba u dánského ostrova je Timmy, potvrdily úřady

Uhynulá velryba, kterou vyplavilo moře u dánského ostrova Anholt, je keporkak přezdívaný Timmy. Předtím několikrát uvázl na mělčině Baltského moře u německého pobřeží. Na těle kytovce se našlo sledovací zařízení, které na něj bylo předtím připevněno. Podle agentury DPA o tom informovaly ministerstvo životního prostředí severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko a dánský úřad pro životní prostředí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 17 hhodinami

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...