Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
Gruzií stále zmítají protesty proti dle opozice zfalšovaným parlamentním volbám a pozastavení jednání o vstupu do Evropské unie ze strany tamních úřadů. Premiér Irakli Kobachidze však kritiku o nepravosti voleb odmítá a tvrdí, že byly spravedlivé, svobodné a demokratické.
Demonstrace od začátku provází násilí a zadržování, a to i opozičních představitelů – za poslední měsíc došlo ke dvěma takovým případům.
„Zatčení opozičních představitelů byl jeden z důležitých momentů, kdy počet protestujících před parlamentem vzrostl,“ přiblížila doktorandka Dita Sutterová z Přírodovědné fakulty Ostravské univerzity, která v Gruzii v minulých týdnech pobývala. Informovala, že se stále demonstruje v celé zemi.
„Protesty jsou vždy (v Tbilisi) mediálně pokryty drony – bývají vidět dva tři. Když se jedná o dron, který je hodně vysoko, je to dron televize napojené na gruzínskou vládu – ten snímá protesty seshora, aby ukazoval, že je tam málo lidí. Naopak opoziční drony jsou ty, které jsou poblíž protestujících, aby naopak ukazovaly, že je tam hodně lidí,“ popsala doktorandka.
Podle serveru OC Media probíhají v posledních měsících až na výjimky protesty na Rustaveliho třídě v relativně klidné atmosféře. Kavkazský list však upozornil, že za tím může stát nové represivní opatření ze strany gruzínských úřadů, a to chytré kamery, které dokáží rozlišit obličeje, na základě čehož jsou protestující postihováni.
„Tato represe (…) je tichá a má nahradit fyzické zákroky, aby širší veřejnost nebyla tolik pobouřena,“ řekl serveru právník Institutu pro rozvoj svobody informací (IDFI) Giorgi Davituri s tím, že cílem je stále přesvědčit demonstranty, že dělají něco nebezpečného.
Ministerstvo vnitra nikdy nevysvětlilo, jakým způsobem osoby zachycené na kamerách identifikuje, a podle OC Media tak stát používá technologii rozpoznávání obličejů a zpracovává biometrické údaje občanů v masovém měřítku, čímž pravděpodobně porušuje několik zákonů.
Výměna kamer na budově parlamentu
Na třídě Rustaveli, která je hlavní tepnou Tbilisi a nachází se na ní budova parlamentu, byly kamery vždy. V červenci 2022 však byly nad vchod parlamentu instalovány kamery další, což vyvolalo otázky, zda to nesouvisí s protivládními protesty, píše OC Media s tím, že tehdy ale nebyly použity k postihování protestujících.
Během loňských listopadových demonstrací, na které úřady reagovaly násilím a zadržováním, docházelo k rozbíjení pouličních kamer. V polovině prosince se poprvé objevily zprávy, že odbor spadající pod ministerstvo vnitra vypsal výběrové řízení na třicet nových kamer, které mají „zajistit účinnou bezpečnost protestních akcí“.
Kamery uvedené v nabídce se však dle kavkazského serveru výrazně lišily od většiny do té doby používaných. Podle oficiálních dokumentů ministerstvo nakoupilo čínské modely Dahua PTZ, které na rozdíl od standardních pouličních kamer nabízejí řadu funkcí.
Schopnost rozpoznat věk či emoce
Server popsal, že jsou vhodné pro zaměření na jednotlivce – mají být otočné a ovládané na dálku, navíc s funkcí rozpoznávání pohlaví či věku a emocí. Kamery také díky přiblížení dokáží ze vzdálenosti asi čtyřiceti metrů přečíst, co člověk například píše na svém telefonu.
Detekce obličeje neznamená, že kamera automaticky rozpozná, o koho se jedná, ale že rozliší lidskou tvář (například od zvířete) a oddělí ji od ostatních prvků v pozadí. „Tato funkce pak usnadňuje práci systémům pro rozpoznávání obličejů,“ vysvětlil Davituri.
Server OC Media upozornil na případ, kdy kamera záměrně sledovala pohyb protestujícího a ve chvíli, kdy člověk začal číst nějaké papíry, přiblížila obraz, aby zachytila, o jaký dokument se jedná. Tento případ posílil podezření, že kamery jsou ovládány ručně, nikoli automaticky, což znamená, že se na procesu podílejí konkrétní osoby, dodává list.
Kamery jsou také nainstalovány tak, aby byly těžko přístupné, a zároveň umožňují dobré pozorování protestů z výšky, přibližuje server. Poukazuje také na to, že po pěti měsících demonstrací je na budově parlamentu a v jejím okolí umístěno přibližně čtyřicet kamer, z toho asi patnáct zmíněných modelů Dahua PTZ. Právník Davituri poznamenal, že před 28. listopadem 2024 jich na místě nebyla ani polovina.
Postupem času se nové kamery PTZ objevily i na dalších místech protestů a podél tras častých pochodů, takže protestující jsou zranitelní i mimo parlament, píše server OC Media.
Lidé nemají co ztratit, říká doktorandka
„Počet kamer se určitě zvýšil a je velká šance, že to budou čínské přístroje, protože gruzínská vláda hodně spolupracuje s tou čínskou,“ podotkla Sutterová.
Doktorandka z Ostravské univerzity se však nedomnívá, že by nové represivní postupy gruzínské vlády měly demonstranty odradit. „Pokuty jsou drahé, platy jsou nízké, ale lidé si budou říkat, že nemají co ztratit, tak proč by na protesty měli přestat chodit,“ vysvětlila.
Účast na protestech je podle doktorandky ovlivněná počasím (v zimních měsících počet lidí ubyl) a také tím, co se zrovna v zemi děje. „Gruzínská vláda téměř každý den přichází s něčím jiným, což vždycky naštve určitou skupinu obyvatel. Například během tohoto víkendu (v sobotu) vešel v platnost zákon o zahraničních agentech, což znamená, že přijde protestovat větší množství lidí než obvykle,“ informovala.
V neděli také vešel v platnost nový zákon, který zpřísňuje konzumaci a držení drog, uvedla doktorandka. „Lidem hrozí zabavení majetku, vězení, povinná hospitalizace či pokuta dva tisíce lari (necelých šestnáct tisíc korun). Zákon míří znovu na protestující, kterým vkládají vládní složky během demonstrací drogy do kapes, aby je od protestování odradili,“ sdělila.
Podle Sutterové dochází také k tomu, že pokud se cizinci žijící v Gruzii vydají na víkend například do Arménie, při návratu je zastaví cizinecká policie s tím, že ví, že se protestů účastnili. „Ukáží jim fotky z demonstrací, které spojí s jejich fotkami z pasů a požadují od nich pokutu v hodnotě pět tisíc lari (přibližně čtyřicet tisíc korun) a řeknou jim, že pokud je nezaplatí, už je do země zpět nepustí,“ popsala doktorandka.
Protesty trvají už přes deset let
Sutterová také připomněla, že protesty v Gruzii trvají už od roku 2013, kdy začal v zemi vládnout Gruzínský sen.
„V roce 2019 pozval Gruzínský sen ruské politiky do gruzínského parlamentu, aby tam přednášeli. Takové události vždy zvednou počet demonstrujících,“ řekla Sutterová s tím, že už v té době se jednalo o velké protesty. Násilně s pomocí policejních složek je nechal potlačit tehdejší premiér Giorgi Gacharia, a to i s použitím slzného plynu.
„Říká se, že Gruzie byla naposledy demokratická před sto lety v roce 1918, kdy vznikla Gruzínská demokratická republika na tři roky,“ přiblížila doktorandka.
„V posledních letech se jedná o hybridní režim, který má prvky demokracie a autoritářství. Byly zde organizovány volby, které měly být považovány za svobodné, což je znak demokracie, ale zároveň volby byly vždy manipulované. Už během (vlády někdejšího) prezidenta Michaila Saakašviliho se tak dělo,“ popsala.
„Situace se zhoršuje. Pod znaky demokracie spadá, že mohou existovat média či neziskové organizace, a nyní sledujeme, že vešel v platnost zákon proti zahraničnímu vlivu, který míří především proti neziskovým organizacím, které vystupují proti vládě,“ připomněla Sutterová.
Upozornila také, že v zemi stále sílí vládní propaganda, která vystupuje proti Evropské unii, a že stále více působí na Gruzínce a Gruzínky.
