Gruzie čelí volební a legislativní intervenci, upozornila prezidentka

Gruzie podle prezidentky Salome Zurabišviliové míří k vládě jedné strany, neboť vládnoucí Gruzínský sen kontroluje téměř všechny instituce v zemi. Prezidentka to řekla v projevu na úvod třetího dne plenárního zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. Gruzínský sen obvinila, že jedná v zájmu Ruska, které věří, že kdo drží Tbilisi, kontroluje region Kavkazu.

Současné dění v Gruzii přirovnala prezidentka k intervenci. „Nemluvím o intervenci vojenské, ale o intervenci volební a legislativní,“ uvedla Zurabišviliová.

„Mimo kontrolu (vládní strany) zůstávají opoziční média, což chci zdůraznit, protože jsou tři a dvě z nich jsou ve velmi těžké finanční situaci,“ upozornila s poukázáním na zákon o zahraničním vlivu, který ukládá zpravodajským médiím a nevládním organizacím povinnost registrovat se jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“, pokud získávají více než dvacet procent rozpočtu ze zahraničí. Opozice mu přezdívá „ruský zákon“.

Zurabišviliová také připomněla, že vládnoucí strana stále nekontroluje prezidentský úřad. Její mandát však oficiálně vyprší 29. prosince. „Za týden nebudu mít žádnou ochranku. Ale nevím, jestli ochrana v tuto chvíli znamená nějakou formu skutečného bezpečí.“

Vláda hrozí, že opoziční strany rozpustí

Pod kontrolou nemá vláda také opoziční strany. Podle Zurabišviliové však čestný předseda Gruzínského snu Bidzina Ivanišvili už naznačil, že může dojít k rozpuštění některých z nich.

„Podle něj jsme všichni fašisté, v nové terminologii liberální fašisté. Poslední, co přetrvává, je opravdu jen občanská společnost, kterou jste mohli vidět v ulicích.“ Premiér Irakli Kobachidze už dříve prohlásil, že jeho vláda „liberálně-fašistickou“ opozici zničí.

Zurabišviliová zmínila, že demonstrace proti vládě Gruzínského snu nejsou pouze otázkou posledních několika týdnů. Připomněla například jarní protesty proti zmíněnému „ruskému zákonu“. Zároveň podle ní současný odpor evokuje rok 1921. „Jako by se opakovala historie,“ prohlásila ve zjevné narážce na invazi Rudé armády do Gruzie.

Vláda si vybrala prezidenta

Gruzínští volitelé minulý týden vybrali za příštího prezidenta kandidáta vládní strany Gruzínský sen Michaila Kavelašviliho. Opozice hlasování, kterého se účastnili poslanci a zástupci regionálních samospráv, bojkotovala, neboť od říjnových parlamentních voleb ignoruje celý zákonodárný sbor.

Volební komise v říjnu vyhlásila vítězem parlamentních voleb Gruzínský sen. Opozice výsledky považuje za zfalšované a odmítla je uznat. Zurabišviliová v EP řekla, že manipulace byly velmi sofistikované a připravované s velkým předstihem. V následném usnesení odmítli výsledek gruzínských voleb také poslanci EP.

EU a Spojené státy vyzvaly po volbách k prošetření nesrovnalostí a Evropský parlament už dříve přijal usnesení, ve kterém uvedl, že volby nebyly svobodné a čestné. Zurabišviliová trvá na tom, že neodstoupí ani po vypršení mandátu, potažmo dokud nebudou vypsány nové parlamentní volby.

Volby v zemi vyvolaly politickou krizi a demonstrace, proti nimž policie opakovaně násilně zasáhla. Následně 28. listopadu navíc Kobachidze z Gruzínského snu oznámil přerušení přístupových jednání s EU do konce roku 2028. To vyvolalo další vlnu rozsáhlých protestů, které se policie opakovaně pokouší násilně rozehnat, mimo jiné vodními děly a slzným plynem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 5 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...