Bidzina Ivanišvili

Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v úterý uvedl, že vládnoucí strana Gruzínský sen podá žádost ústavnímu soudu, aby zakázal tři největší opoziční strany v zemi, informovala agentura Reuters.

V neděli to bude rok od vypuknutí protestů v souvislosti s parlamentními volbami v Gruzii – a demonstrace stále nepolevují. Lidé požadují kromě svobodných voleb a evropské integrace také svobodná média či větší podporu Západu. Mezitím byli v zemi pozatýkáni lídři opozičních stran. Represivní politika vládnoucí strany vyhovuje Rusku, říká Dita Sutterová z Ostravské univerzity.

Zrušení bezvízového styku mezi Gruzií a Evropskou unií (EU), kterým hrozí Evropská komise (EK) v případě nesplnění osmi doporučení, je pouze „technická záležitost“ a ekonomika kavkazské země by na tom ještě mohla získat, tvrdí premiér Irakli Kobachidze. Vládní Gruzínský sen přitom dříve bezvízový režim s EU oslavoval jako hlavní úspěch, připomíná server OC Media. Expert Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity se domnívá, že zrušení by mělo dopad na tamní střední třídu.

Rusko uvádí, že se nadále snaží o normalizaci vztahů s Gruzií, jíž okupuje pětinu území. Naposledy Kreml této kavkazské zemi nabídl připojení k mezinárodnímu dopravnímu koridoru Sever-Jih. Podle experta Vincence Kopečka z Ostravské univerzity však může Tbilisi s normalizací vztahů souhlasit pouze „na oko“, jelikož gruzínská vláda nestojí o to, aby země znovu spadla do ruské náruče.

Gruzínská policie zadržela opozičního předáka Niku Meliu, oznámila podle agentury Reuters jeho Koalice za změnu. Jedná se o druhé zadržení představitele gruzínské opozice za o něco málo více než týden. Oba politici přitom kritizovali vládu za to, že podle nich zemi přibližuje k Rusku.

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

Gruzie podle prezidentky Salome Zurabišviliové míří k vládě jedné strany, neboť vládnoucí Gruzínský sen kontroluje téměř všechny instituce v zemi. Prezidentka to řekla v projevu na úvod třetího dne plenárního zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. Gruzínský sen obvinila, že jedná v zájmu Ruska, které věří, že kdo drží Tbilisi, kontroluje region Kavkazu.

Starosta gruzínské metropole se kvůli obavám z násilností rozhodl odložit rozsvícení vánočního stromu plánované na sobotu. Informuje o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Protivládní protesty v Tbilisi zesílily poté, co volitelé vybrali za novou hlavu státu kandidáta vládní strany Gruzínský sen a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Čtyři nejsilnější opoziční strany mezitím vyzvaly EU k zavedení sankcí proti miliardářovi Bidzinu Ivanišvilimu a jeho nejbližším spolupracovníkům, kteří se podílejí na represích, píše server Gruzija online.

Gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kandidáta vládní strany Gruzínský sen, bývalého fotbalistu a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Hlavu státu na základě ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor tří set volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv. Prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová označila zvolení Kavelašviliho za výsměch demokracii.

Tisíce lidí se v pondělí večer již pátý den v řadě sešly v gruzínské metropoli Tbilisi na protest proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen do roku 2028 pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Prezidentka Salome Zurabišviliová vyzvala západní země, aby podpořily protesty, které nazvala gruzínským národním hnutím za integraci Gruzie do EU. Litva, Lotyšsko a Estonsko mezitím zavedly sankce na některé gruzínské činitele kvůli policejnímu násilí při demonstracích, informuje agentura DPA. Premiér Gruzie Irakli Kobachidze možnost jednání s opozicí vyloučil.

Nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová vzkázala gruzínské vládě, že sedmadvacítka by na Gruzii mohla uvalit sankce v souvislosti s policejním násilím na protivládních demonstracích. V Tbilisi se v neděli čtvrtým dnem za sebou konají protesty poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen oznámila, že do konce roku 2028 pozastavuje přístupová jednání s EU.

V Gruzii se v pondělí poprvé sešel parlament v novém složení. Část poslanců ale chyběla, protože opozice jednání bojkotuje a výsledky říjnových voleb neuznává. Podle agentury AFP v zemi na Kavkaze pokračuje politický chaos. Prezidentka Salome Zurabišviliová označila zahajovací zasedání zákonodárného sboru za protiústavní i kvůli tomu, že ústavní soud zatím nerozhodl o její stížnosti na volby. Budovu rovněž obklopili demonstranti.

Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po zpochybňovaných parlamentních volbách hlasy ve zhruba čtrnácti procentech volebních místností, napsala agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen. Prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.

Podle volební komise v Gruzii vede v parlamentních volbách po sečtení hlasů ze 70 procent okrsků vládní strana Gruzínský sen, a to se ziskem 53 procent hlasů. Výsledky odmítá uznat opozice. Průběh hlasování provázely násilné incidenty, ombudsman vyzývá k jejich prošetření a prezidentka kavkazské země Salome Zurabišviliová je odsoudila.

V sobotu 26. října čekají Gruzii parlamentní volby, v nichž se zřejmě rozhodne o tom, zda se země přikloní směrem k Rusku, nebo zda zvolí cestu k evropské integraci. Vztahy s Evropskou unií přitom v poslední době nejsou ideální. Brusel zmrazil proces přistoupení zakavkazské země k EU poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen schválila zákon o zahraničním vlivu. Strana, která je svými kritiky označovaná za proruskou a vládne v Gruzii už dvanáct let, je podle průzkumů hlavním favoritem voleb. Opoziční uskupení ale mají velkou šanci získat dostatek hlasů, aby vytvořila koaliční vládu a odstavila Gruzínský sen od moci.

Gruzínský parlament v úterý ve třetím a závěrečném čtení schválil kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen. V ulicích hlavního města Tbilisi proti předloze už týdny demonstrují desetitisíce lidí. V sále parlamentu se poslanci poprali. Návrh nyní míří k prezidentce, ta ho zřejmě vetuje, poslanci poté mohou veto přehlasovat, na což má vláda dost hlasů.

V hlavním gruzínském městě Tbilisi pokračují protesty proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničním vlivu. Demonstranti před budovou parlamentu strávili noc a ráno chtěli blokovat vstup poslanců do budovy parlamentu. Po příjezdu policejních těžkooděnců však vchod sami opustili. Několik stovek jich ale stále zůstává nedaleko. Přímo z místa o tom informoval zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Gruzii zasáhly protesty proti návrhu zákona o zahraničním vlivu. Gruzínský parlament ve středu ve druhém čtení schválil tuto kontroverzní normu, za kterou stojí vládní Gruzínský sen (GS). Do jejího čela se na začátku roku vrátil oligarcha Bidzina Ivanišvili, jehož zahraniční média popisují jako šedou eminenci gruzínské politiky. Jeho vliv a vliv jeho strany stojí mimo jiné na možnosti přidělovat státní pracovní pozice v zemi, která čelí silné nezaměstnanosti. Před říjnovými volbami do parlamentu má GS dvojnásobnou podporu voličů, než kterékoliv jiné uskupení.

Gruzínské pořádkové síly a demonstranti se v úterý večer střetli v centru hlavního města u sídla parlamentu, který v druhém čtení jednal o kontroverzním návrhu zákona o zahraničním vlivu. Policie použila pepřový i slzný plyn, vodní dělo a omračující granáty k rozehnání demonstrace. Při srážkách byla zraněna i jedna opoziční poslankyně z uskupení uvězněného exprezidenta Michaila Saakašviliho.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.