Policisté vytlačili demonstranty blokující gruzínský parlament

8 minut
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Rožánek ke gruzínským protestům proti kontroverznímu zákonu
Zdroj: ČT24

V hlavním gruzínském městě Tbilisi pokračují protesty proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničním vlivu. Demonstranti před budovou parlamentu strávili noc a ráno chtěli blokovat vstup poslanců do budovy parlamentu. Po příjezdu policejních těžkooděnců však vchod sami opustili. Několik stovek jich ale stále zůstává nedaleko. Přímo z místa o tom informoval zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Před budovou parlamentu bylo ještě ráno několik tisíc protestujících, kteří přišli v neděli ve 22 hodin na akci pod názvem Nespat pro Gruzii, uvedl Rožánek. Později se jejich počet snížil. Studenti vysokých škol, které sídlí v Tbilisi, oznámili v pondělí, že se k protestům přidají, dodal později zpravodaj.

Demonstranti stáli u vchodu do parlamentu, k němuž v pondělí kolem půl šesté ráno přijela zásahová jednotka i s vodním dělem. Shromáždění pak zvedli ruce na znamení, že nechtějí střet, a sami se od vchodu, který do té doby blokovali, vzdálili, uvedl Rožánek. Část těžkooděnců pak odjela, část jich zůstává v budově. „Protesty pokračují, lidé stále přicházejí, zůstávají tady,“ sdělil odpoledne zpravodaj.

Mezi dvacítkou lidí zadržených při protestech jsou dva Američané a jeden Rus. Server Gruzija online píše, že policisté některé z protestujících zbili. O použití síly proti demonstrantům a bití některých z nich bezpečnostními složkami informuje také Rádio Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL). Reuters píše o potyčkách mezi demonstranty a policií.

Odsouhlaseno během minuty

Zákonodárci se v pondělí dostali do budovy parlamentu a právní výbor podle médií schválil normu během minutového jednání, čímž vydláždil cestu k jejímu finálnímu schvalování v parlamentu. Opoziční poslanci neměli po nějaký čas přístup do budovy parlamentu a jednání výboru se nezúčastnili, píše RFE/RL. Podle šéfa výboru se pondělní čtení týkalo pouze redakčních úprav předlohy a vládní strana s žádnými nepřišla.

Protesty před budovou gruzínského parlamentu se staly pravidelným obrázkem posledních týdnů. Nedělním demonstracím předcházely ty dosud největší – v sobotu do ulic hlavního města dorazilo na padesát tisíc lidí.

„Chci, aby Gruzie byla součástí Evropy. Nechci se probudit v Rusku. Doufám, že naši generaci čeká světlá budoucnost,“ říká protestující Tekla. „Je důležité, aby přicházely konkrétní, rozhodné kroky ze Západu, z Evropy, ze Spojených států – od našich tradičních zahraničních přátel,“ zdůraznil další z demonstrantů Sandro.

Novela zavádí povinnost označovat jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“ ty organizace, jejichž financování nejméně ze čtvrtiny pochází ze zahraničí. Velmi podobný zákon zneužívá ruský režim k potírání neziskových organizací či médií.

Normu, kterou v pondělí bleskově podpořil právní výbor parlamentu, prosazuje vládní strana Gruzínský sen. Má podle předkladatelů zajistit průhlednější toky peněz. „Financování nevládních organizací, které se tváří, jako že nám pomáhají, je ve skutečnosti posilováním zpravodajských služeb a přiváděním jich k moci. Tyto peníze nemají nic společného s pomocí, ve skutečnosti je jejich cílem jenom ztráta gruzínské suverenity,“ argumentoval již dříve ve prospěch normy zakladatel vládní strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili.

O konečném schválení novely se má jednat v úterý.

Naopak kritizuje ji nejen opozice, ale i Evropská unie a Spojené státy. Vidí v ní utužování poměrů po vzoru Ruska a obávají se potírání opozice a umlčování nezávislých médií. „Nejen obsahem, ale dokonce i nadpisy je váš ruský zákon identický s tím kremelským. Jsem velmi zvědavá, jak tyto podobnosti vysvětlíte,“ stěžovala si už v květnu členka gruzínského Sjednoceného národního hnutí Tina Bokučavová.

Vláda má přitom dostatek hlasů nejen k přijetí zákona ve třetím čtení, ale i k přehlasování očekávaného veta prezidentky Salome Zurabišviliové. Emoce se ale očekávají také na půdě parlamentu. Drsné potyčky doprovázely i předešlá čtení.

Také redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup si myslí, že vládní strana je odhodlaná prosadit zákon za každou cenu a postoj opozice, protestujících či prezidentky je jí lhostejný. Nedomnívá se také, že by současné protesty měly sílu to změnit. Padesát tisíc demonstrujících v třímilionové Gruzii sice není malá účast, ale už zde byly větší protesty.

Vládní strana bere schválení zákona hlavně jako předvolební záležitost (v Gruzii se letos mají konat parlamentní volby), bez většího praktického dopadu, soudí Soukup. Neziskové organizace, které nemají v zemi větší politický vliv, budou moci čerpat granty ze zahraničí. Nejde podle něj o nějaké nadbíhání Kremlu, i když ten prý může mít z nového zákona radost. Novinář také považuje proruské síly v Gruzii za skupiny na okraji společnosti.

8 minut
Redaktor ČRo Soukup o demonstracích v Gruzii
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vandalové v Paříži poničili synagogy i památník holocaustu

Památník obětí šoa, dvě synagogy a židovskou restauraci v centru Paříže potřísnili zelenou barvou neznámí pachatelé v noci na sobotu, uvedla agentura AFP s odvoláním na policejní zdroje. Kamery kolem 04:35 SELČ zaznamenaly černě oděnou postavu, jak sprejem ničí zmíněný památník židovského holocaustu. Zatím se nenašly žádné nápisy a k útoku se nikdo nepřihlásil. Zděšení nad „útokem na židovské instituce“ vyjádřil izraelský prezident Jicchak Herzog.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff označil reakci Hamásu na americký návrh příměří za zcela nepřijatelnou

Americký vyslanec Steve Witkoff označil reakci palestinského teroristického hnutí Hamás na americký návrh příměří v Pásmu Gazy za zcela nepřijatelnou. Vyjednávání podle něj pouze vrací zpět, informuje agentura Reuters. Hamás v sobotu uvedl, že Izraeli nabízí propuštění deseti živých rukojmí a vrácení 18 těl výměnou za vězněné Palestince. Zároveň ovšem požaduje úplný konec války a stažení izraelských sil z Pásma Gazy, což zatím Izraelci odmítali.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Spolupráci mezi ukrajinským a českým průmyslem popsala Zóna ČT24

Zástupci ukrajinského vesmírného průmyslu zavítali do Česka – třicet firem se přijelo podívat, co jim tuzemsko může nabídnout v oblasti satelitních snímků, družic, raketových dílů a dalších kosmických technologií. Ukrajina, která se brání už čtvrtým rokem ruské invazi, se změnila na inovační centrum. Technologie mají využití nejen v ozbrojených silách, ale i civilním sektoru, popsala Zóna ČT24. Podle zástupců obou zemí se na konkrétních projektech již začíná pracovat.
před 2 hhodinami

V Belgii si připomněli památku československých vojáků

V Belgii si připomněli padlé československé vojáky. Příslušníci samostatné obrněné brigády pomohli osvobodit vůbec první město v zemi – přímořské letovisko De Panne. A účastnili se i obléhání nedalekého francouzského přístavu Dunkerk. Tam zadržovali silnou německou posádku. Ta se tím pádem nemohla zapojit do bojů proti Spojencům postupujícím po vylodění v Normandii na východ.
před 4 hhodinami

Ruský bombový útok zabil v Záporožské oblasti devítiletou dívku

Devítiletá dívka přišla o život při útoku, který ruská armáda podnikla proti vesnici Dolynka nacházející se poblíž frontové linie v ukrajinské Záporožské oblasti. Informovala o tom oblastní správa. Na Charkov v noci na sobotu útočily ruské drony. Rakety i bezpilotní letouny způsobily škody v Sumské oblasti, kde po zásahu zemědělských podniků zemřely stovky zvířat a zničeny byly desítky tun obilí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zvýšil zásoby vysoce obohaceného uranu, tvrdí agentura pro atomovou energii

Írán dále zvýšil své zásoby uranu obohaceného na úroveň blízkou kvalitě vhodné pro jaderné zbraně, uvádí nová zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci mezinárodní společenství vyzval, aby Írán zastavilo. Je přesvědčen, že usiluje o získání jaderné zbraně. To Teherán dlouhodobě popírá a zprávu MAAE označil za politicky motivovanou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump plánuje zdvojnásobit cla na ocel a hliník na padesát procent

Americký prezident Donald Trump plánuje zvýšit clo na dovoz ocele do Spojených států na 50 procent ze současných 25 procent. Řekl to na setkání se zaměstnanci ocelárny U.S. Steel v Pensylvánii. Zvýšení cla má podle něj posílit americký ocelářský průmysl. Později na své sociální síti Truth Social napsal, že vyšší clo se bude vztahovat i na hliník a vstoupí v platnost 4. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bleskové záplavy v Nigérii mají na 150 obětí

Střední Nigérii v týdnu zasáhly bleskové povodně a dosud si vyžádaly nejméně 150 obětí, uvedl podle agentury AFP mluvčí státní agentury pro zvládání krizí (NEMA). Zraněných jsou desítky. Bilance může nadále růst, protože se několik lidí pohřešuje.
před 10 hhodinami
Načítání...