V hlavním gruzínském městě Tbilisi pokračují protesty proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničním vlivu. Demonstranti před budovou parlamentu strávili noc a ráno chtěli blokovat vstup poslanců do budovy parlamentu. Po příjezdu policejních těžkooděnců však vchod sami opustili. Několik stovek jich ale stále zůstává nedaleko. Přímo z místa o tom informoval zpravodaj ČT Karel Rožánek.
Před budovou parlamentu bylo ještě ráno několik tisíc protestujících, kteří přišli v neděli ve 22 hodin na akci pod názvem Nespat pro Gruzii, uvedl Rožánek. Později se jejich počet snížil. Studenti vysokých škol, které sídlí v Tbilisi, oznámili v pondělí, že se k protestům přidají, dodal později zpravodaj.
Demonstranti stáli u vchodu do parlamentu, k němuž v pondělí kolem půl šesté ráno přijela zásahová jednotka i s vodním dělem. Shromáždění pak zvedli ruce na znamení, že nechtějí střet, a sami se od vchodu, který do té doby blokovali, vzdálili, uvedl Rožánek. Část těžkooděnců pak odjela, část jich zůstává v budově. „Protesty pokračují, lidé stále přicházejí, zůstávají tady,“ sdělil odpoledne zpravodaj.
Mezi dvacítkou lidí zadržených při protestech jsou dva Američané a jeden Rus. Server Gruzija online píše, že policisté některé z protestujících zbili. O použití síly proti demonstrantům a bití některých z nich bezpečnostními složkami informuje také Rádio Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL). Reuters píše o potyčkách mezi demonstranty a policií.
Odsouhlaseno během minuty
Zákonodárci se v pondělí dostali do budovy parlamentu a právní výbor podle médií schválil normu během minutového jednání, čímž vydláždil cestu k jejímu finálnímu schvalování v parlamentu. Opoziční poslanci neměli po nějaký čas přístup do budovy parlamentu a jednání výboru se nezúčastnili, píše RFE/RL. Podle šéfa výboru se pondělní čtení týkalo pouze redakčních úprav předlohy a vládní strana s žádnými nepřišla.
Protesty před budovou gruzínského parlamentu se staly pravidelným obrázkem posledních týdnů. Nedělním demonstracím předcházely ty dosud největší – v sobotu do ulic hlavního města dorazilo na padesát tisíc lidí.
„Chci, aby Gruzie byla součástí Evropy. Nechci se probudit v Rusku. Doufám, že naši generaci čeká světlá budoucnost,“ říká protestující Tekla. „Je důležité, aby přicházely konkrétní, rozhodné kroky ze Západu, z Evropy, ze Spojených států – od našich tradičních zahraničních přátel,“ zdůraznil další z demonstrantů Sandro.
Novela zavádí povinnost označovat jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“ ty organizace, jejichž financování nejméně ze čtvrtiny pochází ze zahraničí. Velmi podobný zákon zneužívá ruský režim k potírání neziskových organizací či médií.
Normu, kterou v pondělí bleskově podpořil právní výbor parlamentu, prosazuje vládní strana Gruzínský sen. Má podle předkladatelů zajistit průhlednější toky peněz. „Financování nevládních organizací, které se tváří, jako že nám pomáhají, je ve skutečnosti posilováním zpravodajských služeb a přiváděním jich k moci. Tyto peníze nemají nic společného s pomocí, ve skutečnosti je jejich cílem jenom ztráta gruzínské suverenity,“ argumentoval již dříve ve prospěch normy zakladatel vládní strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili.
O konečném schválení novely se má jednat v úterý.
Naopak kritizuje ji nejen opozice, ale i Evropská unie a Spojené státy. Vidí v ní utužování poměrů po vzoru Ruska a obávají se potírání opozice a umlčování nezávislých médií. „Nejen obsahem, ale dokonce i nadpisy je váš ruský zákon identický s tím kremelským. Jsem velmi zvědavá, jak tyto podobnosti vysvětlíte,“ stěžovala si už v květnu členka gruzínského Sjednoceného národního hnutí Tina Bokučavová.
Vláda má přitom dostatek hlasů nejen k přijetí zákona ve třetím čtení, ale i k přehlasování očekávaného veta prezidentky Salome Zurabišviliové. Emoce se ale očekávají také na půdě parlamentu. Drsné potyčky doprovázely i předešlá čtení.
Také redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup si myslí, že vládní strana je odhodlaná prosadit zákon za každou cenu a postoj opozice, protestujících či prezidentky je jí lhostejný. Nedomnívá se také, že by současné protesty měly sílu to změnit. Padesát tisíc demonstrujících v třímilionové Gruzii sice není malá účast, ale už zde byly větší protesty.
Vládní strana bere schválení zákona hlavně jako předvolební záležitost (v Gruzii se letos mají konat parlamentní volby), bez většího praktického dopadu, soudí Soukup. Neziskové organizace, které nemají v zemi větší politický vliv, budou moci čerpat granty ze zahraničí. Nejde podle něj o nějaké nadbíhání Kremlu, i když ten prý může mít z nového zákona radost. Novinář také považuje proruské síly v Gruzii za skupiny na okraji společnosti.
