Policisté vytlačili demonstranty blokující gruzínský parlament

8 minut
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Rožánek ke gruzínským protestům proti kontroverznímu zákonu
Zdroj: ČT24

V hlavním gruzínském městě Tbilisi pokračují protesty proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničním vlivu. Demonstranti před budovou parlamentu strávili noc a ráno chtěli blokovat vstup poslanců do budovy parlamentu. Po příjezdu policejních těžkooděnců však vchod sami opustili. Několik stovek jich ale stále zůstává nedaleko. Přímo z místa o tom informoval zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Před budovou parlamentu bylo ještě ráno několik tisíc protestujících, kteří přišli v neděli ve 22 hodin na akci pod názvem Nespat pro Gruzii, uvedl Rožánek. Později se jejich počet snížil. Studenti vysokých škol, které sídlí v Tbilisi, oznámili v pondělí, že se k protestům přidají, dodal později zpravodaj.

Demonstranti stáli u vchodu do parlamentu, k němuž v pondělí kolem půl šesté ráno přijela zásahová jednotka i s vodním dělem. Shromáždění pak zvedli ruce na znamení, že nechtějí střet, a sami se od vchodu, který do té doby blokovali, vzdálili, uvedl Rožánek. Část těžkooděnců pak odjela, část jich zůstává v budově. „Protesty pokračují, lidé stále přicházejí, zůstávají tady,“ sdělil odpoledne zpravodaj.

Mezi dvacítkou lidí zadržených při protestech jsou dva Američané a jeden Rus. Server Gruzija online píše, že policisté některé z protestujících zbili. O použití síly proti demonstrantům a bití některých z nich bezpečnostními složkami informuje také Rádio Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL). Reuters píše o potyčkách mezi demonstranty a policií.

Odsouhlaseno během minuty

Zákonodárci se v pondělí dostali do budovy parlamentu a právní výbor podle médií schválil normu během minutového jednání, čímž vydláždil cestu k jejímu finálnímu schvalování v parlamentu. Opoziční poslanci neměli po nějaký čas přístup do budovy parlamentu a jednání výboru se nezúčastnili, píše RFE/RL. Podle šéfa výboru se pondělní čtení týkalo pouze redakčních úprav předlohy a vládní strana s žádnými nepřišla.

Protesty před budovou gruzínského parlamentu se staly pravidelným obrázkem posledních týdnů. Nedělním demonstracím předcházely ty dosud největší – v sobotu do ulic hlavního města dorazilo na padesát tisíc lidí.

„Chci, aby Gruzie byla součástí Evropy. Nechci se probudit v Rusku. Doufám, že naši generaci čeká světlá budoucnost,“ říká protestující Tekla. „Je důležité, aby přicházely konkrétní, rozhodné kroky ze Západu, z Evropy, ze Spojených států – od našich tradičních zahraničních přátel,“ zdůraznil další z demonstrantů Sandro.

Novela zavádí povinnost označovat jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“ ty organizace, jejichž financování nejméně ze čtvrtiny pochází ze zahraničí. Velmi podobný zákon zneužívá ruský režim k potírání neziskových organizací či médií.

Normu, kterou v pondělí bleskově podpořil právní výbor parlamentu, prosazuje vládní strana Gruzínský sen. Má podle předkladatelů zajistit průhlednější toky peněz. „Financování nevládních organizací, které se tváří, jako že nám pomáhají, je ve skutečnosti posilováním zpravodajských služeb a přiváděním jich k moci. Tyto peníze nemají nic společného s pomocí, ve skutečnosti je jejich cílem jenom ztráta gruzínské suverenity,“ argumentoval již dříve ve prospěch normy zakladatel vládní strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili.

O konečném schválení novely se má jednat v úterý.

Naopak kritizuje ji nejen opozice, ale i Evropská unie a Spojené státy. Vidí v ní utužování poměrů po vzoru Ruska a obávají se potírání opozice a umlčování nezávislých médií. „Nejen obsahem, ale dokonce i nadpisy je váš ruský zákon identický s tím kremelským. Jsem velmi zvědavá, jak tyto podobnosti vysvětlíte,“ stěžovala si už v květnu členka gruzínského Sjednoceného národního hnutí Tina Bokučavová.

Vláda má přitom dostatek hlasů nejen k přijetí zákona ve třetím čtení, ale i k přehlasování očekávaného veta prezidentky Salome Zurabišviliové. Emoce se ale očekávají také na půdě parlamentu. Drsné potyčky doprovázely i předešlá čtení.

Také redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup si myslí, že vládní strana je odhodlaná prosadit zákon za každou cenu a postoj opozice, protestujících či prezidentky je jí lhostejný. Nedomnívá se také, že by současné protesty měly sílu to změnit. Padesát tisíc demonstrujících v třímilionové Gruzii sice není malá účast, ale už zde byly větší protesty.

Vládní strana bere schválení zákona hlavně jako předvolební záležitost (v Gruzii se letos mají konat parlamentní volby), bez většího praktického dopadu, soudí Soukup. Neziskové organizace, které nemají v zemi větší politický vliv, budou moci čerpat granty ze zahraničí. Nejde podle něj o nějaké nadbíhání Kremlu, i když ten prý může mít z nového zákona radost. Novinář také považuje proruské síly v Gruzii za skupiny na okraji společnosti.

8 minut
Redaktor ČRo Soukup o demonstracích v Gruzii
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 9 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...