Gruzii zasáhly protesty proti návrhu zákona o zahraničním vlivu. Gruzínský parlament ve středu ve druhém čtení schválil tuto kontroverzní normu, za kterou stojí vládní Gruzínský sen (GS). Do jejího čela se na začátku roku vrátil oligarcha Bidzina Ivanišvili, jehož zahraniční média popisují jako šedou eminenci gruzínské politiky. Jeho vliv a vliv jeho strany stojí mimo jiné na možnosti přidělovat státní pracovní pozice v zemi, která čelí silné nezaměstnanosti. Před říjnovými volbami do parlamentu má GS dvojnásobnou podporu voličů, než kterékoliv jiné uskupení.
Návrh zákona vyžaduje, aby se všechny neziskové organizace a zpravodajská média, které získávají více než dvacet procent finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako zástupci zahraničního vlivu. Ten, kdo by se daným předpisem neřídil, by dostal pokutu.
Kritici tvrdí, že tato legislativa je podobná ruskému zákonu, který se nejprve zaměřil na nevládní organizace a skupiny hájící lidská práva, a poté byl rozšířen i na mediální organizace, jednotlivé novináře, bloggery na YouTube a další subjekty, které dostávají peníze ze zahraničí. Podobnou legislativu přijal Kyrgyzstán a o podobném kroku uvažují i zákonodárci v Kazachstánu.
„Agenti zahraničního vlivu“
Chystaný zákon má podle vládní strany Gruzínský sen především vnést světlo do financování nevládních organizací. Nový návrh zákona je téměř totožný s návrhem, který se GS pokusil předložit v březnu 2023. Tehdy od něj po dvou nocích násilných protestů ustoupil.
Jediná změna oproti předchozímu návrhu zákona je ve formulaci textu. Neziskové organizace a zpravodajská média by se nově musela registrovat jako organizace „sledující zájmy cizí moci“. V předchozím návrhu zákona se hovořilo o „agentech zahraničního vlivu“.
Spojené státy americké, Velká Británie a další evropské země varovaly Gruzii před přijetím zákona, který je podle Evropské unie neslučitelný s jejími hodnotami.
Gruzie v prosinci získala status kandidátské země, ale Evropská unie dala jasně najevo, že daná legislativa znamená, že další posun k členství Gruzie je fakticky vyloučen, obzvlášť když bezpečnostní složky ve středu večer použily proti tisícům protestujících vodní děla, napsal server Politico.
Rusko tvrdí, že chce v Gruzii „stabilitu a předvídatelnost“ a popírá, že by na svého souseda vyvíjelo nátlak, aby zákon přijal. Podle Kremlu je absurdní, že odpůrci normu vykreslují jako ruský projekt.
Strategie Gruzínského snu
Osmdesát procent Gruzínců si přeje vstup do EU, a přesto si je Gruzínský sen jistý, že se udrží u moci, i když zdánlivě záměrně ničí evropské vyhlídky. Podle serveru Politico jsou lidé ve státních institucích nuceni podporovat vládní stranu.
Politico popsal několik případů, kdy bylo pracovníkům veřejného sektoru, jako jsou učitelé a zaměstnanci obecních úřadů, nařízeno, aby se zúčastnili akce, která se údajně konala na podporu zákona o zahraničních agentech. Někdy jsou přiváženi autobusy, aby se zúčastnili provládních shromáždění.
„Neexistuje... jednotná opozice, které by lidé věřili. Gruzínský sen je známý praktikami kupování hlasů, zneužíváním svých administrativních pravomocí – zejména v regionech – a vyhrožováním lidem, že přijdou o práci, pokud nebudou volit GS,“ řekla Tinatin Achvledianiová, výzkumná pracovnice Centra pro evropská politická studia.
Dalším klíčovým prvkem úspěchu Gruzínského snu je to, že se neprezentuje jako proruský a protiunijní, místo toho vysílá dvojznačné zprávy. Pokud jde o Kreml, obviňuje opozici, že riskuje konflikt s Ruskem – jako příklad uvádí vězněného bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho, který v roce 2008 čelil ruské agresi skrze Abcházii a Jižní Osetii.
Gruzínský sen také tvrdí, že podporuje členství v EU – ale chce ho za vlastních podmínek, bez důrazu na práva sexuálních menšin a bez vměšování zahraničních médií a skupin zabývajících se lidskými právy.
„Sovětský člověk“ Ivanišvili
Klíčovým hráčem strany Gruzínský sen je Bidzina Ivanišvili, oligarcha, který v letech 2012 až 2013 působil jako gruzínský premiér. Jeho osobní bohatství a stranická kontrola nad veřejnými financemi zajistily jemu a jeho favoritům politický vliv, pravomoc zadávat státní zakázky a vytvářet pracovní místa, což jim získalo přízeň v zemi, kde je každý šestý člověk bez práce.
Ivanišvili o sobě tvrdí, že bude bojovat proti korupci, zachová gruzínskou národní identitu a obnoví územní celistvost země.
„Je to sovětský člověk,“ vyjádřil se však pro britský server The Telegraph Alex Petriašvili, který působil jako gruzínský ministr pro evropskou integraci za Ivanišviliho vlády. Podle něj jeho bývalý šéf v zásadě nevěří v demokracii. „Nikdy se nestyděl v soukromých rozhovorech říkat, že korupce je všude, a je dobře, když je pod kontrolou,“ dodal.
Ivanišvili na začátku roku 2024 oznámil návrat do vrcholné politiky, když se ujal funkce čestného předsedy Gruzínského snu. Je to nová pozice, která mu dává právo vybrat kandidáta strany na premiéra.
Není to Ivanišviliho první politický návrat. V roce 2013 odstoupil z funkce premiéra a následně v roce 2018 se opět stal předsedou Gruzínského snu. Opět však rezignoval v roce 2021, když jeho strana vyhrála další parlamentní volby. Podle think-tanku Carnegie Endowment for International Peace toto chování dokládá, že je Ivanišvili šedou eminencí gruzínské politiky.
Poslední celostátní průzkum politických preferencí z března roku 2024 ukazuje, že Gruzínský sen podporuje přibližně 31 procent veřejnosti. To je zhruba dvakrát více, než kolik podporuje jakoukoli jinou stranu.
Opozice
I přes svou frustraci však mnoho Gruzínců tvrdí, že nevidí jasnou alternativu k vládnoucí straně. Největší opoziční blok v zemi, Sjednocené národní hnutí (SNH) založené Saakašvilim, se snaží distancovat od kritiky jeho působení v úřadu, které bylo mimo jiné poznamenáno obviněními z korupce a vytvářením kultu osobnosti.
Tinatin Bokučavová, předsedkyně SNH, řekla serveru Politico, že její stranu čeká těžký boj, aby voliči ukončili vládu Gruzínského snu a naplnili tak své evropské ambice.
„SNH má kromě Gruzínského snu nejdisciplinovanější a nejangažovanější voličskou základnu, ale to k vítězství nestačí,“ připustila Bokučavová. „Proto musíme spolupracovat se všemi proevropskými opozičními stranami a vytvořit jednotnou frontu,“ míní politička.
Třetí a poslední čtení návrhu zákona se očekává v polovině května. Gruzínský sen má v parlamentu dost hlasů, aby prosadil přijetí normy a následně přehlasoval očekávané veto prezidentky Salome Zurabišviliové.
Ačkoli Zurabišviliová po svém zvolení čelila protestům opozice, je v současnosti vnímána jako prozápadní element. Soužití prezidentky s vládou provází výrazné spory, přestože Zurabišviliová před šesti lety kandidovala za Gruzínský sen.
