Nový zákon o zahraničním vlivu prošel v gruzínském parlamentu prvním čtením. Zákonodárci o něm debatovali skoro dvanáct hodin a došlo i na potyčky. Kritici přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, jenž slouží Kremlu k umlčení opozice a nezávislých médií. Proti návrhu vládní strany Gruzínský sen se před sídlem parlamentu demonstrovalo i ve středu. Podle unijních představitelů legislativa negativně ovlivní cestu země ke členství v EU.
Gruzie udělala první krok ke schválení kontroverzního „ruského zákona“
V Gruzii propukly protesty proti návrhu kontroverzního zákona (zdroj: Reuters)
Osud sporného zákona je vnímán jako test toho, zda Gruzie tři desetiletí od rozpadu Sovětského svazu hodlá jít cestou integrace se Západem, nebo se chce přiblížit zpět k Rusku, píše agentura Reuters.
Pro návrh zvedlo ruku 83 ze 150 poslanců, opoziční zákonodárci hlasování bojkotovali. Návrh musí v parlamentu projít celkem třemi čteními a poté ho bude čekat zřejmě čtvrté hlasování, aby zákonodárci přehlasovali avizované veto prezidentky Salome Zurabišviliové.
Norma by v případě schválení vyžadovala, aby se organizace v Gruzii získávající přes dvacet procent finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“. Politici z Gruzínského snu tvrdí, že cílem zákona je transparentnost a jeho cílem je boj proti „pseudoliberálním hodnotám“ podstrkovaným cizinci, uvádí Reuters.
Lidé opět vyšli do ulic
Kritici normu nazývají „ruským zákonem“ a obávají se, že poslouží k represím proti nevládním organizacím a nezávislým médiím. Tisíce Gruzínců proto v posledních dnech protestovaly před parlamentem, policie proti nim zasahovala pomocí slzného plynu a několik lidí zadržela.
Demonstrace se konala i ve středu. Na místě byly posílené pořádkové jednotky a vodní děla zaparkovaná na náměstí Svobody asi dvě stě metrů od epicentra demonstrace, uvedla ruská agentura TASS. Agentura AFP odhadla počet demonstrantů na dvacet tisíc. Od sídla parlamentu lidé zamířili k úřadovně předsedy vlády. „Pokud zákon bude přijat, postaví Gruzii do řady s Ruskem, Běloruskem, Kazachstánem a dalšími zeměmi, kde jsou pošlapávána lidská práva. Zničí cestu Gruzie do Evropy,“ řekl agentuře AP politolog Giorgi Ruchadze.
Kontroverzní zákon budí vášně v parlamentu i gruzínských ulicích (zdroj: Reuters)
Z normy zmizelo slovo „agent“
Gruzínci proti v podstatě stejnému zákonu demonstrovali už loni a Gruzínský sen nakonec návrh z parlamentu stáhnul. Strana však nedávno oznámila, že ho oprášila a poté ho v mírně pozměněné formě opět předložila parlamentu.
„Místo původního výrazu ‚agent pod zahraničním vlivem‘ se bude používat výraz ‚organizace nesoucí zájmy cizí moci‘. Všechny ostatní části návrhu zákona zůstávají nezměněny,“ upozornil podle Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL) tajemník vládní strany a poslanec Mamuka Mdinaradze.
Mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov podle agentur prohlásil, že zákon by neměl být nazýván ruským, neboť podobnou praxi k ochraně před vnějším vlivem používají i jiné země. Situaci v Gruzii podle jeho tvrzení využívají zřejmě vnější aktéři k „podněcování protiruských nálad“. Kreml vývoj sleduje, dodal Peskov.
Dveře do EU se přivírají
Návrh zákona kritizují kromě řady Gruzínců také západní země. Diplomatická služba Evropské unie ve středu uvedla, že navrhovaná norma není v souladu se základními normami a hodnotami EU a její přijetí by negativně ovlivnilo pokrok Gruzie na cestě k členství v Unii. „Navrhovaný zákon by omezil schopnost občanské společnosti a mediálních organizací působit svobodně,“ sdělila unijní diplomacie v prohlášení.
Gruzie loni v prosinci získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. O vstup do EU Tbilisi požádalo v březnu 2022 spolu s Ukrajinou a Moldavskem. Unie ale status kandidáta udělila nejprve Ukrajině a Moldavsku a uvedla, že Gruzie musí udělat více v boji proti korupci, zvýšit nezávislost soudnictví a srovnat polarizovanou stranickou domácí politiku. Gruzínský sen si přitom zachoval svou rétoriku zaměřenou proti organizacím občanské společnost, píše Reuters.
Gruzínský sen vládne pětimilionové kavkazské zemi od roku 2012. Kritici stranu obviňují z autoritářských tendencí a příliš blízkých vztahů s Moskvou. Rusko je přitom v Gruzii velmi neoblíbené kvůli ovládnutí gruzínských separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie, kde má vojenské posádky.
Podle RFE/RL je gruzínská společnost zároveň silně polarizovaná. Gruzínský sen podle průzkumů zůstává nejoblíbenější stranou v zemi, byť od posledních voleb v roce 2020 jeho popularita oslabila. Příští parlamentní volby by se měly konat letos v říjnu.