Gruzie prožívá měsíce demonstrací a napětí. A je v kleštích – na jedné straně čelí agresivnímu přístupu Ruska, které už patnáct let okupuje pětinu jejího území, zároveň se ale k Moskvě ve vlastním zájmu chová zcela pragmaticky. A to zase budí nevoli opozice i Evropské unie, do níž země před časem podala přihlášku.
Gruzie v kleštích: Chce do EU, zároveň se ale odmítá přidat k protiruským sankcím
Události: Demonstrace a napětí v Gruzii (zdroj: ČT24)
Mohutná socha Matky Gruzie shlíží na metropoli Tbilisi. V jedné ruce drží misku s vínem pro hosty, kvůli nepřátelům ale třímá v druhé ruce meč. Problém ani ne čtyřmilionové země je, jak se chovat k mnohonásobně silnějšímu sousedovi, se kterým od rozpadu Sovětského svazu prohrála už tři války.
„Gruzii nechrání členství v NATO, jaderný deštník, a stále ještě ani hospodářský deštník Evropské unie. Proto musíme mít velice uvážlivou politiku pro udržení domácí stability,“ přiznává předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili.
Po ruském vpádu na Ukrajinu podala Gruzie 3. března 2022 spolu s Ukrajinou a Moldavskem přihlášku do Evropské unie. Zároveň se ale z pragmatických důvodů nepřidala k protiruským sankcím.
Protizápadní postoj, ale zároveň protiruské demonstrace
Pro ruský vývoz i dovoz se Gruzie brzy stala jednou z klíčových bran. Kavkazská země, které dominuje strana Gruzínský sen oligarchy Bidziny Ivanišviliho, vloni zaznamenala desetiprocentní růst HDP.
„Bavili jsme se samozřejmě o tom narůstajícím antizápadním narativu, který můžeme slyšet v posledních měsících. Upozornila jsem předsedu gruzínského parlamentu, že je to v Evropské unii velmi vnímáno,“ popsala pro ČT předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která zemi navštívila.
Vláda čelí tlaku i doma. Teprve po čtyřdenních protestech odvolal parlament zákon proti neziskovým organizacím. Teď se v Tbilisi demonstruje proti dalšímu vstřícnému kroku vůči Moskvě – znovuotevření přímého leteckého spojení.
„Nepotřebujeme vládu, která se nezajímá o lidi unesené okupanty na hranicích. A která naopak podporuje přátelství s Rusy,“ hřímá odpůrce gruzínského kabinetu Boris Kurua. „Nemáme s Ruskem diplomatické vztahy jako jediná evropská země. Až donedávna Gruzie čelila nejsilnějším ruským sankcím,“ kontruje Papuašvili.
Přes rozdílné politické názory narůstá gruzínský obchod s evropskými zeměmi. S Českou republikou jen vloni poskočil o třiasedmdesát procent.