Gruzie v kleštích: Chce do EU, zároveň se ale odmítá přidat k protiruským sankcím

Nahrávám video

Gruzie prožívá měsíce demonstrací a napětí. A je v kleštích – na jedné straně čelí agresivnímu přístupu Ruska, které už patnáct let okupuje pětinu jejího území, zároveň se ale k Moskvě ve vlastním zájmu chová zcela pragmaticky. A to zase budí nevoli opozice i Evropské unie, do níž země před časem podala přihlášku.

Mohutná socha Matky Gruzie shlíží na metropoli Tbilisi. V jedné ruce drží misku s vínem pro hosty, kvůli nepřátelům ale třímá v druhé ruce meč. Problém ani ne čtyřmilionové země je, jak se chovat k mnohonásobně silnějšímu sousedovi, se kterým od rozpadu Sovětského svazu prohrála už tři války.

„Gruzii nechrání členství v NATO, jaderný deštník, a stále ještě ani hospodářský deštník Evropské unie. Proto musíme mít velice uvážlivou politiku pro udržení domácí stability,“ přiznává předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili.

Po ruském vpádu na Ukrajinu podala Gruzie 3. března 2022 spolu s Ukrajinou a Moldavskem přihlášku do Evropské unie. Zároveň se ale z pragmatických důvodů nepřidala k protiruským sankcím.

Protizápadní postoj, ale zároveň protiruské demonstrace

Pro ruský vývoz i dovoz se Gruzie brzy stala jednou z klíčových bran. Kavkazská země, které dominuje strana Gruzínský sen oligarchy Bidziny Ivanišviliho, vloni zaznamenala desetiprocentní růst HDP.

„Bavili jsme se samozřejmě o tom narůstajícím antizápadním narativu, který můžeme slyšet v posledních měsících. Upozornila jsem předsedu gruzínského parlamentu, že je to v Evropské unii velmi vnímáno,“ popsala pro ČT předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která zemi navštívila.

Vláda čelí tlaku i doma. Teprve po čtyřdenních protestech odvolal parlament zákon proti neziskovým organizacím. Teď se v Tbilisi demonstruje proti dalšímu vstřícnému kroku vůči Moskvě – znovuotevření přímého leteckého spojení.

„Nepotřebujeme vládu, která se nezajímá o lidi unesené okupanty na hranicích. A která naopak podporuje přátelství s Rusy,“ hřímá odpůrce gruzínského kabinetu Boris Kurua. „Nemáme s Ruskem diplomatické vztahy jako jediná evropská země. Až donedávna Gruzie čelila nejsilnějším ruským sankcím,“ kontruje Papuašvili.

Přes rozdílné politické názory narůstá gruzínský obchod s evropskými zeměmi. S Českou republikou jen vloni poskočil o třiasedmdesát procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 43 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 53 mminutami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 1 hhodinou

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 6 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 7 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...