Gruzínská vládní strana stáhla zákon o zahraničních agentech, zatčení budou propuštěni

Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešly tisíce lidí k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Vláda už oznámila propuštění více než sta osob zatčených při uplynulých, místy násilných protestech, které vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech. V reakci na protesty vláda ráno tuto normu stáhla, což prezidentka Salome Zurabišviliová, která se ji chystala vetovat, označila za vítězství lidu.

Čtvrteční shromáždění na centrální Rustaveliho třídě lidé zahájili zpěvem gruzínské, ukrajinské a evropské hymny, uvedla gruzínská agentura Interpressnews. Stejně jako v předchozích dnech byla ve velkém počtu přítomna policie.

Popudem k nové demonstraci byl požadavek opozice, aby vláda propustila zatčené z předchozích demonstrací. V době začátku večerního protestu ministerstvo vnitra oznámilo, že propustí „všechny osoby zadržené během protestů, které se u parlamentu uskutečnily 7. a 8. března“, uvedla AFP.

Návrh sporného zákona byl stažen

Strana Gruzínský sen uvedla, že „bezpodmínečně stáhne návrh zákona, který bezvýhradně podporovala“, své rozhodnutí zdůvodnila potřebou omezit konfrontaci ve společnosti.

Zákonodárci v prohlášení zároveň sdělili, že iniciativa byla prezentována v negativním světle. „Návrh zákona byl nepravdivě označen za ‚ruský zákon‘ a jeho přijetí v prvním čtení bylo v očích části veřejnosti prezentováno jako odklon od evropského kurzu,“ uvádí se podle agentury AP v prohlášení.

Navrhovaný zákon podle AP skutečně vypadá podobně jako norma přijatá v Rusku v roce 2012. Ruské úřady ji využívají k zavírání nebo diskreditaci organizací kritických vůči vládě. Ruské úřady normu postupně rozšířily a zákon teď používají k potírání občanské společnosti a nezávislých médií.

„Zahraniční agenty“ by kontrolovalo ministerstvo spravedlnosti

V Gruzii návrh zákona o zahraničních agentech schválila vládní většina v parlamentu v úterý v prvním čtení. Norma měla zajistit, aby se organizace, které získávají více než dvacet procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako „agenti pod zahraničním vlivem“ a podrobily se kontrole ministerstva spravedlnosti. Jinak by jim hrozily vysoké pokuty.

Autoři návrhu zákona tvrdili, že je nutný pro transparentnost práce subjektů financovaných zástupci cizích států, jeho odpůrci v něm ale viděli také potenciální překážku pro záměr Gruzie vstoupit do Evropské unie a NATO. Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová prohlásila, že bude zákon vetovat.

Na sociálních sítích se od úterý šířilo video, na kterém demonstranti v čele s jednou ženou odolávají s vlajkou EU vodnímu dělu.

Gruzie o členství v bloku požádala loni v březnu.

Kritici Gruzínského snu tvrdí, že strana má příliš blízko k Rusku a že země se v posledních letech vydala směrem k autoritářství. Gruzínská společnost je po letech konfliktů s Ruskem ohledně Moskvou podporovaných separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie naladěna silně proti Moskvě, což bylo patrné i na demonstracích, kde někteří protestující provolávali heslo „Ne ruskému zákonu!“.

EU stažení zákona přivítala

Delegace Evropské unie v Gruzii rozhodnutí o stažení návrhu zákona ocenila. „Vítáme oznámení vládnoucí strany o stažení návrhu zákona o ‚zahraničním vlivu‘. Vyzýváme všechny politické představitele v Gruzii, aby obnovili proevropské reformy… aby (země) dosáhla statusu kandidátského státu,“ prohlásila delegace na Twitteru.

Někteří představitelé EU návrh zákona podle Reuters už dříve kritizovali a uvedli, že by zkomplikoval cestu této zakavkazské země do Unie. Ta loni – na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska – neudělila Gruzii status kandidátské země s odkazem na potřebné reformy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 17 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...