Gruzínská vládní strana stáhla zákon o zahraničních agentech, zatčení budou propuštěni

Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešly tisíce lidí k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Vláda už oznámila propuštění více než sta osob zatčených při uplynulých, místy násilných protestech, které vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech. V reakci na protesty vláda ráno tuto normu stáhla, což prezidentka Salome Zurabišviliová, která se ji chystala vetovat, označila za vítězství lidu.

Čtvrteční shromáždění na centrální Rustaveliho třídě lidé zahájili zpěvem gruzínské, ukrajinské a evropské hymny, uvedla gruzínská agentura Interpressnews. Stejně jako v předchozích dnech byla ve velkém počtu přítomna policie.

Popudem k nové demonstraci byl požadavek opozice, aby vláda propustila zatčené z předchozích demonstrací. V době začátku večerního protestu ministerstvo vnitra oznámilo, že propustí „všechny osoby zadržené během protestů, které se u parlamentu uskutečnily 7. a 8. března“, uvedla AFP.

Návrh sporného zákona byl stažen

Strana Gruzínský sen uvedla, že „bezpodmínečně stáhne návrh zákona, který bezvýhradně podporovala“, své rozhodnutí zdůvodnila potřebou omezit konfrontaci ve společnosti.

Zákonodárci v prohlášení zároveň sdělili, že iniciativa byla prezentována v negativním světle. „Návrh zákona byl nepravdivě označen za ‚ruský zákon‘ a jeho přijetí v prvním čtení bylo v očích části veřejnosti prezentováno jako odklon od evropského kurzu,“ uvádí se podle agentury AP v prohlášení.

Navrhovaný zákon podle AP skutečně vypadá podobně jako norma přijatá v Rusku v roce 2012. Ruské úřady ji využívají k zavírání nebo diskreditaci organizací kritických vůči vládě. Ruské úřady normu postupně rozšířily a zákon teď používají k potírání občanské společnosti a nezávislých médií.

„Zahraniční agenty“ by kontrolovalo ministerstvo spravedlnosti

V Gruzii návrh zákona o zahraničních agentech schválila vládní většina v parlamentu v úterý v prvním čtení. Norma měla zajistit, aby se organizace, které získávají více než dvacet procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako „agenti pod zahraničním vlivem“ a podrobily se kontrole ministerstva spravedlnosti. Jinak by jim hrozily vysoké pokuty.

Autoři návrhu zákona tvrdili, že je nutný pro transparentnost práce subjektů financovaných zástupci cizích států, jeho odpůrci v něm ale viděli také potenciální překážku pro záměr Gruzie vstoupit do Evropské unie a NATO. Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová prohlásila, že bude zákon vetovat.

Na sociálních sítích se od úterý šířilo video, na kterém demonstranti v čele s jednou ženou odolávají s vlajkou EU vodnímu dělu.

Gruzie o členství v bloku požádala loni v březnu.

Kritici Gruzínského snu tvrdí, že strana má příliš blízko k Rusku a že země se v posledních letech vydala směrem k autoritářství. Gruzínská společnost je po letech konfliktů s Ruskem ohledně Moskvou podporovaných separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie naladěna silně proti Moskvě, což bylo patrné i na demonstracích, kde někteří protestující provolávali heslo „Ne ruskému zákonu!“.

EU stažení zákona přivítala

Delegace Evropské unie v Gruzii rozhodnutí o stažení návrhu zákona ocenila. „Vítáme oznámení vládnoucí strany o stažení návrhu zákona o ‚zahraničním vlivu‘. Vyzýváme všechny politické představitele v Gruzii, aby obnovili proevropské reformy… aby (země) dosáhla statusu kandidátského státu,“ prohlásila delegace na Twitteru.

Někteří představitelé EU návrh zákona podle Reuters už dříve kritizovali a uvedli, že by zkomplikoval cestu této zakavkazské země do Unie. Ta loni – na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska – neudělila Gruzii status kandidátské země s odkazem na potřebné reformy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.