Kommersant

Ruský lídr Vladimir Putin tvrdí, že po neúspěšné červnové vzpouře nabídl příslušníkům Wagnerovy skupiny, aby dále bojovali na Ukrajině pod vedením jejich skutečného velitele. Putin to prohlásil v rozhovoru, který v pátek otiskl ruský list Kommersant, napsala agentura Reuters. Stalo se tak podle Putina při setkání v Kremlu krátce po vzpouře. Proti návrhu se postavil šéf skupiny Jevgenij Prigožin.

Ruská média s odvoláním na tajnou službu FSB, jejíž součástí je i pohraniční stráž, ohlásila, že se v ruské Brjanské oblasti na hranicích s Ukrajinou zřítilo lehké ukrajinské letadlo. Pilota údajně zajali ruští pohraničníci.

V centru Moskvy hoří hlavní sídlo ruského ministerstva obrany. S odkazem na hasiče to uvedla ruská agentura TASS. Z okna několikapatrové budovy stoupá kouř, podle prohlášení ministerstva se oheň podařilo dostat po kontrolu. Nejsou hlášena žádná zranění, příčinou byla podle záchranných složek patrně závada elektrické sítě.

Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešly tisíce lidí k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Vláda už oznámila propuštění více než sta osob zatčených při uplynulých, místy násilných protestech, které vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech. V reakci na protesty vláda ráno tuto normu stáhla, což prezidentka Salome Zurabišviliová, která se ji chystala vetovat, označila za vítězství lidu.

Ruská vojska se patrně budou stahovat ze západního břehu Dněpru v Chersonské oblasti, tvrdí podle ruských médií zástupce okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov. Na západním břehu Dněpru přitom leží také samotné středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se podařilo Moskvě od začátku invaze na Ukrajinu obsadit. Ukrajina varuje, že se okupanti mohou snažit vytvořit zdání ústupu.

Rusko nebude dodávat ropu zemím, které podpoří zavedení cenového stropu na ni, uvedl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak podle listu Kommersant. Omezení, které na červnovém summitu skupiny velkých ekonomik G7 navrhly Spojené státy, mají v pátek podle Bílého domu posuzovat ministři financí a guvernéři centrálních bank G7.

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech, a to přes účty v ruských bankách. Podle listu Kommersant zároveň ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do „nikoli přátelských“ zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) řekl ČT, že Česko má aktuálně zásoby plynu na 26 dnů a zásoby ropy na více než 90 dnů.

Severoatlantická aliance chce v brzké době předložit Rusku písemné návrhy ke sporům v otázkách zbrojení a transparentnosti. V rozhovoru s magazínem Der Spiegel to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Co nejdřívější odpověď na své návrhy požaduje Moskva i od Spojených států, řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonátu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ten zdůraznil význam pokračování v diplomatické cestě ke zmírnění napětí kolem Ukrajiny. Oba ministři se dohodli na společné schůzce v pátek 21. ledna v Ženevě.

Jméno zakladatele nevládní organizace Gulagu.net, která se věnuje odhalování a zveřejňování případů mučení v ruských věznicích, se ocitlo v databázi hledaných osob ruského ministerstva vnitra. Vladimir Osečkin, který nyní žije v exilu ve Francii, potvrdil, že po něm ruské úřady vyhlásily pátrání, uvedl na svém webu list Kommersant.

Požární poplach zazněl ve čtvrtek časně ráno v ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), uvedly tiskové agentury s odvoláním na komunikaci kosmonautů s pozemním střediskem. Kosmonauté hlásili kouř a zápach hořícího plastu v ruském modulu Zvezda.

Spolu s tím, jak poslední americké letouny přeletěly pohoří Hindúkuš, americký prezident Joe Biden splnil předvolební slib ukončit nejdelší válku Spojených států. Válku, kterou USA nemohly vyhrát, píše agentura AP. Ruský tisk pak označuje stažení amerických vojsk z Afghánistánu jako ponížení velmoci. Reuters poznamenal, že konec tohoto válečného zapojení USA v zemi s sebou přináší každopádně řadu otázek pro amerického prezidenta a jeho administrativu.

Ruská vláda schválila seznam zemí, které nejsou přátelské, přičemž do něj zařadila jen Českou republiku a Spojené státy. Zároveň stanovila maximální počet lidí v Rusku, kteří pro tyto země smějí pracovat. V případě Česka jde o devatenáct osob, zatímco pro USA nesmí pracovat nikdo. Příslušné nařízení bylo zveřejněno na oficiálním internetovém portálu právních informací. Podle Prahy jde o další krok k eskalaci vztahů nejen s Českem, ale i s Evropskou unií. Předseda Evropské rady Charles Michel Česku vyjádřil plnou solidaritu.

Vězněný lídr ruské opozice a kritik Kremlu Alexej Navalnyj byl převezen do vězeňské nemocnice. V pondělí o tom na svém webu informovala federální vězeňská služba (FSIN). Tvrdí, že zdravotní stav Navalného je uspokojivý, nezávislí doktoři nicméně už v sobotu upozornili, že vězněnému opozičníkovi hrozí vážné zdravotní komplikace. Podobně se vyjádřila i jeho osobní lékařka Anastasija Vasiljevová. Navalnyj už třetím týdnem rovněž drží hladovku, jelikož mu je vězeňskou správou údajně odpírána adekvátní zdravotní péče.

Ruská policie zadržela kvůli údajnému porušování veřejného pořádku devět lidí u věznice v Pokrovu, kam byl umístěn opoziční politik Alexej Navalnyj. V úterý to oznámila ruská agentura TASS. Podle listu Kommersant je mezi zatčenými také Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. Ta jako šéfka lékařského odborového sdružení vedla u věznice protestní akci, jež má přimět úřady, aby vězni poskytly lékařskou péči podle jeho výběru.

Rusko a Čína plánují společně vytvořit vědeckou stanici na Měsíci. Oznámila to ruská média s odvoláním na memorandum, které v úterý podepsali šéf ruské vesmírné korporace Roskosmos Dmitrij Rogozin a jeho čínský protějšek Čang Kche-ťien.

Ruský prezident Vladimir Putin během pondělka přivítal v černomořském letovisku Soči svého běloruského spojence Alexandra Lukašenka. Ruská média předpokládají, že Lukašenko požádá o další část přislíbeného úvěru na jadernou elektrárnu ve výši nejméně tří miliard dolarů (asi 64 miliard korun). Rusko ale v této souvislosti podle listu Kommersant naléhá, aby se běloruský lídr pustil do slibované ústavní reformy. „I když je jasné, že Lukašenko bude Putina žádat o peníze, není známo, co bude Putin požadovat na oplátku,“ napsal opoziční server Belorusskij partizan.

Ruští policisté v noci na pátek prohledávali moskevský štáb uvězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného. Podle politikova týmu bylo důvodem razie údajné podezření z tisku pornografie, což štáb odmítl. Navalnyj je v pátek opět u soudu, tentokrát v případu údajné urážky válečného veterána.

Při tvrdě potlačených protestech proti uvěznění opozičního politika Alexeje Navalného zadržely ruské bezpečnostní složky v desítkách měst po celé zemi 5021 lidí. Uvádí to server OVD-Info, který se specializuje na monitorování policejních zákroků. Mezi zatčenými je i politikova žena Julija, kterou policisté zadrželi na demonstraci v Moskvě, oznámil Navalného tým. Odhad celkového počtu účastníků zatím není k dispozici, počet zadržených je ale vyšší než při protestech z minulého víkendu.

Policie v Jerevanu zadržela přes osm desítek protivládních demonstrantů, z nichž se někteří pokoušeli v centru blokovat dopravu. Arméni začali v úterý demonstrovat po vypršení poledního ultimáta, které dříve dala opozice premiérovi Nikolu Pašinjanovi k rezignaci. Opoziční výzva následovala po týdnech protestů proti podmínkám dohody, jež ukončila poslední boje o Náhorní Karabach. V minulém týdnu požadovali premiérovu demisi v ulicích Jerevanu tisíce lidí.

Štáb ruského opozičního politika Alexeje Navalného v Novosibirsku se stal terčem útoku. Dva maskovaní lidé hodili v úterý do jeho sídla sklenici s tekutinou a dva lidi poté odvezla záchranná služba. Sám Navalnyj je po otravě hospitalizován v Německu. V Rusku se od pátku do neděle konají regionální volby.

Ruská diplomacie ve středu spustila kampaň na podporu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ve stejný den spolu v Moskvě jednali ministři zahraničí obou zemí, do Minsku by měl ve čtvrtek dorazit ruský premiér Michail Mišustin a setkat se s Lukašenkem. Mezitím se v Bělorusku znovu demonstrovalo – tentokrát na podporu studentů a novinářů, kteří byli zadrženi v úterý.

Z Omsku do Berlína přiletělo v sobotu ráno letadlo s Alexejem Navalným, sanitka ho potom převezla do nemocnice. Navalnému se ve čtvrtek udělalo nevolno a upadl do bezvědomí, jeho spolupracovníci hovoří o údajné otravě. Podle organizátora převozu, ruského lidskoprávního aktivisty Jaky Bizilje, je Navalnyj ve stabilizovaném stavu, zůstává však v kómatu. S odvoláním na německé lékaře uvedl Bizilj, že nebýt nouzového přistání v Omsku, byl by Navalnyj zemřel v letadle, v němž ho postihla nevolnost.

Vyšetřovatel ruské tajné služby FSB nabídl dohodu bývalému novináři Ivanu Safronovovi, který čelí obvinění z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Podmínkou je, že prozradí své zdroje informací. Safronov nabídku podle svého obhájce Ivana Pavlova odmítl, píše agentura TASS. Novinář má od začátku podezření, že důvodem jeho obvinění byla jeho předchozí žurnalistická činnost, ruské úřady ale takovou interpretaci odmítají.