Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech, a to přes účty v ruských bankách. Podle listu Kommersant zároveň ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do „nikoli přátelských“ zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) řekl ČT, že Česko má aktuálně zásoby plynu na 26 dnů a zásoby ropy na více než 90 dnů.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ve čtvrtek Putin podepsal dekret, který platby v rublech pro zahraniční kupce nařizuje. Prohlásil rovněž, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. „K nákupu ruského zemního plynu si musejí otevřít rublové účty v ruských bankách. Z těchto účtů se budou uskutečňovat platby za dodaný plyn,“ citovala Putina agentura Reuters.
„Pokud se takové platby neuskuteční, budeme to považovat za nesplnění povinnosti ze strany kupce se všemi důsledky. Nikdo nám nic neprodává zadarmo a ani my nehodláme dělat charitu. To znamená, že stávající kontrakty budou zastaveny,“ varoval.
Dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový účet pak převede platbu v zahraniční měně. Gazprombank následně za tyto peníze nakoupí rubly a uloží je na rublový účet klienta. Z toho se pak uskuteční platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom. „Kreml tak možná postupuje kvůli obavě, že se Gazprombank brzy také stane terčem sankcí,“ uvedli analytici ze společnosti Fitch Solutions.
Kremelský mluvčí jen pár hodin před podpisem dekretu krok popřel
Ještě ve středu večer přitom Putin řekl německému kancléři Olafu Scholzovi, že platby budou nadále probíhat v eurech a dolarech přes Gazprombank, která zahraniční valuty následně smění na ruskou měnu. Ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko zavedení platby za zemní plyn v rublech zatím odkládá.
Země Evropské unie, kam Rusko dodává zhruba 40 procent plynu, odmítají za surovinu platit v rublech. Takový požadavek označují za jednostranné porušení smluv. Za surovinu platí v eurech nebo v dolarech. Evropské společnosti se podle listu Kommersant obávají také toho, že je nákup rublů může donutit k interakci s ruskou centrální bankou, na kterou se vztahují sankce EU a Spojených států. Na platbách za plyn v měně podle platných smluv obdobně trvají i země skupiny G7.
„Nenechat se od Putina vydírat“
V reakci na čtvrteční podpis dekretu odmítli Putinův požadavek francouzský ministr financí Bruno Le Maire i německý ministr hospodářství Robert Habeck. Podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání.
„V žádném případě nebudeme souhlasit s tím, aby se za dodávky plynu platilo jinou měnou, než jaká byla smluvně dohodnuta,“ řekl Le Maire. „Pro nás je důležité nenechat se od Putina vydírat,“ uvedl Habeck. Řekl také, že smlouvy musí být dodrženy. A smlouvy s Ruskem s platbou v rublech nepočítají. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska, uvedla agentura AFP.
Habeck s Le Mairem se dohodli, že Německo s Francií budou koordinovat hospodářské kroky související s růstem cen energií. Jako příklad zmínil Le Maire zastropování cen elektřiny a okamžité snížení cen pohonných hmot o 18 centů (4,40 koruny) na litr. Již před týdnem se německá vládní koalice shodla, že ceny paliv na tři měsíce sníží o 30 centů (7,30 koruny) za litr benzinu a o 14 centů (3,40 koruny) za litr dieselu.
Na tiskové konferenci v Berlíně odmítli platby za plyn v rublech také německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem. Scholz dodal, že to již v telefonickém rozhovoru ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi řekl a že nyní je na šéfovi Kremlu, jak se zachová. Oba kancléři shodně uvedli, že stávající smlouvy počítají s evropskou měnou euro.
Vyvlastní Německo divize Gazpromu a Rosněfti?
Německý byznysový list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů ve čtvrtek napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť. Spolková vláda chce podle zdrojů listu zabránit výpadkům dodávek energie v případě, že se tyto divize dostanou do potíží. Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
Na německém energetickém trhu jsou obě společnosti podle Handelsblattu v současné době nenahraditelné. Zároveň jim ale hrozí „technický bankrot“, protože banky a další podnikatelští partneři se nyní distancují od podniků s ruskými vlastníky.
Síkela svolal krizový štáb
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) bude jednat se zástupci energetického sektoru o dalším postupu při dodávkách zemního plynu z Ruska. Na pátek svolal krizový štáb a ještě během čtvrtka chce o situaci jednat s některými resortními kolegy z unijních zemí. Zároveň ujistil, že dodávky ruského plynu jsou nyní stabilní.
V současnosti jsou dodávky ruského plynu podle Síkely stabilní. „Nepozorujeme žádné výpadky,“ ujistil. Dodal, že v zásobnících na českém území jsou zásoby plynu přibližně na měsíc a ropy na více než 90 dní.
V případě, že by Rusko přestalo do Evropy dodávat plyn, musí se podle Síkely (za STAN) v Česku udržet v chodu základní infrastruktura, aby měli občané dostatek energie a tepla. To, že v takovém případě nebude možné udržet v chodu všechno, je zřejmě všem jasné, dodal. Stát podle něj pracuje s různými scénáři, aby byl připraven.
Odhady, co by se stalo s cenami energií na trzích, pokud by se zcela zastavily dodávky ruského plynu, jsou podle ministra různé. „Někteří mluví o tom, že by ceny energií vyrostly na pětinásobek, někteří mluví o desetinásobku stávajícího stavu. Je to situace, která nikdy předtím nebyla, já si ten pětinásobek velmi dobře představit umím, ten desetinásobek, to už je velmi dramatický a velmi kritický scénář,“ uvedl Síkela.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla řekl ve čtvrtek poslancům bezpečnostního výboru, že pokud by Rusko okamžitě zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení. V Česku se podle Neděly těží zhruba dvě procenta celkové tuzemské spotřeby plynu, zbytek tvoří téměř výhradně ruský plyn. Problém by podle něho měla velká část celé Evropy, do níž jde z Ruska 44 procent spotřeby plynu. Jediným možným postupem by byl společný nákup plynu v rámci EU a jeho poměrné přídělové rozdělení mezi členské státy, jako tomu bylo v případě vakcín proti covidu, podotkl.
Poradce Stehlík: Ztráta příjmů z prodeje plynu by pro Rusko byla bolestivá
Zastavení dodávek plynu v pátek nejspíš nehrozí, míní poradce v oblasti energetiky Pavel Stehlík. Putinovy kroky jsou podle něj zejména vedeny snahou o nákup ruského rublu, což by vedlo k utlumení pádu měny a zbrzdění inflace. „Že by chtěl přijít o příjmy z prodeje plynu a ropy, to je krajně nepravděpodobné,“ domnívá se.
Připomněl, že pokud Rusko doposud „přivřelo kohoutky“, jednalo se o krátkodobé dodávky, které nejsou dopředu nasmlouvané. Dlouhodobé kontrakty naopak Gazprom zatím vždy dodržoval a ani na začátku ruské agrese na Ukrajině k jejich přerušení nedošlo. Očekává tak sice omezení dodávek, jejich úplné zastavení ale ne.
Státy, které ruské suroviny odebírají, tak podle něj nemají důvod na požadavky přistoupit. „Je třeba, aby celá západní Evropa byla jednotná v tom, že to naprosto odmítne. Není důvod, abychom smlouvy měnili,“ řekl Stehlík. Nyní je podle něj třeba o smlouvách hlavně jednat. „Dokud se jedná, tak strana dodavatele dodává a strana odběratele platí,“ vysvětlil.
Potřeby by v případě výpadku dodávek dle Stehlíka mohl uspokojit plyn z Norska, severní Afriky nebo Ázerbajdžánu. Pokud by se Evropě podařilo ruský plyn nahradit, šlo by dle poradce o „obrovsky bolestivý zásah do příjmů Ruské federace“.
Německo vyhlásilo stupeň varování
V Německu v reakci na ohrožení dodávek ve středu vyhlásili stupeň včasného varování, které mělo být zejména preventivním opatřením. „Dochází především k monitoringu a ověřování stavu stávající plynárenské infrastruktury, stavu zásob,“ přiblížil konzultant EGÚ Brno Michal Kocůrek.
Přesto už mělo ohlášení o včasném varování dopady. „Je to i komplikace pro nás, odběratele. Trhy zareagovaly na německé vyhlášení dalším zdražením,“ řekl Kocůrek. Německo není ale jedinou zemí, která reaguje na hrozbu výpadku dodávek, podobně k ní přistupuje i Rakousko nebo Řecko.
Kocůrek: Obchodníky bude muset k nákupu plynu motivovat stát
V Česku funguje totožný třístupňový systém, dodávky surovin z Ruska jsou ale doposud plynulé a k přijetí prvního stupně zatím nedošlo. Zásobníky největšího provozovatele v tuzemsku jsou aktuálně plné ze 14 procent, podle Kocůrka se ale množství uloženého plynu zvyšuje od poloviny března. „Je běžné, že na konci zimy se vždy nacházíme na spodních hranicích,“ uvedl.
Podle Evropské unie má dojít k navýšení množství suroviny v zásobnících na 80 procent. Vtláčení plynu by podle Kocůrka mělo začít co nejdříve, překážkou však podle něj může být motivace obchodníků. „Klasický princip, který vždy používali, byl rozdíl mezi cenou nakupovaného plynu v létě a odebíranou a prodávanou v zimě. Ten teď motivační není a k tomu se asi bude muset postavit stát,“ dodal energetický konzultant.
Evropská komise provedla kontroly plynárenských firem v Německu
Evropská komise (EK) kvůli podezření ze zneužívání dominantní pozice na trhu provedla kontroly v několika společnostech v Německu, které se věnují dodávkám, transportu a skladování zemního plynu. Konkrétní firmy Komise ve čtvrtečním prohlášení neuvedla. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že v hledáčku byly německé kanceláře ruského Gazpromu. ČTK původně napsala, že se kontroly měly týkat i společnosti RWE v Německu i v Česku. Následně ale agentura tuto informaci s odkazem na vyjádření mluvčí RWE dementovala.
Komise uvedla, že inspekce se uskutečnila v úterý a že unijní zástupce doprovázeli představitelé německých úřadů. „Neohlášené kontroly jsou předběžným vyšetřovacím krokem podezřelých praktik, které jsou v rozporu s volnou soutěží. To, že kontroly Komise provádí, neznamená, že společnosti se protitržního jednání dopustily,“ uvedla EK.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung s odkazem na nejistotu dodávek z Ruska spojených s válkou na Ukrajině poznamenal, že načasování prohlídek se nezdá být náhodné.
Rusko odkoupilo část svých dolarových dluhopisů. Za rubly
Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to ve čtvrtek ruské ministerstvo financí. Dodalo, že rovněž plně uhradilo závazky spojené s dolarovými dluhopisy splatnými v roce 2030. Schopnost Ruska plnit dluhové závazky se dostala do centra pozornosti poté, co se země stala terčem západních sankcí kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
Rusko podle ministerstva odkoupilo přes 72 procent dluhopisů splatných 4. dubna. Získalo tak dluhopisy v nominální hodnotě téměř 1,45 miliardy dolarů (32 miliard Kč) z celkově dvoumiliardové emise. Držitelé dluhopisů z této emise, kteří nabídku na zpětný odkup v rublech nevyužili, dostanou podle zdroje Reuters 4. dubna zaplaceno v dolarech.
Ministerstvo rovněž uvedlo, že jeho zprostředkovatel, společnost Bank of New York Mellon, od něj obdržel 329,2 milionu dolarů k uhrazení úroků a k částečnému umoření dolarových dluhopisů splatných v roce 2030.
