Rubl

Na Moskvu začínají tvrdě dopadat západní sankce a problémy související s fungováním válečné ekonomiky, prohlásil pro ČT datový ekonom Petr Bartoň. Podle něj doteď ruské hospodářství jakž takž fungovalo, protože jelo do značné míry „na setrvačnost“. Bartoň si ale myslí, že komplikace jsou pro zemi už natolik velké, že dost možná vydrží vést válku proti Ukrajině jako dosud jen dalšího tři čtvrtě roku.

Ruská měna je vůči americkému dolaru nejslabší od března 2022. Ve středu kurz přesáhl hranici 110 rublů za dolar, od srpna tak ruská měna ztrácí téměř čtvrtinu hodnoty. Podle analytiků stojí za velkým propadem hlavně nové americké sankce uvalené na Moskvu kvůli pokračující vojenské agresi na Ukrajině. Ruská centrální banka v reakci oznámila, že do konce roku přestane provádět devizové intervence jménem ministerstva financí, aby zmírnila výkyvy na trhu.

V Rusku skokově zdražilo nájemné. Důvodem jsou drahé hypotéky – třeba v Moskvě jsou pronájmy místy až o čtyřicet procent dražší než na začátku roku. Mimo jiné se právě vysokými sazbami snaží tamní centrální banka udržet stabilní rubl v době agrese na Ukrajině a západních sankcí.

Rusko přijalo jako hlavní měnu vůči rublu čínský jüan poté, co si americké sankce vynutily další odklon od dolaru. Sankce USA dotlačily moskevskou burzu k ukončení obchodování nejen s dolarem, ale i s eurem, což způsobilo zmatek na trhu. Podle ruské centrální banky je v čínských jüanech vedeno čtyřiapadesát procent obchodů. Současná situace je podle experta na politickou ekonomii postsovětského prostoru Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy taková, že v Rusku nelze obchodovat s „nefyzickými“ dolary a eury.

Ruská centrální banka v úterý překvapivě a mimo své řádné zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,50 bodu na 12 procent. Nouzovým opatřením reagovala na pád rublu, který v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar, i na následnou kritiku ze strany Kremlu. Po zásahu centrální banky ruská měna posílila a pohybovala se několik hodin kolem 98,6 rublu za dolar. Později načas podle Yahoo Finance oslabila nad 99 rublů za dolar. V šest hodin odpoledne naopak zpevnila k 97 a o hodinu později se vrátila nad 98 rublů za dolar.

Kreml zkritizoval ruskou centrální banku – viní ji z oslabení domácí měny vůči americké. Jeden dolar se v pondělí poprvé od loňského jara prodával za více než sto rublů. Centrální banka po kritice avizovala, že v úterý uskuteční mimořádné zasedání, na kterém bude jednat o nastavení úrokových sazeb. Již dříve signalizovala, že by mohla přikročit ke zvýšení základní sazby.

Ruská centrální banka nebude do konce roku nakupovat zahraniční měny. Cílem tohoto kroku je snížit výkyvy na finančních trzích, uvádí se v prohlášení banky. Zároveň ale banka bude pokračovat v prodeji zahraničních měn. Zavádí zároveň od příštího týdne digitální rubl, který má usnadnit mezinárodní platby.

Rusko aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin. Protiruské západní sankce jsou podle něj krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii. Moskva sankce kritizuje opakovaně, přestože tvrdí, že nefungují. Interní dokument ruské vlády přitom varuje před hlubokými a vleklými dopady západních postihů na ruskou ekonomiku.

Referendum o připojení dobytých území ruská administrativa teprve chystá, už nyní v nich ale postupně omezuje ukrajinskou suverenitu. Obyvatele oblastí na východě a jihu země nutí k přijetí ruských pasů a platbám v rublech. Ukrajinci přijíždějící zpět do Záporožské oblasti nově musí zažádat okupační správu o dočasný azyl.

Pět tureckých bank se připojuje k ruskému platebnímu systému Mir. Podle agentury Bloomberg to uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na zpáteční cestě z ruského Soči, kde jednal s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Výhody z toho budou mít jak ruští turisté, tak i Turecko, tvrdí Erdogan.

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.

V Chersonské oblasti, jejíž část ovládla ruská vojska, přerušilo Moskvou nastolené vedení internetové a telefonní sítě, upozornily ukrajinské úřady. Rusové upevňují pozice v centru Severodoněcku, jehož většinu mají od úterý pod kontrolou, prohlásilo vedení Luhanské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle amerických médií uvedl, že jeho země ztrácí každý den bojů až sto vojáků a asi pět set jich je denně raněno.

Rusko by mohlo opět útočit na Ukrajinu z běloruského území. Varuje před tím generální štáb ukrajinské armády, který také upozorňuje na hrozbu provokací a na pokračující stahování ruských sil k ukrajinským hranicím. Podle Londýna usiluje Rusko o trvalou kontrolu nad Chersonskou oblastí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že ruská armáda se chystá na další početné ztráty. OSN odpoledne oznámila, že probíhá operace, jejímž cílem je evakuovat lidi z areálu oceláren Azovstal v Mariupolu, posléze informaci potvrdil i ukrajinský prezident a později rovněž ruské ministerstvo obrany. Evakuace obyvatel z ostatních částí města je přerušená do pondělních 08:00 (07:00 SELČ), uvedla městská rada Mariupolu. Další pomoc Ukrajině slíbil i německý kancléř Olaf Scholz.

Rusko v pátek uhradilo v dolarech úroky ze svých dluhopisů, aby se pokusilo vyhnout vyhlášení platební neschopnosti. Moskva však musela využít prostředky, které nemá zmražené v západních zemích. Platbu v dolarech potvrdily i americké úřady.

Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Podle něj země nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Ke změně plateb za ruský plyn podle požadavků Moskvy se chystá i německá společnost Uniper a podle listu Financial Times také rakouská energetická společnost OMV.

Od pondělí si Rusové opět mohou koupit zahraniční měnu, včetně dolarů a eur. Maximálně ale v hodnotě deseti tisíc dolarů (kolem 226 tisíc korun). Ruská centrální banka tak zmírňuje svá regulační opatření, jejichž cílem je podpořit kurz domácí měny. Kurz rublu se sice nyní stabilizoval, ale ruskou ekonomiku čekají pod dopadem západních sankcí těžké časy, uvedl zpravodaj ČT v Moskvě Karel Rožánek.

Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v pondělí uvedla, že ruská ekonomika nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv. Aby se vypořádala s důsledky mezinárodních sankcí, bude podle ní muset projít transformací. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že se inflace v zemi stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky také řekl, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku selhala. Světová banka snížila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta.

Resort životního prostředí mění takzvané kotlíkové dotace i program Nová zelená úsporám. Znamená to konec podpory plynových kotlů. Alternativ je víc, tepelná čerpadla nebo obnovitelné zdroje. Zájem o obě roste, jednak kvůli povinné výměně starých topenišť, ceně energií, ale i kvůli válce na Ukrajině a snaze domácností o větší soběstačnost. Na nový zdroj tepla tak můžou zájemci čekat i měsíce.

Maďarský premiér Viktor Orbán ve středečním telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu také pozval na mírová jednání v Budapešti s ukrajinským a francouzským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Putin zareagoval pozitivně, ale uvedl, že bude mít podmínky, řekl Orbán podle agentur na tiskové konferenci v Budapešti.

Ruská vláda musela uhradit závazky plynoucí z dolarových dluhopisů v rublech, oznámilo ve středu ruské ministerstvo financí. Podle něj totiž zahraniční banka odmítla zpracovat příkaz vyplatit držitelům těchto dluhopisů částku 649,2 milionu dolarů (zhruba 14,5 miliardy korun) v americké měně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko bude dál splácet svůj vnější dluh v rublech, dokud budou jeho devizové rezervy blokovány západními sankcemi. Nezaplacení dluhu v požadované měně znamená, že by se země mohla ocitnout na pokraji platební neschopnosti.

Rusko bude platbu v rublech, podobně jako za plyn, žádat i za další zboží, řekl v rozhovoru s televizí Rossija 1 mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Západní protiruské sankce podle něj urychlily oslabení důvěry v americký dolar i v euro. Moskva bude vyvážet potraviny a plodiny pouze do přátelských zemí, uvedl v neděli dříve podle Reuters bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv.

Rusko nezastaví prvním aprílovým dnem dodávky plynu do Evropy, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. V pátek to uvedl na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od pátku odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech, a to přes účty v ruských bankách. Podle listu Kommersant zároveň ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do „nikoli přátelských“ zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) řekl ČT, že Česko má aktuálně zásoby plynu na 26 dnů a zásoby ropy na více než 90 dnů.

Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku, nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Varšava vyzvala zbytek EU ke zdanění dovozu obou surovin. Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz spolu mluvili o záměru banky Gazpromu měnit platby za plyn z eur na rubly.