Rusko se snaží zastavit pád rublu, pozastavilo nákup zahraničních měn

Ruská centrální banka nebude do konce roku nakupovat zahraniční měny. Cílem tohoto kroku je snížit výkyvy na finančních trzích, uvádí se v prohlášení banky. Zároveň ale banka bude pokračovat v prodeji zahraničních měn. Zavádí zároveň od příštího týdne digitální rubl, který má usnadnit mezinárodní platby.

Důvodem rozhodnutí banky je vysoký pokles rublu. Stále více na něj doléhají dopady války na Ukrajině. V souvislosti s omezením vývozu ropy a zavedením cenového stropu na ruskou ropu příjmy Ruska z vývozu v letošním roce klesly. Přebytek obchodní bilance se snižuje a rozpočtový deficit země roste.

Podle rozpočtového pravidla Rusko prodává zahraniční měnu ze svého fondu bohatství, aby vyrovnalo případný výpadek příjmů z vývozu ropy a plynu, nebo provádí nákupy v případě přebytku. Tyto operace realizuje jménem ministerstva financí centrální banka.

Centrální banka tento měsíc obnovila vlastní samostatné intervence a každý měsíc prodává cizí měny za zhruba 2,3 miliardy rublů (523,7 milionu korun). V těchto nákupech hodlá nadále pokračovat, uvedly agentury AP a Reuters.

Podle analytiků Promsvyazbank tento krok ukazuje na obavy centrální banky z vývoje směnných kurzů. Toto opatření však podle nich samo o sobě nebude stačit k tomu, aby se zabránilo dalšímu oslabování rublu.

Test digitální měny

Ruská centrální banka také oznámila, že začne testovat používání digitálního rublu mezi spotřebiteli. Pomocí digitální měny by země chtěla rozšířit své možnosti pro mezinárodní platby, uvedla agentura Reuters. Kvůli sankcím totiž už nepatří do systému SWIFT, který je umožňuje.

Rusko v posledních letech podobně jako další země vyvíjí digitální měnu centrální banky (CBDC) s cílem modernizovat finanční systém a potlačit kryptoměny, jako je například bitcoin. Podle amerického institutu Atlantická rada (Atlantic Council) zatím CBDC zavedlo jedenáct zemí, včetně Nigérie a několika států v Karibiku. Řada dalších zemí provádí rozsáhlé testy používání takovéto digitální měny.

Rusko už delší dobu testuje používání digitálního rublu v bankách. Nová fáze testů bude podle centrální banky zahrnovat zřízení digitálních peněženek a uskutečňování nákupů a převodů v digitálních rublech zhruba mezi 600 spotřebiteli a třiceti podniky z jedenácti měst.

První náměstkyně guvernérky ruské centrální banky Olga Skorobogatová řekla, že systém digitálního rublu ve finále umožní Rusku rozvíjet přeshraniční platby s jiným zeměmi používajícími digitální měny. Moskva plánuje plošné zavedení digitální měny v roce 2025. V příštím roce má centrální banka v úmyslu rozšířit počet finančních institucí, které jsou do systému zapojeny, uvedl Reuters. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Incident na vojenské základně v Kanadě si vyžádal oběti, způsobil i požár

Incident na vojenské základně v kanadské provincii Alberta si vyžádal mrtvé a raněné a způsobil rozsáhlý požár. Oznámil to v sobotu podle agentury AP kanadský ministr obrany David McGuinty, neupřesnil však, co přesně se stalo.
před 1 hhodinou

Vůz v americké Wichitě vjel na fotbalové hřiště během zápasu, dva lidé zemřeli

Dvě oběti si vyžádal incident, při němž nákladní automobil v sobotu ve městě Wichita v americkém státě Kansas projel přes fotbalové hřiště během utkání. Mezi mrtvými je šestiletý chlapec, řidič je ve vazbě, informovala podle agentury Reuters policie. Dalších jedenáct lidí bylo hospitalizováno.
před 1 hhodinou

Francouzská policie zatkla při protestech 1200 lidí. Zranilo se na 150 policistů

Násilnosti, které v sobotu provázely v některých francouzských městech celostátní demonstrace, si vyžádaly 150 zraněných policistů a četníků. Zadrženo bylo 1200 lidí, oznámil v sobotu pozdě večer francouzský premiér Sébastien Lecornu.
před 4 hhodinami

Ve francouzském Limoges vzplála během protestů radnice, úřady viní „vandaly“

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rumunské stíhačky sestřelily dva ruské drony Geraň, uvedlo ministerstvo

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Později informovalo, že se jednalo o útočné drony typu Geraň, které jsou ruskou variantou dronu íránské konstrukce Šáhed.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.