Rusko se poprvé za více než sto let ocitlo v platební neschopnosti, informovala agentura Bloomberg. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba sta milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) úroků ze zahraničních dluhopisů. Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Kreml s poukázáním na západní sankce odmítl, že by se Rusko v platební neschopnosti nacházelo. Experti mluví o technickém bankrotu či o vynucené platební neschopnosti.
Rusko čelí platební neschopnosti, kvůli sankcím nemůže uhradit úroky ze zahraničních dluhopisů
Termín splatnosti úroků byl před měsícem a v neděli večer skončila třicetidenní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Jde o běžnou praxi – jestliže dlužník nezaplatí podle stanovené dohody, začíná třicetidenní ochranná lhůta, kdy ještě může zjednat nápravu.
Vzhledem k tomu, že v prospektu k dluhopisům není uveden přesný termín, právníci podle Reuters tvrdí, že Rusko může mít na vyplacení držitelů dluhopisů čas do konce pracovního dne následujícího po dni, kterým vypršela odkladná lhůta, tedy do konce pondělí.
Rusko již uvedlo, že splatnou částku investorům odeslalo, sankce uvalené na něj po invazi ale Moskvě znemožňují přístup k základní finanční infrastruktuře, aby mohla zahraničním věřitelům zaplatit podle zvyklostí. Podle zdrojů Reuters zůstalo Rusko dlužit úroky některým tchajwanským držitelům dluhopisů.
Ekonom Neset: Jde o technický bankrot
Podle ekonoma Pavla Neseta ze Škoda Auto Vysoké školy je současná situace výjimečná. „Pokud vím, historicky skutečně ještě nenastala,“ okomentoval ve vysílání ČT24 skutečnost, že Rusko má čím platit, ale kvůli sankcím mu to není umožněno.
„Rusko má zablokovaný přístup k tomu, aby mohlo ty peníze poslat na účty, jsou odeslány jen do ruského centrálního depozitáře. Ten je (sice) napojen na clearingové systémy, které umožňují převody, (ale) ty to naopak blokují kvůli sankcím, takže ty peníze de facto odejít nemohou. Spíše bychom mohli konstatovat, že se jedná o nějaký technický bankrot, kdy je Rusku technicky znemožněno platit dluh,“ popsal Neset.
Peníze, které Moskva odeslala, tak neprošly přes mezinárodní vypořádací centrum Euroclear v Belgii, které zajišťuje hladký průběh zahraničních plateb. Na rozdíl od jiných ruských dluhopisů, podmínky těch nynějších nezahrnují možnost hradit splatné částky v rublech.
Naposledy bylo Rusko v podobné situaci v roce 1918 za bolševické revoluce, kdy nový komunistický vůdce Vladimir Iljič Lenin odmítl zaplatit dluhy carského Ruska. Platební neschopnost Moskvy z roku 1998 se týkala jen závazků v místní měně.
Ekonom Neset: Tato situace dosud nenastala (zdroj: ČT24)
Kreml: V platební neschopnosti nejsme, sankce nejsou náš problém
Ruská federace však odmítá, že by se v platební neschopnosti ocitla. Úroky, které měla zaplatit, zahraničním držitelům dluhopisů odeslala, oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou podle něj na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země.
„To není náš problém,“ řekl Peskov k sankcím, které Moskvě znemožňují posílat peníze lidem na Západě. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci už dříve označil za frašku. Rusko označuje platební neschopnost za uměle vyvolanou, ekonomové či analytici většinou mluví o vynucené platební neschopnosti.
„Rusko směřuje k platební neschopnosti kvůli sankcím, protože napadlo Ukrajinu a páchá válečné zločiny,“ uvedl o víkendu analytik Timothy Ash ze společnosti BlueBay Asset Management, kde se věnuje mladým trhům. „Má naprosto ve své moci, aby určilo, co se teď stane,“ citoval ho list The Financial Times.
Asi polovinu devizových a zlatých rezerv Ruska zablokovaly západní sankce, jde celkem zhruba o tři sta miliard dolarů (sedm bilionů korun). „Naše pozice je dobře známá. Rezervy máme nezákonně blokovány a veškeré pokusy tyto rezervy použít budou také nezákonné, bude to znamenat přímou krádež,“ prohlásil Peskov.
Ve snaze zpřísnit protiruské sankce britská vláda v neděli oznámila, že Velká Británie, Spojené státy, Japonsko a Kanada zakážou dovoz ruského zlata. Na dotaz, zda Rusko bude schopno toto zlato vyvážet do Asie, Peskov odpověděl, že trh drahých kovů „je dost velký“.
Americký úřad uzavřel poslední mezeru
Rusko od invaze jen s obtížemi obsluhuje dluh v objemu 40 miliard dolarů (téměř 936 miliard korun), protože následné sankce mu prakticky znemožňují přístup ke globální finanční infrastruktuře. Mnoho zahraničních investorů se kvůli sankcím ani nemůže dostat k ruským cenným papírům, které si dříve nakoupili.
Rusko od začátku sankcí opakuje, že peníze na zaplacení má a že je ochotno své závazky vůči zahraničí i nadále plnit. I proto nepanuje shoda v tom, zda Rusko teď je, anebo není v platební neschopnosti. Do té se státy zpravidla dostanou tak, že buď nemají peníze, anebo nejsou ochotny zaplatit. Na Rusko se nevztahuje ani jedna z těchto podmínek. Verdikt proto bude muset vynést některá z autorit, například Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) se sídlem v New Yorku.
Rusku se zpočátku dařilo západní sankce obcházet, a tedy i dál obsluhovat své závazky vůči zahraničí. To se ale změnilo na konci května, kdy Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) při ministerstvu financí Spojených států uzavřel poslední mezeru, které ještě Moskva při zahraničních platbách mohla využívat.
„Od března jsme se domnívali, že platební neschopnost Ruska je zřejmě nevyhnutelná, a otázkou jen bylo, kdy se tak stane,“ říká Dennis Hranitzky z právní firmy Quinn Emanuel. „Pak se do toho ale vožil OFAC a na tu otázku nám odpověděl. A tak tady teď máme platební neschopnost.“
„Je naprosto výjimečné, aby vládu, která má jinak prostředky, jiná vláda dotlačila k platební neschopnosti,“ řekl podle agentury Bloomberg hlavní analytik Hassan Malik ze společnosti Loomis Sayles & Company, kde se věnuje státnímu dluhu. „Tohle bude jeden z těch význačných případů platební neschopnosti v historii.“
Platební neschopnost mohou vyhlásit také ratingové agentury i držitelé emisí
Oficiální vyhlášení platební neschopnosti bude v zásadě jen symbolický krok, protože Rusko už stejně nemá přístup na zahraniční kapitálové trhy. Žádné peníze si teď ale ani půjčovat nemusí, protože má stále vysoké příjmy z prodeje nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu.
Západní státy se v rámci sankcí od nákupu ruských surovin sice odklánějí, Moskva ale nachází nová odbytiště jinde, zejména v Asii. Dopady nynější vynucené platební neschopnosti ale Rusko podle ekonomů téměř jistě pocítí v budoucnu, až skončí válka na Ukrajině a Rusko se bude moci postupně vracet na zahraniční trhy a půjčovat si tam.
Oficiální vyhlášení platební neschopnosti mohou vedle sdružení ISDA učinit například mezinárodní ratingové agentury, ty ale musely kvůli sankcím přestat rating závazků Ruské federace poskytovat.
U emisí, o které nyní jde, je ale podle doložky možné, aby platební neschopnost vyhlásili i sami držitelé těchto dvou emisí ruských dluhopisů. To ale jen tehdy, pokud se alespoň 25 procent z nich shodne, že nastala úvěrová událost splňující podmínky platební neschopnosti. Tito držitelé nemusejí konat hned a kvůli válce na Ukrajině s takovým krokem teď spíše váhají, řekl agentuře Bloomberg ekonom Takahide Kjuči ze společnosti Nomura Research Institute v Tokiu.