Platební neschopnost

Americký prezident Donald Trump ve středu večer místního času (v noci na čtvrtek SEČ) podepsal návrh zákona, který po bezmála 43 dnech plně obnovuje financování vládních úřadů. Návrh dříve schválila republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů. Federální úřady již provoz obnovují, očekává se, že vládní služby budou znovu zprovozněny v nejbližších dnech.

Americký Senát schválil zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost vlády, takzvaný shutdown. Oznámily to tiskové agentury. Zákon nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde se očekává hlasování ve středu. Po konečném schválení bude zapotřebí ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vstoupil v platnost.

Americký Senát v neděli večer schválil návrh zákona, který otevírá cestu k obnovení financování vlády. Republikáni získali potřebných šedesát hlasů ze sta díky skupině demokratů, kteří souhlasili výměnou za příslib možného zrušení škrtů ve zdravotním pojištění. Jde pouze o první procedurální hlasování a konečné schválení zákona o vládních financích může být otázkou několika dní, upozornila agentura AP.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nařídila jednotlivým státům, aby přestaly vyplácet nízkopříjmovým rodinám příspěvky na potraviny v plné výši. Tvrdí, že nejsou schválené. V pozadí tohoto nařízení jsou podle médií právní spory ohledně toho, kolik peněz se smí vydávat na program potravinové pomoci v době platební neschopnosti federální vlády.

Ve Spojených státech bylo v sobotu zrušeno více než 1400 letů kvůli platební neschopnosti federální vlády a omezení fungování federálních úřadů, takzvanému shutdownu, píší média. Federální úřad pro letectví (FAA) začal omezovat provoz na 40 hlavních amerických letištích v pátek, kdy bylo zrušeno 1024 letů. Cestující se podle stanice ABC News přesto kvůli nedostatku personálu v řadách letových dispečerů potýkají s velkými zpožděními.

I hřbitov může skončit v insolvenci nebo restitučním řízení, což pak může přinášet nečekané komplikace pro pozůstalé, kteří tam mají své blízké. Své o tom vědí lidé v severočeských Roudníkách, kde se bojí, co bude s místním hřbitovem. Původně církevní pohřebiště i s kostelem skončilo před dvanácti lety v insolvenci, nyní je na prodej za 4,5 milionu korun. V jihomoravských Křídlůvkách se zase před časem spolumajitel hřbitova pokusil svou část získanou od restituentů prodat. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Bývalí pracovníci plzeňských oceláren se po více než třech letech dočkají svých mezd. Končí totiž insolvence společnosti Pilsen Steel. Insolvenční správce bude moci šesti stovkám bývalých zaměstnanců po rozprodání majetku rozdělit přes osmdesát milionů korun. Dalších 44 milionů půjde soukromým věřitelům a úřadům. Dřívější hutě a kovárny, které byly součástí Škodových závodů, koupil německý podnikatel Max Aicher za 300 milionů korun.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že „extremističtí republikáni“ nechtějí dodržet dohodu o rozpočtu, a tak příští týden hrozí ochromení vlády a federálních úřadů takzvaným shutdownem, uvedly tiskové agentury. Jde o situaci, kdy jsou kvůli platební neschopnosti vlády paralyzovány federální úřady.

Solární firma Malina dluží více než miliardu korun a tisíce zákazníků čekají, co bude s jejich penězi. Nyní vyšlo najevo, že společnost už v insolvenci uzavírala smlouvy, které znamenaly platby v řádu milionů za měsíc. A to bez vědomí insolvenčního správce. Smlouvy zpochybnil i vrchní soud v Praze. Z krize má navíc firmě pomoci Libuše Barková – přítelkyně rodiny zesnulého bývalého premiéra Stanislava Grosse, jejíž minulost je přinejmenším kontroverzní. Reportérům ČT se smlouvy podařilo získat. Pro pořad natáčeli Dalibor Bártek a Zuzana Černá.

Americký Senát schválil zákon o pozastavení platnosti dluhového stropu USA. Oznámily to tiskové agentury. Prezident Joe Biden označil výsledek hlasování za „velké vítězství amerického lidu“. Zákon brzy podepíše. Bez tohoto kroku by federální vláda v pondělí přestala být schopna splácet své závazky.

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek brzy ráno našeho času schválila zákon, který pozastavuje platnost dluhového stropu. Legislativní text nyní putuje do Senátu. Prezident Joe Biden výsledek hlasování uvítal a vyzval Senát, aby zákon schválil co nejdříve, napsala agentura Reuters. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové je na schválení zákona čas do pondělka, aby se USA vyhnuly platební neschopnosti. Takový scénář by měl podle expertů i médií vážné dopady na domácí i světovou ekonomiku.

Americký demokratický prezident Joe Biden a republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy se v zásadě dohodli na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států. Americké vládě to umožní vyhnout se platební neschopnosti. Pokud by demokraté a republikáni shodu nenalezli, hrozila by Washingtonu už 5. června. To by mělo vážné dopady na světovou ekonomiku. Osud dohody není jistý, výtky mají představitelé demokratů i republikánů.

Sněmovna schválila změny pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Například pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už podle vládní novely nebude stačit návrh na insolvenci, rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Koalice odpoledne odmítla program mimořádné schůze k zmrazení platů ústavních činitelů. Poslanci se také vrátili k mimořádné 54. schůzi, koalici se však ani na třetí pokus nepodařilo prosadit sporné změny ve volbě radních ČT a ČRo, neboť závěrečné kolo přerušila přestávka pro poslanecký klub ANO.

Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy od příštího roku. Vliv na konkrétní výši mezd jednotlivých pedagogů ale budou mít ředitelé škol. Počítá s tím návrh koaličních poslanců k novele školského zákona, kterou ve čtvrtek sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci také poslali do finálního kola projednávání novelu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Sněmovna naopak ráno neprojednala kvůli absencím členů vlády i poslanců ani jednu ze čtveřice písemných interpelací. K interpelacím se však vrátila odpoledne.

Insolvenční správkyně Sberbank CZ Jiřina Lužová v pátek podepsala s Českou spořitelnou smlouvu o prodeji úvěrového portfolia Sberbank CZ v nominální hodnotě 47,1 miliardy korun. Kupní cena činí 41,053 miliardy korun. V případě úspěšného vypořádání prodeje v první polovině příštího roku předpokládá, že věřitelé budou vypořádáni ve druhé polovině roku 2023.

Společnost NWT na sebe podala insolvenční návrh kvůli tomu, že se dostala do platební neschopnosti. Firma mimo jiné dodávala plyn městské teplárně v Břeclavi a také ve Vrbně pod Pradědem a nedávno jednostranně ukončila dodávky plynu oběma městům, kvůli čemuž se části jejich obyvatel násobně zvýší cena tepla. Firma navrhuje reorganizaci, aby mohla pokračovat v některých projektech.

Mnichovo Hradiště si přebere staveniště lávky pro pěší a cyklisty přes Jizeru. Firma Raeder & Falge stavbu nedokončí, na začátku srpna se dostala do insolvence a změnila název na RAF Stavby. Lávka, která měla být hotová do října, spojí Mnichovo Hradiště s obcí Klášter Hradiště nad Jizerou. Město musí stavbu zakonzervovat a najít novou firmu. Původně plánovaných 17,5 milionu korun stačit nebude.

Ruská federace je v platební neschopnosti, protože věřitelé nedostali na účet platbu úroků. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service, která je jednou z autorit, která může takové prohlášení učinit. Moskva selhání u obsluhy zahraničního dluhu dosud odmítala s odkazem na to, že peníze odeslala, ale věřitelé je nedostali kvůli západním sankcím.

Rusko se poprvé za více než sto let ocitlo v platební neschopnosti, informovala agentura Bloomberg. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba sta milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) úroků ze zahraničních dluhopisů. Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Kreml s poukázáním na západní sankce odmítl, že by se Rusko v platební neschopnosti nacházelo. Experti mluví o technickém bankrotu či o vynucené platební neschopnosti.

Ruská federace směřuje k vynucené platební neschopnosti. Do nedělního večera má splatit zhruba sto milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) jako úroky ze zahraničních dluhopisů. Peníze sice má, západní země platbu ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu nechtějí umožnit, uvedl server britského listu Financial Times.

Srí Lanka je v platební neschopnosti, poprvé za 74 let, kdy funguje jako samostatný stát. Guvernér centrální banky Nandalal Vírasingh podle agentury Bloomberg sdělil věřitelům, že země nebude schopna splácet závazky, dokud nerestrukturalizuje dluh. Varoval také, že míra inflace, která je už nyní na 30 procentech, by se v příštích měsících mohla vyšplhat na 40 procent. Vláda se kvůli ekonomické situaci potýká s masivními protesty a politickou krizí.

Rusko v pátek uhradilo v dolarech úroky ze svých dluhopisů, aby se pokusilo vyhnout vyhlášení platební neschopnosti. Moskva však musela využít prostředky, které nemá zmražené v západních zemích. Platbu v dolarech potvrdily i americké úřady.

Srí Lanka v úterý dočasně pozastavila splácení zahraničního dluhu, aby se vyhnula tvrdému bankrotu. Informovala o tom agentura Reuters. Guvernér centrální banky uvedl, že ostrovní země potřebuje devizové rezervy na dovoz základních položek, například pohonných hmot. Srí Lanka má příští týden zahájit rozhovory s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o úvěrovém programu.

Ruská vláda musela uhradit závazky plynoucí z dolarových dluhopisů v rublech, oznámilo ve středu ruské ministerstvo financí. Podle něj totiž zahraniční banka odmítla zpracovat příkaz vyplatit držitelům těchto dluhopisů částku 649,2 milionu dolarů (zhruba 14,5 miliardy korun) v americké měně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko bude dál splácet svůj vnější dluh v rublech, dokud budou jeho devizové rezervy blokovány západními sankcemi. Nezaplacení dluhu v požadované měně znamená, že by se země mohla ocitnout na pokraji platební neschopnosti.