Biden se dohodl s lídrem republikánů v Kongresu na zvýšení dluhového stropu. U zákonodárců může narazit

Americký demokratický prezident Joe Biden a republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy se v zásadě dohodli na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států. Americké vládě to umožní vyhnout se platební neschopnosti. Pokud by demokraté a republikáni shodu nenalezli, hrozila by Washingtonu už 5. června. To by mělo vážné dopady na světovou ekonomiku. Osud dohody není jistý, výtky mají představitelé demokratů i republikánů.

„Začátkem tohoto večera jsme s předsedou McCarthym v zásadě dosáhli dohody o rozpočtu,“ nechal se slyšet Biden. Dohoda je podle něj dobrou zprávou pro Američany, protože zabrání „katastrofální platební neschopnosti“, která by vedla k hospodářské recesi, devastaci důchodových účtů a ztrátě milionů pracovních míst.

„Ještě máme hodně práce před sebou, ale věřím, že to je dohoda hodna amerického lidu,“ podotkl McCarthy, který také hovořil o „historickém omezení výdajů“ a o tom, že se podařilo zabránit novým daním.

Demokraté i republikáni podle televize CNN ještě během noci na neděli předběžnou dohodu svých špiček posoudí. Někteří republikáni dopředu pohrozili zablokováním jakéhokoli návrhu, který by nesplnil jejich očekávání, včetně ostrých škrtů ve výdajích. Progresivní demokraté zase nechtějí dohodu, která by se dotkla federálních programů proti chudobě.

Hlasování v Kongresu nebude formalitou

Podle AP kompromis počítá s tím, že se dluhový strop zvýší na dva roky, a znovu se tak bude navyšovat až po příštích prezidentských volbách, které se uskuteční na podzim 2024. Výdaje netýkající se obrany by měly v příštím roce zůstat zhruba na současné úrovni. Součástí dohody jsou také přísnější podmínky pro lidi, kteří dostávají potravinové známky. Text návrhu má být zveřejněn v neděli.

McCarthy by podle agentury AFP chtěl, aby o kompromisu Sněmovna reprezentantů hlasovala ve středu. Schvalování v Kongresu ale podle agentury Reuters nemusí být jednoduchou záležitostí i proto, že ve Sněmovně reprezentantů mají republikáni a v Senátu zase demokraté poměrně těsné většiny.

Příslušníci radikálně pravicového křídla republikánů a progresivní demokraté už nyní vyjadřují nespokojenost a ruku pro návrh zvednout nechtějí, proto se bude muset najít dostatek hlasů mezi umírněnými zástupci obou stran, aby limit Kongresem prošel. McCarthyho podle CNN čeká obrovská porce vyjednávání a přesvědčování a není jisté, zda uspěje.

Například republikánský zákonodárce Dan Bishop už označil dohodu za nepřijatelnou. „Jde o kapitulaci v přímém přenosu, a to od strany, která drží karty v ruce,“ řekl. Podle listu The New York Times se budou nespokojenci v řadách republikánů také snažit najít procedurální kličky, které by schvalování návrhu v Kongresu zdržely.

Biden obě komory důrazně vyzval, aby dohodu ihned schválily. Vyjádřil také přesvědčení, že kompromis povede k zachování klíčových priorit demokratů. Také mezi některými demokraty ale panuje nespokojenost.

Limit pro zadlužení je částka, kterou schvaluje Kongres a která určuje, kolik si federální vláda může vypůjčit peněz na běžný provoz, a tedy na platby vládních účtů. Patří tam například platy státních zaměstnanců, financování armády, platby na sociální zabezpečení a státní zdravotní péči, stejně jako platby úroků ze státních dluhopisů. Desítky let bylo zvýšení tohoto limitu rutinní záležitostí, v posledních letech se z něho ale stalo politikum.

Na současný limit 31,4 bilionu dolarů (asi 690 bilionů korun) vláda narazila už v lednu. Ministerstvo financí ale využilo mimořádných opatření, aby vláda mohla čerpat více peněz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...