Biden se dohodl s lídrem republikánů v Kongresu na zvýšení dluhového stropu. U zákonodárců může narazit

Americký demokratický prezident Joe Biden a republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy se v zásadě dohodli na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států. Americké vládě to umožní vyhnout se platební neschopnosti. Pokud by demokraté a republikáni shodu nenalezli, hrozila by Washingtonu už 5. června. To by mělo vážné dopady na světovou ekonomiku. Osud dohody není jistý, výtky mají představitelé demokratů i republikánů.

„Začátkem tohoto večera jsme s předsedou McCarthym v zásadě dosáhli dohody o rozpočtu,“ nechal se slyšet Biden. Dohoda je podle něj dobrou zprávou pro Američany, protože zabrání „katastrofální platební neschopnosti“, která by vedla k hospodářské recesi, devastaci důchodových účtů a ztrátě milionů pracovních míst.

„Ještě máme hodně práce před sebou, ale věřím, že to je dohoda hodna amerického lidu,“ podotkl McCarthy, který také hovořil o „historickém omezení výdajů“ a o tom, že se podařilo zabránit novým daním.

Demokraté i republikáni podle televize CNN ještě během noci na neděli předběžnou dohodu svých špiček posoudí. Někteří republikáni dopředu pohrozili zablokováním jakéhokoli návrhu, který by nesplnil jejich očekávání, včetně ostrých škrtů ve výdajích. Progresivní demokraté zase nechtějí dohodu, která by se dotkla federálních programů proti chudobě.

Hlasování v Kongresu nebude formalitou

Podle AP kompromis počítá s tím, že se dluhový strop zvýší na dva roky, a znovu se tak bude navyšovat až po příštích prezidentských volbách, které se uskuteční na podzim 2024. Výdaje netýkající se obrany by měly v příštím roce zůstat zhruba na současné úrovni. Součástí dohody jsou také přísnější podmínky pro lidi, kteří dostávají potravinové známky. Text návrhu má být zveřejněn v neděli.

McCarthy by podle agentury AFP chtěl, aby o kompromisu Sněmovna reprezentantů hlasovala ve středu. Schvalování v Kongresu ale podle agentury Reuters nemusí být jednoduchou záležitostí i proto, že ve Sněmovně reprezentantů mají republikáni a v Senátu zase demokraté poměrně těsné většiny.

Příslušníci radikálně pravicového křídla republikánů a progresivní demokraté už nyní vyjadřují nespokojenost a ruku pro návrh zvednout nechtějí, proto se bude muset najít dostatek hlasů mezi umírněnými zástupci obou stran, aby limit Kongresem prošel. McCarthyho podle CNN čeká obrovská porce vyjednávání a přesvědčování a není jisté, zda uspěje.

Například republikánský zákonodárce Dan Bishop už označil dohodu za nepřijatelnou. „Jde o kapitulaci v přímém přenosu, a to od strany, která drží karty v ruce,“ řekl. Podle listu The New York Times se budou nespokojenci v řadách republikánů také snažit najít procedurální kličky, které by schvalování návrhu v Kongresu zdržely.

Biden obě komory důrazně vyzval, aby dohodu ihned schválily. Vyjádřil také přesvědčení, že kompromis povede k zachování klíčových priorit demokratů. Také mezi některými demokraty ale panuje nespokojenost.

Limit pro zadlužení je částka, kterou schvaluje Kongres a která určuje, kolik si federální vláda může vypůjčit peněz na běžný provoz, a tedy na platby vládních účtů. Patří tam například platy státních zaměstnanců, financování armády, platby na sociální zabezpečení a státní zdravotní péči, stejně jako platby úroků ze státních dluhopisů. Desítky let bylo zvýšení tohoto limitu rutinní záležitostí, v posledních letech se z něho ale stalo politikum.

Na současný limit 31,4 bilionu dolarů (asi 690 bilionů korun) vláda narazila už v lednu. Ministerstvo financí ale využilo mimořádných opatření, aby vláda mohla čerpat více peněz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 10 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.