Biden se dohodl s lídrem republikánů v Kongresu na zvýšení dluhového stropu. U zákonodárců může narazit

Americký demokratický prezident Joe Biden a republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy se v zásadě dohodli na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států. Americké vládě to umožní vyhnout se platební neschopnosti. Pokud by demokraté a republikáni shodu nenalezli, hrozila by Washingtonu už 5. června. To by mělo vážné dopady na světovou ekonomiku. Osud dohody není jistý, výtky mají představitelé demokratů i republikánů.

„Začátkem tohoto večera jsme s předsedou McCarthym v zásadě dosáhli dohody o rozpočtu,“ nechal se slyšet Biden. Dohoda je podle něj dobrou zprávou pro Američany, protože zabrání „katastrofální platební neschopnosti“, která by vedla k hospodářské recesi, devastaci důchodových účtů a ztrátě milionů pracovních míst.

„Ještě máme hodně práce před sebou, ale věřím, že to je dohoda hodna amerického lidu,“ podotkl McCarthy, který také hovořil o „historickém omezení výdajů“ a o tom, že se podařilo zabránit novým daním.

Demokraté i republikáni podle televize CNN ještě během noci na neděli předběžnou dohodu svých špiček posoudí. Někteří republikáni dopředu pohrozili zablokováním jakéhokoli návrhu, který by nesplnil jejich očekávání, včetně ostrých škrtů ve výdajích. Progresivní demokraté zase nechtějí dohodu, která by se dotkla federálních programů proti chudobě.

Hlasování v Kongresu nebude formalitou

Podle AP kompromis počítá s tím, že se dluhový strop zvýší na dva roky, a znovu se tak bude navyšovat až po příštích prezidentských volbách, které se uskuteční na podzim 2024. Výdaje netýkající se obrany by měly v příštím roce zůstat zhruba na současné úrovni. Součástí dohody jsou také přísnější podmínky pro lidi, kteří dostávají potravinové známky. Text návrhu má být zveřejněn v neděli.

McCarthy by podle agentury AFP chtěl, aby o kompromisu Sněmovna reprezentantů hlasovala ve středu. Schvalování v Kongresu ale podle agentury Reuters nemusí být jednoduchou záležitostí i proto, že ve Sněmovně reprezentantů mají republikáni a v Senátu zase demokraté poměrně těsné většiny.

Příslušníci radikálně pravicového křídla republikánů a progresivní demokraté už nyní vyjadřují nespokojenost a ruku pro návrh zvednout nechtějí, proto se bude muset najít dostatek hlasů mezi umírněnými zástupci obou stran, aby limit Kongresem prošel. McCarthyho podle CNN čeká obrovská porce vyjednávání a přesvědčování a není jisté, zda uspěje.

Například republikánský zákonodárce Dan Bishop už označil dohodu za nepřijatelnou. „Jde o kapitulaci v přímém přenosu, a to od strany, která drží karty v ruce,“ řekl. Podle listu The New York Times se budou nespokojenci v řadách republikánů také snažit najít procedurální kličky, které by schvalování návrhu v Kongresu zdržely.

Biden obě komory důrazně vyzval, aby dohodu ihned schválily. Vyjádřil také přesvědčení, že kompromis povede k zachování klíčových priorit demokratů. Také mezi některými demokraty ale panuje nespokojenost.

Limit pro zadlužení je částka, kterou schvaluje Kongres a která určuje, kolik si federální vláda může vypůjčit peněz na běžný provoz, a tedy na platby vládních účtů. Patří tam například platy státních zaměstnanců, financování armády, platby na sociální zabezpečení a státní zdravotní péči, stejně jako platby úroků ze státních dluhopisů. Desítky let bylo zvýšení tohoto limitu rutinní záležitostí, v posledních letech se z něho ale stalo politikum.

Na současný limit 31,4 bilionu dolarů (asi 690 bilionů korun) vláda narazila už v lednu. Ministerstvo financí ale využilo mimořádných opatření, aby vláda mohla čerpat více peněz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...